Skip navigation
1 2 3 4 Previous Next

Czech and Slovak

58 Posts authored by: Intel News

Technologie, produkty a partneři společnosti Intel získali ceny za nejlepší dron, nejlepší elektroniku integrovanou do oblečení a další významná ocenění.

 

Na veletrhu CES 2016, který proběhl minulý týden, představila společnost Intel inovativní technologie a partnerství, jejichž cílem je dostat ještě vice zážitků do každodenního života. Celá řada těchto inovací, od dronů (UAV) přes elektroniku integrovanou do oblečení až po nové osobní počítače a tablety, získalo řadu prestižních cen a uznání.


Například byla hned několika cenami uznána vedoucí úloha Intelu v integraci smyslů podobných těm lidským do technologií. Endgadget, PC Magazine, The Verge a Videomaker jmenovaly Yuneec Typhoon H*, který je poháněn procesorem Intel® Atom™, vůbec nejlepším dronem na celém CES 2016. Dron je dále vybaven technologií Intel® RealSense™, takže se dokáže vyhýbat kolizím, má funkci „sleduj mě“ a kameru s rozlišením 4K. Do svých seznamů nejlepších věcí z CES zařadily tento dron CNET, Gizmodo a Reuters.

 

PBS, Reuters a Wired zahrnuly do svých přehledů toho nejlepšího z CES i robota Ninebot* Segway*. Ten je poháněn procesorem Intel Atom, slouží jako osobní dopravní prostředek, zároveň ale používá technologii Intel RealSense k navigaci ve složitém prostředí a je schopen inteligentní interakce s uživateli.

 

Intel-awards_1000.jpg

 

V oblasti elektroniky integrované do oblečení se do výčtu toho nejlepšího z CES v BGR dostala helma DAQRI Smart Helmet* s technologií Intel Real Sense poháněná procesorem Intel® Core™ M. Dále Endgadget vyhlásil za nejlepší výrobek elektroniky integrované do oblečení Empire EVS* postavené na technologii Recon Snow2 HUD. Recon Instruments, součást koncernu Intel, pomohla Empire Paintball* vytvořit inteligentní masku pro paintball, která uživatelům umožňuje jedním pohledem obsáhnout taktické informace naživo.

 

Mezi dalšími produkty společnosti Intel, inovacemi od Intelu a úžasnými uživatelskými zkušenostmi na CES 2016 byly:

 

 

Tyto a další inovace představené na CES 2016 jsou pouze ukázkou nových, úžasných zážitků, které umožní technologie Intel v oblastech jako jsou třeba sportovní klání, gaming, zdravotnictví, wellness či kreativita.

NOVINKY

  • Generální ředitel společnosti Intel Brian Krzanich představil nová partnerství s lídry sportovních odvětví. Díky nim bude možné využívat technologie ke zlepšení zdravotního stavu, kondice i sportovních výkonů.
  • Intel chce i nadále inspirovat lidi k tvůrčí práci, vynalézavosti a hledání nových příležitostí.
  • Šestinásobná držitelka GRAMMY® a globální hudební ikona Lady Gaga dnes oznámila svou vůbec první spolupráci se společností Intel.
  • Intel se i nadále bude zaměřovat na řešení velkých společenských výzev, jimž čelí technologické odvětví.

 

Společnost Intel dnes v Las Vegas odhalila široký potenciál technologií přinášet nové možnosti do každodenního života. Intel představil řadu nových partnerství – od digitalizace sportů přes pokrok v péči o zdraví a wellness až po kreativní oblasti jako jsou hudba a výtvarné umění. Stranou nezůstanou ani robotika nebo neotřelé vynálezy. Oznámeny byly také nové produkty a inovativní technologie, které pomohou nápady realizovat.

 

Intel se rozhodl změnit způsob, jakým lidé trénují, soutěží nebo sledují sportovní utkání. Generální ředitel společnosti Intel Brian Krzanich představil řadu velmi zajímavých partnerství s lídry odvětví. Díky nim bude možné využívat technologie a analýzu dat ke zlepšení celkového zdravotního stavu, tělesné kondice i sportovních výkonů. Intel zveřejnil, že hodlá spolupracovat s ESPN* a Red Bull Media House* na vývoji řešení pro sportovce postaveném na technologii Intel, které přinese nové možnosti sledování jejich výkonů. Rovněž byla navázána spolupráce s firmami New Balance* a Oakley* za účelem personalizace a dalšího rozvoje nástrojů podporujících aktivní styl života.

 

CES16_Drone.jpg

Intel chce i nadále inspirovat lidi k tvůrčí práci, vynalézavosti a hledání nových příležitostí. Brian Krzanich představil víceleté partnerství s The Recording Academy®, coby součást jejího oficiálního programu „Next Generation of GRAMMY® Moments”. Cílem spolupráce jsou technologické inovace, které mají posluchače zaujmout a vzbudit u nich zájem o vývoj technologií v hudbě. První umělkyní, která se společností Intel bude spolupracovat na vytvoření strhujícího hudebního zážitku, je šestinásobná držitelka GRAMMY® a celosvětová hudební ikona Lady Gaga.

 

Oznámená partnerství podporují tři trendy, které podle Krzaniche utvářejí budoucnost: chytrý a propojený svět, technologie propůjčující zařízením obdobu lidských smyslů a stále osobnější počítače.

 

„Jsme svědky rychlého rozvoje technologií, který je transformující, nebývalý a zároveň naprosto přístupný,“ říká Krzanich. „Lidé více než kdykoliv předtím více dbají na to, jak se jim zařízení používá, než na konkrétní produkty. Technologie Intel je v tomto ohledu katalyzátorem, jež otevírá nové možnosti a tím obohacuje svět, v němž žijeme.“

 

Rovněž zdůraznil, že Intel se i nadále bude zaměřovat na řešení velkých společenských výzev, jimž čelí technologické odvětví, a nastínil plán odvážného projektu proti zneužívání internetu k obtěžování jeho uživatelů. Projekt ve spolupráci s Vox Media* a Re/code* a Born This Way Foundation Lady Gaga je navržen s cílem podporovat rozmanitost a inkluzi. Potvrdil také, že Intel během roku 2016 vykročí i mimo oblast mikroprocesorů ve své snaze rozšířit „bezkonfliktní“ (tj. neobsahující materiály pocházející z konfliktních zón) produktovou základnu.**

 

„Když Intel začal pracovat na řešení problematiky konfliktních minerálů a na mezerách v oblasti diverzity a inkluze, mnoho lidí nám říkalo, že naše cíle jsou nerealistické a nedosažitelné,“ vzpomíná Brian Krzanich. „Naše společná snaha však ukazuje, že můžeme ovlivňovat zcela nové a rozdílné způsoby podnikání, které zároveň dokáží zlepšovat kvalitu života.“

 

Níže najdete další podrobnosti z úvodní prezentace společnosti Intel na CES® 2016:

 

Digitalizace sportovního zážitku:

  • Intel oznámil spolupráci s ESPN, jejímž cílem je představit inovativní technologii umožňující využívat data k lepším přehledům o vrcholových sportovních výkonech na X Games 2016 v Aspenu. Do snowboardů ve sjezdu i akrobacii mužů bude integrován miniaturní, vysoce energeticky úsporný modul Intel® Curie™. Modul bude v reálném čase poskytovat data o výkonech sportovců, jako například počet otoček ve vzduchu, výšku a délku skoku nebo rychlost a sílu při dopadu. Přístup k novým datům poskytne sportovcům detailnější údaje o jejich výkonu a zároveň dá cenné informace zpravodajským analytikům, které mohou zprostředkovat divákům doma i na stadionu. Soutěže budou vysílat televizní stanice ESPN a ABC.***
  • Intel a Red Bull Media House
  • Intel navázal spolupráci se společností Replay Technologies*, která přinese zcela nové možnosti divákům doma i na stadionu. Využití technologie Replay freeD™ optimalizované pro platformy Intel umožní sportovním fanouškům sledovat opakované záběry klíčových okamžiků z téměř jakéhokoli úhlu nebo se podělit o originálně vytvořený klip se světem. FreeD využívá výhody procesorů Intel® Core™ šesté generace a serverové technologie společnosti Intel optimalizované pro tuto komplexní zábavu.

 

Změna v oblasti péče o zdraví a wellness:

  • Intel a New Balance oznámily strategickou spolupráci za účelem rozvoje technologií integrovaných do oblečení. Díky nim budou mít sportovci přístup k datům, která jim umožní zlepšovat své sportovní výkony. Projekt je součástí nově vytvořené divize New Balance nazvané Digital Sport. Brian Krzanich i nový šéf New Balance Rob DeMartini měli na sobě během prezentace běžecké boty s 3D tištěnou podešví, při jejíž výrobě bylo použito technologie Intel® RealSense™. Oba zveřejnili plány na vývoj chytrých sportovních hodinek, které by se na trhu měly objevit před Vánocemi roku 2016.***
  • Společnosti Oakley a Intel nabídly první pohled na „Radar Pace“ – chytré brýle vybavené trenérským systémem fungujícím v reálném čase. Oakley je první značkou koncernu Luxottica Group*, s níž Intel spolupracuje na vývoji prémiových, luxusních a sportovních brýlí vybavených chytrou technologií. Na vývoji se Intel podílí svými inovacemi a Oakley kvalitními materiály i designem. Nové brýle nabídnou běžcům, cyklistům i dalším sportovcům okamžitou zpětnou vazbu, na jejímž základě budou moci sledovat učiněné pokroky a zlepšovat svůj výkon v reálném čase.***

 

Podpora kreativity:

  • Šestinásobná držitelka GRAMMY® a globální hudební ikona Lady Gaga dnes oznámila svou vůbec první spolupráci se společností Intel. Spolupráce proběhne v rámci zveřejněného víceletého partnerství, které Intel uzavírá s The Recording Academy® coby součást oficiálního programu „Next Generation of GRAMMY® Momments“, který bude spuštěn během Grammy týdnu v únoru 2016. Lady Gaga novinku komentovala slovy: „Intel oslovil Haus of Gaga s nabídkou spolupráce na projektu, který představí technologii prostřednictvím kreativity na té nejvyšší úrovni. Partnerství bude kulminovat revoluční spoluprací, jež celému světu připomene počátky veškeré inovace.“ Lady Gaga sice nepředvede v rámci programu nový materiál, nicméně i přesto slibuje nezapomenutelný zážitek.

 

  • Prezident MGM Television Group* and Digital Mark Burnett se na pódiu připojil k Brianu Krzanichovi a společně představili několik inovátorů pokoušejících se realizovat své nápady – od zlepšení monitoringu zdraví přes nové způsoby komunikace až po otestování limitů naší představivosti – to vše diváci uvidí v nové televizní soutěži America's Greatest Makers (Největší tvůrci Ameriky). Premiéru bude mít v průběhu letošního jara na kanále TBS*. Jde o součást širší iniciativy, jež zahrnuje pokrytí na CNN.com*, Bleacher Report* a dalších digitálních stanicích společnosti Turner*. Rovněž byl vytvořen Digital Hub na webu www.americasgreatestmakers.com, který slouží jako místo pro vyhledávání vynálezců, inovací a návodů. Vedle toho každý týden nabídne jedinečný digitální obsah.

 

Intel nadále posiluje svou vedoucí pozici ve snahách integrovat obdoby lidských smyslů do zařízení. V oblasti bezpilotních letadel (UAV) demonstroval Brian Krzanich Yuneec* Typhoon H* s technologií Intel RealSense, jež umožňuje vyhýbání se překážkám. Dostupný bude ještě v prvním pololetí roku 2016. V oblasti robotiky byl představen nový osobní transportér Segway* od Ninebot*, který se dokáže proměnit v robota. Otevřená platforma používá novou kameru Intel RealSense ZR300 pro navigaci ve složitém prostředí a pro inteligentní interakci s uživateli a čidly v domácnosti. Robot je vybaven procesorem Intel Atom™. Segway jej plánuje uvést do komerčního provozu a v druhé polovině tohoto roku chce uvolnit vývojovou sadu.

 

Zlepšování kvality života:

  • Brian Krzanich dále zdůraznil plány na společný projekt s Vox Media*, Re/code* a Born This Way Foundation zaměřený proti internetovému obtěžování a šikaně. Iniciativa bude představena 7. ledna a přispěje k většímu bezpečí a lepší inkluzi v propojeném světě.
  • Nezávislé audity a přímé validace v rámci dodavatelského řetězce společnosti Intel potvrdí, že širší produktová základna společnosti, tedy nikoli jen procesory, bude „bezkonfliktní“. Udržet odpovědnost napříč dodavatelským řetězcem je dlouhodobou snahou společnosti Intel.

Santa Claus není jen celosvětově proslulý byznys leader, ale je považován i za technologického vizionáře, minimálně od sedmdesátých let dvacátého století, kdy si pořídil první mainframe IBM System/360 a vytvořil revoluční databázi dobrých a špatných skutků.

 

Za starých dobrých časů před reformací si Santa Claus užíval poklidný život: přání dětí byla podstatně skromnější a šlo je v pohodě uspokojit nějakým vyřezávaným rytířem ze dřeva, omalovaným špetkou olověné barvy, několika oříšky a jednou či dvěma kdoulemi.

 

Naplnit taková přání bylo pro muže Santova nadání naprostá hračka. Ovoce a oříšky stačilo objednat v srpnu a uložit v jednom ze sklípků, hračky pak vyrobili skřítci během listopadu a i rozvoz zabral nějakou hodinu dvě vzhledem k tomu, že na světě tehdy bylo kolem 250 milionů lidí, navíc většina z nich Vánoce vůbec neslavila.

 

Zbytek roku mohl Santa strávit na rybách, odpočinkem na jednom ze skutečně neobydlených ostrovů, případně četbou spisu Bedy Ctihodného Historia ecclesiastica gentis Anglorum v latinském originále.

Výstřižek_Santa.JPG

Jako všichni ostatní, i Santa byl svědkem toho, jak se svět postupně stával zběsilejším a náročnějším, takže i on byl postaven před volbu: buď přijmout technologii se vším všudy, anebo riskovat, že ho konkurence odsune na samotný okraj.

 

I proto se začal o novou technologii zajímat již v šedesátých letech minulého století. Ostatně právě jeho firma byla vůbec první za polárním kruhem, která si objednala velký počítač IBM System/360, do něhož se ukládaly všechny dopisy s přáními od dětí, produkční data a na němž byla vyvinuta vůbec první databáze, v sedmdesátých letech migrovaná do IMS a v osmdesátých letech do relační databáze DB2. V té době byly též zavedeny první analytické nástroje.

 

Právě v osmdesátých letech se Santovou firmou prohnal vánek změn, a to zdaleka nikoli proto, že by někdo nechal pootevřené dveře. Jeho hlavní účetní Keith trval na tom, že v práci bude používat vlastní osobní počítač a cifry louskat v „Lotusu 1-2-3“.

 

Od té doby se všechno mění prakticky neustále, takže namísto toho, aby Santa strávil většinu roku na dovolené nebo začtený do nějaké dobré knihy (jako tomu bylo za starých dobrých časů), musí se teď snažit, aby udržel krok s tempem doby – nejen s globální populací, společenskými trendy a spotřebitelskou poptávkou, ale též s technologickou infrastrukturou, na které stojí jeho firma.

 

Uvedení serverů Intel® Xeon® v roce 1998 znamenalo konec vlastních architektur a standardů, což Santovi umožnilo zrychlit své fungování hned v několika ohledech a navíc snížit náklady na IT.

 

Vyplatilo se to. Dnes má Santa víc zákazníků než kdykoli v minulosti, výrobní závody v hlavních výrobních centrech po celém světě a součástí jeho IT infrastruktury je dnes cloud computing, softwarově definované sítě, analýza velkých dat a přesně synchronizovaný systém dodávek.

 

Dokonce i jeho saně prošly renovací. Zvnějšku vypadají stále tradičně, nicméně hlavní mechanik Sharon je osadil novými brzdami s ABS, nezávislou nápravou a čidly, která zasílají všechna data na palubní desku.

 

Ostatně právě Sharon přišel s nápadem, že vedle satelitní navigace by saně mohly dostat i sledující systém, takže děvčata a chlapci po celém světě budou moci sledovat Santovu cestu během Štědrého dne – Santa nicméně tvrdí, že začátkem ledna tuto funkci vypne, protože jede na dovolenou.

Bezpečnostní předpovědi společnosti Intel nabízejí dvě sady cenných informací pro organizace pracující na rozvoji bezpečnostních IT plánů a dlouhodobých bezpečnostních strategií

 

Intel Security zveřejnila Zprávu McAfee Labs o předpovědi hrozeb, jež předvídá klíčové změny v oblasti kybernetických hrozeb v roce 2016 a nabízí jejich predikci až do roku 2020. Zároveň se pokouší nastínit, jak bude počítačové odvětví na tyto hrozby pravděpodobně reagovat. Zpráva reflektuje informovaný názor třiatřiceti lídrů společnosti Intel Security, zkoumá aktuální trendy v oblasti kybernetického zločinu a pokouší se předpovědět, s jakými výzvami mohou počítat v budoucnu společnosti, které chtějí udržet krok s obchodními a technologickými příležitostmi.

 

„Nejlepší hokejisté bruslí po kluzišti, střetávají se s protihráči, využívají příležitosti, když se jim nějaká naskytne, ale hlavně, jak kdysi prohlásil Wayne Gretzky, vždy bruslí tam, kde puk bude – nikoli tam, kde byl,“ říká viceprezident McAfee Labs při Intel Security Vincent Weafer. „Chceme-li reagovat na odvětví, technologii a terén hrozeb, jímž odvětví čelí, musíme pomoci firmám dostat se tam, kde potřebují být; dosáhnout toho, aby používaly technologie, jež jim budou pomáhat a nebudou je naopak zdržovat; zároveň musíme pochopit, jakým hrozbám budou čelit zítra a dále do budoucnosti.“

 

Výstřižek.JPG

 

Předpověď hrozeb pro rok 2016

Předpovědi hrozeb pro rok 2016 odrážejí hlavní trendy, od pravděpodobných hrozeb kolem vyděračského malwaru (ransomware), přes útoky na automobilové systémy, infrastrukturu až po útoky na skladování dat a následný prodej odcizených dat. Samozřejmě zároveň se předpokládají další hrozby:

 

  • Hardware. Útoky na všechny typu hardwaru a firmwaru budou s největší pravděpodobností pokračovat, přičemž trh s nástroji, které tyto útoky umožňují, bude dále růst. Virtuální stroje mohou být napadány rootkity pro firmware.

 

  • Vyděračský malware. Anonymizující sítě a platební metody by mohly i nadále přiživovat významnou a rapidně sílící hrozbu v podobě vyděračského malwaru. Lze očekávat, že v roce 2016 bude více nezkušených kybernetických zločinců využívat nabídek ransomware jako služeb, což by mohlo dále jeho vývoj urychlit.

 

  • Integrovaná elektronika. Ačkoli v zařízeních integrovaných do oblečení se ukládá relativně malé množství osobních informací, mohly by se terčem útoků stát i platformy pro tento typ elektroniky, neboť jejich prostřednictvím by se mohli dostat k chytrým telefonům, jimiž je tato elektronika ovládána. Odvětví bude pracovat na ochraně potenciálních terčů takových útoků, jako jsou jádra operačních systémů, sítě, software pro wifi, uživatelská rozhraní, paměť, lokální soubory a úložné systémy, virtuální stroje, webové aplikace, kontrola přístupu a bezpečnostní software.

 

  • Útoky prostřednictvím systémů pro zaměstnance. Organizace budou dále zlepšovat své bezpečnostní pozice, implementovat nejnovější bezpečnostní technologie, budou se snažit přilákat talentované a zkušené lidi, vytvářet efektivní strategie a mít se na pozoru. Vzhledem k tomu útočníci pravděpodobně změní svůj plán a budou se stále více snažit útočit na firmy přes jejich zaměstnance, mimo jiné přes relativně nezabezpečené domácí systémy, kterými budou chtít proniknout do firemních sítí.

 

  • Cloudové služby. Kybernetičtí zločinci budou využívat slabé nebo zanedbané firemní bezpečnostní směrnice ustavené k ochraně cloudových služeb. V cloudu se objevuje stále více důvěrných informací a pokud by došlo ke zneužití těchto služeb, mohlo by to znamenat ohrožení firemní strategie firmy, strategií společností z portfolia skupiny, inovací nové generace, finančních dat, plánů na akvizice a prodeje, zaměstnaneckých a dalších dat.


  • Automobily. Výzkum se bude zaměřovat na potenciální scénáře zneužití připojených automobilových systémů, které postrádají základní bezpečnostní funkce nebo nevyhovují osvědčeným postupům v oblasti zabezpečení. Výrobci IT zabezpečení a automobilky budou spolupracovat na vytvoření návodů, standardů a technických řešení, která dokáží ochránit potenciální místa útoku jako jednotky pro přístup k motoru vozidla (ECU), řídící jednotky motoru a převodovky, řídící jednotky vyspělých asistenčních systémů, systémy vzdáleného klíče, pasivní bezklíčový přístup, V2X receivery, USB, OBD II, aplikace typu remote link a přístup pro chytrý telefon.

 

Výstřižek2.JPG

 

  • Skladiště odcizených dat. Odcizené osobně identifikovatelné informační sady jsou propojovány ve velkých datových skladištích, kde spárované záznamy získávají pro kybernetické zločince na hodnotě. V následujícím roce budeme svědky rozvoje ještě robustnějšího černého trhu s odcizenými osobně identifikovatelnými informacemi, uživatelskými jmény a hesly.

 

  • Útoky na integritu. Jedním z nejvýznamnějších nových vektorů útoků bude nenápadné, selektivní narušování integrity systémů a dat. Tyto útoky spočívají v tom, že se útočník zmocní nějakých transakcí nebo dat, jež posléze modifikuje ve svůj prospěch – například změní data pro zaúčtování šeků a nechá si peníze připsat na jiný účet. Zpráva Laboratoří McAfee předvídá, že bychom se v roce 2016 mohli dočkat útoku na integritu ve finančním sektoru, při němž by kybernetičtí zločinci mohli odcizit miliony amerických dolarů.

 

  • Sdílení informací o hrozbách. Prudce vzroste a dospěje sdílení informací o hrozbách mezi firmami a poskytovateli zabezpečení. Budou přijaty legislativní kroky, které umožní firmám a orgánům státní správy sdílet informace o bezpečnostních hrozbách. Rozvoj nejlepších postupů v této oblasti bude procházet prudkým rozvojem, objeví se metody měření, s jejichž pomocí bude možné kvantifikovat zlepšení ochrany – v návaznosti na to bude expandovat spolupráce v oblasti sdílení informací mezi dodavateli bezpečnostních řešení.

Data Centre Audit 2015 provedený společně s Computing dokládá, že využití cloudu rozhodně nevykazuje známky ochabnutí.

 

Cloud computing bude i nadále nezadržitelnou silou v krajině datových služeb. Potvrzují to nejnovější zjištění, která zveřejnil Computing Data Centre Audit 2015.

 

Dnes tvoří většinu datového objemu virtualizovaná a tradiční in-house prostředí, nicméně velmi silnou alternativou se velice rychle stává cloud. Audit provedený ve Velké Británii ukázal, že adopce cloudových služeb ze strany velkých firem vzrostla za posledních dvanáct měsíců ze 48 na plných šedesát procent, přičemž cestu razily hlavně hybridní cloudové instalace. Téměř polovina všech firem (46 %) dnes používá kombinaci veřejných a soukromých cloudových řešení.

 

Velkou oblibu cloudu lze vysvětlit několika důvody. Přední IT odborníci dotazovaní v rámci auditu zdůrazňovali, že instalace cloudových služeb vyžaduje menší náklady na hardware, údržbu i personál. Flexibilita cloudu navíc umožňuje firmám škálovat podle toho, jak rostou a používat ty nejmodernější nástroje zabezpečení.

 

Podle výzkumu je jedním z největších faktorů ovlivňujících strategii datových center v uplynulých třech letech výše nákladů na technologii datových center (37 procent). Mezi respondenty panuje přesvědčení, že firemní úložná zařízení jsou nákladná, licenční poplatky jsou stále složitější a že firmy platí stále více za produkty a služby, které vlastně nutně nepotřebují.


intel_info_graphic_AW-01.jpg

 

Výraznou změnu přinesly do firemních datových center paměti typu flash: v současné době je používá anebo plánuje používat 45 procent firem oslovených v průzkumu. Nicméně navzdory tomu, že cena pamětí typu flash poklesla za posledních osmnáct měsíců o 75 procent, je tato technologie vnímána stále jako nákladná a jako cenově nejpříznivější řešení je vnímána kombinace flashové paměti a HDD.

Aktuálně popisuje 53 procent firem svá datová centra jako „silně virtualizovaná“, nicméně výzkum ukazuje, že rychlost virtualizace se v příštích 24 měsících zpomalí. Bude to částečně vlivem pokračujícího nárůstu cloudu a novějších technologií, ale hlavně tím, že firmy už dosáhly maximální úrovně virtualizace. S tím, jak se původní fáze virtualizace chýlí ke konci, se firmy zaměřují stále více na integraci a přidávání hodnoty těmto stávajícím virtualizovaným prostředím.

 

Jak vypadá datové centrum budoucnosti?

Téměř polovina respondentů (44 procent) se domnívá, že potřeba vlastních datových center nikdy nezmizí. Zároveň ale očekávají, že největší oblastí růstu bude cloud nebo kolokace. Téměř tři čtvrtiny (73 %) firemních odborníků předpokládají, že jejich využití cloudu v následujícím roce vzroste, a to se odráží v klíčových oblastech výdajů, kdy cloud poskočí na druhé místo:

- Infrastruktura interních datových center - 32 procent

- Cloud - 22 procent

- Služby datových center (kolokace/spravované služby) - 19 procent

 

Výstřižek1.JPG

 

Zaměstnavatelé dnes dle očekávání požadují jiné kompetence k řízení nových datových středisek. Potřeba tradičních provozních dovedností a znalosti hardwaru se snižuje s tím, jak roste potřeba nových DevOps. Roste význam automatizace a orchestrace a rozvoj cloudu položí větší důraz na manažerské schopnosti typu jednání a dodávání služeb. Větší pozornost je rovněž věnována znalosti legislativy na ochranu dat. Směrnice EU o ochraně dat se v roce 2017 stane zákonem, a i když přináší zjednodušení regulace v odvětví, obsahuje tvrdé tresty za porušení integrity dat (pět procent globálního obratu). Zatímco dozrávání cloudových platforem žene vpřed změny v IT infrastruktuře, novější technologie jako softwarově-definovaná úložná řešení, networking, OpenStack a konvergovaná infrastruktura mají stále velký kus cesty před sebou. Všechny výše zmíněné technologie si vedly velmi špatně v oblasti povědomí, testování a instalací. Softwarově-definovaná úložná řešení se ukázala jako dosud nejrozšířenější, ale jen šest procent respondentů uvedlo, že ji skutečně používají.

 

Průzkum jasně ukazuje, že i když starý model datových center je zastaralý, přechod k novým technologiím bude probíhat velmi pomalu.

 

Metodologie

Výsledky průzkumu Data Centre Audit 2015 byly kompilovány počítačově ve třech částech.

-          Nejprve byly provedeny hloubkové, průzkumné rozhovory s předními IT odborníky, manažery datových center a odborníky na infrastrukturu.

-          Byl proveden celostátní průzkum mezi 380 klíčovými IT odborníky z firem v počtu 100 až 5000 zaměstnanců a z různých odvětví včetně výroby, maloobchodu, veřejného a třetího sektoru.

-          Poté byly prováděny další rozhovory s IT odborníky.


Více informací

  • Rozšíření rodiny procesorů Intel® Xeon® D-1500 a nových ovladačů Intel® Ethernet posílí výkon i šířku pásma a umožní síti dodávat informace koncovým zákazníkům i firmám.
  • Intel spolupracuje s předními firmami v odvětví po celém světě. América Móvil* si zvolila Intel za technologického partnera pro modernizaci sítě.
  • Intel rozšířil svůj síťový ekosystém pro rozvoj a instalace otevřených řešení a oznámil spolupráci s Red Hat* prostřednictvím řešení Intel® Network Builders Fast Track.

 

Společnost Intel dnes představila nové produkty a strategické aliance, které mají urychlit přechod k agilnějším sítím lépe připraveným na spolupráci s cloudem. Právě takové sítě mohou uspokojit dnešní poptávku po nových telekomunikačních, cloudových a datových službách a vyrovnat se s požadavky zařízení a služeb blízké budoucnosti.

 

K internetu se připojují miliardy zařízení – od chytrých telefonů po celé továrny –, což přináší nové případy využití a příležitosti, které podporují neobvyklý růst sítě a nároky na úložnou kapacitu. Dnešní sítě nejsou navrženy tak, aby poskytovatelům služeb umožňovaly rychle nebo levně rozšiřovat infrastrukturu. Má-li být realizován potenciál internetu věcí a nabídnut lepší komfort uživatelům mobilních zařízení, je třeba změnit architekturu komunikačních sítí, zlepšit jejich programovatelnost a integrovanou flexibilitu tím, že infrastruktura bude s to vypořádat se s očekávaným nárůstem objemu a složitosti datových toků.

5082_Xeon_D_Processor.jpg

„Sítě jsou vystaveny mimořádným nárokům, které sílí s připojováním nových zařízení a nabídkami nových digitálních služeb,“ říká Sandra Riverová, viceprezidentka divize datových center a generální manažerka Network Platform Groups ve společnosti Intel. „Budování informačních zdrojů prostřednictvím komunikační infrastruktury a používání standardizovaného přístupu nabízí poskytovatelům služeb základ pro vybudování rychlých sítí připravených na cloud, které jim umožní náležitě rozšířit jejich servisní kapacity.“

 

Intel rozšiřuje ekosystém a portfolio produktů, aby vytvořil základnu pro budování sítí připravených na cloud

Intel úzce spolupracuje s leadery odvětví včetně firem jako Cisco*, SK Telecom* a Verizon* za účelem přechodu k flexibilnějším a rychlejším sítím a položením základu pro budoucí sítě 5G. Intel nabízí špičkovou technologii, která rozšiřuje možnosti sítí i jejich propustnost, a rozvíjí ekosystém, který umožní nabízet standardizovaná řešení.

Jaká bude budoucnost počítačových čipů?

 

Na první Mezinárodní konferenci o pevných obvodech konané v kampusu Pennsylvánské univerzity ve Philadelphii roku 1960 představil mladý počítačový vědec jménem Douglas Engelbart elektronickému průmyslu pozoruhodně jednoduchý, leč převratný koncept „škálování“.


Dr. Engelbart, který později přispěje k vývoji počítačové myši a dalším technologiím v oblasti osobních počítačů, přišel s teorií, že s tím, jak se elektronické obvody budou zmenšovat, jejich komponenty budou stále rychlejší, budou vyžadovat méně energie a budou levnější na výrobu – to vše stále se zrychlujícím tempem.

 

V publiku tehdy seděl Gordon Moore, pozdější zakladatel společnosti Intel, největšího světového výrobce čipů. Dr. Moore princip škálování kvantifikoval v roce 1965 a představil něco, co se mělo stát „magnou chartou“ počítačového věku. Předpověděl, že počet tranzistorů vyleptaných na čip se bude po dobu minimálně deseti let každoročně zdvojnásobovat, což povede k astronomickému nárůstu výpočetního výkonu.

 

Jeho předpověď se objevila v časopise Electronics v dubnu 1965 a dostala název Mooreův zákon. Nešlo o zákon fyzikální, spíše o pozorování ekonomiky mladého odvětví, přičemž formulovaná teze vydržela v platnosti téměř půl století.


27-MOORE-JP2-blog427.jpg


Jeden tranzistor, široký zhruba jako bavlněné vlákno, stál počátkem šedesátých let v přepočtu asi jako dnešních osm dolarů; Intel byl založen v roce 1968. Dnes se na čip velikosti nehtu vtěsnají miliardy tranzistorů a jejich ceny poklesly na zlomek centu.

 

Toto zlepšení založené na  prosté premise, že počítačové čipy toho dokáží víc a víc a budou stát méně a méně, pomohlo Silicon Valley přinést obrovský pokrok celému světu, od osobních počítačů přes chytré telefony po širokou síť vzájemně propojených počítačů, které pohánějí internet.

 

V poslední době však zrychlování předpovězené Mooreovým zákonem kulhá. Rychlost čipů se téměř přestala zvyšovat před deseti lety, prodlevy mezi jednotlivými generacemi se protahují, cena jednotlivých tranzistorů stagnuje.

 

Odborníci na technologie nyní mají za to, že nové generace čipů budou přicházet pomalu, možná každé dva a půl až tři roky. A mají obavu, že uprostřed příští dekády může přijít vystřízlivění, poněvadž tranzistory, sestávající už jen z několika molekul, narazí na fyzikální zákony a přestanou spolehlivě fungovat. To bude konec Mooreova zákona, pokud nedojde k novému technologickému průlomu.

 

Abychom převedli podmínky Mooreova zákona do antropomorfních pojmů: „Šedne a stárne,“ říká technologický ředitel výrobce komunikačních čipů Broadcom Henry Samueli. „Ještě není mrtvý, ale ošetřovatelku bychom už mu shánět měli.“

 

V roce 1995 dr. Moore zákon upravil a konstatoval, že ke zdvojnásobení bude docházet v dvouletých intervalech. I tak je ale překvapen, jak dlouho jeho předpověď vydržela. „Původní předpověď byla na deset let a tehdy mi to přišlo moc,“ prohlásil vědec nedávno na konferenci v San Francisku, jež se konala právě na oslavu padesáti let existence zákona.

 

Ale stále zde visí ve vzduchu zlověstná otázka, co se stane, pokud magická kombinace zvyšující se rychlosti, padajících energetických nároků a nižších cen už nebude dále udržitelná.

 

Dopad bude cítit daleko za hranice počítačového průmyslu, říká Robert P. Colwell, bývalý konstruktér Intelu, jenž spoluřídil vývoj mikroprocesoru Pentium, když působil jako čipový architekt u Intelu v letech 1990 až 2000.

 

„Podívejte se například na automobily,“ říká dr. Colwell. „Co hnalo v posledních třiceti letech vpřed jejich inovace? Mooreův zákon.“ Většina inovací v automobilovém průmyslu v ovladačích motoru, ABS, navigaci, zábavních a bezpečnostních systémech má svůj původ ve stále levnějších polovodičích, vysvětluje.

 

Tyto obavy jdou tak trochu proti příběhu věčně mladého Silicon Valley. Po více než tři desetiletí odvětví tvrdí, že počítače budou rychlejší, budou mít větší kapacitu a budou čím dál rychleji levnější. Bylo to označováno za „internetový věk“, ba dokonce za singularitu, bod, v němž výpočetní výkon překoná lidskou inteligenci, tvrzení, které mnozí v Silicon Valley vyznávají s téměř náboženským zápalem.

 

Když jsou vaše myšlenky takhle vzletné, může být náraz na fyzikální hranice zdrcující.

 

„Zásadním problémem je podle mě to, že jsme se dostali za onen bod ve vývoji počítačů, kdy si lidé automaticky kupují poslední a nejlepší počítačový čip, plni důvěry, že bude lepší než to, co už mají doma,“ říká dr. Colwell.

 

Fyzikální zákony

Čipy se vyrábějí z kovových drátů a tranzistorů na polovodičové bázi – malých elektronických vypínačů kontrolujících proudění elektřiny. Nejdokonalejší tranzistory a dráty jsou menší než vlnová délka světla a nejvyspělejší elektronické vypínače jsou menší než biologický virus.

 

Čipy se vyrábějí výrobním procesem zvaném fotolitografie. Ta byla vynalezena v padesátých letech a od té doby se stále zdokonaluje. Dnes funguje tak, že paprsky ultrafialového světla jsou promítány skrze skleněné desky potažené částí vzorce obvodu vytlačeného do kovové masky připomínající mapu městských ulic.

 

Každá mapa umožňuje nasvítit na povrchu čipu jiný vzorec tak, aby bylo možné oddělit kov a polovodičové materiály, takže zbyde ultra-tenký sendvič drátů, tranzistorů a dalších komponent.

 

Tyto masky jsou používány k nasvícení stovek přesných kopií každého čipu, které jsou pak usazovány na naleštěné pláty křemíku, které mají v průměru zhruba 30 centimetrů.

 

Stroje zvané „krokovače“, které stojí kolem 50 milionů dolarů jeden, pohybují maskou po plátu a opakovaně nasvěcují každý vzorec obvodu povrchu plátku a střídavě ukládají a odleptávají kovové a polovodičové komponenty.

 

Hotový počítačový čip může vyžadovat až 50 kroků expozice a maska musí padnout naprosto přesně. Každý krok zvyšuje možnost chyb.

 

„Pracoval jsem na mnoha částech polovodičového procesu,“ říká Alan R. Stivers, fyzik, jehož kariéra v Intelu začala v roce 1979 a který před odchodem do penze v roce 2007 pomáhal uvést desítku generací polovodičů. „Litografie je zdaleka nejtěžší.“

 

Aby výrobci čipů mohli vybudovat zařízení, která jsou menší než vlnová délka světa, museli zavést řadu triků jako „ponorná“ litografie, která používá vodu k ostřejšímu lomu světla a zvýšení rozlišení. Též zavedli techniku nazvanou litografie „mnohačetných vzorců“, která používá separátní kroky s maskami pro dosažení ostřejších hran a dalšímu zeslabení kovových drátů a jiných čipových komponent.

 

S tím, jak se velikost komponent smrskla na několik molekul, se konstruktéři obrátili pro pomoc k počítačové simulaci, jež ovšem vyžaduje obrovský výpočetní výkon. „V podstatě se snažíte obalamutit fyzikální zákony,“ říká Walden C. Rhines, šéf společnosti Mentor Graphics z Wilsonville v Oregonu vyvíjející software pro automatizaci.

 

Pokud je škálování poprvé popsané dr. Engelbartem u konce, jak se mohou velcí výrobci čipů vyhnout konci Mooreova zákona? Mohou využít softwaru nebo nových designů čipů, které dostanou ze stejného počtu tranzistorů vyšší výpočetní výkon.

 

A existuje naděje, že stejná kreativita, které držela Mooreův zákon při životě tak dlouho, bude moci i teď zajistit další pokroky čipové technologie.

 

Je-li slovy Davida M. Brookse z Harvardovy univerzity křemík „plátnem, na které malujeme,“ mohou konstruktéři rozhodně udělat víc než jen zmenšovat plátno.


6th_Gen_Intel_Core_die_flat_1000.jpg

Křemík by rovněž mohl ustoupit exotickým materiálům pro výrobu rychlejších a menších tranzistorů a nových druhů paměťových úložných zařízení; stejně tak by se namísto elektronických komunikačních spojení mohla používat optická, říká Alex Lidow, fyzik, který je zároveň šéfem společnosti Efficient Power Conversion Corporation, jež sídlí v kalifornském El Segundo a zabývá se výrobou specializovaných čipů.

 

Existuje několik kandidátů na revoluci, například kvantové počítače, které – pokud se ukáží jako praktické – by mohly výrazně urychlit zpracování informací, a spintronika, která v budoucnosti možná přesune výpočetní operace na úroveň komponentů velikosti atomu.

 

V nedávné době se objevila vlna optimismu ohledně nové techniky výroby zvané litografie extrémně ultrafialovým zářením neboli EUV litografie. Ta pracuje se světelnými vlnami v délce desetiny nejkratších vln tvořících světelné spektrum. Pokud se osvědčí, umožní ještě menší kabely, navíc výrazně zjednoduší proces výroby čipů.

 

Pro komerční využití však nebyla technologie dosud ověřena.

 

ASML, nizozemský výrobce krokovačů částečně vlastněných Intelem, letos prohlásil, že obdržel významnou objednávku na EUV krokovače od klienta ze Spojených států a většina lidí z oboru se domnívá, že jde o Intel. To by znamenalo, že Intel má před zbytkem odvětví výrazný náskok.

 

Představitelé Intelu – na rozdíl od hlavních konkurentů jako Samsung a Taiwan Semiconductor Manufacturing Company neboli TSMC – tvrdí, že budou schopni vyrábět v dohledné budoucnosti stále levnější čipy a vyvracejí názor, že cena tranzistorů stagnuje.

 

I když ale v Intelu věří, že dokáží vzdorovat měnící se realitě zbytku odvětví, přece jen zcela nedokázali popřít zákony fyziky.

 

„Intel neví, co dělat s blížícím se koncem Mooreova zákona,“ prohlásil dr. Colwell.

 

V červenci Intel prohlásil, že uvedení technologie 10nm (pro srovnání, lidský hlas je silný zhruba 75 000 nanometrů) odsune do roku 2017. Zpoždění znamená rozchod s tradicí společnosti uvádět na trh generace s menšími dráty a tranzistory jeden rok a novými funkcemi rok na to.

 

„Poslední dva technologické přechody naznačily, že naše kadence je bližší dvou a půl letům než dvěma letům,“ řekl generální ředitel Intelu Brian Krzanich během konferenčního hovoru s analytiky.

 

Už žádné jízdy načerno

Z optimistické perspektivy na tyto problémy můžeme říct, že zpomalení vývoje čipů povede k větší konkurenci a kreativitě. Mnoho výrobců polovodičů nedisponuje špičkovými továrnami, které si staví čtyři výrobci čipů: GlobalFoundries, Intel, Samsung a TSMC.

 

Zpoždění mohou umožnit ostatním výrobcům čipů konkurovat na trzích, které nevyžadují špičkový výkon, prohlásil David B. Yoffie, profesor na Harvard Business School.

 

A dokonce pokud zmenšující se velikost tranzistoru neučiní procesory rychlejší a levnější, minimálně sníží objem spotřebovávané energie.

 

Ultra energeticky úsporné počítačové čipy, které se začnou objevovat na konci této dekády, nebudou v některých případech dokonce potřebovat ani baterie – budou poháněné solární energií, vibracemi, radiovými vlnami nebo třeba potem. Mnoho z nich bude mít podobu sofistikovaných čidel, bezdrátově vetkaných do centralizovaných výpočetních systémů ve výpočetním cloudu.

 

K jakým produktům tyto čipy povedou? To ještě nikdo neví, nicméně konstruktéři produktů budou nuceni změnit své uvažování o tom, co vyvíjejí, namísto, aby jen čekali na to, až budou čipy výkonnější. Díky Mooreově zákonu se počítače zmenšovaly a zmenšovaly, nicméně v zásadě zůstávaly u stejného konceptu čipů, hardwaru a softwaru v uzavřené krabici.

 

„Návrháři v minulosti byli líní,“ říká Tony Fadell, konstruktér, jenž vedl tým, který navrhl původní iPod a následně řídil hardwarový design iPhonu, než založil firmu Nest Labs, která vyvíjí zařízení pro chytrou domácnost jako termostaty a detektory kouře.

 

Carver Mead, fyzik, který původně přišel se souslovím Mooreův zákon, s tím souhlasí. „Vlastně jsme se vezli zadarmo. Je to šílené, ale teď se nám to vrátilo.“

 

A skutečně, Mooreův zákon by mohl klidně platit další desetiletí. A pokud nebude, pak budou muset lidi začít být kreativnější.

 

Článek Johna Markoffa je převzatý z New York Times

Po chytrých telefonech (smartphony), tabletech a spol. vstupuje do světa práce druhá generace digitálních technologií: bezdrátové technologie, jako například ProWiDi a WiGig od společnosti Intel, jakož i nositelná elektronika se integrují pro různé úlohy všedních pracovních dnů a způsobují posun v produktivitě.

 

Smartphony a tablety dnes patří v podniku často ke standardnímu vybavení. Technický vývoj se však mezitím posunul dále. Na jedné straně tu jsou nové přístroje, jako například phablety, zařízení 2v1 nebo vše-v-jednom (all-in-one). Svět práce ale také začínají ovlivňovat zcela nové trendy, jako je nositelná elektronika, 3D tablety a 3D tiskárny, které intenzivně mění charakter našeho pracoviště obdobně jako bezdrátová připojení k síti prostřednictvím ProWiDi od Intelu (bezdrátový displej) nebo WiGig (nový standard bezdrátového připojení).


Proglove.JPG

Zdroj: http://www.proglove.de/


Na straně druhé tu jsou výpočetní střediska příští generace, jež díky narůstajícímu připojení k internetu umožňují efektivní cloud computing a činí podniková data dosažitelná kdykoli a kdekoli.

 

Tyto technologie tvoří společný základ pro nové scénáře využití, jako je například internet věcí, Big Data, analýzy či podnikání v reálném čase. Nové technologie pronikají ve stále větší míře do všech oblastí soukromého a pracovního života. Podporují je v tom nejen operační systémy, navržené s ohledem na nové požadavky, ale především stále výkonnější hardware a rychlejší a inteligentnější procesory.

 

Rukavice Proglove - více kvality, vyšší efektivnost

Sice se zatím ne všechny uvedené technologie používají v podnicích ve velkém rozsahu, ale z větší části jsou již k dispozici jako prototyp nebo se nachází v již používaných zařízeních a aplikacích. Lze tak již dnes realizovat scénáře, při nichž se využívá Intel Proglove k optimalizaci nejrůznějších postupů ve výrobě nebo při podnikové kontrole jakosti. Intel Proglove je rukavice, která obsahuje velký počet senzorů a umožňuje bezdrátovou integraci v nejrůznějších oblastech použití.


Zdroj: http://www.proglove.de/


Inovativní pracovní nástroj umožňuje pracovníkům ve výrobě či v logistice provádět jejich činnosti rychleji, jednodušeji a bezpečněji a zvyšovat tím kvalitu i účinnost procesů. Mezi možné oblasti využití rukavic Proglove patří například automatické skenování zboží, ale i nacvičování a sledování určitých pracovních postupů, rozpoznávání určitých nástrojů a dílů, aby se zabránilo chybné montáži anebo kompletní dokumentace zboží a procesů.

 

Proglove přesvědčivě dokazuje, jak lze jednoduše a prakticky využít inteligentně koncipovanou nositelnou elektroniku s různorodými funkcemi a jaké možnosti použití by z toho v budoucnu mohly vyplynout.


Zdroj: The Creators Project


Intel RealSense - interakce jako s jinou osobou

To samé platí třeba pro technologii Intel RealSense , kterou lze použít nejen pro ovládání zařízení pomocí gest, ale i pro zaznamenávání a analyzovaní pohybů. Potenciál této technologie lze zpřístupnit pro nejrůznější scénáře použití, například pro bezdotykové ovládání gesty, při kterém uživatel komunikuje s počítačem jako s jinou osobou: prostřednictvím posunků či dokonce úsměvu. 3D skeny představují další případ použití, kdy může uživatel oskenovat objekty ze svého okolí - například umělecké dílo anebo hračku - a nechat následně zhotovit jejich trojrozměrné verze.

 

Technologie změní i oblast fotografie: Pomocí RealSense lze totiž změnit ohnisko už po nafocení snímku a provést tím změnu perspektivy. Fotoaparáty s touto technologií budou navíc moci samy měřit mezery a vzdálenosti. To vše otevírá navíc četné možnosti v oblasti marketingu a prodeje počínaje analýzou chování kupujícího a optimalizací prodejních ploch konče. Jisté je, že tento technologický vývoj už v blízké budoucnosti změní způsob, jakým lidé ve firmách pracují, a bude je i nadále spoluutvářet.

 

Tento článek byl původně publikován na http://www.computerwoche.de/ a jeho autorem je Stuart Dommett.

Staré počítače připraví tuzemské uživatele kvůli čekání až o pět hodin života měsíčně. Podle psychologů pomalé počítače ničí mezilidské vztahy a snižují pracovní nasazení.

 

Více než polovina Čechů (57 %) má doma počítač starší pěti let a musí tak snášet neduhy a vrtochy zastaralé techniky. Několikrát týdně počítač naštve 36 % uživatelů a několikrát měsíčně více než polovinu (64 %). Čechům na počítačích nejvíce vadí malá výdrž na baterii (21 %) a čekání (35 %): „Staré notebooky mají až třikrát horší výdrž na baterii než ty současné. Nestačí nárokům nových aplikací, a proto vše trvá dlouho. Nové počítače mají spotřebu srovnatelnou s úspornou žárovkou, přitom jsou 2,5krát rychlejší. Ročně lze jen na elektřině ušetřit stovky i tisíce korun,“ říká Martin Vařbuchta, technologický expert společnosti Intel*. Naopak nejméně lidi trápí design počítače a absence některých technologií. Tyto a další závěry vyplývají z průzkumu společnosti Intel mezi tisícovkou tuzemských uživatelů počítačů ve věkovém rozpětí 15–70+ let**.

 

RecyclingLR[1].jpgObměnou starého hardware za nový s moderními funkcemi a nižší spotřebou můžete ušetřit značné částky a zvýšit produktivitu.

 

Vyloženě zastaralé a z hlediska bezpečnosti velmi rizikové počítače starší sedmi let vlastní téměř třetina (30 %) Čechů. „Pět let starý počítač začíná být nákladný a neproduktivní: práce na něm je pomalá a neumožňuje využít potenciál nového softwaru a technologií. Přestárlé počítače jsou kvůli neaktuálnímu softwaru i snadným terčem hackerů,“ varuje Martin Vařbuchta.

 

Kdyby si mohli Češi vybrat, sáhli by nejraději po notebooku s uhlopříčkou nad 14“ (39 %), stolním počítači (21 %) či zařízení 2v1, které kombinuje tablet a počítač. „Kombinace notebooku a tabletu je pro uživatele 5krát atraktivnější než samotný tablet, vyplývá z průzkumu,“ doplňuje Martin Vařbuchta.

 

Staré počítače oberou o dvě hodiny měsíčně

Z průzkumu vyplývá, že v průměru Češi tráví doma na počítači zhruba dvě hodiny. Společnost Intel odhaduje, že uživatelé starých počítačů měsíčně stráví zbytečným čekáním zhruba pět hodin: během dvou hodin mohou prodlevy celkem trvat i déle než 10 minut.

 

Pomalý počítač nejen že okrádá lidi o čas, ale ničí jim i nervy. Podle psychologů může být nespolehlivá a nefungující technika vážným stresorem. „Pokud počítač frustruje uživatele nejen doma, ale i v práci, snižuje jeho pracovní nasazení až o třetinu. Rapidně klesá schopnost se soustředit či kreativně myslet. Někteří jedinci mohou reagovat zvýšenou agresivitou,“ varuje Jiří Šimonek, psycholog ze společnosti DAP Services.

 

„Pomalost“ jako taková podle psychologů představuje v dnešní době velmi vážný stresor, který podstatně ovlivňuje i mezilidské vztahy. „Pomalá odezva, čekání či nemožnost dělat to, co člověk zrovna chce, se negativně přelévají i do mezilidských vztahů. Frustrace se přenáší na okolí formou netrpělivosti až agresivity, neschopností komunikovat či sníženou empatií,“ dodává psycholog Jiří Šimonek.

 

Češi se chtějí zbavit drátů a kabelů

Nikterak překvapivě je prioritou pro Čechy zvýšení výkonu počítače (88 %) a hned v závěsu je delší výdrž na baterie (84 %). „Zajímavé je zjištění, že více než třem čtvrtinám Čechů vadí klubka kabelů, která spojují počítač s periferiemi a nabíječkami. Bezdrátovou komunikaci s monitorem, TV či tiskárnou by ocenilo 82 % a bezdrátové nabíjení 76 % uživatelů,“ dodává Martin Vařbuchta ze společnosti Intel.

OldPC.jpg

 

Naopak technologií, po které zatím Češi netouží, je napojení na smysly a mozek: „Tyto technologie, které jsou již vyvíjeny, sice zajímají čtvrtinu respondentů, ale skoro třetina se jich spíše děsí. Lidé si budou muset pomalu zvykat na větší integraci technologií do běžného života. Nadcházející generace procesorů bude například využívat biometrii pro ověřování identity uživatelů, což podstatně zvýší bezpečnost,“ uzavírá Martin Vařbuchta, technologický expert společnosti Intel.

Představujeme rodinu procesorů Intel® Core™ šesté generace. Dokáží se spustit během půl vteřiny1 a v porovnání s počítači, které dnes mnoho lidí vlastní, nabízejí více než dvojapůlnásobný výkon1 a trojnásobnou výdrž na baterii2. Nabídnou také interaktivnější práci s novými zařízeními. Procesory rovněž podporují nejširší škálu designů zařízení – od snadno přenositelného „compute stick“ přes počítače typu 2v1 a zařízení All-in-One s vysokým rozlišením až po mobilní pracovní stanice.

 

Přes 500 milionů počítačů je dnes starých čtyři až pět let nebo více. Taková zařízení s sebou nesou značné nevýhody. Pomalu se probouzejí z režimu spánku, jejich baterie příliš nevydrží a nedokáží využít zdaleka všech novinek, které digitální technologie dneška nabízejí. Procesory Intel Core šesté generace jsou postaveny na nové mikroarchitektuře Skylake a jsou vyráběny zcela novým 14nm výrobním procesem. Nabízejí díky tomu oproti průměrnému pět let starému počítači až dvaapůlkrát vyšší výkon3, trojnásobnou životnost na baterii4 a dokonce třicetinásobný5 nárůst grafického výkonu přinášející daleko lepší zážitek z počítačových her nebo sledování videa. Počítače osazené těmito procesory mohou mít zároveň poloviční tloušťku i váhu, rychleji se probouzejí z režimu spánku a baterie je udrží v provozu takřka po celý den6.


IFA_Small2.jpg

 

„Procesory Intel Core šesté generace přinášejí jeden z nejvýznamnějších pokroků ve výpočetní technice, jakého jsme kdy byli svědky,“ prohlásil viceprezident společnosti a generální manažer Client Computing Group Kirk Skaugen. „Zařízení s procesory Intel Core šesté generace jsou schopny reagovat pohotověji, než kdy před tím, a nabízejí lepší výkon, výdrž na baterii i zabezpečení. Umožní také využívat nejmodernější technologie jako logování se do systému pomocí obličeje nebo osobního asistenta reagujícího na váš hlas. Kombinace procesorů Intel Core šesté generace, Windows 10 a skvěle vypadajících nových počítačů činí z tohoto okamžiku ten nejlepší pro nákup nového počítače.“

 

Široká nabídka nových zařízení s šestou generací procesorů Intel Core

Nová generace procesorů Intel Core umožňuje společnosti Intel nabídnout široké spektrum výkonu i typů zařízení, díky kterým si každý může vybrat řešení „na míru“. Procesory Intel® Core™ M nabízejí dvojnásobný výkon oproti současným špičkovým tabletům7 a budou nyní označovány úrovněmi Intel Core m3, m5 a m7, takže zákazníci se budou při výběru zařízení snáze orientovat. Rovněž řada Intel® Compute Stick bude rozšířena o verzi postavenou na procesoru Intel Core M šesté generace.

 

Nová generace procesorů Intel se rovněž vyznačuje několika prvenstvími v oblasti mobilních zařízení. Mobilní „K“ model je odemčený pro možnost přetaktování a uživatelům nabídne vyšší míru kontroly. Nový Intel® Core™ i5, který přinese až o 60 procent vylepšený mobilní multitasking8. Poprvé budou také mobilní pracovní stanice pohánět procesory z rodiny Intel® Xeon® E3.

 

Procesory Intel Core šesté generace nabízejí výrazně zlepšení grafického výkonu9, díky čemuž potěší nejen brilantní vizuální stránkou ve hrách, ale činí to z nich skvělou volbu pro tvorbu obsahu ve 4K a multimediální využití. Nová technologie Intel® Speed Shift vylepšuje odezvu mobilních systémů, takže například aplikování foto filtru zabere až o 45 procent méně času10.


IFA_small1.jpg
K tomu nabídnou procesory Intel Core šesté generace a platformy Intel Xeon řadu nových funkcí. Více zařízení bude vybaveno rozhraním Thunderbolt™ 3 pro USB typu C, které nabídne kompaktní univerzální port. Kamera Intel® RealSense™ snímající uživatele nebo umístěná na zadní straně zařízení, bude dostupná v řadě produktů s procesory Intel Core šesté generace zahrnující notebooky, zařízení 2v1 i All-in-One systémy. Majitelům nabídne 3D snímání a další zajímavé funkce – budou tak moci sdílet realistická 3D selfies, skenovat předměty pro 3D tisk nebo snadno měnit pozadí během video chatu.

 

Tato generace rovněž přinese pokrok v bezdrátové iniciativě společnosti Intel a nabídne uživatelsky příjemné řešení pro bezdrátový displej pomocí technologie Intel® WiDi nebo Pro WiDi. Tato technologie umožňuje uživatelům snadné sdílení obrazu z počítače na televizor nebo monitor, aniž by k tomu bylo zapotřebí kabelů a dalších zařízení.

 

Kombinace Windows® 10 a procesorů Intel Core šesté generace přináší nové funkce jako Windows Cortana* a Windows Hello* pro plynulejší a přirozenější interakci s technologií. Zařízení osazená kamerou Intel RealSense umožňují v kombinaci s Windows Hello bezpečné přihlášení přes rozpoznání tváře. K dispozici je na mnoha nových zařízeních také technologie True Key™ od Intel Security, jež přináší zabezpečení při přihlašování do zařízení a na webové stránky, aniž by si uživatel musel pro každou stránku pamatovat heslo.

 

Již brzy: Grafické karty Intel® Iris™, Intel® vPro™ pro firemní využití a zařízení pro internet věcí

V nadcházejících měsících plánuje Intel nabídnout více než 48 procesorů z rodiny Intel Core šesté generace, které budou vybaveny integrovanou grafickou kartou Intel® Iris nebo Iris Pro, a dále procesory rodiny Intel Xeon E3-1500M pro mobilní pracovní stanice a procesory s funkcí Intel vPro pro firemní využití. V následujících měsících se na trhu objeví řada zařízení různých designů od výrobců z celého světa. Vedle toho Intel nabídne 25 produktů pro internet věcí (IoT) s až sedmiletou podporou, Error Correcting Code (ECC) a s různými úrovněmi TDP. Maloobchod, zdravotnictví, průmysl i digitální bezpečnostní odvětví budou též profitovat z vylepšení v šesté generaci procesorů Intel Core a budou moci nabídnout zajímavá nová řešení napříč celým spektrem internetu věcí.


1 Intel technologies' features and benefits depend on system configuration and may require enabled hardware, software or service activation. Performance varies depending on system configuration. No computer system can be absolutely secure. Check with your system manufacturer or retailer or learn more at support.intel.com

2 6th Gen Intel Core i5-6200U (43WHr battery size) to a 5 year old PC based on Intel Core i5-520UM (62WHr battery size): 2.5x better performance (SYSmark*2014), 3x better battery life (Windows* 10 on i5-6200U and Windows 7 on i5-520UM)

3 6th Gen Intel Core i5-6200U (43WHr battery size) to a 5 year old PC based on Intel Core i5-520UM (62WHr battery size): 2.5x better performance (SYSmark*2014)

4 6th Gen Intel Core i5-6200U (43WHr battery size) to a 5 year old PC based on Intel Core i5-520UM (62WHr battery size): 3x better battery life (Windows* 10 on i5-6200U and Windows 7 on i5-520UM)

5 6th Gen Intel Core i5-6200U (43WHr battery size) to a 5 year old PC based on Intel Core i5-520UM (62WHr battery size): 30x better graphics performance (3D Mark Cloud Gate graphics test sub-score).

6 Projection Intel Core M7-6Y75 for local 1080p video playback with 36WHr battery

7 Based on measured TabletMark* and WebXPRT* 2015 (Intel® Core™ m7-6Y75 CRB vs. iPad* Air 2)

8 Intel® Core™ i5-6300HQ vs. Intel® Core™ i5-4300M estimated SPEC*int_rate_base2006

9 Intel® Core™ M7-6Y75 (PL1=4.5W) compared to Intel® Core™ M-5Y71 (PL1=4.5W) using 3DMark* 1.2.0 Sky Diver

10 Intel® Core™ i5-6200U WebXPRT*2015 (20% Overall) and up to 45% for photo enhancement subtest of WebXPRT*2015 

 

Software and workloads used in performance tests may have been optimized for performance only on Intel microprocessors.
Performance tests, such as SYSmark and MobileMark, are measured using specific computer systems, components, software, operations and functions. Any change to any of those factors may cause the results to vary. You should consult other information and performance tests to assist you in fully evaluating your contemplated purchases, including the performance of that product when combined with other products. For more complete information visit
http://www.intel.com/performance.

Results have been estimated or simulated using internal Intel analysis or architecture simulation or modeling, and provided to you for informational purposes. Any differences in your system hardware, software or configuration may affect your actual performance. 

Warning: Altering PC clock or memory frequency and/or voltage may  reduce system stability and use life of the system, memory and processor; (ii) cause the processor and other system components to fail; (iii) cause reductions in system performance; (iv) cause additional heat or other damage; and (v) affect system data integrity. Intel assumes no responsibility that the memory, included if used with altered clock frequencies and/or voltages, will be fit for any particular purpose. Check with memory manufacturer for warranty and additional details. 

All products, dates, and figures specified are preliminary based on current expectations, and are subject to change without notice. 

Intel product plans in this presentation do not constitute Intel plan of record product roadmaps. Please contact your Intel representative to obtain Intel's current plan of record product roadmaps.

SYSmark* 2014 is a benchmark from the BAPCo* consortium that measures the performance of Windows* platforms. SYSmark tests three usage scenarios: Office Productivity, Media Creation and Data/Financial Analysis. SYSmark contains real applications from Independent Software Vendors such as Microsoft* and Adobe*.

WebXPRT* 2015 is a benchmark from Principled Technologies* that measures the performance of web applications using six usage scenarios: Photo Enhancement, Organize Album, Stock Option Pricing, Local Notes, Sales Graphs and Explore DNA Sequencing. WebXPRT tests modern browser technologies such as HTML5 Canvas 2D, HTML5 Table, HTML5 Local Storage, HTML5 Web Workers, AES encryption, DOM in addition to JavaScript*.

3DMark* is a benchmark from Futuremark* that measures DX* 9 / OpenGL* ES 2.0, DX 10 and DX 11 gaming performance. There are four main tests: "Ice Storm" for DX 9 / OpenGL ES 2.0, "Sling Shot" for OpenGL ES 3.0/1, "Cloud Gate" for DX 10, "Sky Diver" for DX11 and "Fire Strike" for DX 11 graphics.

SPEC* CPU2006 is a benchmark from the SPEC consortium that measures device performance and throughput using compute intensive application subtests. SPECint*_base2006 measures how fast a device completes a single integer compute task. SPECint*_rate_base2006 measures throughput, or how many integer compute tasks a device can accomplish in a given amount of time.

Windows* HD Local Video Playback Component Average Power. Disconnect all USB devices, connect to a local WiFi access point and set the screen brightness to 200 nits (disable DPST, set brightness to 200 nits on a white background and enable DPST). Wait for 10 mins for the OS to completely idle. Launch Tears of Steel (1080p H264 10MBps) video using the Windows metro player. Measure and calculate average power for the duration of the video. Report 3 run median.

Battery life and performance measurements on Intel Reference Platform. 

Intel Reference Platform is an example new system. Products available from systems manufacturers will not be identical in design, and performance will vary.

Intel CRB, Intel® Core™ M-5Y71, PL1=4.5W TDP, 2C4T, Turbo up to 2.9GHz/2.6GHz, Memory: 2x2GB LPDDR3-1600, Storage: Intel SSD, Display Resolution:1920x1080.

Intel CRB, Intel® Core™ M7-6Y75, PL1=4.5W TDP 1 PL1=4.5W TDP , 2C4T, Turbo up to 3.1GHz/2.9GHz, Memory: 2x2GB LPDDR3-1600, Storage: Intel SSD, Display Resolution:1920x1080.

Intel CRB, Intel® Core i7-6920HQ, 45W TDP, 4C8T, Turbo up to 3.8GHz, Memory: 2x4GB DDR4-2133, Storage: Intel SSD 240GB 535 Series, Display Resolution:1920x1200. 

Intel CRB, Intel® Core™ i5-6200U, PL1=15W TDP, 2C4T, Turbo up to 3.4GHz/3.2GHz, Memory: 2x4GB DDR4-2133, Storage: Intel SSD, Display Resolution:1920x1080. Graphics driver: 15.40.4225

Intel® Core™ i5-520UM processor (up to 1.86 GHz, 4T/2C, 3M cache) on Acer Aspire One* 1830T-3721:18W thermal design power. BIOS: Insyde v.1.11*, Graphics: Intel HD Graphics (driver v. 8.15.10.2104), Memory: 8 GB (2 x 4 GB) DDR3 1333 Mhz, HDD: Seagate* 500 GB, OS: Windows* 7, Battery size: 62 Wh.

Intel CRB, Intel® Core i5-6300HQ, 45W TDP, 4C4T, Turbo up to 3.2GHz, Memory: 2x4GB DDR4-2133, Storage: Intel SSD 240GB 535 Series, Display Resolution:1920x1200.

Intel CRB, Intel® Core i5-4300M, 37W TDP, 2C4T, Turbo up to 3.3GHz, Memory: 2x4GB DDR3-1600, Storage: Intel SSD 240GB 535 Series, Display Resolution:1920x1200.

Intel CRB, Intel® Core™ i7-4910MQ 47W TDP, 4C8T, Turbo up to 3.9GHz, Memory: 2x4GB DDR3L-1600, Storage: Intel SSD, Display Resolution:1920x1200.

Společnost Intel uzavřela desetileté partnerství s univerzitou v nizozemském Delftu a TNO, nizozemskou organizací pro aplikovaný výzkum. Cílem partnerství je urychlit pokrok v oblasti tzv. kvantových počítačů. Intel k dosažení tohoto cíle investuje 50 milionů amerických dolarů a poskytne značné vývojářské zdroje jak přímo v Nizozemsku, tak v rámci společnosti. Zároveň bude zajišťovat technickou podporu.

 

Oblast kvantových počítačů dává příslib řešení v současné době prakticky nepřekonatelných problémů. Jde mimo jiné i o složité simulace typu rozsáhlých finančních analýz nebo efektivnějšího hledání nových léků. Kvantové počítače představují pro Intel zajímavou oblast, neboť disponují potenciálem zlepšit schopnosti budoucích superpočítačů.

 

„Plně funkční kvantový počítač uvidíme nejdříve za deset let, nicméně dnes představená praktická a teoretická iniciativa na tomto poli je významným milníkem na cestě k přiblížení takového počítače realitě,“ říká Mike Mayberry, viceprezident společnosti Intel a výkonný ředitel Intel Labs.


Intel_QuTech02.jpg

Intel dodal nejmodernější 300mm wafer složený z komplexně vrstveného křemíku a germania, který bude sloužit vědcům v QuTech k výrobě qubitů, "stavebních kamenů" kvantové výpočetní techniky. Zleva: Lieven Vandersypen (Vedoucí kvantového výzkumu na TU Delft), Jim Clarke (manažer Interconnect Research, divize Intel Components Research), Mike Mayberry (viceprezident společnosti Intel a výkonný ředitel Intel Labs), Leo di Carlo (kvantový fyzik v QuTech)

 

Cílem společnosti Intel je rozšířit univerzitní odbornost v oblasti fyziky a různorodý výzkum kvantových počítačů prostřednictvím velmi pokročilých znalostí výroby, elektroniky a počítačové architektury.

 

Intel je přesvědčen, že jediná společnost nebo organizace nemá šanci uspět v hledání cesty ke kvantovým počítačům. Oproti tomu partnerství – jako je toto mezi Intelem a QuTech v Delftu – a spolupráce napříč odvětvím mohou realizovat příslib řešení takto technicky složitého problému.

 

„Zkušenosti se specializovanou elektronikou v kombinaci s pokročilou fyzikou jsou nezbytným předpokladem k tomu, aby se kvantové počítače přiblížily realitě,“ podotýká Mayberry. „Doposud se výzkum v oblasti kvantových počítačů zaměřoval na qubity, nicméně v budoucnosti bude zapotřebí nízkoteplotní elektroniky, která by četné qubity dokázala propojit, kontrolovat a měřit. A právě to je oblast, kde můžeme významně přispět. Naše spolupráce s QuTech se bude zaměřovat na ty aspekty kvantových počítačů, které by mohly ovlivnit odvětví jako celek.“


Intel_QuTech01.jpg

Kvantová výpočetní laboratoř na TU Delft. Zleva: Mike Mayberry (viceprezident společnosti Intel a výkonný ředitel Intel Labs), Leo di Carlo (kvantový fyzik v QuTech), Lieven Vandersypen (Vedoucí kvantového výzkumu na TU Delft), Jim Clarke (manažer Interconnect Research, divize Intel Components Research).

 

„V následujících pěti až deseti letech bude pokrok v oblasti kvantových počítačů stále více vyžadovat kombinaci vynikajících vědeckých výsledků a špičkového inženýrství,“ prohlásil přední vědec QuTechu Lieven Vandersypen. „Pro realizaci složitých obvodů obsahujících vysoký počet qubitů bude naprosto zásadní know-how z polovodičového odvětví a my v QuTech jsem naprosto nadšeni z toho, že můžeme spolupracovat s nejvýznamnějším výrobcem polovodičovů na světě.“

 

Generální ředitel společnosti Intel Brian Krzanich dnes publikoval blog, v němž vysvětluje strategický zájem společnosti o kvantové počítače a zdůrazňuje význam elektroniky a výrobních zkušeností pro to, aby se kvantové počítače staly skutečností.

 

Co jsou kvantové počítače?

Kvantové počítače používají quantové bity (qubity) – na rozdíl od digitálních počítačů, které jsou postaveny na tranzistorech a kde data musí být kódována do binárních čísel (bitů). Tyto qubity mohou existovat v mnoha různých stavech současně, což nabízí potenciál vysokého počtu výpočtů současně a tedy i podstatně rychlejší řešení složitých úkolů.

Nové produkty, nástroje a programy, které podporují rostoucí personalizaci digitálních technologií, byly hlavním tématem úvodní přednášky letošního ročníku kongresu Intel Developer Forum (IDF). Generální ředitel společnosti Brian Krzanich během ní také popsal trendy vytvářející nové příležitosti pro vývojáře napříč nebývale širokým spektrem technologií.

 

Výpočetní technika se podle něj stala součástí prakticky všech oblastí našeho běžného života: „Počítače máme na stole, v taškách, v oblečení, doma a dokonce i ve svých tělech. Jsou nejen čím dál inteligentnější a propojenější, ale dokáží se také učit a vnímat a stávají se jakousi extenzí nás samotných.“

          

Kolem technologií Intel vzniká ekosystém, který si klade za cíl využívat těchto rostoucích příležitostí pro výpočetní techniku. Brian Krzanich detailně představil široké spektrum produktů, technologií a nástrojů vyvinutých společností Intel, které vývojářům pomohou nabídnout uživatelům co nejvíce personalizovaný zážitek. 

 

Představil též několik novinek v technologii Intel® RealSense™, které umožní prostorové snímání novým zařízením a aplikacím. Dále oznámil, vedle programů a nástrojových sad pro vývojáře, několik dalších partnerství uzavřených v oblasti internetu věcí (IoT), jejichž cílem bude urychlit uvádění IoT řešení na trh. Pro svět nositelné elektroniky integrované do oblečení, který je již ze své podstaty velmi personalizovaný, představil Brian Krzanich aktualizaci modulu Intel® Curie™. U této příležitosti také uvedl novou reality show nazvanou Největší tvůrci Ameriky v produkci generálního ředitele United Artists Media Group* Marka Burnetta. Show se objeví na populárních kanálech vlastněných koncernem Turner Broadcasting*.

 

Na IDF každoročně Intel sdílí svou vizi budoucnosti technologických inovací s vývojáři a partnery, kteří budou vytvářet nové produkty, navrhovat systémy, kódovat filmy nebo vdechnou život hračkám a zařízením. Níže najdete hlavní novinky představené na letošním fóru. 

idf-sf-2015-landing-page.jpg.rendition.intel.web.720.405.jpg

 

Novinky z IDF 2015:

 

  • Technologie Intel RealSense bude dostupná pro širokou škálu platforem, což přinese další příležitosti pro vývojáře vyvíjet hardware a software schopný prostorového snímání. Vedle operačních systémů Windows* a Android* budou moci vývojáři používat technologii v rámci Mac OS X*, ROS*, Linux*, Scratch*1, Unity*, XSplit*, OBS*, Structure SDK*, OSVR*, Unreal Engine 4* a Project Tango* společnosti Google*. Další vývojáři jako Razer*, XSplit a Savioke* představili nové platformy, periferní zařízení a další řešení, která z Intel RealSense vycházejí.

 

  • Intel a Google* spolupracují na urychlení inovace v oblasti funkce prostorového snímání v mobilních zařízeních. Jde o kombinaci Project Tango od Google a technologie Intel RealSense ve vývojářské sadě pro chytré telefony s operačním systémem Android. Tato sada podporuje nová využití, včetně navigace v interiéru, osvojování si prostředí, virtuální realitu nebo skenování ve 3D. Uvolněna by měla být vybraným vývojářům pro Android do konce roku.

 

  • Intel spolupracuje se společnostmi United Artists Media Group vedené Markem Burnettem a Turner Broadcasting na vytvoření reality show nazvané Největší tvůrci Ameriky. Premiéra je plánována na první polovinu roku 2016. O jeden milion dolarů v ní budou soutěžit vývojáři nositelné elektroniky a chytrých zařízení připojených do sítě, jako základ jim bude sloužit modul Intel Curie.


Fingers_Curie_Blue.jpg

 

  • Intel představil technologii Intel® OptaneTM, která vychází z revolučních nevolatilních pamětí 3D XPointTM a v kombinaci s pokročilým paměťovým ovladačem, hardwarovým a softwarovým rozhraním otevře obrovský výkonnostní potenciál v mnoha připravovaných zařízeních. Technologie Intel Optane se poprvé objeví na trhu v řadě vysoce odolných a výkonných SSD počátkem roku 2016. Nová třída paměťové technologie bude rovněž základem nové řady Intel DIMM určených pro platformy datových center nové generace.

 

  • Fossil Group* představila tři produkty postavené na technologiích Intel a vycházejících ze spolupráce v oblasti nositelné elektroniky, která byla poprvé představena v září 2014. Mezi těmito zařízeními najdeme i hodinky připojené k internetu využívající Android Wear. První produkty se na trhu objeví v posledním čtvrtletí letošního roku. 

 

  • Intel představil novou softwarovou platformu vytvořenou přímo pro modul Intel Curie. Obsahuje SDK pro hardware, firmware, software i aplikace pro různé typy použití na různých zařízeních. Budoucí verze této platformy budou podporovat softwarové sady Intel IQ.

 

  • Technologii Intel zvanou Enhanced Privacy Identification (EPID) budou implementovat přední prodejci IoT čidel a ovladačů, včetně firem Atmel* a Microchip*. Má jim pomoci k budování inteligentnějšího a lépe propojeného světa.

 

Další zdroje

Společnost Intel a Micron Technology, Inc. představily technologii 3D XPoint™, nevolatilní paměť s revolučním potenciálem pro přístroje, aplikace nebo služby, které stojí na rychlém přístupu k rozsáhlým datovým sadám. Technologie nazvaná 3D XPoint je už ve stadiu výroby. Představuje obrovský průlom v oblasti pamětí a jde o vůbec první novou kategorii počítačové paměti od představení NAND flash v roce 1989.   

 

Exploze digitálních služeb a zařízení připojených k internetu generuje masivní objemy nových dat. Mají-li tato data být užitečná, je třeba je ukládat a analyzovat velmi rychle. Pro poskytovatele služeb a tvůrce systémů, kteří jsou nuceni při navrhování paměťových a úložných řešení hledat příznivý poměr mezi náklady, spotřebou a výkonem, je to velká výzva. Právě technologie 3D XPoint v sobě slučuje výkon, hustotu zápisu, výkon, nevolatilitu a cenové výhody všech paměťových technologií, které jsou dnes na trhu. Technologie je až tisíckrát rychlejší a má tisíckrát vyšší odolnost než NAND a desetkrát vyšší hustotu zápisu než běžná paměť.


NVM02.JPG

 

Po desetiletí počítačové odvětví hledalo způsoby, jak snížit časovou prodlevu mezi procesorem a daty a dosáhnout tak podstatně rychlejší analýzy. S novou třídou nevolatilních pamětí se tohoto cíle podařilo dosáhnout, což v oblasti paměťových a úložných řešení znamená skutečnou revoluci. Jednou z nejvýznamnějších překážek v moderní výpočetní technice je doba, kterou trvá cesta mezi procesorem a daty v permanentním úložišti. Novinka umožňuje rychlý přístup k obrovským datovým sadám, čímž přináší zcela nová uplatnění.

 

Digitální svět prudce roste – od 4,4 zettabytů digitálních dat vytvořených v roce 2013 po očekávaných 44 zettabytů v roce 2020 – a technologie 3D XPoint může proměnit tyto obrovské datové objemy v užitečné informace během nanosekund. Například prodejci mohou využívat technologii 3D XPoint k rychlejší identifikaci podvodů ve finančních transakcích; vědci např. ve zdravotnictví mohou rychleji zpracovávat a analyzovat větší datové celky v reálném čase, což urychlí složité úkoly jako genová analýza nebo sledování chorob.

 

Výkonnostní výhody technologie 3D XPoint mohou též usnadnit práci s osobním počítačem tím, že uživatelům umožní využívat rychlejší sociální sítě, lepší možnosti spolupráce i zážitky z hraní počítačových her. Nevolatilní charakter činí z této technologie též vynikající volbu pro řadu úložných aplikací s nízkou latencí, neboť při vypnutí zařízení nedochází k vymazání dat.


NVM03.jpg

 

Nový recept, architektura pro průlomovou technologii pamětí

Technologie 3D XPoint je výsledkem desetiletého výzkumu a vývoje. Jde o zcela novou technologii navrženou tak, aby uspokojila poptávku pro nevolatilní, vysoce výkonné, odolné a vysokokapacitní paměti za dostupnou cenu. Jde o zcela novou třídu nevolatilní paměti, jež významně snižuje latence a umožňuje uložení podstatně vyšších datových objemů v blízkosti procesoru. Tyto datové objemy jsou přitom dostupné v rychlostech, které dříve u nevolatilních úložných zařízení byly nepředstavitelné.

 

Inovativní architektura křížových bodů bez tranzistorů vytváří trojrozměrnou šachovnici, na níž jsou paměťové buňky situovány do průsečíku řádků, což umožňuje individuální přístup k jednotlivým buňkám. V důsledku toho lze data zapisovat i číst v malých objemech, což vede k rychlejšímu a efektivnějšímu procesu zápisu a čtení.

 

Další detaily týkající se technologie 3D XPoint:

  • Křížová struktura relé
  • Vrstvení
  • Selektor
  • Rychle přepínané buňky

 

Technologie 3D XPoint bude ještě letos testována u vybraných zákazníků, přičemž společnosti Intel a Micron už vyvíjejí konkrétní produkty, které jsou na této technologii postavené.


NVM01.JPG