Skip navigation

Společnost Intel je známa svými špičkovými inovacemi, jejich prostřednictvím vytváří a inspiruje pokrok v technologickém odvětví. Děláme to od té doby, co jsme přešli od mainframů ke standardizovaným serverům, a pak jsme totéž zopakovali přechodem ke cloud computingu a softwarově definované infrastruktuře. Další velkou vlnou v oblasti výpočetní techniky, jež bude transformovat způsob fungování firem a komunikace mezi lidmi a světem, je umělá inteligence. A i když Intel je ve velmi dobré pozici k tomu, aby podpořil revoluci v učení strojů – ostatně intelovské procesory pohánějí více než 97 procent serverů instalovaných na podporu pracovních zátěží spojovaných se strojovým učením –, dobře si uvědomujeme, že pokud máme být lídrem odvětví, musíme dělat víc.

 

waxman.JPG

 

Naše odvětví potřebuje průlomový výpočetní výkon, který bude škálovatelný a zároveň otevřený, aby umožnil inovaci napříč širokou vývojářskou komunitou. Minulý týden jsme na Intel Developer Forum (IDF) nabídli pohled na to, jakým způsobem plánujeme nabídnout přední platformu pro AI:

  • Závazek otevřeným zdrojům s optimalizovanými rámci strojového učení (Caffe, Theano) a též knihovnám (Intel® Math Kernel Library – Deep Learning Neural Network, Intel Deep Learning SDK)
  • Představení procesoru nové generace Intel® Xeon™ Phi, kódově označovaného Knights Mill s posílenou variabilní přesností a flexibilní vysokokapacitní pamětí.
  • Oznámení plánované akvizice společnosti Nervana Systems a propojení konstruktérů společnosti Intel, kteří vytvářejí procesory Intel® Xeon® a Intel Xeon Phi s odborníky na strojové učení od společnosti Nervana, aby se urychlil rozvoj AI.

 

Umělá inteligence je dnes v plenkách, nicméně věříme, že hodnota a příležitosti, které světu přináší, z ní dělají klíčovou technologii pro datová centra zítřka. Intel chce zastávat vůdčí roli katalyzátoru inovací pro rozšíření dosahu AI. Hodně se mluvilo o hodnotě GPU pro strojové učení, nicméně skutečností zůstává, že GPU využívaly v loňském roce pro strojové učení méně než tři procenta všech serverů.

 

Je naprosto pochopitelné, proč tato data ve spojení se schopností společnosti Intel přinášet nové, pokročilé technologie na trh a s našimi nedávnými významnými investicemi, dělají vrásky na čele našim konkurentům. Nicméně hádat se o veřejně dostupné výkonnostní standardy je plýtvání časem. Společnost Intel vyznává tu praxi, že tvrzení o výkonu zakládá na aktuálně dostupných informacích a za našimi daty si stojíme.

 

Tím, jak se datové sady nadále rozšiřují, přednosti společnosti Intel více vyniknou. Rozsah, škála a rychlost našeho odvětví jen podtrhuje důležitost širokého a otevřeného přístupu k inovacím v AI. A odvětví s tím je zcela jistě zajedno. Vezměte tyto názory: Jing Wang, Baidu „Díky větší velikosti paměti, kterou poskytuje Intel Xeon Phi, můžeme lépe trénovat naše modely.“ Prof. Pedro Domingos z Univerzity ve Washingtonu: „Intel se nachází v nejlepší pozici, aby nám poskytl hardware i architektury k rozvoji této otevřené komunity. A právě toto potřebujeme, abychom se mohli posunout dál.”

 

Jason Waxman je korporátním viceprezidentem Data Center Group a generálním manažerem Data Center Solutions ve společnosti Intel.

Intel News

Infografika: 5 věcí o 5G

Posted by Intel News Aug 25, 2016

Intel je ojediněle vybaven pro to, aby světy bezdrátových komunikací, počítačové technologie a cloudu svedl dohromady s cílem vytvořit vzájemně propojenou a chytrou 5G budoucnost. V této infografice najdete několik věci, které stojí za to vědět o této perspektivní technologii.

 

5-things-about-5G.png

NOVINKY

  • Intel představil novou generaci procesorů Intel® Xeon Phi™ (kódově označované jako Knights Mill) zaměřenou na na vysoce výkonné strojové učení a umělou inteligenci.
  • Intel oznámil komerční dostupnost svých vůbec prvních optických transceiverů Intel® Silicon Photonics 100G.
  • Společnost Intel se nachází v jedinečné pozici podpořit rozvoj 5G komplexně: od zařízení přes síť až po cloud.

 

Od virtuální reality přes umělou inteligenci k 5G a dál – letošní Intel Developer Forum, které se koná tento týden, představuje technologickou inovaci obdařenou schopností transformovat životy lidí jako nikdy předtím. Vidíme větší příležitosti pro vývojáře zabývající se novými možnostmi interdisciplinární spolupráce.

 

Během druhého dne se Murthy Renduchintala a Diane Bryantová ze společnosti Intel podělili s účastníky o posledním vývoji v oblasti technologií a o trendech, které budou utvářet naši chytřejší, propojenější budoucnost.

 

idf2.JPG

 

Umělá inteligence byla posílena

Zcela zjevně se nacházíme ve věku dat. V roce 2020 bude k internetu připojeno přes 50 miliard přístrojů a zařízení, objemy generovaných dat porostou geometrickou řadou a budou zcela nesrovnatelné s tím, čeho jsme svědky dnes. Jen automobily připojené k internetu budou denně generovat 4 terabyty dat a připojená továrna dokáže za den vygenerovat přes 1 petabyte. Pro srovnání: MP3 přehrávač s jedním petabytem písní by hrál nepřetržitě po dobu 2000 let.1

 

Nicméně samotná data mají jen omezenou hodnotu. Skutečné změny můžeme dosáhnout tehdy, pokud aplikujeme pokročilé analytické nástroje, které strojům poskytnou inteligenci podobnou té lidské. A tady je umělá inteligence opravdu zajímavá. Získat více z komplexních dat je klíčem k vyšší hodnotě pro firmy i společnosti – ať už jde o personalizovaný plán léčby rakoviny pro pacienta nebo zvýšení výnosu z polí, aby bylo možné nasytit svět.

 

Aby se toto mohlo stát realitou, představil Intel novou generaci procesorů Intel® Xeon Phi™ (kódově označované jako Knights Mill), která je zaměřena na vysoce výkonné učení strojů a umělou inteligenci. Knights Mill by se na trhu měla objevit v roce 2017, rodina těchto procesorů je optimalizována pro implementaci analytických nástrojů a bude vybavena klíčovými zdokonaleními pro strojové učení. Dnešní aplikace pro strojové učení využívají velkých pamětí procesorů Intel Xeon Phi, díky nimž klienti společnosti Intel jako Baidu snadněji školí své modely.

 

Klíčovou podmínkou úspěchu bude přirozeně přesun těchto dat do datových center a mezi nimi. Intel oznámil komerční dostupnost svých vůbec prvních optických transceiverů Intel® Silicon Photonics 100G. Tato zásadní novinka umožňuje velkým firmám a poskytovatelům cloudových služeb využívat síly světla a přesouvat velké objemy informací rychlostí 100 gigabitů za sekundu na vzdálenost až několika kilometrů prostřednictvím kabelů z optických vláken.

 

Silicon Photonics je kombinací dvou nejvýznamnějších vynálezů dvacátého století: integrovaného obvodu z křemíku a polovodičového laserového paprsku. Díky této kombinaci se podařilo do křemíkové platformy společnosti Intel integrovat světlo. Využívá široké pásmové šířky a dosahu optických vláken i technologických schopností křemíku. Více informací najdete na blogu Intel „rozsvěcí“ křemík.

 

5G bude hrát zásadní roli

Vývoj technologie nutné pro skutečně chytrý a propojený svět budou charakterizovat tři faktory.

 

Za prvé, počítače budou všude a ve všem. Očekává se, že do roku 2020 bude k internetu připojeno přes 50 miliard věcí a zařízení, ovšem k tomu ještě dalších více než 200 miliard čidel – to vše bude generovat obrovské datové objemy.

 

Druhý faktor utvářející budoucnost technologie – výpočetní, analytické a úložné funkce distribuované v síti – bude data přetvářet ve smysluplné informace pro rychlejší a poučenější rozhodování blíže samotnému zařízení. Vozidla s autonomním řízením tak například dokážou vytušit kolizi během milisekund a komunikovat mezi sebou tak, aby střetu zabránila. Pracovníci integrovaného záchranného systému budou využívat data a informace z čidel zabudovaných do jejich uniforem a do prostředí kolem k efektivnějšímu boji proti požárům a záchraně více lidských životů.

 

Třetím faktorem utvářejícím budoucnost technologie je všudypřítomná konektivita mezi věcmi prostřednictvím sítě a ke cloudu. Intel buduje základy chytřejšího a propojenějšího světa prostřednictvím technologií 5G, nové generace bezdrátové sítě vybudované s cílem využít potenciál miliard zařízení a jimi generovaných dat a otevřít tak nové možnosti. 5G konektivita bude klíčovou podmínkou pro propojení všeho, co se nachází kolem nás, a průběžně bude pohánět kruh růstu celého odvětví.

 

Mají-li být položeny tyto základy, potřebujeme rychlejší, efektivnější a inteligentnější sítě. Společnost Intel se nachází v jedinečné pozici podpořit rozvoj 5G komplexně: od zařízení přes síť až po cloud, přičemž zároveň může podpořit smysluplnou spolupráci mezi leadery v odvětví – od výrobců zařízení přes výrobce doplňků až po síťové operátory.

 

Hlavní strategický manažer AT&T John Donovan ve svém vystoupení mluvil o transformaci sítě a dodávek služeb a o významu dlouhodobého plánování, včasného uvádění nových technologií, spolupráci na hluboké spolupráci na úrovni architektur, validaci a optimalizaci. Aby toho bylo dosaženo, používá AT&T už teď technologie serverů, cloudu a virtualizace – díky nim může zákazníkům nabízet větší hodnotu. Prostřednictvím rozšířené spolupráce se společností Intel bude AT&T nadále urychlovat vývoj, implementaci a monetizaci nových služeb v cloudu a napříč infrastrukturou, čímž budou položeny základy pro nové špičkové funkce. Toto je vynikající příklad kolaborativního přístupu, který budou Intel i celé odvětví potřebovat k vytvoření skutečného světa 5G.

 

Propojenost těchto třech faktorů bude hrát klíčovou roli v nové éře výpočetní techniky. Nejen že už teď přetváří způsoby, jakými naše odvětví navrhuje, vyvíjí a tvoří – ale též ovlivňuje, jak a s kým vznikají partnerství. Je to skutečná ilustrace myšlenky, že budoucnost je to, co vytváříme společně.

 

  1 If the average MP3 encoding for mobile is around 1MB per minute and the average song lasts about four minutes, then a petabyte of songs would last over 2,000 years playing continuously. Source: Wes Biggs, chief technology officer at Adfonic, in an article at http://www.computerweekly.com/feature/What-does-a-petabyte-look-like

Na konferenci Intel Developer Forum 2016 představili manažeři společnosti Intel vizi pro autonomní automobily. Ve svém vystoupení nastínili obchodní příležitosti, jaké skýtají komplexní technologická aktiva Intelu a potvrdili investiční strategii společnosti.

 

Představitelé Intelu zdůraznili, v jak jedinečné pozici se jejich společnost nachází, aby mohla nabídnout to nejširší spektrum aktiv pro autonomní řízení a aby se stala skutečným motorem výměny informací za „věcmi“, sítí i cloudem. Dopoledne zahájil Doug Davis, viceprezident společnosti a generální manažer divize internet věcí. Další vystoupení pak měli Diane Bryantová, výkonná viceprezidentka a generální manažerka divize datových středisek, která ve své řeči zdůraznila spojitost mezi „věcmi“ a datovými centry, včetně řešení pro strojové a hluboké učení; Doug Fisher, viceprezident a generální manažer divize softwaru a služeb mluvil o budoucnosti ve znamení softwarem poháněných autonomních automobilů; a Asha R. Keddyová, viceprezidentka skupiny klietských systémů, internetu věcí a systémové architektury a zároveň generální manažerka divize pro novou generaci a standardy, uzavřela dopolední zasedání shrnutím toho, to je zapotřebí pro další rozvoj 5G sítí.

 

BMW-i3-autonomous.jpg

 

Webcast ze zasedání je možné zhlédnout na webové stránce Intel Studio. Hlavními body jsou:

 

Tržní příležitost: Do roku 2030 bude po našich silnicích jezdit 120 milionů vozů s různou mírou automatizace, což způsobí významné společenské i ekonomické poryvy. Intel sdílí předpovědi ekonomické vlny, která by mohla jen americké ekonomice přinést úsporu ve výši 1,3 trilionu dolarů, nárůst produktivity ve výši 507 miliard dolarů, úsporu ve výši 488 miliard na nákladech spojených s nehodami a 138 miliard dolarů úspor na produktivitě práce ze snížení dopravních problémů.

 

Nové vztahy s klienty: Intel navázal spolupráci se společností Baidu, dominantním vyhledávačem na čínském trhu. Společně vyhodnocují a vyvíjejí nové výpočetní technologie v automobilech a datových centrech pro autonomní řízení, přičemž zvláštní pozornost je věnována detekci kolizí a vyšší bezpečnosti cestujících.

 

Výhoda komplexních řešení společnosti Intel: Intel demonstroval svou jedinečnou pozici dodavatele všech komponent potřebných pro plně autonomní řízení se zkušeností, jež zahrnuje jak automobily, tak komunikaci a datová centra. Diskuse zrcadlila firemní strategii ctnostného kruhu. Bylo zmíněno rozmanité portfolio Intelu v oblasti úsporných křemíkových řešení, globálního partnerství se telekomunikačními i automobilovými leadery s cílem nabídnout zákazníkům integrovaná 5G prototypová řešení, aby bylo možné zajistit připravenost sítě na nové produkty. Dále byl zmíněn příslib datových středisek, že dokáží efektivně skladovat, sdílet a ochraňovat nebývalé datové objemy, jež budou zásobovat algoritmu hlubokého učení, na jejichž základě se budou vozidla učit.

 

Globální design nabývá na síle: Intel shrnul šíři a hloubku svých aktiv v automobilovém průmyslu napříč křemíkovými řešeními, programovatelnými hradlovými poli Altera a softwarových systémů Wind River následujícími:

 

  • Designovými úspěchy
    • 49 OEM SDC (Software Defined Cockpit)
    • 33 předních dodavatelů
    • přes 30 modelů automobilů na silnici
  • 19 OEM platforem
  • 9 předních kontraktů
  • 59 partnerů v rámci ekosystému

Během několika uplynulých let se virtuální (VR) i vylepšená realita (AR) staly velkým trendem. Přesto je u řady dnes dostupných technologií pro AR i VR poměrně náročné propojit fyzický, reálný pohyb i prostředí se simulovanými virtuálními světy a předměty i činnostmi v nich. Když na to přijde, virtuální realita není až tak virtuální. Často je zapotřebí sady konzolí, čidel, kamer a ručních ovladačů.   

 

Tedy tak to alespoň bylo – do teď.

 

Vítejte ve světě propojené reality – zcela nového způsobu zakoušení fyzických a virtuálních interakcí i prostředí prostřednictvím čidel a digitalizujících technologií nové generace. 

 

Propojená realita nabízí podstatně dynamičtější a přirozenější zážitky ve virtuálním světě než kdykoli předtím – a umožňuje zažít věci, které dosud v reálném světě možné nebyly. 


takeaways-day-1-2x1[1].jpg

Projekt Alloy byl představen během úvodní přednášky na konferenci Intel Developer Forum v San Francisku zahájené v úterý 16. srpna 2016. Projekt Alloy je komplexní řešení pro virtuální realitu, které využívá technologii Intel RealSense. Bude nabídnut jako otevřená platforma v roce 2017

 

Vezměte si doma v obývacím pokoji svou tenisovou raketu a vstupte virtuálně na wimbledonský tenisový kurt. Zároveň se obejdete bez nákladů – a nepříjemného pocitu – spojených s instalací high-end čidel do každého kouta vašeho pokoje, které jsou běžně zapotřebí ke snímání prostředí kolem vás. Namísto toho se plně věnujte pilování vašich úderů – svou ruku i raketu uvedete naplno do virtuální hry. Jděte do míče, ustupujte, hrajte míče nízké i vysoké, forhendy i bekhendy – prostě si ve svém pohybu užívejte šest stupňů absolutní svobody.  A položte se do úderu, aniž byste srazili tu velmi reálnou a velmi drahou lampu, jež se nachází jen několik kroků od vás.

 

Staňte se tím nejlepším koncertním mistrem – absolutně bez jakýchkoliv kabelů. Odstřihněte se od drátu a vyberte si vlastní hudební zážitek. Jednou rukou můžete hrát na virtuální piano, druhou na cello. Přesně tak: můžete hrát na dva nástroje zároveň – to v reálném světě nesvede ani ten nejtalentovanější hudebník. Dejte světu kolem sebe úplně novou podobu. Vyjděte z místa, kde jste, a jděte tam, kde nikdy být nemůžete. Obejděte se bez nepraktických ovladačů a v oblasti virtuální vize používejte jen své ruce.

 

Naplánujte si virtuální návštěvu Sixtinské kaple, aniž byste opustili svou kancelář. Vstaňte od stolu a důvěrně se ponořte do digitalizované krásy Michelangelova díla – případně zvedněte hlavu, abyste měli lepší výhled –, aniž byste bolestně narazili do reálného konferenčního stolku před sebou. Řečeno jinými slovy, ponořte se do virtuálních prostorů, aniž byste klopýtali ve skutečném světě.

 

Vychutnejte si sportovní událost, koncert nebo filmovou scénu z jakéhokoli pohledu – a z jakékoli pozice. Projděte se přímo na trávník, dokonce do branky, anebo přímo do chumlu hráčů, kde se budete dívat zadákovi přes rameno a budete vědět o signálech ještě dřív, než budou zahrány. Anebo můžete stanout na pódiu se svou oblíbenou kapelou a vychutnat si podporu fanoušků z její perspektivy. Vyberte si svůj zážitek a snadno se k němu přeneste. Vše je na vás. Virtuální svět nemusí být virtuální; může být skutečný.

 

 

Všechno tohle – a mnohem víc – je možné díky propojené realitě. A zde je důvod proč: propojená realita stojí na pěti technologických novinkách, které záhy budou mít k dispozici vývojáři, tvůrci a investoři.

 

  • 6 stupňů mobility. Propojená realita dramaticky zvyšuje svobodu pohybu ve 3D virtuálním prostoru, kdy člověk má pocit, jako by se pohyboval ve skutečném světě. Řečeno jinými slovy: jde o technologie čidel, které dohlížejí na to, že sice zakoušíte virtuální svět, ale zároveň nejste v kolizi se světem reálným. 
  • Integrované sledování. Propojená realita snižuje potřebu složitých a nákladných sad externích čidel, která převádějí reálná prostředí do digitální podoby. Dosahuje toho pomocí snímací technologie, například kamery Intel RealSense, která je připevněna k náhlavní soupravě a dalším chytrým a připojeným zařízením. Výsledkem bude další rozšíření a lepší dostupnost i přenosnost zkušeností s VR a AR.
  • Přirozenější manipulace. Propojená realita je také o přirozenější interakci i manipulaci s virtuálními prostředími – člověk je osvobozen od ovladačů a nástrojů dnešních VR systémů a skutečně může ponořit ruce – své skutečné ruce – do simulace. To vše díky novým technologiím snímání.
  • Bez drátů. Propojená realita „odstřihne kabel od VR,” takže se můžete zcela zbavit konzolí a ovladačů. Přirozeně ti nejagresivnější a nejnáročnější hráči, kteří oceňují nízkou latenci kabelových systémů, budou tyto systémy nadále využívat. A ty se také budou neustále zdokonalovat. Ale my ostatní si můžeme vychutnat virtuální svět bez otravných kabelů. Už se nám nestane, že by nějaký krásný zážitek byl uťat jen proto, že jsme došli na konec šňůry.
  • Digitalizovaný obsah z reálného světa. Propojená realita vykračuje i za obsah generovaný počítačem. Jejím hlavním aspektem je přinést skutečný fyzický svět do světa digitálního v reálném čase – a ztvárnit ho prostřednictvím počítačového výkonu. Nenabízí jen jeden úhel pohledu, namísto toho technologie jako Intel Replay nabízejí pohled v perspektivě 360 stupňů, a to za pomoci kódovaného videa a vyspělých kompozičních algoritmů zachycovaných z několika kamer, kdy postupně dochází k digitalizaci celého prostoru – ze všech pozic, ze všech perspektiv a s vyšší možností interakce. Tento přístup zcela mění kategorii virtuální nebo vylepšené reality. Vyberete si svůj zážitek a obsah z reálného světa může ovládat zcela novým způsobem. Krzanich_keynote-75[1].jpg

 

Aby bylo možné nabídnout úchvatné zážitky budoucnosti již dnes, musejí tvůrci a vynálezci využívat pokročilých hardwarových a softwarových technologií propojené reality. Proto se Intel spojil s dalším předními technologickými společnostmi, aby se s nimi podělil o technologie jako Intel RealSense, Replay nebo revoluční Projekt Alloy Head-Mounted Device (HMD). Když na to přijde – proč byste se měli omezovat jen na svou vlastní skutečnost, když v nové skutečnosti můžete mít vše? S vyšší mobilitou, integrovaným sledováním a čidly snímajícími lidský pohyb bude mít propojená realita hluboký dopad na to, jak pracujeme, jak se bavíme a jak komunikujeme. 

 

Takže vidíte, ať už hledáte zkušenost vylepšené reality nebo virtuální reality, vaše svoboda ve světě vaší volby závisí na tom, nakolik jste schopni propojit realitu s technologiemi, které vám umožňují přecházet mezi fyzickým a virtuálním a zpět. Velmi rychle se blížíme světu, kde se hranice mezi fyzickým a virtuálním rozvolní v nových, zajímavých způsobech.

 

Je to skutečně ten nejlepší ze všech světů – a bude to jen lepší.

 

Autorem článku je generální ředitel společnosti Intel Brian Krzanich.

Microsoft představil první větší aktualizaci, která obsahuje spoustu nových funkcí pro nedávno uvedený operační systém Windows 10. Aktualizace je k dispozici zcela zdarma a postupně bude nabídnuta všem uživatelům v rámci běžného aktualizačního procesu. Protože větších novinek je opravdu hodně, vybrali jsme pro vás pět nejlepších, na které se podíváme podrobněji.

 

Synchronizace notifikací mezi desktopem a telefonem

S moderními chytrými telefony jsme si zvykli na rychlé upozorňovací zprávy, které mohou zobrazit různé druhy informací z různých aplikací. Základem může být sms, ale také třeba notifikace o novém emailu nebo pohybu před dveřmi domu, který vám poslala bezpečnostní aplikace napojená na vaši kameru u domu.

 

Problém ale nastává, pokud u sebe zároveň máte i desktopový počítač nebo notebook. Microsoft to vyřešil elegantně – oznámení si můžete nechat automaticky posílat i na desktop, odkud je můžete rychle vyřizovat nebo zavírat. V podporovaných aplikacích můžete dokonce přímo odepisovat, posílat soubory a to vše přímo z desktopu, aniž byste potřebovali použít mobilní telefon. Je to pochopitelně mnohem rychlejší, než stejné věci vyřizovat na malém displeji telefonu. Hlavní výhodou je, že synchronizace notifikací funguje jak s telefony s Windows 10, tak i s Androidem, kde je pouze nutné doinstalovat aplikaci Cortana od Microsoftu a přímo vybrat, co vše chcete synchronizovat.

 

Prohlížeč Microsoft Edge podporuje rozšíření

Nový internetový prohlížeč Edge od Microsoftu se dočkal značného rozšíření funkčnosti pomocí externích pluginů. Díky nim lze do prohlížeče přidávat nové vlastnosti, které jsou například specifické přímo pro konkrétní aplikaci. K dispozici jsou tak rozšíření pro Evernote, Adblock, vývojářské nástroje a podobně.

 

Jednotlivá rozšíření se zobrazují v pravém horním rohu, ale celkový design zůstal jednoduchý a čistý. Dle měření Microsoftu je prohlížeč ještě úspornější než v minulé verzi, což znamená delší výdrž na baterii i na stejném notebooku. Webové stránky mohou navíc skrze Edge posílat užitečná oznámení do hlavního centra akcí ve Windows 10, odkud je můžete spravovat najednou dle potřeby.

 

Tmavé téma, které může i prodloužit výdrž

S Windows 10 Anniversary Update přichází i podpora nového módu, který rozhraní přepne do tmavého režimu. Na některých typech obrazovek (typicky OLED, které nemají podsvícení, ale svítí jednotlivé body) lze tímto způsobem ušetřit energii a tím pádem o něco prodloužit výdrž notebooku nebo tabletu. Tmavý režim může najít uplatnění i na desktopu, pokud pracujete v noci a vadí vám zářivá bílá barva.

 

V rámci designu Microsoft upravil i maličkosti jako rychlý proklik k události, která se zobrazuje přímo v živé dlaždici v nabídce Start, vylepšené Centrum akcí s pokročilejším nastavením a další novinky.

 

dark-mode.png

 

Nový integrovaný Skype

K dispozici je i nová verze integrovaného komunikátoru Skype, který podporuje spoustu novinek. Kromě možnosti přepnutí do tmavého režimu se chlubí extrémně rychlým startem a integrací se systémem. Vylepšený design přináší snadnější a rychlejší ovládání s pokročilejší možností sdílení obrazovky a spolupráce, sdílení souborů přes cloud až do velikosti 300 MB, rychlé odpovídání přes oznámení a podobně.

 

skype.png

 

Vylepšený režim tabletu i elektronického pera

V rámci hybridních zařízení Microsoft zapracoval lepší přepínání režimů notebooku a tabletu. Dochází tak například k automatickému skrývání hlavního panelu a přepínání na celou obrazovku.

 

Majitelé zařízení s podporou stylusu ale ocení především nové aplikace a funkce, které urychlí a usnadní práci. Mezi nimi jsou například chytré poznámky s rozpoznáváním textu nebo chytrý blok pro obecné kreslení, který má i takové funkce jako virtuální pravítko a podobně. Pomocí stylusu můžete chytře zasahovat i do některých dalších aplikací, například ve Wordu můžete využít rychlé mazání pouhým přeškrtáním dané části textu či rychle kreslit tvary.

 

Funkce Windows Ink podporuje ale pouze vybraná zařízení se stylusem, nelze je použít v kombinaci s dotykem prstu.

Může to vypadat jako sci-fi film, ale virtuální realita se opravdu dostala na trh – a škála potenciálních aplikací pro tuto revoluční technologii je nekonečná. Ano, dokonce i pro malé firmy. Ačkoli v současnosti se virtuální realita používá hlavně při hraní her, firmy rychle objevují možnost nových firemních aplikací pro VR konzole.

 

Více než hry

Tato technologie má obrovský potenciál pro počítačové hry. Vývojáři vyvinuli řadu her pro VR headsety a výsledky jsou vskutku obdivuhodné. Pokud vývojáři dokáží vytvářet takto úchvatné hry, které hráče doslova pohltí, tak si představte, čeho by šlo dosáhnout v jiných oblastech.

 

VR_Intel.jpg

 

V některých odvětvích už virtuální realita dochází uplatnění. Samozřejmě nejprve v těch odvětvích, která se doslova nabízejí, jako je vzdělávání a cestování, nicméně někteří průkopníci už hledají způsoby, jimiž by se virtuální realita mohla uplatnit například v nemocnicích, kde by zpříjemňovala pobyt, pomáhala léčit některé mentální choroby, jako například úzkost nebo deprese. A to je jen začátek. Jak se tato nová technologie stane součástí hlavního proudu, začnou spotřebitelé i firmy objevovat nové aplikace, jež budou měnit způsob, jímž žijeme. Jaké příležitosti se budou nabízet pro firmy? Není příliš přehnané si představovat, jak bude virtuální realita měnit způsob práce v lékařství, architektuře nebo interiérovém designu.

 

Myslet dopředu

Velké firmy si už potenciál této technologie uvědomují a snaží se využít příležitosti pro své podnikání. Lowe’s, Toms a The North Face využívají VR konzole, díky kterým mají zákazníci možnost vidět produkty v úplně novém kontextu. V Lowe’s si například zákazníci mohou prostřednictvím virtuální reality vybrat věci a prohlédnout si je v místnosti, kde bydlí – místnost je kompletní včetně barvy stěn a dalších detailů.

 

A zákazníci po tom touží. Od té doby, co chytré telefony daly vzniknout předchůdci VR, rozšířené realitě, hledají firmy nové a lepší způsoby, jak být v kontaktu se svými zákazníky. Aplikace rozšířené reality dokáží potenciálním zákazníkům dokázat, které obchody mají pozitivní recenze a které nabízejí speciální slevy; virtuální realita má potenciál vytvořit mnohem komplexnější zážitek, který by mohl zcela změnit způsob, jímž vyhledáváme a kupujeme zboží či služby.

 

Virtuální reality pro malé firmy

Možná si říkáte, že je absurdní tvrdit, že by mohla existovat VR aplikace pro vaše drobné podnikání, ale je to nevyhnutelné. Technologie je stále dostupnější a po konzolích sahá stále větší počet zákazníků, takže je jen otázka času, kdy se objeví nové možnosti využití VR. Představte si zákazníka, jak prochází vaším obchodem, prohlíží si výrobky a dokonce si je vybírá – to vše ve virtuálním světě.

Žijeme ve vzrušující době pro malé firmy. Nová technologie dává podnikatelům šanci konkurovat velkým firmám způsobem, jakým to nikdy v minulosti možné nebylo. Nelze předvídat, nakolik nové technologie jako virtuální realita změní naše životy, nicméně snadno lze vidět, že změní podnikání.

Intel News

Základ umělé inteligence

Posted by Intel News Aug 10, 2016

Intel je společnost, která pohání cloud i miliardy inteligentních propojených zařízení. Díky všudypřítomnému dosahu cloud computingu, který umožnil Mooreův zákon, a čím dál větší dostupnosti konektivity, generují tato připojená zařízení miliony terabytů dat každý den. Schopnost analyzovat tato data a získat z nich nějakou hodnotu je nejúžasnější příležitostí dneška. Ústředním aspektem této příležitosti je umělá inteligence.

Zatímco umělá inteligence je často spojována se sci-fi, v žádném případě se nejedná o něco, co by bylo výsadou románů a filmů. AI je všude kolem nás, od běžných věcí (mluvení s textem, tagování snímků, detekce podvodů) až po špičkové aplikace (přesná medicína, předvídání zranění, autonomní vozy). Umělá inteligence obsahuje i výpočetní metody jako pokročilá analýza dat, počítačové vidění, zpracování přirozeného jazyka i učení strojů – díky tomu mění způsob, jímž fungují firmy a jímž se lidé vztahují ke světu.

Učení strojů, a jeho podoblast hluboké učení, jsou klíčovými oblastmi pro rozšíření pole umělé inteligence. Procesory společnosti Intel pohánějí přes 97 procent serverů nasazených k podpoře učení strojů. Rodina procesorů Intel® Xeon® E5 je nejrozšířenější rodinou procesorů pro hluboké učení a nedávno uvedené procesory Intel® Xeon Phi™ nabízejí škálovatelný výkon, který je právě pro hluboké učení tak důležitý. Zatímco v loňském roce bylo ani ne 10 % serverů po celém světě vyhrazeno pro podporu učení strojů, schopnosti a vhledy, které toto umožňuje, činí z této oblasti nejrychleji rostoucí segment AI.

Obohacení portfolia Intel AI o Nervana Systems

1.jpg

Diane Bryantová z Intelu se spoluzakladateli Nervana Systems Naveen Raojem, Arjunem Bansalem, Amirem Khosrowshakim a viceprezidentem Intelu Jasonem Waxmanem

Úspěch v této oblasti vyžaduje neustálou inovaci, aby bylo možno nabídnout optimalizovanou, škálovatelnou platformu, jež bude nabízet nejvyšší výkon při nejnižších nákladech na vlastnictví. Jsem ráda, že mohu dnes oznámit, že společnost Intel podepsala smlouvu o akvizici společnosti Nervana Systems, jež je uznávaným lídrem v oblasti hlubokého učení 1. Společnost Nervana Systems byla založena v roce 2014, sídlí v kalifornském San Diegu a disponuje plně optimalizovaným softwarem a hardwarem pro hluboké učení. Jejich IP a zkušenosti s urychlováním algoritmů hlubokého učení výrazně rozšíří schopnosti společnosti Intel v oblasti AI. Zkušenosti společnosti Nervana uplatníme pro další optimalizaci knihovny Intel Math Kernel Library a její integraci do standardů odvětví. Zkušenosti společnosti Nervana dále posílí portfolio AI Intelu, zlepší jeho výkon v oblasti hlubokého učení a zlepší poměr celkových nákladů na vlastnictví našich procesorů Intel Xeon a Xeon Phi.

My ve společnosti Intel věříme v sílu spolupráce obsažené ve výměně čerstvých nápadů a rozličných perspektiv. Věříme, že spojením konstruktérů Intel, kteří vytvořili procesory Intel Xeon a Intel Xeon Phi, s talentovaným týmem Nervana System posuneme naše odvětví dál. I nadále budeme investovat do špičkových technologií, které budou doplňovat a rozšiřovat portfolio AI společnosti Intel.

Více o umělé inteligenci a úžasných zkušenostech, které umožňuje, prozradíme už příští týden na Intel Developer Forum. Doufám, že se tam uvidíme!

Bryant.jpg

Diane Bryantová je výkonnou viceprezidentkou společnosti Intel a generální manažerkou divize Data Center Group.

1 Transakce podléhá schválení regulačními úřady

Z oblasti nových technologií, které by měly změnit způsob, jakým interagujeme s počítači, lze vyzdvihnout hlavně dvě – virtuální a rozšířená realita.

Zatímco virtuální realita má za cíl zcela nahradit klasickou realitu a uvrhnout nás do virtuálního simulovaného světa, kterému náš mozek uvěří, že je skutečný, rozšířená realita je takový hybrid.

Kombinuje totiž jak realitu kolem nás, tak i virtuální svět v jeden obraz nebo třeba zvuk. Stejně jako u virtuální reality jde totiž o úpravu signálů pro co nejvíce našich senzorů na těle a nelze se divit, že oči jsou primárním cílem. Starají se totiž o největší datový tok informací do mozku.

 

Výstřižek.JPG

 

Pokémon GO ukazuje sílu exponenciálního rozmachu

Vzhledem k rozdílnosti obou technologií bylo vždy otázkou, jaká vlastně bude populárnější a rychleji se rozšíří. S nejnovějším případem v podobě hry Pokémon Go byla otázka zcela jasně zodpovězena – rozšířená realita. Zatímco virtuální realita nabízí plnou simulaci, vyžaduje rovněž samostatný hardware, celé brýle a případně další příslušenství. S rozšířenou realitou stačí už i mobilní telefon, který má základní výbavu v podobě akcelerometrů, gyroskopů, kamery a GPS.

 

Kombinace správného načasování, technologie a hry se sběrem virtuálních postaviček v reálném prostředí dala zrodit naprostému fenoménu. Během dvou dnů od uvedení v USA se hra Pokémon Go dle odhadů nacházela na 5 % všech zařízení se systémem Android. V samotném Japonsku si hru během prvního dne stáhlo 10 milionů uživatelů. Aplikace okamžitě překonala všechny statistiky celkové doby používání, a to dokonce i aplikací jako jsou Facebook nebo Twitter. Odhadovaný příjem tvůrců je přibližně 200 milionů dolarů za pouhý první měsíc od uvedení, a to i přes to, že jde v základu o aplikaci zdarma. Nic takového se ještě nikdy nestalo.

 

Reálné byznysové a marketingové využití

Rozšířená realita umožňuje vytvořit zcela novou vrstvu pro podniky z celého světa. Jak totiž chytře ukázal právě třeba Pokémon Go, podniky mohou uživatele chytající jednotlivé Pokémony nalákat a zvýšit tak prodeje třeba občerstvení. Některé restaurace se pochlubily tím, že reálné tržby díky virtuálním Pokémonům, které mají přímo uvnitř restaurace, vzrostly o desítky či stovky procent. V tomto směru lze do budoucna vymýšlet téměř nekonečné možnosti propojení virtuálního a reálného světa pro marketingové a byznysové účely.

 

Vzhledem k obřímu úspěchu Pokémon Go se určitě brzy dočkáme dalších her a aplikací, které budou využívat rozšířenou realitu. Podniky lákající uživatele tak budou mít nové možnosti, jak zaujmout a vystoupit z davu. Nejde přitom jen o gamifikaci, ale také různé formy interaktivního propojení, které může uživateli zlepšovat zážitek z produktu nebo služby dané firmy. Nic se ale nesmí přehánět - jak by to mohlo vypadat v případě „extrémně rozšířené reality“ v budoucnosti, si můžete prohlédnout na tomto videu:

 

 

Rozšířená realita bude důležitá i v podnicích

Možnosti rozšířené reality jsou ale velmi snadno aplikovatelné i pro interní použití ve firmách. Typickým příkladem jsou třeba různé konstrukční práce, kdy může zaměstnanec v rámci rozšířené reality skrze brýle vidět, o jakou součástku se jedná, s jakými parametry a kam je potřeba ji umístit. Díky tomu lze dosáhnout rychlejšího zaučení, rychlejší a efektivnější práce a také menší chybovosti.

 

Rozšířená realita tak v tomto směru vylepší skutečnou realitu o dodatečné informace, které pomáhají jednotlivcům i týmům dosáhnout lepších výsledků v různých činnostech. Primitivní rozšířená realita je už dávno mezi námi – třeba takový laserový snímač v rukou lidského skladníka, zobrazující informace z načteného kódu. Do budoucna jde tak o vylepšování na takovou úroveň, že žádné čárkové kódy nebudou potřeba a vše bude více „neviditelné“ a pracovat v pozadí s rozpoznáváním obrazu a dalších informací kolem nás.

Pod pojmy Průmysl 4.0 anebo čtvrtá průmyslová revoluce se může myslet leccos, společným jmenovatelem je však další automatizace různých činností. Může tak jít o řízení automobilu, roboty v průmyslové výrobě, nahrazení většiny lidské práce v kancelářských procesech nebo i automatizaci většiny firemního IT.

 

V souvislosti s trendem Průmysl 4.0 se někdy zmiňuje riziko pro zaměstnanost a zánik celých profesí. Veškeré technologické revoluce v minulosti doposud více nových míst vytvořily, než zrušily. Samozřejmě z toho nutně nevyplývá, že tomu tak bude i nadále, nicméně nové technologie si snad zaslouží přijímat spíše s optimismem.

 

Průmysl 4.0 lze tedy z hlediska pracovního trhu považovat spíše za příležitost než hrozbu. To ale neznamená, že konkrétní profese (a tedy i pracovní uplatnění konkrétních lidí) nemůže tento trend ovlivnit negativně. Namísto podobných abstraktních úvah bude snad názornější uvést několik konkrétních příkladů, scénářů, prognóz a statistik.

 

800.jpg

 

Kteří ajtíci se mají bát o svá místa?

Alan Winfield na počátku letošního roku na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odhadl, že ve vyspělých ekonomikách zmizí do roku 2020 pět milionů míst pro bílé límečky; zajímavé v této souvislosti není ani tak samotné číslo, ale předpokládaná rychlost celého trendu.

 

Co se týče skladby nahrazovaných profesí, podle analýzy UBS budou mizet pozice z oblastí prodeje, služeb zákazníkům a technické podpory, a to včetně míst v IT – protože systémy se ve stále větší míře „spravují samy“ nebo jsou centralizovány/outsourcovány v cloudu. Stále více bude automatizováno například finanční poradenství, zpracování pojistných událostí nebo jednoduché právní služby. Jiné analýzy přidávají, že software bude nahrazovat novináře, editory či překladatele technické dokumentace.

 

Jednou z téměř jistě ohrožených profesí jsou řidiči. Sdílení automobilů i automatické řízení je (alespoň podle technologických optimistů) záležitostí již velmi blízké budoucnosti. Asi nejznámější je projekt Googlu, své plány mají ale i velké automobilky, Tesla se pokouší konkurovat Uberu. Intel zde vytvořil alianci s firmami BMW a Mobileye, přičemž se předpokládá, že plně autonomní vozy z tohoto projektu by se na silnicích mohly objevit do pěti let.

 

Nástup nových oborů

McKinsey Global Institute k ohroženým profesím přidává ještě místa v potravinářském průmyslu, naopak technické a IT profese mají být relativně nedotčeny (v rozporu s jinými prognózami, viz výše), totéž má platit pro management a zdravotnictví. Názory na dopad Průmyslu 4.0 na dělnické profese se vzájemně liší.

 

Naopak zde máme velmi perspektivní obory, kolem nichž se bude rozvíjet i ekosystém souvisejících služeb: nanotechnologie, biotechnologie, genetika, 3D tisk, automatická auta, drony, robotika, umělá inteligence. Některé současné aplikace již umělou inteligenci (strojové učení, neuronové sítě apod.) využívají, např. samočinně řízená vozidla nebo virtuální asistenti.

 

Chybí experti na bezpečnost

Ačkoliv podnikové IT se automatizuje a cloud snižuje potřebu firemních administrátorů, minimálně jedna oblast IT zažívá systematický růst: zabezpečení. Působí zde rostoucí regulační požadavky, kromě toho hraje roli i stále větší inteligence a propojení systémů, které se tím stávají i zranitelnějšími. Autonomní automobily na jedné straně možná připraví o práci profesionální řidiče, na druhé straně se ale někdo bude muset starat o jejich bezpečnost. Poptávku po bezpečnosti zvyšují i přibývající mobilní zařízení, internet věcí i prostý fakt, že tento druh kriminality přitahuje stále více zájemců. K tomu se přidává rovněž kybernetické válka jako jedna z forem současných mezistátních i jiných konfliktů.

 

Podle analýzy divize Intel Security a Centra pro strategická a mezinárodní studia právě v oblasti kybernetické bezpečnosti celosvětově chybí velké množství specialistů a tento trend bude pokračovat. Konkrétně největší poptávka je nikoliv překvapivě po specialistech s pokročilými technickými znalostmi. Do roku 2020 bude podle respondentů průzkumu ve firmách až 15 % pozic specializovaných na kybernetickou bezpečnost neobsazených. Opět se tedy ukazuje, že destrukce určité části pracovního trhu vytváří současně novou poptávku (i když ne nutně stejné velikosti).

 

Technické znalosti základem?

Zajímavé je, jak se jednotlivé pohledy na dopad Průmyslu 4.0 liší. Podle některých prognóz zajistí dobré uplatnění především pokročilejší technické znalosti, jiní pohledy naopak zdůrazňují různé „měkké“ dovednosti spíše než konkrétní odbornost. I pod měkké dovednosti se ale řadí různé věci, komunikace a schopnost vést lidi stejně jako kreativita či kritické myšlení. Nakonec jistě nevíme ani to, jak například technologie automatizovaného překladu (a dalšího zpracovávání textů, pokročilí virtuální asistenti apod.) ovlivní poptávku po znalosti jazyků…

 

Podle studie společnosti Infosys je většina mladých lidí celosvětově přesvědčena, že o jejich pracovním uplatnění budou rozhodovat znalosti IT a další technické dovednosti. Pro vyspělé země je ovšem poněkud alarmující, že v rozvíjejících ekonomikách (emerging markets) jsou lidé v tomto ohledu sebevědomější (za dobré pokládá své znalosti technologií např. 78 % mladých lidí v Indii vs. 53 % ve Francii) a také zde existují efektivnější vzdělávají systémy. V západních zemích mnohem více lidí uvádí, že standardní školství je nevhodně konzervativní a dovednosti potřebné pro pracovní uplatnění museli zvládnout sami.

 

Lidé pracující v oblastech rozvíjejících se technologií si museli dávno zvyknout, že s jedním programovacím jazykem/prostředím či operačním systémem navždy nevystačí, stále se musí učit nové věci. Aby člověk zůstal stát, vydržel na svém místě, potřebuje vyvíjet aktivitu, protože se hýbe celý svět – tak alespoň praví často používaná metafora z Alenky v říši divů. Právě požadavky na flexibilitu a ochotu dělat něco jiného, než člověk dělal dosud (než vystudoval...), budou možná tou hlavní změnou v éře Průmyslu 4.0.

Intel News

Intel jmenuje novou CIO

Posted by Intel News Aug 3, 2016

Společnosti Intel jmenovala Paulu Tolliverovou viceprezidentkou a CIO (chief information officer). Bude podléhat finanční ředitelce Stacy Smithové a stane se členkou řídícího výboru společnosti. Na pozici nahradí Kim Stevensonovou, která se ve společnosti ujme nové role. Tolliverová přichází do společnosti Intel z Dow Chemical, kde působila jako korporátní viceprezidentka pro firemní služby a CIO.

 

„Paula přináší hluboké a široké zkušenosti z byznysu i technologického odvětví a zároveň disponuje strategickým myšlením, které pro Intel bude obrovskou výhodou,“ prohlásila Smithová. „Těšíme se, jak se ujme vedení globální IT organizace společnosti Intel a rovněž s nadšením očekáváme její příspěvek ke strategickým iniciativám na korporátní úrovni.“

 

Kim Stevensonová se po téměř pěti úspěšných letech na pozici CIO přesune na jinou vedoucí pozici ve společnosti. Bude provozní ředitelkou divize CISA (Client and Internet of Things Businesses and Systems Architecture) a jejím nadřízeným bude Dr. Venkata „Murthy“ Renduchintala. Zůstává členkou řídícího výboru společnosti.

 

„Kim strategicky propojila IT s obchodními prioritami společnosti Intel a zajistila jí značnou reputaci, co se excelence a inovace týče,“ říká Smithová. „Je skutečným partnerem a vynikajícím stratégem, její zkušenosti s vedením velkých organizací a prací napříč skupinami budou v nové roli obrovským přínosem.“

 

Tolliver_Paula.JPG

 

Další informace o Paule Tolliverové a Kim Stevensonové lze najít na stránkách vedení společnosti Intel

82 procent profesionálů z IT potvrzuje pokles pracovní síly v oblasti kybernetické bezpečnosti

 

NOVINKY

  • Nová zpráva vypracovaná Intel Security a CSIS poukazuje na kritický nedostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost v Austrálii, Francii, Německu, Izraeli, Japonsku, Spojených státech a Velké Británii.
  • Nedostatek kvalifikovaných odborníků na kybernetickou bezpečnost je horší než v jiných odvětvích IT.
  • Nejvíce chybí jednotlivci s vysoce technickými schopnostmi.
  • 76 procent respondentů průzkumu se domnívá, že vlády do rozvoje odborníků na kybernetickou bezpečnost neinvestují dostatečné množství peněz.
  • Praktické vzdělávání a školení jsou vnímány jako lepší způsob rozvoje schopností než tradiční vzdělávání.

 

Společnost Intel Security ve spolupráci s Centrem pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies, CSIS) vydala globální zprávu s názvem Hacking the Skills Shortage (Jak „prolomit“ nedostatek kvalifikované síly). Zpráva dokumentuje krizový nedostatek odborníků dopadající na odvětví kybernetické bezpečnosti a týkající se jak komerčních firem, tak celých zemí. Většina respondentů (82 procent) připouští, že odvětví kybernetické bezpečnosti trpí nedostatkem odborníků, přičemž 71 procent respondentů uvádí, že tento nedostatek je příčinou přímé a měřitelné škody na těch společnostech, které jsou kvůli nedostatku této pracovní síly zranitelné vůči kybernetické kriminalitě.

 

Server.jpg

 

„Nedostatek lidí kvalifikovaných pro oblast kybernetické bezpečnosti vede k přímým škodám na společnostech, včetně úniků soukromých dat a IP,“ říká James A. Lewis, viceprezident a ředitel programu strategických technologií v CSIS. „Jde o globální problém; většina respondentů ve všech zemích, které byly součástí průzkumu, dokázala najít přímou souvislost mezi absencí kvalifikované pracovní síly v oblasti kybernetické bezpečnosti a škodami, které utrpěla jejich organizace.“

 

V roce 2015 bylo jen ve Spojených státech neobsazeno 209 000 pracovních míst se specializací na kybernetickou bezpečnost. Navzdory tomu, že každý čtvrtý respondent uvedl, že jeho firma přišla v důsledku nedostatku kvalifikované pracovní síly o svá data, nejsou patrné žádné známky toho, že by nedostatek pracovní síly v této oblasti v příštích letech polevil. Respondenti průzkumu odhadují, že do roku 2020 bude v jejich firmách neobsazeno zhruba 15 procent pozic specializovaných na kybernetickou bezpečnost. S rozvojem cloudových služeb a internetu věcí, rozmachem mobilních zařízení, stejně jako s nárůstem pokročilých kybernetických útoků a kyberterorismu po celém světě je potřeba silnější pracovní síly v oblasti kybernetické bezpečnosti naprosto klíčová.

 

„Bezpečnostní odvětví dlouho vedlo debatu o tom, jak čelit přívalu kybernetických útoků, nicméně vlády ani privátní sektor nevěnovaly dostatečně naléhavou pozornost problému nedostatku odborníků v této oblasti,“ říká Chris Young, viceprezident a generální manažer bezpečnostní divize společnosti Intel. „Máme-li řešit tuto krizi pracovní síly, pak musíme vyvinout nové vzdělávací modely, urychlit dostupnost příležitostí pro školení a nabídnout vyšší míru automatizace tak, aby specialista byl nejlépe využit přímo v přední linii. V neposlední řadě musíme diverzifikovat své řady.“

 

Poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost roste podstatně rychleji než tempo, jímž na trhu práce přibývají kvalifikovaní pracovníci. Právě ti s vysoce technickými schopnostmi jsou potřeba ve všech zemích, které byly do průzkum zahrnuty. Schopnosti jako detekce vniknutí, vývoj bezpečného softwaru a zmírňování útoků jsou podle průzkumů oceňovány podstatně více než měkčí schopnosti jako spolupráce, manažerské schopnosti a efektivní komunikace.

 

Zpráva studuje čtyři oblasti, které pokrývají absenci odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jsou to:

 

  1. Výdaje na kybernetickou bezpečnost. Velikost a růst rozpočtů na kybernetickou bezpečnost ukazuje, nakolik je kybernetická bezpečnost prioritou pro země a firmy. Není překvapivým zjištěním, že země a průmyslové sektory, které vydávají na kybernetickou bezpečnost více prostředků, mají lepší šance vypořádat se s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, což podle 71 procent respondentů mělo za následek přímé a měřitelné dopady na bezpečnostní sítě jejich firem.
  2. Vzdělávání a školení. Pouze 23 procent respondentů uvedlo, že vzdělávací programy připravují studenty na vstup do odvětví. Tato zpráva ukazuje, že netradiční metody praktického učení, jako je například učení v praxi, herní a technologická cvičení nebo hackathony, může být efektivnějším způsobem získávání a rozvoje schopností v oblasti kybernetické bezpečnost. Více než polovina respondentů se domnívá, že nedostatek kvalifikované síly v oblasti kybernetické bezpečnosti je horší než v jiných IT profesích, přičemž zdůrazňují nutnost průběžného vzdělávání a možností školení.
  3. Zaměstnanecká dynamika. Nepřekvapí, že hlavním motivačním faktorem pro nábor zaměstnanců je plat, nicméně důležité jsou i další pobídky na přilákání a udržení odborníků, například školení, možnosti růstu a reputace IT oddělení zaměstnavatele. Téměř polovina respondentů uvádí jako důvod pro odliv specialistů nedostatek školení nebo sponzorování kvalifikačního růstu.
  4. Vládní politiky. Více než tři čtvrtiny (76 procent) respondentů říká, že vlády neinvestují dostatečné finanční prostředky do rozvoje specialistů na kybernetickou bezpečnost. Tento nedostatek se stal významnou politickou otázkou, když vůdčí političtí představitelé Spojených států, Velké Británie, Izraele a Austrálie začali v posledním roce volat po vyšší podpoře pro pracovní sílu specializovanou na kybernetickou bezpečnost.

 

Doporučení pro posud vpřed:

  • Nově definovat minimální požadavky pro základní pracovní místa v oblasti kybernetické bezpečnosti: akceptovat netradiční zdroje vzdělání.
  • Diversifikovat pole kybernetické bezpečnosti.
  • Nabídnout více příležitostí pro externí školení.
  • Identifikovat technologii, která dokáže nabídnout inteligentní automatizaci bezpečnosti.
  • Sbírat data o útocích a vyvinout lepší metriku pro rychlou identifikaci hrozeb.

 

Více informací o těchto zjištěních, společně s doporučeními navrhovanými společností Intel Security, naleznete v kompletním znění zprávy na adrese: http://mcafee.com/skillsshortage

Press kit včetně infografiky je dostupný z adresy: https://newsroom.intel.com/press-kits/hacking-skills-shortage/

 

Metodologie

Intel zadal průzkum nezávislé průzkumné agentuře Vanson Bourne. Ta se obrátila na IT specialisty, kteří ve svých organizacích mají na starost kybernetickou bezpečnost. Ti byli dotazováni v květnu 2016 v těchto zemích: Spojené státy (200), Velká Británie (100), Francie (100), Německo (100), Austrálie (75), Japonsko (75), Mexiko (75) a Izrael (50). Respondenti pocházeli z organizací o minimálně 500 zaměstnancích a to jak z veřejného, tak soukromého sektoru. Dotazování bylo vedeno online za použití důkladného screenigu, aby bylo zajištěno, že příležitost zúčastnit se průzkumu dostanou pouze vhodní kandidáti.