Skip navigation

Czech and Slovak

1 Post authored by: Kemenyova_Zuzana
  • Zaměstnanci v IT oscilují celý den mezi pracovními a soukromými záležitostmi.
  • V Česku ale považuje většina firem prolínání práce a soukromí za nežádoucí.
  • Nosit si práci domů není dobrý nápad.


Doby, kdy zaměstnanci přišli ráno do práce, zapnuli si počítač a do té chvíle, než "padla", se věnovali jen pracovním povinnostem, jsou pryč. Dnes člověk v zaměstnání spíše střídavě pracuje a do toho se věnuje soukromým záležitostem, jako například sociálním sítím, chatování nebo mailování s přáteli či rodinou. Stejně tak se ale mění i soukromý čas po práci, který lidé zdaleka už nevěnují jen svým blízkým, ale naopak ho tráví částečně pracovně. Fenomén splývání práce a soukromého času se ještě rozšířil s tím, jak se lidé od stolních počítačů stále více stěhují k tabletům, notebookům a chytrým telefonům, se kterými je možné být on-line a pracovat kdekoliv. Například i na rodinném výletě nebo na dovolené.

 

Z aktuálního výzkumu společnosti Intel, jehož se zúčastnilo 102 tisíc jeho zaměstnanců, vyplývá, že 60 % lidí, kteří pracují v IT a informačních technologiích, u sebe běžně nosí tři a více mobilních zařízení.

"Jde hlavně o kombinaci notebooku s mobilním telefonem a tabletem nebo v poslední době stále populárnějšími chytrými hodinkami a jinou nositelnou elektronikou," říká Petr Ulvr, manažer obchodu z českého zastoupení Intelu.

"Populárnější jsou v poslední době telefony s větším displejem, největší rozmach tabletů se zdá být za námi. Vývoj v posledních měsících nasvědčuje tomu, že budoucnost patří různým mobilním zařízením na principu 2v1, kombinujícím funkcionalitu notebooku a tabletu," dodává Ulvr.

Součástí výzkumu také byla otázka, jak tito zaměstnanci tráví pracovní a soukromý čas. Ukazuje se, že celý den oscilují zhruba v hodinových až dvouhodinových intervalech mezi soukromými záležitostmi a pracovními povinnostmi. A to od brzkého rána.

800 (5).jpg

"Přestávky" na Facebook

O tom, že lidé stále více mažou hranici mezi prací a soukromím, firmy vědí už dlouho. Některé to dokonce využívají ve svůj prospěch a zaměstnancům nijak nezakazují vyřizovat si v práci osobní věci.

"Zakazovat vyřizování soukromých záležitostí není u kancelářských profesí perspektivní ani z hlediska motivace, ani z hlediska prestiže zaměstnavatele u budoucích talentů, které chce získat," říká firemní psycholog Dalibor Špok.

Dodává ale, že ne u všech typů zaměstnanců může být taková svoboda prospěšná. "Záleží na tom, jestli máme dostatek vůle a sebekontroly nastavit si pevné hranice tam, kde nám technika nově umožňuje propojení s nepracovním světem. Pokud někdo umí relaxovat deset minut u Facebooku, načež se zodpovědně pustí do práce, může to být pro jeho pracovní výkon určitě pozitivní. Problém nastane, pokud se z deseti minut stane hodina nebo pokud se z nutkání časté kontroly soukromých účtů v práci stává obsese," upozorňuje Špok.

V Česku ale naprostá většina firem považuje prolínání práce a soukromí za nežádoucí a snaží se tomu zamezit.

"V podnikových sítích jsou zakázány sociální systémy typu Facebook a nelze pracovat se soukromými e-maily. Pokud vás šéf nachytá, jak se díváte do mobilu v pracovní době, je to spíše na problém než na pochvalu. Logika, která k tomu šéfa a firmu vede, je, že v pracovní době se pracuje. Když se soustředíte na osobní, soukromé věci, vaše práce tím utrpí," popisuje svou zkušenost s pravidly v českých firmách Vojtěch Bednář, poradce v řízení firem.

Dodává, že u kreativních pracovníků a některých specialistů je splynutí pracovního a soukromého času dost dobře možné, ale tyto profese jsou spíše výjimkou.

"U naprosté většiny administrativních zaměstnanců tím firmy dosáhnou spíše opaku žádaného: zaměstnanci se nakonec nesoustředí na nic. Dokonce i pro lidi, kteří jsou zvyklí na vysokou zátěž, kdy oscilují mezi různými úkoly, je prostě těžké přeorientovat se z jedné sféry do jiné. Stojí to energii, čas a nabourává to pozornost. Jiná věc je, pokud se zaměstnanec může věnovat svým záležitostem, jestliže splnil veškerou práci, kterou měl zadánu. Ale pak je spíše otázka, zda by neměl jít domů," podotýká Bednář.

Večery u pracovního e-mailu

Jak výzkum ukazuje, výrazně se mění i druhá polovina dne. Čas po práci, který by měl být soukromý a odpočinkový, naopak lidé využívají k práci. A nejvíc je to patrné po desáté večer, kdy končí denní ruch. V této části dne výrazně roste počet těch, kteří opět usedají k pracovním povinnostem.

"Nosit si práci domů je špatný nápad. Každý z nás potřebuje relaxovat, být v klidu. Relaxaci máme spojenu s domovem, a když do tohoto prostředí vneseme pracovní problémy, narušujeme tím pro sebe jeho bezpečnost," podtrhuje Bednář. "Pro náš dobrý psychický stav je taky důležité jednoznačně odlišit, kdy jsme v práci a kdy odpočíváme. Bohužel přenos administrativních úkolů mimo pracoviště je skutečně trendem," dodává Bednář.

Článek Zuzany Keményové je převzat z Hospodářských novin