Skip navigation

Internet věcí (Internet of Things, IoT) obsahuje mnoho čidel a chytrých objektů, které pomáhají dělat celou síť chytřejší. Podívejte se, jaké výhody z toho plynou:

guide-to-iot-infographic.jpg

Kdysi dávno firmy používaly technologii k tomu, aby se vykonávaly určitou práci. A i když můžete namítnout, že mnohé z nich tak stále činí, technologie se stala podstatně důležitější složkou na cestě k úspěchu. Proto by bylo přesnější říci, že firmy dnes tvoří technologie a že je od konkurentů odlišuje právě schopnost tuto technologii úspěšně využít.

 

Podle studie Future Workforce Study zadané společnostmi Dell a Intel a vypracované průzkumnou agenturou PSB, jejíž závěry byly zveřejněny na Resnick Aspen Action Forum, zaměstnanci tuto změnu pochopili a v důsledku toho technologií na svých pracovištích očekávají více.

 

Průzkum oslovil 4 000 zaměstnanců pracujících na plný úvazek v malých, středních i velkých firmách v deseti zemích světa – plných 57 procent zaměstnanců očekává, že v horizontu příštích pěti let budou pracovat v chytré kanceláři. Navíc téměř polovina respondentů průzkumu uvedla, že dle jejich názoru nejsou současné kanceláře dostatečně chytré. Počet takových respondentů byl výrazně vyšší u generace Y, z níž plných 42 procent uvedlo, že by opustili zaměstnání, které by nabízelo podprůměrné technologické zázemí; 82 procent z nich pak uvedlo, že technologie na pracovišti by měla vliv na to, kterou pracovní nabídku by přijali.

 

Pokud chtějí firmy nadále přitahovat kvalitní talenty, je pro ně naprosto zásadní vytvářet chytrá pracoviště, která budou uspokojovat technologické potřeby zaměstnanců. Intel vytvořit vizi pro transformaci pracoviště, jež je hluboce zakořeněná ve zkušenosti a opírá se o špičkové inovace, které se neustále zaměřují na budoucnost. Aplikací intelovských principů transformace pracoviště – prostřednictvím nástrojů spolupráce, nejnovějších procesorů a bezpečnostních řešení – mohou firmy reagovat na výzvy měnícího se pracoviště nejnovějšími nástroji a technologiemi a tak získat konkurenční výhodu. Ve spolupráci s prodejci a poskytovateli ekosystémů i nadále zkoumáme a rozšiřujeme nové způsoby práce s proměňujícím se korporátním sektorem – zároveň si uvědomujeme, že tím nejdůležitějším zdrojem inovace jsou lidé.

 

office-og-the-future-2x1[1].jpg

 

 

Chytrá kancelář (blízké) budoucnosti

Chytré kanceláře využívají nových technologií, které usnadňují lidem se spojit mezi sebou a realizovat jejich pracovní úkoly. Například chytré a propojené zasedací místnosti, jako jsou například ty, které vycházejí z řešení Intel® Unite, umožňují zaměstnancům spolupracovat s kolegy bezdrátově a vstupovat do interakce za použití dotykových displejů, audio i video hovorů. Tato potřeba spolupráce je důsledkem globalizace pracovní síly, kdy se po zaměstnancích požaduje, aby spolupracovali s kolegy v dalších budovách, městech a zemích.


Propojování lidí se dostalo do takového bodu, že statické tabule, konferenční hovory a e-maily už prostě nepostačují. Dnešní software pro spolupráci umožňuje účastníkům schůzek vstupovat do vzdálené interakce s prezentovaným materiálem, dělat si poznámky a anotace, které si mohou v reálném čase prohlížet všichni další účastníci, jako by se nacházeli ve stejné místnosti.

 

Chytré kanceláře mohou též využít hnutí internetu věcí (IoT), kdy digitální asistenti mohou přinášet informace nebo pomáhat s navigací pomocí detailních instrukcí a nasměrovat dotyčného k nejbližší tiskárně nebo zaměstnanci. Zhruba 62 procent respondentů studie je přesvědčeno, že AI jim může usnadnit práci, 50 procent má za to, že to zlepší produktivitu práce.

 

Jsme rovněž svědky toho, že ve školení zaměstnanců hraje roli takzvaná vylepšená realita (AR) nebo virtuální realita (VR). Dvě-třetiny (66 procent) respondentů studie tvrdí, že jsou ochotny používat ve svých profesních životech AR nebo VR; 46 procent se domnívá, že technologie zlepší produktivitu jejich práce.

 

Možnosti chytré kanceláře jsou nekonečné, nicméně skutečnost, že pracovníci tento typ pracoviště vyhledávají, naznačuje, že chytrá kancelář se blíží skutečnosti.

 

 

 

Hra na honěnou

Mnoho zaměstnanců popisuje svá pracoviště jako zaostalá a poruchová v porovnání s technologií, kterou používají ve svých osobních životech. Ve skutečnosti více než polovina respondentů průzkumu uvedla, že největšími viníky plýtvání časem v zaměstnání jsou zastaralý software a hardware. Společnost Intel prosazuje koncept výměny technologií každé tři čtyři roky, mají-li si firmy zachovat svou produktivitu a konkurenceschopnost. Osobní počítače starší čtyř let vykazují o 25 procent vyšší náklady na opravy na o 40 procent vyšší ztráty produktivity při opravě než novější osobní počítače.

 

Pokud si pracovníci skutečně vybírají své zaměstnance na základě technologické vyspělosti, pak dává pro firmy smysl, aby věnovaly pozornost nástrojům, které svým zaměstnancům poskytují. Novým trendem je bezdrátová kancelář, v níž zaměstnanci mohou „dokovat“ svá zařízení, tj. připojovat je ke zdroji napájení, monitorům, myši a dalším periferním zařízením. Toto nastavení umožňuje zaměstnancům volný pohyb po kanceláři a konferenčních místnostech, aniž by se museli obtěžovat s kabely.

 

Zabezpečení chytré kanceláře

Bezpečnost nebyla hlavním tématem studie, nicméně měnící se pracovní síla má obrovský dopad na zabezpečení firem. Čím více se zaměstnanci připojují a pracují mimo firmu a firemní sítě, tím silněji ohrožují svá data a své formy. Hackeři nespí a datové útoky se dějí každý den. V loňském roce činila průměrná z narušení dat pro firmy 5,9 milionu amerických dolarů.1 A takovou ztrátu si nemůže dovolit žádná firma.

 

Hesla už prostě nestačí. Posílené zabezpečení zabudované přímo do procesoru, jako je tomu u šesté generace procesorů Intel® Core™ vPro™ s technologií Intel Authenticate, umožňuje zabezpečení identity prostřednictvím vícefaktorového ověření, které kombinuje hned několik způsobů, například otisk prstu a chytrý telefon zaměstnance. Na rozdíl od hesel takovéto silnější zabezpečení nelze obejít.

 

 

Poslední slovo

Nemůže být sebemenších pochyb o tom, že technologie dnes pohání většinu změn, které se odehrávají ve firemním sektoru. Technologie má dopad prakticky na vše – od toho, jak firmy oslovují a drží zaměstnance, přes to, kde zaměstnanci vykonávají svou práci, až po to, jak komunikují a spolupracují. Dle mého přesvědčení tato studie jen potvrdila, že firmy využívající nejnovější technologii budou i do budoucna mít největší šanci přilákat ty nejlepší pracovníky, dosáhnout nejvyšší produktivity a posílí výrazně svoji konkurenceschopnost.

 

Autorkou článku je Julie Coppernollová, viceprezidentka pro globální marketing a komunikaci ve společnosti Intel.

 

1 Zdroj – Ponemon Institute, 2014 Annual Study: U.S. Cost of a Data Breach.

Společnosti Intel a Airbus demonstrovaly vizuální inspekci dopravního letadla pomocí speciálně upraveného dronu AscTec Falcon 8 osazeného kamerami Intel® RealSense™. Inspekce kvality je důležitým krokem na samotném konci výrobního procesu, těsně před předáním letadla. Pilotní projekt tak demonstroval přínosy dronů osazených technologií Intel RealSense, neboť umožní snížit dobu inspekce ze dvou hodin na necelých patnáct minut. Ukázka se odehrála během mezinárodního leteckého festivalu v anglickém Farnborough.

 

AscTec Falcon 8 je lídrem trhu v oblasti profesionálních dronů pro vzdušné inspekce a průzkumy. Při demonstraci byl provozován prostřednictvím ovládacího systému řízeného člověkem. Nepilotovaný stroj (UAV, Unmanned Aerial Vehicle) letěl po předem definované trase a systematicky pořizoval série plně automatizovaných snímků. Fotografie, zejména pak ty, na nichž se objevovaly škrábance, důlky nebo defekty nátěru, byly následně kompilovány do 3D digitálního modelu, který byl uložen do databáze a analyzován. Technologie pomůže zlepšit sledování mechanických poškození trupu a zároveň jim předcházet a snižovat tak četnost jejich výskytu.

 

airbus-drone-inspection-2x1.jpg

 

Dron navržený v patentovaném tvaru V navíc provedl vizuální inspekci horních částí letadla, přičemž pro inteligentní navigaci mezi překážkami používal kameru Intel RealSense a data zachycoval kamerou s rozlišením 42 megapixelu.

 

„Naše spolupráce a společná prezentace se společností Airbus ukazuje pokroky a inovaci, které Intel vnáší do odvětví dronů,“ říká Anil Nanduri, viceprezident společnosti Intel a generální manažer divize New Technology Group. „Věříme, že představený prototyp dronu AscTesc Falcon 8 s technologií, která mu pomocí kamer Intel RealSense pomáhá vyhýbat se kolizím, pomůže jak našim produktům, tak celému odvětví.“

 

 

 

Na letounu Airbus A330 probíhá komplexní průmyslové testování a plánuje se i další vývoj v ostatních leteckých programech společnosti. Více se o Ascending Technologies dozvíte na webové stránce společnosti; na webové stránce společnosti Intel jsou k dispozici informace o technologii Intel Real Sense. Více o společnosti Airbus se též dozvíte na její webové stránce.

Přechod na cloud ve firmách se nejčastěji zmiňuje v souvislosti s efektivitou provozu, agilitou nebo bezpečností. Přináší ale i další výzvy: kdo bude rozhodovat o investicích do IT? A co budou v podnicích vlastně provádět IT specialisté, tedy kromě údržby posledních zbývajících on-premise serverů?

 

Nová studie společnosti Intel (divize Intel Security/McAfee) s názvem Blue Ski Ahead analyzuje současný stav přijetí cloudu v podnikovém prostředí. Vychází z celosvětového průzkumu mezi specialisty, kteří mají v oblasti podnikového IT rozhodovací pravomoci. Vyplývá z ní, že v nejbližší době bude většina podnikových rozpočtů na IT investována do služeb veřejného cloudu. Tuto analýzu doplňuje i průzkum Intelu speciálně pro prostředí v ČR a sousední země, Maďarsko, Polsko a Rumunsko, kde se mapuje současné využívání cloudu.

 

int_brand_614_interview.jpg

 

Různé podoby cloudu

Rostoucí důvěra v cloudové služby vede k tomu, že se tímto způsobem stále častěji nasazují i kritické aplikace. V blízké budoucnosti může být cloud vnímán jako první volba, implementace na vlastní infrastruktuře (on-premise) bude naopak vyžadovat speciální důvod.

 

Stupeň adopce cloudu lze zkoumat na několika úrovních:

  • jaký typ podnikových aplikací se nasazuje v rámci cloudu (tradičně např. řízení vztahů se zákazníky, CRM, mnohem více než plánování podnikových zdrojů, ERP; ve spotřebitelském segmentu byl cloud nejrychleji přijat jako platforma pro e-mail a zálohování dat)
  • na jaké úrovni se implementují cloudové služby; zde se obvykle rozlišuje úroveň softwaru, platformy a infrastruktury (SaaS, PaaS a IaaS)
  • zda jde o cloud veřejný, soukromý (privátní) či hybridní

 

Nejnovější průzkum společnosti Intel ukazuje, že v horizontu roku a půl bude v průměru až 80 % rozpočtu podnikových IT směřovat na služby poskytované formou cloudu. Zatímco dnes mají podnikové cloudy převážně podobu privátních (platí i pro ČR), situace se začíná otáčet. Studie dokumentuje, jak se přijetí cloudu liší regionálně a jak závisí na jednotlivých oborech podnikání – typicky vysoce regulovaná odvětví typu finančních služeb jsou konzervativní, totéž platí i pro vlády/veřejný sektor. Až dosud se cloudem myslel především přenos na úrovni aplikací, nyní podniky stále více chtějí investovat i do modelů IaaS (81 %) a PaaS (60 %), eventuálně i do speciálních variant služeb, jako je security-as-a-service.

 

Nicméně nejde jen o samotná čísla, ale i o to, co z trendu vyplývá. Může se jednat opravdu o zlomový bod vývoje podnikového IT, protože tímto způsobem se zásadně změní např. náplň práce IT specialistů ve firmách i požadavky na jejich odborné znalosti. Cloud do značné míry znamená outsourcing IT služeb. Mění se i rozhodování o investicích do IT, ty nyní řeší jednotlivá oddělení často samostatně. Podle výzkumu Gartneru (2015, firmy v západní Evropě) se na IT oddělení zaměstnanci obracejí s technickými problémy (81 %), nikoliv ale s tím, jak mají technologie efektivně využívat (zde by se se na IT oddělení obrátilo pouze 28 % zaměstnanců). Lze to chápat jako určitou ztrátu prestiže a reakci na to, že v době digitální gramotnosti je do nějaké míry IT specialistou každý.

 

V průzkumu KPMG uvedlo až 10 % dotazovaných ředitelů IT (CIO), že nad většina investic do IT probíhá mimo jejich kontrolu. V minulosti bylo něco takového prakticky nemyslitelné, tento trend bude přitom pokračovat. Decentralizace rozhodování nově definuje úlohu IT oddělení, ale i situace dodavatelů, především co se týče toho, s kým u (potenciálních) zákazníků mají jednat.

 

Boj se stínovým IT

Větší adopce služeb veřejného cloudu je mj. i reakcí na fenomén stínového IT. Spotřebitelský segment přijal cloud mnohem rychleji a ten do firemního IT začal pronikat zadními vrátky (podobně jako např. mobilní zařízení).

 

Zaměstnanci uživatelsky jednoduché a efektivní služby veřejného cloudu používají pro práci s podnikovými daty tak jako tak. V případě práce s neschválenými aplikacemi typu gmailu nebo Dropboxu stínové IT může představovat bezpečnostní riziko. Již v roce 2013 průzkum Intel Security/McAfee/Frost and Sullivan (The Hidden Truth Behind Shadow IT http://www.mcafee.com/us/resources/reports/rp-six-trends-security.pdf) ukázal, že neschválené cloudové služby používá pro práci až 80 % respondentů. Pro uživatele byly tyto programy snáze ovladatelné a zvyšovaly jejich efektivitu (49 % respondentů). Podle loňského průzkumu Gartneru až 13 % respondentů používalo i soukromé aplikace pro analýzu firemních dat. Taktéž loňský průzkum Cloud Security Alliance uvádí, že pouze 8 % podniků se odváží tvrdit, že zná rozsah stínového IT v rámci svých procesů.

 

Schvalování nových aplikací ze strany IT oddělení lidé považují za příliš pomalé. Někdy odpovědnost za nasazování nových technologií neberou do rukou jen samotní uživatelé, ale firemní IT politiku de facto obcházejí i celá oddělení (viz výše). Pokud firmy přejdou na technologie veřejného cloudu, získají výrazně vyšší agilitu i uživatelskou vstřícnost (i samotné rozhraní podnikových cloudových aplikací je často např. navrženo po vzoru sociálních sítí), čímž motivace pro existenci stínového IT může do značné míry odpadnout.

 

Na jedné straně tedy vidíme decentralizaci rozhodování o IT, na straně druhé tu jsou ovšem rostoucí regulační požadavky, a to nejen v tradičně regulovaných odvětvích. Předpisy pro ochranu dat zákazníků, nutnost hlásit bezpečnostní incidenty, vůbec samotná existence legislativy upravující fungování IT – to vše opět mění náplň práce podnikového IT oddělení. V rámci velkých firem se tak může jednat např. o stanovení základních pravidel a jejich vynucení, současně však jednotlivé pobočky, oddělení i samotní uživatelé budou mít ponechánu maximální flexibilitu. Tyto sdílené kompetence ovšem samozřejmě přinesou i další komplikace: tak například, kdo má zásluhu na úspěchu nebo odpovědnost za neúspěch projektu či bezpečnostní incident?

 

Prostupnost dat

Na čistě technické úrovni pak vyvstává problém s viditelností dat v rámci celé infrastruktury. V mnoha podnicích dnes existují datová „sila“, různé sady dat se používají v on-line transakcích a v analytických aplikacích, systémy jednotlivých oddělení spolu komunikují jen omezeně. Dostupný výpočetní výkon a cloud měly tuto situaci změnit k lepšímu, vzhledem k současné decentralizaci IT však k tomu nedojde automaticky. V rámci studie Blue Ski Ahead se ukazuje, že bezpečnostní incidenty související s nasazením cloudu bývají přeceňovány (obavy vs. realita), zákazníci s poskytovateli cloudových služeb ovšem nejčastěji řeší provozní otázky typu migrace, kvality a ceny služeb či průhlednosti dat pro další aplikace.

 

Právě v zajištění výměny a viditelnosti dat napříč celým podnikem může spočívat i nová role IT specialistů ve firmách.

Intel je společnost, jež pohání cloud a miliardy chytrých, propojených výpočetních zařízení, která jsou s ním spojená. S tím, jak pokračuje naše transformace a zaměřujeme se stále silněji na nový virtuální kruh – cloud, datová centra a internet věcí, akcelerátory jako paměť nebo FPGA, všechny spojené konektivitou a podpořené ekonomikou Mooreova zákona – jsme svědky více a více uživatelských zkušeností, které může proměnit naše technologie.

 

Internet věcí je skupina chytrých zařízení, která jsou připojena ke cloudu. Toto připojení znamená, že vše, co dané zařízení dělá, lze zachytit ve formě dat, měřit v reálném čase a navíc je tento údaj přístupný odkudkoli. Tyto propojené věci se staly všudypřítomnými a proměnily všechny zkušenosti v našich životech. Tyto „věci“ mohou být malé a jednoduché jako připojené hodinky nebo chytrý telefon. Anebo mohou být velké a složité jako automobil.

 

Výstřižek.JPG

 

Řízení aut - ideální kandidát na technologickou inovaci

Zkušenost s řízením automobilu je dokonalým kandidátem na další vlnu technologické inovace. Řízení dnes může být značně frustrující: vzpomeňte si, kdy jste naposledy uvízli v dopravní zácpě nebo se ztratili na cestě do vybrané destinace. Řízení může být rovněž nebezpečné. Ve Spojených státech každoročně zahyne více než 30 000 lidí při nehodách, jimž šlo předejít. Přes 90 procent automobilových nehod zaviní lidská chyba. Studie EU tvrdí, že únava a nedostateční pozornost řízení způsobí každoročně 13 procent úmrtí při dopravních nehodách.

 

Dnešek představuje důležitý krok v revoluci automobilového řízení. Má-li se tato vize stát skutečností, pak vozy – a všechno, s čím jsou propojené – budou potřebovat super výkonné, zabezpečené a spolehlivé elektronické mozky, díky čemuž budou dostatečně inteligentní na to, aby fungovaly jako lidští řidiči.

 

Složité technologie pro složité rozhodování autonomních vozidel

Automobily se velice rychle stávají jedněmi z nejinteligentnějších propojených zařízení na světě. Využívají technologii čidel a výkonných procesorů, díky čemuž vnímají a neustále reagují na své okolí. Pohánět tato vozidla vyžaduje komplexní sadu technologií: čidla, která sbírají LIDAR, sonar, radar a optické signály; centrum pro fúzi údajů z čidel, které sbírá miliony datových bodů; mikroprocesor, který data zpracovává; a algoritmy pro počítačové učení, které vyžadují obrovský objem výpočetního výkonu, aby tato data učinila pochopitelná a užitečná. Tyto technologie jsou značně složité, protože složité je i rozhodování, které budou muset autonomní vozidla činit v městském provozu.

 

Řečeno jednoduše, připojený automobil musí disponovat inteligencí, aby dokázal rychle reagovat na překvapení a vyhýbat se nehodám. Musí mimo jiné být schopen:

  • Vyhodnotit situaci kolem sebe, vyrovnat se s nepozornými řidiči i změnami trasy.
  • Rychle identifikovat možnosti jako úhybný manévr, brzdění nebo v budoucnosti komunikaci přímo s vozidlem druhého řidiče.
  • Provést správné rozhodnutí a jednat podle něho.

 

Pro autonomní řízení je potřeba vytvořit globální ekosystém

Intel se nachází v jedinečné pozici, aby mohl nabídnout komplexní schopnosti a technologie pro budoucnost autonomního řízení. Nabízíme širokou škálu aktiv pro partnerství v oblasti autonomního řízení: počítače do vozidel; robustní cloud a řešení pro strojové učení; systémy nízko-latenční konektivity s širokopásmovou propustností; výkonnou paměť a technologii FPGA; rozhraní pro komunikaci mezi člověkem a strojem; bezpečnostní technologii. Toto všechno jsou technologie, do kterých společnost Intel průběžně investuje, aby umožnila budoucnost autonomního řízení.

 

Věříme, že stojíme před neuvěřitelnou příležitostí vnést revoluci do řidičské zkušeností. Rovněž jsme přesvědčeni, že má-li tato vize nést plody, je třeba vytvořit skutečně globální ekosystém. Dnes jsme k tomu učinili první krok, když jsme oznámili právě uzavřené partnerství se společnostmi BMW Group a Mobileye na podporu vysoce autonomního řízení vozů BMW a na naplnění společného cíle vytvořit pro automobilové odvětví společný standard a definovat otevřenou platformu pro autonomní řízení. 

 

Tato spolupráce představuje pro automobilový průmysl významný krok. Intel přináší komplexní výpočetní technologii, jež dokáže pohánět připojený automobil od zámku ve dveřích až po datové středisko; Mobileye přináší špičkovou vizuální analytiku; a BMW zajišťuje maximální řidičskou zkušenost.

 

Intel dál investuje do nejvyspělejších technologií pro autonomní řízení a jsme přesvědčeni, že toto je jen první z mnoha zajímavých spoluprací a partnerství. 

 

Jak naučit auta reagovat na nepředvídatelné řidiče a situace?

Budoucnost vysoce autonomního řízení je slibná, nicméně je třeba vyřešit celosvětově několik úkolů. Například jak lze autonomní automobil naučit, aby reagoval na nepředvídatelné lidské řidiče, kteří mohou být opilí, psát SMS nebo jet příliš rychle? Jak a kdy budou k dispozici detailní mapy všech silnic na světě? Jak lze docílit inteligentních cest, které by dokázaly komunikovat s vozidly a varovat je před nebezpečím nebo hustou dopravou? 

 

Toto jsou výzvy, které musí řešit odborníci nejen z automobilového odvětví. Bude to vyžadovat značné zdroje a ty nejlepší konstruktérské mozky – a nebude to snadné.

 

Řešit velké problémy – to je přesně to, co ve společnosti Intel děláme a co mě naplňuje. Bude zapotřebí těch nejlepších mozků. Těším se na to, že s celým ekosystémem budeme utvářet budoucnost propojeného vozu.

 

Brian Krzanich je generálním ředitelem společnosti Intel

Lídři automobilového průmyslu, technologií a počítačoví vizionáři spojili síly, aby do roku 2021 uvedli do sériové výroby vozy s autonomním řízením.

 

  • Flotily plně autonomních vozů jako základ pro nové služby mobility v městských prostředích.
  • BMW Group, Intel a Mobileye budují otevřenou platformu pro novou generaci vozů, která vytvoří nejbezpečnější autonomní platformu, od zámků dveří po datová střediska.
  • Tyto tři společnosti sdílejí společnou vizi a cíl – totiž dovést automobilový průmysl k standardizované platformě, jež umožní uvést rychle vozy s autonomním řízením na trh.

 

Společnosti BMW, Intel a Mobileye spojily síly, aby z autonomních vozidel a budoucích konceptů mobility učinily skutečnost. Tito tři lídři v oblastech automobilového průmyslu, technologie a počítačové vize se rozhodli spolupracovat na vývoji řešení pro vysoce a plně automatizované řízení automobilů, které by mělo vstoupit do sériové výroby do roku 2021.

 

Budoucnost automatizovaného řízení slibuje změnit životy lidí i společnosti k lepšímu. Nicméně cesta k plně autonomnímu světu je složitá a bude vyžadovat komplexní řešení, jež budou integrovat informace napříč celou sítí, od zámků dveří po datová střediska. Poskytovatelé přepravních služeb budoucnosti musejí zvládnout rychle se rozvíjející technologie, spolupracovat se zcela novými partnery a připravovat se na neočekávané příležitosti.

 

Frohlich_fin.JPG

BMW bude společně s Intelem a Mobileye vyvíjet nezbytná řešení a inovativní systémy pro vysoce a plně integrované řízení, aby tyto technologie mohly být uvedeny do sériové výroby do roku 2021. Model BMW iNEXT bude sloužit jako základ pro strategii autonomního řízení skupiny BMW a vytvoří základ pro flotily plně autonomních vozidel, a to nejen na dálnicích, ale i v městském prostředí za účelem automatického sdílení jízdy.

 

Společnosti BMW, Intel a Mobileye jsou přesvědčeny, že automatizované technologie řízení cestování usnadní a zjednoduší. Cílem spolupráce je vyvinout řešení pro budoucnost, která nejen umožní řidiči sundat ruce z volantu, ale dosáhnout úrovně, kdy „řidič nebude muset sledovat provoz“ (úroveň 3) a nakonec „kdy bude moci úplně vypnout“ (úroveň 4), díky čemuž se pobyt ve vozidle může stát zábavou nebo pracovním čase. Tato úroveň autonomie by z technické perspektivy umožnila dosáhnout finální úrovně, kdy by „řidič nebyl vůbec potřeba“ (úroveň 5), takže uvnitř vozu by se nemusela nacházet lidská osoba. Toto vše zakládá možnost plně autonomních flotil, které by se mohly objevit do roku 2021, a zároveň to vytyčuje základy zcela nových obchodních modelů v propojeném mobilním světě.

 

Dne 1. července 2016 se zástupci třech partnerů sešli v ředitelství automobilky BMW v Mnichově, aby vyjádřili svůj zájem usilovat o průmyslový standard a definovat otevřenou platformu pro autonomní řízení. Společná platforma bude řešit úrovně 3 až 5 automatizovaného řízení a bude poskytnuta jak automobilkám, tak firmám z jiných průmyslových odvětví, které by mohly profitovat z autonomních strojů a strojů schopných osvojovat si poznatky.

 

Společnosti se dohodly na stanovení cílů a milníků na cestě k plně autonomním vozům postaveným na společné referenční architektuře. V krátkém horizontu společnosti předvedou autonomní testovací jízdu s vysoce automatizovaným prototypem (Highly Automated Prototype, HAD). V roce 2017 se platforma rozšíří na flotily s rozšířenými testovacími jízdami.

 

„Dnešní den představuje významný milník pro automobilový průmysl, neboť jsme vstoupili do světa zcela nové mobility. Společně s BMW a Intelem položila Mobileye základy pro technologii budoucí mobility, která umožní plně autonomnímu řízení se stát v několika příštích letech skutečností,“ prohlásil spoluzakladatel Mobileye, předseda správní rady a technologický ředitel společnosti profesor Amnon Shashua.

 

„Mobileye je hrdá, že může přispět svými zkušenostmi s čidly, lokalizací a řidičskými politikami do projektu plně autonomního řízení, který vzniká v této kooperaci. Zpracování podnětů, jako je naše schopnost pochopit scénu před vozidlem prostřednictvím jediné kamery, bude realizováno na nejnovějším SoC od společnosti Mobileye, který nese označení EyeQ® 5, algoritmy pro fúze pak budou zpracovávány na výpočetních platformách dodaných společností Intel. Vedle toho Mobileye nabídne svou technologii Road Experience Management (REM), jež zajistí přesnou lokalizaci a modelování řidičského výhledu v reálném čase, čímž významně podpoří plně autonomní řízení.“

 

Intel nabízí komplexní technologické portfolio, které pohání a propojuje miliardy chytrých a připojených zařízení, včetně automobilů. Aby bylo možné zvládnout složité pracovní úkoly vyžadované pro autonomní vozidla v městském prostředí, nabízí výpočetní výkon škálovatelný od procesorů Intel® Atom™ po Intel® Xeon™ a nabízející celkově 100 teraflopů vysoce efektivního výkonu bez nutnosti přepisování kódu.

 

„Vysoce autonomní vozy a všechno, s čím jsou propojeny, budou vyžadovat výkonné a spolehlivé elektronické mozky, aby byly dostatečně chytré, dokázaly se vypořádat s okolní dopravou a vyhnout se nehodám,“ říká generální ředitel Intelu Brian Krzanich. „Toto partnerství mezi BMW, Intelem a Mobileye nám pomůže rychle realizovat naši vizi revoluce v řízení automobilů. Přinášíme široké spektrum počítačových řešení pro automobily i cloud, konektivitu, bezpečnost, zabezpečení a technologii, díky které se stroje mohou učit. Věříme, že vše toto přispěje k dosažení skutečně komplexního řešení.“

 

BMW ve strategii ONE > NEXT vytvořilo rámec pro to, aby automobilka i nadále byla hnacím motorem individuální mobility. Tento přístup se stane skutečnosti v modelu BMW iNEXT, který bude na trh uveden v roce 2021 a který bude znamenat novou éru mobility.

 

„V BMW vždy usilujeme o to být technologicky na špičce. Toto partnerství podtrhuje naši strategii Number ONE > NEXT, jíž chceme utvářet individuální mobilitu budoucnosti,“ říká předseda správní rady BMW AG Harald Krüger. „Investovali jsme do HD mapové technologie HERE a teď věříme, že společné zkušenosti Intelu, Mobileye a BMW přinesou další stavební kámen k tomu, aby se plně automatizované řízení dostalo do ulic. Podobná revoluční řešení jsme už představili v našich konceptech VISION NEXT 100. Díky tomuto technologickému skoku vpřed nabízíme našim zákazníkům zcela novou úroveň potěšení z jízdy a zároveň přicházíme s novými koncepty prémiové mobility.“