Pod pojmy Průmysl 4.0 anebo čtvrtá průmyslová revoluce se může myslet leccos, společným jmenovatelem je však další automatizace různých činností. Může tak jít o řízení automobilu, roboty v průmyslové výrobě, nahrazení většiny lidské práce v kancelářských procesech nebo i automatizaci většiny firemního IT.

 

V souvislosti s trendem Průmysl 4.0 se někdy zmiňuje riziko pro zaměstnanost a zánik celých profesí. Veškeré technologické revoluce v minulosti doposud více nových míst vytvořily, než zrušily. Samozřejmě z toho nutně nevyplývá, že tomu tak bude i nadále, nicméně nové technologie si snad zaslouží přijímat spíše s optimismem.

 

Průmysl 4.0 lze tedy z hlediska pracovního trhu považovat spíše za příležitost než hrozbu. To ale neznamená, že konkrétní profese (a tedy i pracovní uplatnění konkrétních lidí) nemůže tento trend ovlivnit negativně. Namísto podobných abstraktních úvah bude snad názornější uvést několik konkrétních příkladů, scénářů, prognóz a statistik.

 

800.jpg

 

Kteří ajtíci se mají bát o svá místa?

Alan Winfield na počátku letošního roku na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odhadl, že ve vyspělých ekonomikách zmizí do roku 2020 pět milionů míst pro bílé límečky; zajímavé v této souvislosti není ani tak samotné číslo, ale předpokládaná rychlost celého trendu.

 

Co se týče skladby nahrazovaných profesí, podle analýzy UBS budou mizet pozice z oblastí prodeje, služeb zákazníkům a technické podpory, a to včetně míst v IT – protože systémy se ve stále větší míře „spravují samy“ nebo jsou centralizovány/outsourcovány v cloudu. Stále více bude automatizováno například finanční poradenství, zpracování pojistných událostí nebo jednoduché právní služby. Jiné analýzy přidávají, že software bude nahrazovat novináře, editory či překladatele technické dokumentace.

 

Jednou z téměř jistě ohrožených profesí jsou řidiči. Sdílení automobilů i automatické řízení je (alespoň podle technologických optimistů) záležitostí již velmi blízké budoucnosti. Asi nejznámější je projekt Googlu, své plány mají ale i velké automobilky, Tesla se pokouší konkurovat Uberu. Intel zde vytvořil alianci s firmami BMW a Mobileye, přičemž se předpokládá, že plně autonomní vozy z tohoto projektu by se na silnicích mohly objevit do pěti let.

 

Nástup nových oborů

McKinsey Global Institute k ohroženým profesím přidává ještě místa v potravinářském průmyslu, naopak technické a IT profese mají být relativně nedotčeny (v rozporu s jinými prognózami, viz výše), totéž má platit pro management a zdravotnictví. Názory na dopad Průmyslu 4.0 na dělnické profese se vzájemně liší.

 

Naopak zde máme velmi perspektivní obory, kolem nichž se bude rozvíjet i ekosystém souvisejících služeb: nanotechnologie, biotechnologie, genetika, 3D tisk, automatická auta, drony, robotika, umělá inteligence. Některé současné aplikace již umělou inteligenci (strojové učení, neuronové sítě apod.) využívají, např. samočinně řízená vozidla nebo virtuální asistenti.

 

Chybí experti na bezpečnost

Ačkoliv podnikové IT se automatizuje a cloud snižuje potřebu firemních administrátorů, minimálně jedna oblast IT zažívá systematický růst: zabezpečení. Působí zde rostoucí regulační požadavky, kromě toho hraje roli i stále větší inteligence a propojení systémů, které se tím stávají i zranitelnějšími. Autonomní automobily na jedné straně možná připraví o práci profesionální řidiče, na druhé straně se ale někdo bude muset starat o jejich bezpečnost. Poptávku po bezpečnosti zvyšují i přibývající mobilní zařízení, internet věcí i prostý fakt, že tento druh kriminality přitahuje stále více zájemců. K tomu se přidává rovněž kybernetické válka jako jedna z forem současných mezistátních i jiných konfliktů.

 

Podle analýzy divize Intel Security a Centra pro strategická a mezinárodní studia právě v oblasti kybernetické bezpečnosti celosvětově chybí velké množství specialistů a tento trend bude pokračovat. Konkrétně největší poptávka je nikoliv překvapivě po specialistech s pokročilými technickými znalostmi. Do roku 2020 bude podle respondentů průzkumu ve firmách až 15 % pozic specializovaných na kybernetickou bezpečnost neobsazených. Opět se tedy ukazuje, že destrukce určité části pracovního trhu vytváří současně novou poptávku (i když ne nutně stejné velikosti).

 

Technické znalosti základem?

Zajímavé je, jak se jednotlivé pohledy na dopad Průmyslu 4.0 liší. Podle některých prognóz zajistí dobré uplatnění především pokročilejší technické znalosti, jiní pohledy naopak zdůrazňují různé „měkké“ dovednosti spíše než konkrétní odbornost. I pod měkké dovednosti se ale řadí různé věci, komunikace a schopnost vést lidi stejně jako kreativita či kritické myšlení. Nakonec jistě nevíme ani to, jak například technologie automatizovaného překladu (a dalšího zpracovávání textů, pokročilí virtuální asistenti apod.) ovlivní poptávku po znalosti jazyků…

 

Podle studie společnosti Infosys je většina mladých lidí celosvětově přesvědčena, že o jejich pracovním uplatnění budou rozhodovat znalosti IT a další technické dovednosti. Pro vyspělé země je ovšem poněkud alarmující, že v rozvíjejících ekonomikách (emerging markets) jsou lidé v tomto ohledu sebevědomější (za dobré pokládá své znalosti technologií např. 78 % mladých lidí v Indii vs. 53 % ve Francii) a také zde existují efektivnější vzdělávají systémy. V západních zemích mnohem více lidí uvádí, že standardní školství je nevhodně konzervativní a dovednosti potřebné pro pracovní uplatnění museli zvládnout sami.

 

Lidé pracující v oblastech rozvíjejících se technologií si museli dávno zvyknout, že s jedním programovacím jazykem/prostředím či operačním systémem navždy nevystačí, stále se musí učit nové věci. Aby člověk zůstal stát, vydržel na svém místě, potřebuje vyvíjet aktivitu, protože se hýbe celý svět – tak alespoň praví často používaná metafora z Alenky v říši divů. Právě požadavky na flexibilitu a ochotu dělat něco jiného, než člověk dělal dosud (než vystudoval...), budou možná tou hlavní změnou v éře Průmyslu 4.0.