Není tomu tak dávno, kdy se hovořilo o tom, že další miniaturizace mobilních telefonů již není možná kvůli fyzickým omezením rozhraní člověk-stroj, tedy že ovládací prvky nelze dále zmenšovat s ohledem na velikost lidských prstů. Rok se s rokem sešel a trh zaplavují wearables, miniaturní elektronická zařízení určená k nošení na těle, ovládaná hlasem, dotykem či spolupracující s dalšími zařízeními.

Technika pokročila tak, že je možné zabudovat senzory a bezdrátovou komunikaci téměř do libovolného předmětu, který člověk nosí na sobě či při sobě, od každodenních až po mimořádné. Navzdory tomu se však stále nacházíme v období, které bude jednou nazýváno „dřevní dobou“ nositelné elektroniky a pamětníci na ni budou vzpomínat stejně, jako si dnes někteří připomínají doby, kdy nosili mobilní telefon v kufříku.

Zatímco například koncept brýlí, jež musí uživatel oslovit a které navíc vzbuzují nelibost u okolí kvůli vestavěné kameře, se příliš neuchytil, chytré náramky a hodinky mizí z virtuálních i skutečných pultů rychlostí blesku. Výsledky prodejů potvrzují předpovědi analytiků – podle globální analytické společnosti CCS Insight[1] budou v roce 2018 chytré brýle představovat pouhá 2 % prodaných nositelných zařízení, zatímco chytré hodinky a náramky celkem 87 %. Další 3 % trhu by měla patřit různým přívěškům, prstenům a dalším elektronickým šperkům, zbytek připadne na chytré kamery a jiná zařízení. Právě chytré kamery zachycující všechny životní okamžiky bude podle výše citovaného odhadu při sobě nosit 2,5 % obyvatel rozvinutých zemí, tedy jeden člověk ze čtyřiceti.


TH-CW-Base1b+CAD.jpg


Na co vlastně nosit další zařízení?

Když na trh přicházely chytré mobilní telefony, mnoho lidí odložilo hodinky, protože jim stačí pohled na displej. Hodinky na ruce však stále zůstávají „ve hře“ jako symbol společenského statusu nebo životního stylu. Dnes se hodinky vrací na zápěstí jako chytré zařízení, v „lidové“ podobě i v luxusním provedení jako nový symbol statusu.

Dokladem toho je například novinka na trhu, inteligentní náramkové hodinky značky TAG Heuer, které vznikly ve spolupráci tradičního švýcarského výrobce luxusních hodinek se společnostmi Intel a Google. TAG Heuer Connected jsou hodinky klasického střihu s titanovým pouzdrem a safírovým sklem, které však kryje transflexní vícedotykový LTPS LCD displej dokonale kopírující tradiční ciferník. Uvnitř vodě, prachu a tlaku odolného pouzdra namísto hodinového strojku tepe až v taktu 1,6 GHz dvoujádrový procesor Intel Atom doplněný 1 GB operační paměti a 4 GB pro ukládání dat, gyroskopem, snímačem náklonu, mikrofonem, Wi-Fi, Bluetooth a dalšími technologiemi. Ano, to vše se vtěsnalo do hodinek, které vám neutrhnou zápěstí.

Neúprosné principy trhu diktují, že k tomu, aby se nové zařízení rychle uchytilo, musí být líbivé a něčím výjimečné. Chceme-li však, aby se na trhu rovněž dlouhodobě etablovalo – nikoli pouze zazářilo a pohaslo – musí být také skutečně užitečné. V tuto chvíli mezi wearables jednoznačně dominují takové, které se týkají zdraví a kondice. Většina ostatních v současné době neposkytuje dostatečně přínosné informace, aby se o ně spotřebitelé zajímali déle, než opadne prvotní nadšení z nové technické hračky.

Právě v oblasti zdraví a zdravotnictví nalezne podle předpovědí nositelná elektronika nejčastější využití i do budoucna – většinou ve spojení s jiným důležitým technickým trendem dneška, analýzou tzv. velkých dat –, a to nejen při sledování zdravotního stavu a životních funkcí pacientů, ale i při výzkumu různých chorob a hledání nových metod léčby. Již dnes vedle individuálního zdravotního využití wearables slouží například při výzkumu Parkinsonovy choroby a hledání nových způsobů, jak usnadňovat život pacientům, kteří jí trpí.


SAR8A80.FT6045 TH CARRERA CONNECTED MOOD PACKSHOT 2015 - DIAL OFF.jpg


Má nositelná elektronika podnikové využití?

Intuitivní odpověď by nejspíš zněla „tak určitě“, jak s oblibou říká jistý okruh veřejně známých osobností. Jak ale využití wearables v praxi vidí podniky ve skutečnosti?

Výsledky průzkumu, který provedl odborný server Tech Pro Research[2], ukazují, že 92 % dotázaných IT odborníků zná koncept nositelných zařízení, avšak v pouhých 11 % se taková zařízení využívají ve své organizaci, případně jsou zaváděna nebo je na jejich zavedení vyčleněn rozpočet. Další čtvrtina organizací plánuje nositelná zařízení v budoucnu zavést, avšak dosud na to nemá vyčleněné rozpočtové prostředky. Zbývající téměř dvě třetiny dotázaných říkají, že jejich podnik o zavedení nositelné elektroniky u zaměstnanců neuvažuje.

Důležitým zjištěním je rozdíl mezi očekávanými přínosy zavedení nové techniky a skutečností. Mnoho dotázaných doufalo, že wearables zlepší komunikaci, produktivitu a vztahy se zákazníky, což se v mnoha případech i stalo. Jiná očekávání přínosů, např. zlepšení sběru a zpracování dat nebo usnadnění přístupu k informacím, se však nenaplnily.

Dlužno poznamenat, že stejně jako i jiných nastupujících technologií se pohled na přínos wearables v podnikové praxi bude v čase měnit, s největší pravděpodobností i v poměrně krátkodobém horizontu. Přispěje k tomu nejen pokračující miniaturizace a komoditizace modulů pro nositelná zařízení (viz např. Intel Curie), ale také rozvoj internetu věcí (či internetu všeho), o němž jsme psali v jednom z předchozích příspěvků.

 


[1] Predikce CCS Insight Wearables Forecast, srpen 2014

[2] Studie Wearables in business: Deployment plans, anticipated benefits and adoption roadblocks, duben 2014