Skip navigation

Czech and Slovak

2 Posts authored by: Kateřina Boušová

Před sedmi lety tým Marka Votroubka se svým projektem The EiMSA Robot zvítězil ve finále světové vědecké soutěže středoškoláků Intel ISEF v americkém Renu. Dnes vlastní největší 3D fotobanku na světě, je konstruktérem unikátní vřetenové sekačky EDWIN firmy Swardman a má plnou hlavu dalších projektů. „Kdyby nebylo soutěže Intel ISEF, určitě bych dělal to, co teď, ale tak o pět let později,“ říká Marek Votroubek k tomu, jak mu účast v největší světové soutěží pro mladé vědce změnila život.

 

Přijít na kloub tomu, jak věci – a především nejrůznější stroje – fungují, ho zajímalo od dětství. Rodiče Marka Votroubka to nejspíš na Vánoce neměli s výběrem vhodného dárku moc složité – stavebnice LEGO byla jeho favorit. Dodnes ji u velmi komplikovaných soustav občas používá, aby si ověřil, zda jeho nápad bude fungovat tak, jak předpokládá. A sáhne po ní raději než po počítačovém programu.

  lrDSC_4696.jpg

 

 

Má geniální technický mozek a představivost, tah na bránu, chuť se dál vzdělávat a slušnou vyřídilku. Za posledních sedm let se moc nezastavil a svůj úspěch v soutěži Intel ISEF tak díky svojí pracovitosti dokázal zúročit na maximum. „Účast v soutěži Intel ISEF mi pomohla osvojit si styl práce a prezentace, ze kterých těžím každodenně až dodnes, ať už pracuji na jakémkoli jiném projektu,“ říká Marek Votroubek. Jeho polem působnosti jsou především speciální mechanická a konstrukční řešení.

 

„Pivní robot“ – slibný začátek kariéry konstruktéra

 

Na střední škole už to nebylo jen klukovské hraní. A když Markovi Votroubkovi a jeho spolužákovi Petrovi Bubeníčkovi jejich učitelka chemie a fyziky Martina Kunderová navrhla, ať svoje technické dovednosti zkusí uplatnit v soutěži Intel ISEF, pustili se do toho. Vznikl tak projekt The EiMSA Robot – robot, který byl zkonstruován tak, aby dokázal vyhledávat předměty pomocí vlastního programu, a manipulovat s nimi podle potřeby obsluhy. Vnímání robota zajišťuje digitální kamera, která posílá snímky do počítače, kde jsou následně zpracovány, a probíhá vyhledávání předdefinovaného předmětu. Pokud je požadovaný předmět nalezen, zasílá příkazy do řídicích modulů motorů. Základem pohybu jsou elektromotory z aku-vrtaček, které pohybují s osmi hnanými koly a ramenem přizpůsobeným k uchopování různých předmětů. 

 

Přezdívka „pivní robot“ vznikla kvůli tomu, že gymnazisti chtěli robota, který by dokázal najít láhev piva a nalít ho do sklenice. Ve finále soutěže Intel ISEF v USA s ním pak zvítězili v konkurenci 320 projektů z 56 zemí světa. „Na rozdíl od jiných týmů jsme svůj projekt znali do posledního šroubku, protože jsme na něm strávili stovky hodin práce a snadno jsme porotě dokázali vysvětlit a obhájit, co, proč a jak je v konstrukci robota EiMSAR použité,“ vysvětluje Marek Votroubek.

 

lrP1310170.jpg

 

Konstrukce robota je společným dílem Votroubka a Bubeníčka, k programování si přizvali kamaráda Jana Krále. Osmnáctiletým studentům z Gymnázia v Litomyšli tak v roce 2009 v americkém Renu tleskala mimo jiné desítka nositelů Nobelovy ceny, získali finanční odměnu 3000 dolarů a právo studia na jakékoliv americké univerzitě bez nutnosti absolvovat přijímací řízení či pohovory. Této možnosti však nakonec žádný z nich nevyužil. Marek Votroubek zamířil na ČVUT – ústav konstruování částí strojů, Petr Bubeníček na ústav fyzikální chemie při VŠCHT a Jan Král na elektrotechniku VUT Brno. Finanční odměnu si rozdělili, z valné části však pokryla náklady na náročnou stavbu soutěžního robota, a to i když řadu součástek tým Marka Votroubka získal ze sběrny a podporu i zázemí jim poskytla škola a jejich rodiny.

 

Nicnedělání mě nebaví

 

Ačkoli je Markovi Votroubkovi teprve 25 let, může se kromě vítězství v soutěži Intel ISEF pochlubit i dalšími úspěšnými projekty. Od třinácti chodil na brigády a už v patnácti letech měl jasno v tom, že nechce skončit někde v práci od osmi do pěti. Před dvěma roky založil s Petrem Bubeníčkem startup 3Doid, která je v současnosti největší světovou 3D produktovou fotobankou, jejich trojrozměrné fotky používají všechny významné české internetové obchody. Černou elektroniku dokonce fotí rychleji, než přibývá na trhu a v nejbližší době se chystají ve 3D fotit i vybrané předměty ze sbírky Národní galerie. „Vítězství na Intel ISEF nám otevřelo brány do skutečného byznysu, a to nejen publicitou této soutěže, ale i pracovními výsledky a zkušenostmi, díky kterým jsme se právě tak dobře umístili. Přechod ze školního projektu k reálnému podnikání tak byl velmi snadný,“ shrnuje Marek Votroubek.

 

Kromě toho je Marek Votroubek také konstruktérem originálního konceptu vřetenové sekačky EDWIN výrobce Swardman. Dalším z jeho rozpracovaných, zatím akademických, projektů je invalidní vozík, který by zvládl jízdu v terénu. „Náš robot – vozík by fungoval obdobně jako auto, jen by měl osm kol. Zvládl by nejen přejíždět terénní nerovnosti, ale také pomocí hydraulických válců překonat třeba schody,“ sděluje Marek Votroubek.

 

lrDSC_0121.jpg 

 

 

Svůj čas Marek Votroubek dělí mezi několik měst – dva dny v týdnu tráví v Praze prací na sekačce EDWIN. Zbytek týdne pak pendluje mezi rodnou Litomyšlí, Brnem, kde má společnost 3Doid kanceláře a Ostravou, kde všechny 3D fotky vznikají. Na rozdíl od většiny svých vrstevníků si vysoké pracovní nasazení nejspíš opravdu užívá. Prokrastinace je mu cizí, pokud má něco udělat, neodkládá to a vrhne se na to hned. „Snažím se pracovat na maximum, dokud mi to myslí, odpočívat – respektive jen svoje projekty udržovat v chodu – budu až tak nejdříve za pět, deset let, “ říká Votroubek.

 

Litomyšlské gymnázium i díky Votroubkovi generuje další projekty pro Intel ISEF

 

Podobně jako jeho dalším dvěma kolegům z projektu robota EiMSA, kteří uvažují o tom, že se po studiu postaví za katedru, ani Markovi Votroubkovi není cizí svoje know-how předat mladším studentům. Z jeho domovského Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli se do soutěže Intel ISEF každým rokem hlásí dva až tři projekty, které se zpravidla vždy dostanou do Akademie věd ČR na národní finále soutěže AMAVET, odkud se pak rekrutuje polovina finalistů za Českou republiku.  Je to i zásluhou Marka Votroubka, který do Litomyšli jezdí přednášet a jehož úspěšný pivní robot tam dodnes visí na nástěnce.

 

„Podpora motivace studentů na středních školách mi přijde zásadní. Mým cílem je středoškoláky přesvědčit, že rozvíjet vlastní vědecké nápady má větší smysl, než jen pasivně proplouvat studiem a na příkladu sebe sama jim ukázat, že lze úspěšně realizovat i nákladné a složité projekty,“ uzavírá Votroubek. V letošním roce se finále Intel ISEF z litomyšlského gymnázia zúčastní talentovaná chemička Kateřina Valentová, jejíž projekt se týká výzkumu hyaluronanu, látky, která tvoří jednu z hlavních složek mezibuněčné hmoty a má mnoho výjimečných biologických funkcí.

 

Služba na bází IoT vinařům ušetří nervy i peníze. Představujeme vám technologii SmartVinyard, která uspěla ve světovém finále prestižní soutěže start-upů Intel Global Challenge.

Vína budoucnosti mohou být díky pomoci chytrým technologiím kvalitnější a vypěstovaná jen s nezbytným minimem chemie. Ericsson totiž ve spolupráci s několika dalšími firmami vyvinul speciální online systém pro ochranu vinic pod názvem SmartVineyard (chytré vinařství), vůbec poprvé tak implementoval službu internetu věcí (Internet of Things – IoT).

 

Inteligentní technologie SmartVineyard, která pochází z Maďarska, umožňuje vinařům sbírat klíčová klimatická data ze své vinice a na jejich základě pak předpovídat možné choroby vinných hroznů a vhodně tak načasovat použití chemických postřiků. Pokud vinař nemusí vinici chemicky ošetřovat preventivně, ale až v okamžiku hrozby některé choroby hroznů, šetří náklady na výrobu, produkuje kvalitnější hrozny a v neposlední řadě současně eliminuje negativní dopad použití fungicidů a pesticidů na životní prostředí.

 

Výstřižek4.JPG

 

Instalaci zvládne i laik, stačí mu jen šroubovák a 15 minut času

Stanice SmartVineyard obsahuje několik speciálních čidel, která vinař umístí přímo na vhodně vybranou viniční trať. Tvoří ji celkem šest komponent: komunikační síť SmartVineyard, solární panel a baterie, měřič srážek, senzor vlhkosti listů, centrální jednotka a měřič teploty a vzdušné vlhkosti. Zařízení dokáže měřit a sbírat detailní data o vlhkosti půdy i vzduchu, teplotě a intenzitě slunečního svitu nebo množství srážek a na jejich základě pak předpovídat míru rizika konkrétních chorob hroznů.

Přestože jde o technologicky poměrně složité zařízení, stanici SmartVineyard snadno zvládne instalovat sám vinař, a to bez pomoci IT specialisty. Podle instruktážního videa k tomu stačí šroubovák, čtyři šrouby a čtvrthodinka času.

 

 

Stanice se umí i sama pohlídat před zloději

Aplikace je současně vybavena integrovanými průmyslovými GSM moduly s připojením k internetu. Veškerá nasbíraná data jsou tak automaticky a v reálném čase přenášena koncovému uživateli do zařízení na základě jeho preferencí – do počítače, tabletu, ale i chytrého telefonu, a to v podobě přehledných a srozumitelných grafů, tabulek nebo map. Hodnoty měřené v minutových intervalech lze archivovat až několik let zpětně.

 

Do systému pak může vinař sám přidávat detailní data o aplikaci postřiků, fenofázi rostlin vinné révy či z období sklizně. Každá stanice dokáže monitorovat mikroklima v oblasti o rozloze pěti až osmi hektarů, lze ji případně také rozšířit o další senzory za předpokladu, že velikost zamýšleného systému montáž umožní.

 

Stanice SmartVineyard je dokonce sama sobě hlídačem. V případě poškození či odcizení kabeláže, senzorů či konstrukce ihned majitele upozorní e-mailem a odcizené zařízení je sledovatelné díky integrovanému GPS modulu.

 

Chytré vinařství ušetří nervy hlavně „biovinařům“

Služba SmartVineyard je velkým pomocníkem především pro vinaře, kteří se zaměřují na produkci bio neboli ekologického vína. Aby víno mohlo nést toto označení, vinař nesmí k ošetřování hroznů používat pesticidy, herbicidy ani průmyslová hnojiva, ale pouze přírodní ochranné prostředky. V případě napadení hroznů některou z vážných chorob tak může čelit velmi stresující situaci.

 

Naším posláním je vyrábět vysoce kvalitní vína udržitelným způsobem. Pomocí systému SmartVineyard se nám podařilo nejen zvýšit výnos, ale současně snížit naši ekologickou stopu. Pokud známe míru rizika konkrétní choroby, můžeme výrazně lépe a s předstihem naplánovat strategii ochrany rostlin a vyřešit tak situaci dříve, než se stane kritickou. SmartVineyard nám pomohl proplout sezónou bez významných ztrát, což nelze říci o mnoha dalších vinicích v naší oblasti,“ říká Ladislav Palík, slovenský producent biovín.

 

Vína s „plackou“ kvality chytrého vinařství

Každý výrobce, který při produkci vína využívá služeb online systému pro ochranu vinic má právo označit své lahve nálepkou nebo značkou mezinárodní ochranné známky SmartVineyard. Když si láhev s „plackou“ chytrého vinařství koupíte, máte záruku, že víno bylo vyrobené ze zdravějších hroznů pod přesným zemědělským dohledem s využitím optimalizovaných produkčních technologií.

Systém SmartVineyard již využívají vinařství po celém světě: v Maďarsku, Itálii, Portugalsku, Španělsku, Rakousku, Francii, Řecku, Slovensku, Turecku, Izraeli, Chile i ve Spojených státech.

 

Výstřižek3.JPG

 

SmartVineyard sbírá jedno ocenění za druhým

Inovativní technologie SmartVineyard získala řadu ocenění. Jako první uspěla v rámci projektu FORT, ve kterém zvítězil a Csaba Árendás, generální ředitel společnosti SmartVineyard, převzal hlavní cenu – voucher v hodnotě 5000 eur. Další ocenění je od Maďarské asociace pro inovace, kde zařízení uspělo v oblasti IT projektů. V loňském roce byl SmartVineyard třetím nejlepším evropským start-up projektem v jedné z nejprestižnějších světových soutěží Intel Business Challenge a postoupil tak do celosvětového finále Intel Global Challenge v Silicon Valley, kde skončil osmý z 20 000 soutěžících. A konečně, společnost SmartVineyard letos získala od Evropské unie grant v hodnotě 1 milion eur v rámcovém programu pro výzkum a inovace EU Horizont 2020.