Skip navigation

Czech and Slovak

6 Posts authored by: Petr Ulvr

Plné využití inovací, vysoký výkon i kompatibilita se stávajícím hardwarem a softwarem. To vše slibuje Windows 10. S jeho uvedením přichází ideální čas pro nákup nových zařízení.

 

Dnešní PC, tablety i zařízení typu 2 v 1 přicházejí s významnými inovacemi. Zařízení na platformě Intel spolu s novým operačním systémem Windows 10 přinášejí vyšší výkon i komfort pro uživatele. Jedná se o výsledek intenzivní spolupráce společností Intel a Microsoft, jejímž cílem je, aby procesory Intel a operační systém dokázaly navzájem maximálně využívat svých předností.

 

Nyní je proto ideální chvíle k nákupu nového počítače, ať už jde o PC, tablet nebo hybridní zařízení. OS Windows 10 na architektuře x86 umožňuje využívat veškeré aplikace pro ekosystém Windows i stávající periferie. Tablety na platformě Intel jsou dnes jediným zařízením ve své kategorii, které umožňuje plně využívat výhod Windows 10 a kombinace obou obou technologií je navíc zárukou nejvyššího výkonu.


upgrade.jpg

 

Nové zařízení vs. upgrade OS

Proč by uživatelé měli kupovat nová zařízení, když upgrade na Windows 10 je možný i zdarma i z předcházejících verzí Windows na starších počítačích? Pokud jste vlastníky staršího zařízení, nemusí upgrade nabídnout plné využití nových funkcí Windows 10, jako je biometrické přihlašování nebo ovládání hlasem. V případě koupě zařízení nového naopak nejnovější procesory Intel a Windows 10 umožní využití nových funkcí bez kompromisů nebo nutnosti dalšího složitého nastavování a ladění.

 

Investice do nového hardwaru se vyplatí. Stačí si srovnat současná zařízení s pět let starými počítači. Nové notebooky jsou o 45 % tenčí a baterie má třikrát větší životnost – to znamená, že plně nabitá baterie umožní uživateli bez potíží překonat celý pracovní den.

 

Podpora pro nové funkce, jako je biometrické přihlašování pomocí rozpoznání obličejem či aktivace hlasem Always On responsiveness a streamování Xbox One jsou pak dostupné pouze na nových zařízeních.

 

Podle globální studie společnosti Statista stojí nová zařízení ve srovnání s rokem 2010 v průměru o 35 % méně. Průměrná cena nového stolního PC je dnes v přepočtu přibližně 9 300 Kč ve srovnání s 14 800 Kč v roce 2010.

 

Snadný upgrade a bezproblémová kompatibilita

Přechod na Windows 10 na architektuře x86 představuje snadný upgrade z hlediska hardwaru (stávajících periferií) i softwaru (stávajících aplikací pro Windows). Ovladače tiskáren či kamer budou na nových zařízeních pracovat beze změny. Vlastně vše by mělo fungovat snadno včetně řady nových funkcí. Bezproblémový bude dále provoz stávajících aplikací pro Windows i nejnovějších aplikací z ekosystému Windows Store. Není třeba se obávat ani problémů s kompatibilitou ve vztahu ke stávajícím dokumentům a souborům.


8-Start1w[1].pngZdroj: Microsoft

 

Zařízení, která běží na technologiích Intel, umožní uživatelům plně využívat následující nové funkce Windows 10 a těžit tak z optimální kombinace jejich možností a výkonu.

 

Cortana - nový digitální osobní asistent od Microsoftu umožňující ovládání hlasem, byl optimalizován pro bezproblémový chod na platformách Intel. Právě Intel pracoval na algoritmech rozpoznávání řeči, vylepšil implementaci mikrofonu a zvýšil celkovou schopnost reagovat.


Technologie Continuum představuje způsob pro rychlé přepínání mezi dotykovým rozhraním a ovládáním pomocí klávesnice a myši. Na zařízeních typu 2 v 1 lze mezi oběma režimy přepínat/přecházet automaticky, např. odpojením myši. Uživatel proto nemusí nic nastavovat. Obecně platí, že na platformě Intel je přechod mezi rozhraními hladký a bez složitého nastavování.


Nový webový prohlížeč Microsoft Edge, který je součástí Windows 10, umožňuje na platformě Intel mnohem rychlejší prohlížení webu, rychle zpracovává grafiku i rozvržení stránky, kterou také rychleji načítá i interpretuje vložené objekty včetně skriptovacích jazyků.


Bezdrátové dokování. Na platformě Intel si uživatelé mohou snadno spárovat a poté znovu připojit své mobilní zařízení využívající Windows 10 s širokým spektrem displejů a zařízení USB. Tato funkce nabízí největší přínos zejména v podnikové sféře.


Windows Hello. Biometrie byla podporována už v předcházejících mobilních zařízeních, a to i na úrovni operačního systému. Funkce Windows Hello však nyní umožňuje snadné přihlášení k zařízení (jeho odemčení) pomocí skenování obličeje za méně než 2 vteřiny. Zařízení na platformě Intel (kamera RealSense F200) tuto funkcionalitu plně podporují, Intel začal tento způsob přihlašování podporovat vůbec jako první. Kamera Intel RealSense bude první IR (infračervenou) kamerou na trhu s přímou podporou Windows Hello. Rychlá autentizace na zařízeních s technologiemi Intel kratší než 2 vteřiny je výsledkem optimalizace: Společnost Intel detailně analyzovala fungování technologie Windows Hello, což umožnilo zvýšit výkon i efektivitu celého procesu.

Ještě před dvaceti pěti lety zde sídlilo ocelové srdce České republiky a centrum jedné z největších průmyslových aglomerací zemí za železnou oponou. Ostrava, dříve město uhlí a oceli, v uplynulých letech prochází obrovskou transformací: Národní počítačové centrum pod názvem Centrum excelence IT4Innovations je asi nejviditelnějším symbolem. V letošním roce, kdy bude dokončen, je zdaleka největší nejen v ČR, ale také 13. největším v Evropě. Díky celkovému výkonu na úrovni 1,5 PetaFlop se zařadil v žebříčku nejvýkonnějších superpočítačů TOP500.org na 40. místo na světě. Zároveň se jedná o největší evropskou instalaci koprocesorů Intel Xeon Phi.


HBRcTwD5qhWxF39Mp226yzCjSgygSndmWrweKTbcpkrhRqK9F3NbWFLpcd1xMy7dm[1].jpgBudova IT4Innovations. Zdroj fotografie: IT4I.cz

 

Ostravský Salomon tak jako 86 procent největších světových počítačů pohánějí procesory Intel

O výkon Salomona se starají dvanáctijádrové procesory Xeon E5-2680v3 s taktem 2,5 GHz a devět stovek akceleračních jednotek Xeon Phi 7120P. Celý klastr se skládá ze 77 tisíc výpočetních jader a k dispozici má 129 TB RAM a 2PB diskové úložiště.

 

Systémy používající technologie Intel tvoří 86 procent všech superpočítačů zahrnutých do 45. vydání seznamu TOP 500, jenž byl zveřejněn 13. července. Mezi novými systémy na seznamu tvoří dokonce 95 procent. Během méně než tří let od zavedení prvních produktů vícejádrové architektury, dosáhly systémy postavené na koprocesorech Intel Xeon Phi plných 17 procent agregovaného výkonu všech superpočítačů z TOP 500. Kompletní seznam superpočítačů je k dispozici na adrese www.top500.org.


Salomon_Top500_certificate.jpg

HPC jako odpověď na regionální ekologické hrozby - smog a povodně

Za vznikem projektu Národního počítačového centra stojí společně s dalšími výzkumnými institucemi Vysoká škola báňská - Technické univerzity Ostrava. Jejich cílem je vytvořit univerzální superpočítačové centrum, jehož výpočetní výkon a úložná kapacita by byla sdílena více subjekty ze sféry vědy, výzkumu, školství a subjektů z komerčních sektorů. High Performance Computing zde slouží jako účinný nástroj pro simulace, modelování a výpočty v nejrůznějších oblastech výzkumu, od molekulárního modelování po simulace klimatu a krizových situací.

 

Ostrava a jeho okolí je stále nadprůměrně vystaveno důsledkům těžkého průmyslu a nedostatečné dopravní infrastruktury, takže superpočítač a jeho výstupy směřují ke zlepšování kvality života a životného prostředí nejenom v tomto regionu. Ve službách ekologie je například modul vyhodnocování dopravního provozu v reálném čase: analýza momentálního stavu a jeho porovnání s historickými daty dokáže predikovat budoucí vývoj a zpětně ovlivňovat aktuální dopravní situaci na úrovni jednotlivých aut. Výsledkem bude snížení rizika vzniku kolon, které přispívají k znečišťování ovzduší ve městě. Systém rovněž dokáže simulovat právě znečištění ovzduší, ať už jako následek situací způsobených člověkem (doprava, exploze, apod.), ale také jako následek přírodních jevů (inverzní situace, výbuch sopky).

server3.jpg


Zhruba každých pět let dochází v ČR k povodním s výjimečnými následky, kde jen škody na majetku jdou do desítek miliard korun. Jen od roku 1997 povodně v ČR způsobily škody ve výši cca 142 miliard Kč (cca 7 miliard USD). Pokud by se nám díky prostřednictvím matematických simulací podařilo těmto krizovým situacím předcházet a řídit je, pak se o smysluplném vynaložení peněz za investici nedá pochybovat.

 

Dalšími významnými oblastmi výzkumu plánovanými v rámci Centra excelence IT4Innovations jsou například vývoj nových léčiv na bázi nanotechnologií, vývoj nových materiálů pro paměťová média, rozpoznávání hlasu, řeči a informací v obrazových datech, nebo vývoj nových algoritmů využitelných při návrzích průmyslových výrobků a jejich testov

Dne 14. července Microsoft oficiálně ukončí podporu pro Windows Server 2003. Společnost Intel se ve spolupráci s analytiky z IDC rozhodla publikovat dvoudílný seriál, v němž firemním zákazníkům vysvětlí, proč a jak by měli upgradovat.


IDC odhaduje aktuální instalační základnu platformy Windows Server 2003 na 1,5 milionu. Firmy nadále používající operační systém, který se záhy stane zastaralým, budou čelit několika problémům v oblasti výkonu, nákladů, zabezpečení, údržby a regulací pokud tedy do ukončení podpory neprovedou upgrade.


server3.jpg

 

Přinášíme deset výhod upgrade na vyšší systém podle IDC:


1) Snížení zranitelnosti systémů vůči útokům na data

Data nikdy nelze zabezpečit naprosto dokonale. Mohli jsme to vidět na několika příkladech medializovaných datových úniků, k nimž došlo v roce 2014. Nicméně i tato rizika lze zmírnit. Hackeři neustále hledají možnosti infiltrace do systémů a firmy, které budou nadále používat Windows Server 2003, nebudou mít bez podpory proti útokům na citlivá místa žádnou ochranu.


2) Eliminace rizika nekompatibility

Pokud firma z nějakého důvodu neprovede upgrade z Windows Server 2003, mohlo by to pro ni mít katastrofické důsledky, pokud by po 14. červenci došlo ke ztrátě dat. Navrhovaná evropská legislativa ochrany dat, jež by mohla vstoupit v platnost již počátkem roku 2016, přichází s pokutami za ztrátu dat až ve výši 5 procent globálního obratu. Výše sankcí se má odvíjet od míry zavinění ztráty dat přímo firmou. Právě používání zastaralého softwaru s sebou přináší riziko vyšší pokuty.


3) Nižší provozní náklady

Firmy se nevyhnou růstu nákladů, pokud budou používat Windows Server 2003 i po ukončení podpory. Ty by podle odhadů IDC mohly do roku 2018 vzrůst až na 80 procent celkových nákladů datového centra.

server.jpg


4) Zvolte flexibilní hybridní cloudovou infrastrukturu

Nejnovější verze Windows Server 2012 R2 nabízí několik možností řešení infrastruktury, přičemž pro mnohé firmy bude patrně nejatraktivnější hybridní cloud. IT oddělením nabídne vyšší míru flexibility, protože umožňuje pracovní zátěž  rozložit mezi lokální a cloudové servery. Kapacitu tak lze navýšit buď dočasně ve špičce anebo dlouhodobě, například pokud firma expanduje. Firmy rovněž mají možnost hostovat pracovní zátěž v cloudové službě.

 

5) Eliminace zbytečných plateb za drahou zákaznickou podporu

Zastaralá, nepodporovaná a nekompatibilní serverová infrastruktura bude mít za následek vyšší objem plateb za drahou zákaznickou podporu. Může to být také komplikace při získávání pojištění proti ztrátě dat a dalším následným ztrátám, anebo může toto pojištění být příliš drahé


6) Méně náročúdržba

Údržba serverů s Windows 2003 se bude neustále prodražovat, neboť bude stále obtížnější vyhledat kompatibilní náhradní díly a stejně tak bude ubývat školeného personálu. Nejnovější verze Windows Server je kompatibilní s monitorovacími nástroji pro datová centra, včetně teplotních čidel a správu chlazení, což přispívá k úspoře celkových nákladů. Pokud firmy nezaujmou nový přístup, pak náklady na práci spojené s ruční správou a administrací fyzických a zejména virtuálních serverů vzrostou podle předpokladů mezi lety 2013 a 2018 o plných 19 procent.

 

server2.jpg

7) Úspora času administrátora

Podle odhadů IDC aktuálně zaberou 80 procent času administrátora údržba a řešení vzniklých problémů. Windows Server 2012 nabízí lepší automatizaci provozu, která uvolní zaměstnancům ruce a umožní jim zaměřit se na vývoj nových nástrojů a aplikací.


8) Příznivější poměr spotřeba/výkon

V roce 2012 měly nejvýkonnější evropské systémy x86 140 000 jader a nabízely výkon zhruba 1 000 TFLOPs při spotřebě 4 500 KW. V roce 2015 se hustota jader zvýšila, takže systémy nyní mají až 460 000 jader a jejich výkon je 6 000 TFLOPs. Zvýšila se i efektivita hardwaru, který nyní spotřebuje při šestinásobném výkonu jen necelou polovinu elektrické energie (2 300 KW). Zvýšení hustoty komponent znamená, že ve stejně velkém prostředí lze provozovat vyšší počet virtuálních serverů. IDC Server Tracker zjistil, že v letech 2010 až 2014 vzrostl v západní Evropě průměrný počet jader na server z šesti na devět. Nejnovější verze Windows Server rovněž podporuje velké virtuální servery, které lze použít k provozování náročných aplikací.


9) Snížení nákladů na licence

Firmy, které již provozují vyšší počet virtuálních serverů, mají nyní příležitost ušetřit na nákladech za licence. Windows Server 2012 Datacenter edition dokáže snížit licenční poplatky proto, že nejsou účtovány podle serverových instancí, ale podle procesorových patic.


10) Využijte nejnovější aplikace

Upgrade z Windows Server 2003 umožní firmám provést aktualizaci na nejnovější verze aplikací. To jim zajistí lepší funkce, zabezpečení i správu. U aplikací, které nelze aktualizovat a migrovat, budou firemní uživatelé donuceni k ukončení životnosti produktu, který by mohl představovat bezpečnostní riziko.

Setkáme se s nimi ve více než třetině českých firem – počítače, které běží dnem a nocí a zbytečně spotřebovávají energii. Platí úměra: čím větší firma, tím spíše je to pod její rozlišovací schopností. Důvodem nejsou ani tak aktualizace softwaru, jako spíše neinformovanost či pohodlnost zaměstnanců. K energeticky úspornému chování pomůže osvěta či technologie, které místo zaměstnanců vypínají a zapínají počítače na dálku.

Bezmála třetina počítačů v středoevropských firmách zůstává zapnutá i přes noc, což má podstatný vliv na jejich spotřebu elektrické energie. Nejvíce laxní jsou zaměstnanci na Slovensku, kde nechávají počítač zapnutý po odchodu z práce v 55 % oslovených firem. V Česku spotřebovává nadarmo mimo pracovní dobu elektrickou energii více než třetina počítačů ve firmách (36 %). Nejlépe dopadly firmy v Maďarsku a v Polsku, kde se tímto způsobem plýtvá energií jen v 17 % firem. Výsledky přinesl průzkum společnosti Intel realizovaný v 576 firmách čtyřech středoevropských zemí v únoru a březnu 2015.[1]

OfficeBuildingEvening_LR[1].jpg


Proč vlastně zaměstnanci nevypínají počítače?

Průzkum do značné míry popírá převládající mínění, že počítače jsou mimo pracovní dobu v provozu hlavně z důvodu softwarových aktualizací a počítačové správy. V uvedených čtyřech zemích  se tyto aktivity mimo pracovní dobu týkají pouhých 28 % firem. Nejvíce napilno mají IT administrátoři na Slovensku, kde mimo obvyklou pracovní dobu počítačovou správu provádí 44 % firem[2]. Naopak v ČR to je méně než každá pátá firma (17 %), v Polsku a Maďarsku méně než čtvrtina (shodně 24 %).


Zaměstnanci českých firem mají největší svobodu v rozhodnutí, zda počítač při odchodu z práce vypnout, či nevypnout – 48 % českých firem toto nechává zcela na nich. Ale ani ty firmy, které k vypínání zaměstnance vybízejí či je nařizují, nemají pod kontrolou, že se tak skutečně děje – týká se to 22 % firem v ČR, 16 % v Polsku a Maďarsku a 14 % na Slovensku. Kromě toho si někteří zaměstnanci nejsou vědomi rozdílu mezi jednotlivými režimy provozu počítače a nerozlišují mezi tím, zda ponechávají počítač zapnutý, v režimu spánku či pohotovosti (stand-by).

Pro plnou verzi infografiky klikněte na obrázek.

infographics-1024x1013.jpg


Velké firmy jsou ve vypínání laxnější než menší

Co se týče velikosti firem, největší pozornost je věnována vypínání počítačů v menších a středně velkých firmách do 200 zaměstnanců, naopak možná překvapivě větší firmy jsou oproti nim ve vypínání pohodlnější – ve firmách o velikosti 200 až 500 zaměstnanců běží přes noc tři z deseti počítačů, ve firmách nad 500 zaměstnanců dokonce čtyři z deseti. Spotřeba generovaná ze zbytečného provozu počítačů je přímo úměrná množství počítačů, takže ztráta velkých firem, které vypínání neřeší, je pak o to významnější.


Motivovanost IT oddělení k úsporám energie

S výše uvedenými fakty také souvisí, že ČR je také na konci žebříčku v pořadí motivovanosti IT oddělení k vytváření úspor elektrické energie. V bezmála dvou třetinách (64 %) českých firem není oddělení nijak zaangažováno na spotřebě, kterou informační technologie spotřebují. Obdobná situace je v Polsku (60 %) a na Slovensku (54 %). Pouze v Maďarsku většina firem (52 %) své IT k úsporám motivuje.

Ve většině firem je výsledek takový, že za energii, kterou firma zkonzumuje, nikdo nezodpovídá. Přitom oblast firemního IT se na spotřebě podílí zpravidla podstatně, ať už provozem serverů či počítačů. Výdaje na energie pak ve většině firem po přímých nákladech souvisejících s výrobní činností a mzdách představují třetí nejvýznamnější výdajovou položku.

K úspornému chování pomůže osvěta nebo technologie, ideálně obojí

Z výsledků průzkumu je zjevné, že řadě firem a jejich zaměstnancům by prospěla větší osvěta, případně nařízení, které by je vedlo k ekonomickému a ekologickému chování. Přes noc zapnuté počítače, zejména PC, které stále ve firmách výrazně převažují[3] nad úspornými mobilními zařízeními typu notebook, ultrabook či počítač typu 2 v 1, jsou totiž významnými konzumenty elektrické energie. Spotřeba stolního počítače staršího pěti let se v případě, že nedojde k jeho vypnutí, pohybuje na úrovni 11 Kč za den, a to i v případě, že vypneme monitor. Nechává-li zaměstnanec takový starší stolní počítač běžet i o víkendech, svátcích a dovolené, není nic výjimečného, že se jeho roční účet za provoz počítače přehoupne přes čtyři tisíce korun.


Obměnou starého hardware za nový s moderními funkcemi a nižší spotřebou můžete ušetřit značné částky na spotřebě.

S ohledem na zbytečné plýtvání energie ve firmách vznikla technologie Intel vPro: umí vzdáleně vypnout počítač na konci pracovního dne a i v tomto vypnutém stavu zajistit jejich každodenní servis, opravy a aktualizace. Když ráno pracovník přijde ke svému počítači, ten je již prostřednictvím vzdálené správy zapnutý a opět v aktivním módu. Pokud firma podle analýzy společnosti Intel vzdáleně vypne stolní počítače na noc na dvanáct hodin mezi šestou večerní a šestou ranní, sníží tím svůj účet za provoz počítačů až o 30 %. Převedeme-li to do finanční roviny, u středně velké firmy se stovkou starších stolních počítačů tato konkrétní úspora s velkou pravděpodobností překročí 100 000 Kč ročně.


K samotnému využívání úsporných technologií Intel vPro se hlásí 13 % oslovených firem, nejvíce v ČR (20 %). Vedle zhruba šedesátiprocentní skupiny firem, které vPro nemohou využívat (nevlastní počítače s procesory vPro), zde existuje poměrně významné procento firem (22 % v průměru), které technologie Intel vPro nevyužívají, ačkoli jsou jejich počítače vybaveny vPro procesory. Nejvíce jich je opět v ČR – 27 %.

Přitom aktivace a konfigurace vzdálené správy prostřednictvím technologie vPro je teď maximálně jednoduchá díky tomu, že Intel pro tyto účely zdarma firmám zpřístupnil potřebné softwarové nástroje. Kromě vypínání a zapínání počítačů na dálku výhody vzdálené správy ocení například pracovníci v terénu vybavení mobilními zařízeními. Pokud se stane, že notebook přestane být funkční, má mobilní uživatel možnost spojit se na dálku se svým IT administrátorem, který je schopný bez ohledu na stav operačního systému vzdáleně převzít obrazovku a poskytnout pomoc.


RecyclingLR-1024x491.jpg


[1] V průzkumu, který pro společnost Intel realizovala v průběhu února a března 2015 formou telefonického dotazování výzkumná agentura Ipsos, odpovídalo celkem 576 respondentů v pozici CIO – vedoucí oddělení informačních technologií – ze 175 českých, 150 maďarských, 150 polských a 101 slovenských firem velikosti nad 100 zaměstnanců.

[2] Uvedená procenta se týkají pouze firem, které odpověděly, že počítače nevypínají, nikoli tedy celkového množství 576 respondentů.

[3] Stolní počítače stále podle posledních dostupných údajů nad přenosnými ve firmách převažují: podle informací Českého statistického úřadu z roku 2013[3] ve firmách s 10 a více zaměstnanci používalo počítač 44,3 % zaměstnanců, z toho 36,9 % byly PC s přístupem k internetu, 13,5 % bylo přenosných zařízení.


O autorovi

Petr Ulvr

Petr Ulvr je manažer pro firemní zákazníky společnosti Intel. Ve svém volném čase se věnuje rodině, horám a cestování - jeho nejoblíbenější destinace jsou v Africe.

Každá třetí česká firma potvrdila, že analyzuje velká data, což je ve středoevropském srovnání o 8 % více než je průměr. V průzkumu společnosti Intel ve čtyřech středoevropských zemích České republice, Maďarsku, Polsku a Slovenské republice odpovídalo celkem 576 firem o velikosti nad sto zaměstnanců. Do pozice středoevropského premianta v oblasti analýzy „velkých dat“ české firmy staví i fakt, že dalších 8,5 % firem se chystá využívat „big data“ ještě v průběhu roku 2015. Výsledky průzkumu[1] byly zveřejněny u příležitosti uvedení nových procesorů Intel® Xeon® E7v3 na konferenci Intel Executive Breakfast, která dnes proběhla v datovém centru Kokura společnosti Seznam.cz.

 

Fenomén velkých dat přenáší jevy z kategorie „hudba vzdálené budoucnosti“ mezi reálné a dostupné vymoženosti: minimalizuje čekání aut ve frontách na dopravních komunikacích, lidé se s jeho pomocí dozvědí, že by neměli z domova vyrazit bez deštníku anebo čerpají vyšší slevy v obchodech, ve kterých pravidelně nakupují. Díky analýze velkých dat mohou firmy svým klientům nabízet vyšší uživatelský komfort a zvyšovat jejich spokojenost prostřednictvím personalizovaných produktů a služeb.

INTEL_XeonE7v3.jpg

 

„V ekonomice digitálních služeb bude úspěch či neúspěch stále více záviset na tom, jak rychle dokáže firma zareagovat na informace získané z velkých datových objemů. Profitovat budou jen technologicky připravené firmy, schopné získávat v reálném čase z větších a členitějších datových objemů informace, které pro ně dříve byly nedostupné. Využití poznatků v reálném čase se dnes stává naprostou prioritou pro společnosti v celém spektru podnikání. To, jak rychle dále poroste počet firem schopných využívat rychleji, efektivněji a s nižšími náklady analytické nástroje pro lepší rozhodování, bude ovšem do značné míry záviset na rychlosti obměny jejich serverové infrastruktury,“ říká Evžen Pavlovský, obchodní manažer společnosti Intel pro region střední a východní Evropy.

 

Bezmála dvě třetiny serverů jsou starší, než doporučují výrobci

Jak zjistila společnost Intel ve svém nedávném průzkumu[2], cyklus obměny serverových systémů se za poslední rok zrychlil. Zatímco v roce 2014 deklarovalo 8 % českých firem, že obměňuje servery v pevně nastaveném intervalu tři roky a méně, v roce 2015 to je 12 %. Nicméně i tak to znamená, že výrobci počítačových technologií doporučovaný tříletý cyklus obměny firemního hardwaru nedodržuje 58 % českých firem, dalších třicet procent firem přiznává, že nemá nastavený žádný cyklus.

 

Tomu odpovídá průměrné stáří serverů ve firmách: plných 63 % firem využívá na zpracování dat servery staré čtyři roky a více, 18 % serverů je dokonce starších než pět let, což z nich činí energetické „otesánky“ a negativně ovlivňuje jejich výkon. Návratnost investice do nových serverů se v průměru pohybuje na úrovni devíti měsíců, nejsou zdaleka ojedinělé případy, kdy klesne jen na dva měsíce, přesto bezmála dvě třetiny českých firem spravuje svá data na serverech starých čtyři roky a více. Z průzkumu společnosti Intel, ve kterém odpovídali IT odborníci z 325 českých firem v rámci konference Cisco Connect, vyplynulo, že 48 % oslovených firem nemá žádný přehled o spotřebě svých serverů a nejsou schopny vyčíslit, jak rychle by se jim obměna stávajících systémů vyplatila. Detailní přehled o spotřebě si udržuje pouze 17 % firem.

 

ServerRoomRow.jpg

 

Při porovnání provozních nákladů s pět let starými servery se cena za transakci s novými procesory Intel Xeon E7 v3 snížila čtyřikrát. V porovnání s konkurenčními platformami dosahuje procesor Intel Xeon až desetinásobně vyšší výkon na jeden USD při až o 85 % nižších celkových nákladech na vlastnictví. Toho je dosaženo zejména snížením celkové ceny hardwaru, nižší spotřebou elektrické energie a nižšími náklady na chlazení.

 

Nositelná elektronika je realitou již ve čtvrtině českých firem, bude mít dopad na množství dat ve firemních sítích

„Jedině tím, že firma staré servery pravidelně vyměňuje za nové, dokáže uchovat optimální poměr mezi výkonem a cenou zařízení; navíc se jí díky úsporám energie investice rychle vrátí,“ vysvětluje Evžen Pavlovský ze společnosti Intel. Pouze s obměňovaným serverovými technologiemi bude pro firmy možné držet krok s neustále se zvyšujícími objemy dat, která generují především mobilní zařízení. Roční nárůst zpracování dat v posledních letech vysoce přesahuje padesát procent a s příchodem internetu věcí dále poroste: do roku 2020 by mělo být k síti připojeno 30 miliard zařízení, která budou generovat enormní objem dat.

 

„Průzkum Intel potvrdil, že s internetem věci úzce propojený trend nositelné elektroniky je v českých firmách realitou: 23 % oslovených firem již investovalo do nositelné elektroniky a 54 % to má v úmyslu. 88 % respondentů se domnívá, že nositelná elektronika bude mít dopad na množství dat ve firemních sítích již v průběhu třech let, z toho více než polovina se domnívá, že tento dopad bude významný,“ rekapituluje další ze závěrů průzkumu Evžen Pavlovský.


 


[1] V průzkumu, který pro společnost Intel realizovala v průběhu března 2015 formou telefonického dotazování výzkumná agentura Ipsos, odpovídalo celkem 576 respondentů v pozici CIO - vedoucí oddělení informačních technologií - ze 175 českých, 150 maďarských, 150 polských a 101 slovenských firem velikosti nad 100 zaměstnanců.

[2] Průzkum byl proveden mezi IT odborníky z 325 českých firem v rámci konference Cisco Connect, která proběhla 24. - 25.. března 2015.

Účet za roční provoz jednoho firemního počítače může být 100 Kč, anebo až 4000 Kč, záleží, zda firma používá nové úsporné, anebo starší stolní počítače, které navíc přes noc zaměstnanci z pohodlnosti či kvůli softwarovým aktualizacím nevypínají. Počítače kategorie „dva v jednom“ nejnovější generace mají spotřebu nižší než úsporná žárovka.

Třetí nejvýznamnější výdajovou položkou ve většině firem jsou po přímých nákladech souvisejících s výrobní činností a mzdách náklady na energie. Vedle serverů se na tom v řadě firem významně podílejí také starší stolní počítače. Spotřeba elektrické energie jednoho pět let starého stolního počítače činí ročně přibližně 1500 Kč[1], ale může dosáhnout až 4000 Kč, obzvláště pokud přes noc uživatelé z pohodlnosti či kvůli softwarovým aktualizacím nejsou zvyklí počítače vypínat anebo vypínají jen monitor.

Analýza vychází z měření spotřeby elektrické energie, které realizoval odborný server Notebook.cz pro společnost Intel. Stolní počítače stále podle posledních dostupných údajů nad přenosnými ve firmách převažují: podle informací Českého statistického úřadu z roku 2013[2] ve firmách s 10 a více zaměstnanci používalo počítač 44,3 % zaměstnanců, z toho 36,9 % byly PC s přístupem k internetu, 13,5 % bylo přenosných zařízení. Domácnosti jsou o něco progresivnější: v roce 2014 poprvé počet domácností vlastnících přenosný počítač (52 %) překročil počet domácností se stolním počítačem (45 %). Z  měření ČSÚ vyplývá, že počet stolních počítačů v domácnostech klesá jen minimálně, za pět let o pouhé jedno procento[3]. „Stolní počítače, s tím jak v domácnostech a ve firmách postupně stárnou, se mohou stát „energetickými otesánky“, jejichž provoz majitelům zbytečně na energiích „propálí“ tisíce korun ročně.

oldPC

Provoz stolních počítačů je významně dražší než u stejně starých spotřebičů

Už u pět let starého stolního počítače se vyplatí omezovat jeho provoz jen na nezbytné činnosti. To je možné dělat do určité míry v domácnostech, ale ve firmách je obdobná regulace obtížně představitelná. Stolní počítač s rokem výroby 2008 je přístroj, který má největší dopad na energetickou bilanci, jejich provoz je dražší než například provoz ledniček, mrazáků či plazmových televizorů. V celé řadě firem i domácností jsou ovšem běžně v provozu mnohem vysloužilejší modely počítačů, jejichž spotřeba je často ještě vyšší. Svůj podíl viny na tom mají i externí grafické karty staršího data výroby, které jsou velmi energeticky náročné a zbytečně spotřebovávají energii i při běžných činnostech, na které dnes zcela stačí grafika přímo v procesoru.

Stolní počítač, který je zapnutý i přes noc, firmu denně připraví zhruba o 11,5 Kč. A to i v případě, že je v nečinnosti. Viktor Péder z odborného serveru Notebook.cz potvrzuje, že když u starší počítačové sestavy vypneme v době nečinnosti monitor, spotřeba samotného počítače zůstane stejná. Nároky na energii nejvíce ovlivňuje procesor a jeho parametry, případně externí grafická karta. Každá hodina zbytečně zapnutého staršího počítače stojí až 0,5 Kč, při zátěži jako je například přehrávání videa z webu to může být téměř 1 Kč.

Firmy začínají v souladu se „zelenými trendy“ v IT kvůli spotřebě a efektivitě vzdálené správy využívat úsporné technologie, které umožňují realizovat celou řadu servisních zásahů i při vypnutém počítači. Pravidelně a spolehlivě aktualizovat software firemních počítačů je možné s využitím technologií vzdálené správy i v době, kdy jsou vypnuté, například během noci. Koncoví uživatelé pak neztrácejí čas s upgrady a firma nezaplatí ani o korunu více za spotřebu firemního hardwaru, než je nezbytně nutné pro jeho aktualizaci. Firmy, které s podobnými úspornými technologiemi, jako je například Intel vPro, „dávají počítače na noc spát“, běžně ušetří až 30 % z účtu na provoz počítačů.

Nejšetrnější jsou zařízení „dva v jednom“, mají spotřebu nižší než úsporná žárovka

U firmy s dvaceti pěti staršími stolními počítači, ve které se přes noc či o víkendech z pohodlnosti nebo kvůli aktualizacím softwaru nevypínají počítače, může roční vyúčtování energie dosáhnout sto tisíc korun. Pokud by firma vyměnila starší stolní počítače za nová zařízení „dva v jednom“ nejnovější generace s pasivně chlazenými procesory, klesne firemní spotřeba čtyřicetkrát. Za roční provoz konvertibilního zařízení, které je využívané k práci, jeho majitel zaplatí mezi 50 až 100 Kč. Za provoz ultrabooku firma zaplatí maximálně 200 Kč ročně, nejrozšířenější kategorie notebooků vykazuje o stupeň horší vlastnosti, ale ani u starších modelů jejich roční spotřeba nepřekročí 400 Kč. Ve srovnání s energeticky náročnými staršími stolními počítači vychází výrazně lépe počítače typu all-in-one, jejich ekologicky šetrnější nástupci, kteří dokáží srazit firemní účty na polovinu.

2v1

Sedm doporučení pro úsporný chod PC ve firmách:

1. Pokud pravidelně využíváte starší stolní počítač a chcete ušetřit na jeho provozu, zvažte jeho výměnu za některý z nových / úsporných modelů, jako jsou konvertibilní zařízení „dva v jednom“ kombinující tablet s klávesnicí, ultrabooky, či notebooky / AiO / NUC apod. Ročně tak můžete ušetřit jeden až čtyři tisíce korun.

2. Předcházejte plýtvání a nenechávejte počítač zapnutý déle než je potřebné, zejména přes noc. Pokud se jedná o počítače stolní, i ve stavu nečinnosti spotřebovávají značné množství energie, které nás denně u staršího PC přijde až na více než 10 Kč.

3. Firmám, kde není ve zvyku vypínat na noc počítače, ať už z pohodlnosti či kvůli softwarovým aktualizacím, přijdou vhod úsporné technologie typu Intel vPro. Vzdálená správa zajistí jejich opravy a upgrade i v době, kdy jsou vypnuté. Ráno přijdou zaměstnanci k aktualizovaným počítačům a firma zbytečně neztrácí peníze za jejich provoz.

4. Vedle vypínání se naučte využívat další módy provozu počítače, jako je spánek či hybernace, minimalizujete tím jejich spotřebu.

5. U většiny pracovních činností se lze spolehnout na integrovanou grafiku, která ve valné většině případů zajistí hladký chod grafických aplikací. Naproti tomu externí grafická karta u starších stolních počítačů patří mezi řešení, které mají výrazný dopad na spotřebu.

6. Pokud sympatizujete se stolními počítači a chcete na nich pracovat i v budoucnu, informujte se blíže o počítačích kategorie „all-in-one“, které jsou z hlediska spotřeby přátelštější k vaší peněžence.

7. Spotřebu počítače si můžete sami změřit. Někteří dodavatelé energie svým klientům nabízejí zapůjčení měřicího přístroje, který firmám i domácnostem umožní porovnat spotřebu zařízeních v různých režimech.

________________________________________________

1 Při pětidenním pracovním týdnu a osmihodinové pracovní době

2 Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích

3 Zdroj: ČSÚ, Češi a internet v roce 2014