Skip navigation

Technologické odvětví je ze své definice motorem změny – je tím, co děláme. Naše životy se vyvíjejí s každým novým vynálezem, produktem nebo technologií, které se objeví na trhu. My v Intelu změnou doslova žijeme a děláme vše, co je v našich silách, abychom ji urychlili. Jedním z nástrojů, který prošel obrovskou změnou, je osobní počítač. Právě toto je jeden z důvodů, proč Andy Grove nazval osobní počítač „dokonalým darwinovským nástrojem“ – toto pojmenování odráží jeho schopnost se přizpůsobit, vyvíjet a měnit.

 

Před několika týdny zveřejnil Brian kroky, které Intel činí na urychlení transformace ve společnost pohánějící cloud a miliardy chytrých, vzájemně propojených výpočetních zařízení. Rovněž jsme se podělili o to, co pro Intel znamená uspět v propojeném světě a že osobní počítač je základem naší strategie. Osobní počítač nám jako firmě nedává jen obrovský dosah, ale též generuje většinu duševního vlastnictví, určuje velikost našich továren a přináší nám finanční prostředky, které můžeme investovat do dalších oblastí našeho podnikání. Například technologie Intel® RealSense™ byla původně vyvinuta pro osobní počítač. Dnes je motorem růstu v oblasti dronů a robotů, kteří profitují z 3D „vidění“. Dalším příkladem je oblast vysoce výkonných a zároveň nízkoenergetických výpočetních řešení, která podporují růst v oblasti internetu věcí, a to v tak rozličných formách, jako jsou například systémy pro maloobchod nebo technologie pro chytrou domácnost. 

 

9031_tk5wla_d6ozx1.jpg

Dnešní osobní počítače jsou lepší, než kdykoli v minulosti. Pokud jste nikdy nedrželi v ruce nový počítač typu 2 v 1, nezahráli si na novém herním systému anebo nevyzkoušeli nový desktop typu All in One, pak přicházíte o mnoho. Je velice pravděpodobné, že mnoho ze čtenářů tohoto blogu vlastní jeden z 600 milionů osobních počítačů, které jsou starší pěti let. Nevěřili byste, jak dramatickým vývojem osobní počítač od té doby prošel. Dnes máme osobní počítače s dotykovými displeji, integrovanými projektory, pery i biometrickým ověřením totožnosti. Na trhu jsou osobní počítače, které se dokáží bezdrátově připojit k dockovací stanici nebo k displeji, stejně jako PC, které uživateli nabídnou úchvatný zážitek z virtuální reality. Oproti době před pěti lety mají dnešní počítače poloviční tloušťku i váhu, jsou dvaapůlkrát rychlejší a mají trojnásobnou životnost baterie než starší systémy, které máte na pracovním stole. I díky tomu některé PC segmenty, například počítače typu 2 v 1, mini PC nebo herní konzole rostou dvouciferným tempem. Tento růst láká na trh nové hráče. Například průmysloví lídři jako Samsung Mobile a Huawei vůbec poprvé nabízejí svým zákazníkům nádherné osobní počítače typu 2 v 1.

 

Evoluce pokračuje

Ještě v průběhu tohoto roku se objeví procesor Intel® Core™ nové generace kódově označovaný „Kaby Lake“. Ten bude sloužit jako hnací jednotka jedněch z nejoriginálnějších a nejkrásnějších designů typu 2 v 1. Náš nový procesor Intel® Core™ i7 Extreme Edition je high-endový procesor a na trhu se objeví už velice záhy. Bude srdcem nové platformy pro tvorbu her a obsahu. Jedenáctá sezóna Intel Extreme Masters je za dveřmi a hráči brzy začnou lámat rekordy s použitím nových neuvěřitelných systémů. Již tento týden vám na Computexu ukážeme některé z těch nových úžasných počítačů v akci.

 

Žijeme ve světě plném zařízení a lidé dnes mají značný počet voleb. Jsem pevně přesvědčen, že osobní počítač zůstane jednou z těch hlavních. Prostě mnoho z těch věcí, které každý den děláme, se dělá snadněji a lépe na osobním počítači – ať už jde o napsání seminární práce, vytvoření filmu, editaci dokumentů či fotografii anebo hraní hry ve virtuální realitě.

 

Co přijde dál?

Počítačový průmysl se musí dál vyvíjet a reagovat na dnešní životní i pracovní styl, stejně jako to dělal po celou svou „darwinistickou“ historii. Běžně se má za to, že co se osobních počítačů týče, vše, co se dalo udělat, už bylo uděláno – ty úžasné nové věci se objeví někde jinde. Já však vím, že tohle není pravda.

 

Jakožto odvětví musíme vykročit od zařízení, které dnes známe, ke zcela novému druhu osobního počítače. Představte si PC, které nabídne skutečně působivý uživatelský zážitek, bude vám pomáhat a bude mít neobyčejně přirozené rozhraní na míru šité vašim individuálním potřebám. Je to jeden z nejvýznamnějších a nejužitečnějších nástrojů, které člověk kdy vymyslel. A teď přišel čas na jeho další proměnu. Je na čase znovu navrhnout a realizovat budoucnost PC. Intel razí cestu a vás všechny zveme, abyste se přidali.

 

Autor Navin Shenoy je viceprezident a generální ředitel Client Computing Group (CCG) společnosti Intel

Tento víkend je na Computexu v Taipei Intel opět středem pozornosti. Jak se hranice výpočetní techniky posouvají, Intel demonstruje transformační dopad, který má technologie na průmyslová odvětví po celém světě. Miliardy chytrých a propojených zařízení, nové služby náročné na datové přenosy a cloudové aplikace hnané vpřed internetem věcí (IoT) přinesou do našich životů nové úžasné zkušenosti a budou znamenat nástup nové vlny výpočetní techniky.

 

Tato nová vlna je definována cyklem růstu, kde lidé i firmy získávají největší hodnoty z řešení, které profitují z hraničních zařízení a zároveň sítě a cloudu.

 

Zde je pět věcí, které byste měli vědět společnosti Intel na Computexu 2016:

1. Intel prochází evolucí

Minulý měsíc generální ředitel Brian Krzanich mluvil o přerodu společnosti Intel z počítačové firmy na firmu, která pohání cloud a miliardy chytrých digitálních zařízení. Na Computexu společně vystoupí Diane Bryantová, výkonná viceprezidentka a generální manažerka Divize datových center, a Navin Shenoy, korporátní viceprezident a generální manažer Divize klientských zařízení. Představí nové technologie, produkty a aliance, které urychlí růst tohoto výše zmíněného cyklu.

 

2. Vizuální cloud a schopnost zařízení učit se uvolňují lidský potenciál

Video tvoří téměř 80 procent datových objemů na internetu* a také proto je hlavní prioritou pro poskytovatele služeb nabídnout vizuální obsah rychle a efektivně.

 

Pro cenově efektivní akceleraci videa a umožnění bezpečného, vzdáleného dodávání graficky náročných aplikací představil Intel rodinu procesorů Intel® Xeon®  E3-1500 v5. V ní se slučuje výkon procesorů Intel® Xeon® s grafickým výkonem Intel® Iris Pro graphics P580, což je nejpokročilejší grafický procesor společnosti Intel. Tato rodina umožňuje poskytovatelům služeb využít pro více video streamů jeden server nebo zařízení, což minimalizuje stopu datového centra a snižuje spotřebu elektrické energie.

 

Jako příklad předvedl Intel na Computexu živý 360° stream jazzového koncertu z legendárního Blue Note Jazz Club v New Yorku. Hardwarově asistovaný přenos 4K videa zajistily servery s procesory Intel Xeon E3v5.

 

S každým zážitkem přicházejí obrovské datové objemy. Revoluce, kdy se stroje začínají učit podobně jako lidi, se rozšiřuje napříč všemi formami výpočetní techniky: od autonomního řízení přes média až po zdravotnictví. Technologie díky intenzivnímu výpočetnímu výkonu zpracovávajícímu masivní datové sady osvobozuje lidský potenciál.

 

Aby bylo možné této příležitosti využít, představil Intel komplexní portfolio nástrojů, které umožní strojům osvojovat si pracovní zátěže. Bylo demonstrováno, jakým způsobem rodina procesorů Intel Xeon Phi nabídne dobrý výkon na watt za dolar pro ty zákazníky, kteří se zaměřují na deep learning. Intel rovněž začne dodávat pilotní systémy Intel Xeon E5-2600v4 s integrovanou FPGA pro aplikace umožňující učení strojů.

 

3. Dále posouváme hranice PC inovace

Intel má za sebou dlouhou tradici posunování hranic výpočetní techniky. Dnes počítačové odvětví vstupuje do zcela nové éry definované pohlcujícími zážitky, hi-endovými počítačovými hrami a vytvářením špičkového obsahu. I teď je nicméně Intel připraven přinášet inovace v osobních počítačích zahrnujícím také zařízení 2v1, počítačové hry a vstupní segmenty.

 

Intel představil procesor Intel® Core™ i7  Extreme Edition, který je nejvýkonnějším desktopovým procesorem všech dob. Nová rodina procesorů Intel Core i7 Extreme Edition je určena zejména pro potřeby současných „mega-taskingových“ hráčů a tvůrců obsahu. Je to vůbec první desktopový procesor společnosti Intel s 10 jádry a až 20 vlákny pro simultánní zvládání mnoha intenzivních pracovních zátěží souběžně, platformovou škálovatelnost se 40 PCIe linkami pro rozšíření s grafickými kartami a SSD a novými úrovněmi výkonu, kterých se podařilo dosáhnout díky inovativní technologii Intel Turbo Boost Max Technology 3.0 a podpoře čtyřkanálových pamětí, jež nastavují novou laťku toho, co dokáže PC. Tato technologie je plně odemknutá pro zvyšování výkonnosti, což bude demonstrováno během týdne, kdy se z ní pokusí dostat maximum počítačoví nadšenci v rámci každoroční HWBOT Overclock World Tour.

Inteli7Extreme.jpg

Intel rovněž promluvil o inovaci, která čeká osobní počítače v druhé polovině roku a vůbec poprvé představil procesory Intel Core sedmé generace (kódově označované Kaby Lake) a zdůraznil některé klíčové pokroky ve výkonu, životnosti baterie a mediálních funkcích, které se v prémiových zařízeních objeví v druhé polovině roku 2016. Je to další příklad toho, jakým způsobem je oblast osobních počítačů naprosto zásadní pro celkovou firemní strategii, jež stojí na každoroční kadenci nových produktů a jež vytváří kritické IP, které posléze podporuje inovaci napříč celým produktovým portfoliem.  Vedle toho, že zajišťuje podporu pro široké spektrum osobních počítačů, od ultra tenkých zařízení 2v1 až po extrémně výkonné herní desktopy, expanduje Intel Core rovněž do oblasti internetu věcí a hledá příležitosti v oblasti maloobchodu, digitálních návěstí, průmyslového internetu věcí a zdravotnictví.

 

4. „Věci“ jsou stále chytřejší a více propojené

Oněch mnoho „věcí“, které dnes vytvářejí PC byznys a odvětví internetu věcí, získává na ceně právě připojením ke cloudu. Nezáleží na tom, zda se takové věci nacházejí v domácnosti, automobilu, zaměstnání nebo kdekoli jinde.

 

Intel oznámil rodinu SoC Intel® AnyWAN™ GRX 750 a Wi-Fi čipovou sadu Intel® XWAY™ WAV500 – což je nová, pátá generace rodiny 11ac MU-MIMO Wi-Fi produktů pro domácí brány. Intel AnyWAN GRX750 SoC umožňuje domácím bránám nabízet bohatší zážitky. Platforma Intel umožňuje poskytování lokálních i cloudových služeb, vytváření mediálního obsahu i sdílení obsahu pro nástroje, jejichž škála sahá od zařízení s ultra vysokým rozlišením po „věci“, které má člověk v domácnosti. Produkty společnosti Intel v oblasti konektivity zajišťují podporu, jež je nutná pro obsluhu stále rostoucího počtu „připojených“ věcí a internetových cloudových služeb. Intel umožňuje více než desítce OEM a ODM nabízet domácí brány a přístupové wi-fi body pro maloobchodní trh.

 

Pro dopravní segment, oznámil Intel spolupráci s tchajwanskými společnostmi Chunghwa Telecom a SanJet Technology Corp. Cílem této aliance je vytvořit telematickou službu využívající cenově dostupný procesor Intel Atom x3 pro IoT (dříve označovaný jako SoFIA). Zařízení zajistí optimalizovanou pojistnou smlouvu, která bude vycházet z chování řidiče za volantem a využití vozu. Intel i nadále rozšiřuje škálu řešení postavených na procesoru Intel Atom x3 pro produkty typu POS systémů, tabletů do zdravotnictví a chytrých průmyslových zařízení v rámci internetu věcí.

 

5. 5G změní mobilitu a vytvoří chytrou a propojenou společnost

Zatímco 4G sítě mají za cíl zejména rychlejší přenos dat, 5G přinese ještě silnější bezdrátové sítě, které budou propojovat „věci“ mezi sebou, s lidmi a s cloudem. 5G bude znamenat transformaci našich životů tím, že pomůže vytvořit propojenou společnost s chytrými městy, autonomně řídícími vozy a novými průmyslovými výdobytky. Má-li se toto stát, musejí být sítě rychlejší, chytřejší a flexibilnější, aby si poradily s narůstajícím objemem a složitostí datového provozu s tím, jak se k síti připojují další zařízení a jsou nabízeny nové digitální služby.

 

Intel pomáhá s transformací této sítě prostřednictvím modernizace dnešní komunikační infrastruktury a vytvořením základu pro 5G. Na Computexu Intel oznámil uzavření dohody se společností Foxconn ohledně spolupráce na vývoji technologií síťové infrastruktury pro urychlení tohoto přechodu. Společnosti budou spolupracovat na konceptech a pilotních programech pro technologie, jako jsou Mobile Edge Computing, Cloud Radio Access Network (CloudRAN) a Network Functions Virtualization (NFV), které umožní vytvoření inteligentnějších, efektivnějších a flexibilnějších sítí. Prostřednictvím těchto iniciativ budou Intel a Foxconn usilovat o to, aby poskytovatelé komunikačních služeb i poskytovatelé komunikačních řešení mohli snadněji měnit architekturu sítí a připravovat se na příchod 5G.

 

 


 

* Zdroj: Cisco Visual Networking Index: Forecast and Methodology, 2014–2019

Internet věcí představuje pro společnost Intel velmi důležitou oblast – jednak pro ni nabízí vlastní řešení zaměřené především na integraci, současně Intel využívá koncept IoT i pro zefektivnění vlastních procesů, např. výroby nebo fungování kanceláří.

 

Chytrá města

Ke klíčovým aktivitám společnosti Intel v oblasti internetu věcí patří koncept chytrých měst. Tyto technologie zahrnují např. sběr dat ze senzorů, ať už jde o fyzické detektory nebo třeba data získávaná ze satelitů. Senzorem poskytujícím důležitá data se v rámci chytrých měst stávají i soukromé automobily či mobilní telefony nebo infrastruktura veřejného osvětlení. Doprava (vlastní provoz i plánování), osvětlení, odvoz odpadu i pokrytí bezdrátovými sítěmi, to vše by v rámci chytrého města mělo představovat integrovaný celek.

 

Na toto téma publikovala zajímavý komentář Kavitha Mohammed, ředitelka pro IoT a „chytrá města“ společnosti Intel ve východní Asii. Podobné iniciativy, využívající technologie IoT, M2M, cloud i zpracování velkých objemů dat se v posledních letech začaly realizovat v rozvinutém i rozvíjejícím se světě. Na základě zkušeností např. ze Singapuru, Helsinek, Nairobi či New Yorku lze údajně vyvodit, že aktuálně spočívá hlavní problém v roztříštěnosti projektů, kdy se třeba systémy pro spotřebu elektřiny a plánování dopravní infrastruktury realizují nezávisle na sobě. Světu IoT zatím scházejí všeobecné standardy a interoperabilita, které by umožnily všem těmto systémům spolupracovat a vyměňovat si data. Intel právě zde vidí svoji úlohu: snaží se ovlivňovat standardy a integrovat celý ekosystém.

 

800 (3).jpg

Vše pro spolupráci

Také další příspěvek v rámci sítě Intel IT Peer Network zdůrazňuje právě význam interoperability řešení IoT. Jak se zde upozorňuje, kromě výrobců zařízení internetu věcí zde však musí ještě leccos udělat i dodavatelé klasických IT systémů – ani software a síťové/komunikační prvky dosud nejsou mnohdy navrženy tak, aby umožňovaly automatický sběr a další zpracování dat ze senzorů. IoT má hlavní smysl, jde-li primárně o M2M komunikaci.

 

Příklad efektivní implementace? V některých experimentálních konferenčních místnostech Intelu např. senzory zaznamenávají vstup osoby do místnosti, tomu odpovídá automatická změna osvětlení, topení/klimatizace, nicméně na to se reakce neomezují; rovněž se automaticky aktivují bezdrátové nástroje pro spolupráci (Mini PC/Intel Unite) a stejně tak se aktualizují např. systémy, které jiným zaměstnancům pomáhají najít nejbližší dosud neobsazené konferenční místnosti. Systémy internetu věcí by z IT systémů mohly přebírat i různá osobní nastavení/personalizaci, nakonec i včetně toho, že by se teplota v místnosti nastavovala individuálně na míru tomu, kdo zrovna vejde. Tím IoT samozřejmě úzce souvisí i s konceptem inteligentních budov, úsporou provozních nákladů i zvýšením komfortu pro uživatele. Také z toho ovšem vyplývá, že projekty IoT, jakkoliv jsou primárně technologické, vyžadují často spolupráci i jiných oddělení než pouze IT.

 

Technologie Intel pro IoT

Základem vlastních produktů Intelu pro internet věcí je Intel Gateway, tj. brána ležící v jádru celé infrastruktury IoT. Toto zařízení plní roli komunikačního centra mezi stávajícími sítěmi, dalšími síťovými technologiemi, vlastními senzory (měřiči, aktuátory) i speciálními zařízeními IoT typu konektorů do M2M (machine-to-machine) sítí. Řešení Intel Gateway přidává do systému „inteligenci“, což umožňuje snížit náklady na přenášená data i úložiště. Potřebný výpočetní výkon pro zpracování dat zajišťují rychlé a spolehlivé procesory SoC (system on chip) z rodiny Intel Atom.

 

Současně jsou do brány přímo na úroveň hardwaru implementovány bezpečnostní technologie McAfee, významnou roli hrají také technologie společnosti Wind River, která se po akvizici rovněž stala součástí Intelu. Kromě bezpečnosti poskytuje platforma zákazníkům také vysokou škálovatelnost a pokročilé funkce pro efektivní správu. Plány Intelu v IoT ukazuje i letos dokončená akvizice společnosti Altera, která kromě procesorů SoC dodává také programovatelná hradlová pole (FPGA). Řešení Intel Gateway představuje otevřenou platformu, integrovanou s ekosystémem dalších aplikací a služeb. Navržena je rovněž tak, aby šla optimalizovat pro různé vertikální trhy.

Intel Security odhaluje rizika spojená s vyhledáváním diet a fitness programů na internetu. Nová studie ukazuje, že 88 procent spotřebitelů je si vědomo případných rizik, ale přesto klikají na reklamy propagující diety a fitness.

NOVINKY

  • S ohledem na nadcházející prázdniny provedla společnost Intel Security studii, v níž se pokoušela pochopit chování zákazníků, kteří na internetu hledají nabídku diet a fitness programů, a pomoci jim zorientovat se v možných rizikách.
  • Studie poukazuje na nejrůznější způsoby, jimiž se kybernetičtí zločinci pokoušejí zneužít zájem veřejnosti o diety, a zaměřuje se na chování, které může uživatele vystavit bezpečnostním hrozbám na internetu.

 

Společnost Intel Security zveřejnila zjištění ze své nové studie nazvané „Bezpečnostní dieta na internetu: jste to, na co klikáte“, jež zkoumá online chování Američanů ve věku 21 až 54 let a jejich postoj ke klikání na inzerci dietních programů. Průzkum odhalil, že když dojde na touhu po dokonalém těle, lidé jsou často ochotni obětovat své internetové bezpečí, pokud se dostanou o krok blíž ke svému vytouženému cíli.

 

Léto se blíží a květen je oblíbeným měsícem pro nastartování nové diety a lidé se obracejí k internetu, kde hledají rychlá řešení. Lepší počasí, více slunečního svitu a naplánované dovolené dávají více příležitostí k aktivnímu vyžití, což vede k vlně diet následující dlouho poté, co byla opuštěna novoroční předsevzetí.

 

int_brand_932_RnnrOnTrl_5600_cmyk.jpg

„Kybernetičtí zločinci dokáží velmi dobře pochopit to, jak se dotazy zadávané do vyhledávače mění podle ročního období, přičemž následně dokáží tyto informace maximálně zneužít,“ říká Gary Davis, který má na starosti podporu osvěty u Intel Security. „V tomto ohledu je velice důležité, aby si lidé byli vědomi zásad bezpečného vyhledávání na internetu a věděli, jak identifikovat potenciálně riskantní stránky a e-maily. Proto průběžně investujeme to osvětových snah a snažíme se posílit zvyky, které uživatelům zajistí bezpečnou uživatelskou zkušenost s internetem.“

 

Hlavními body studie jsou:

Dietní reklamy: příliš dobré na to, aby to byla pravda?

61 procent respondentů průzkumu kliklo na reklamní odkaz, který nabízí dietní program. 57 procent respondentů průzkumu by s největší pravděpodobností kliklo na reklamní odkaz slibující dietu před létem. 37 procent respondentů s větší pravděpodobností klikne na reklamní odkaz nebo článek nabízející tipy na dietu, pokud se v reklamě objeví nějaká celebrita.

 

Myslete, než kliknete

30 procent respondentů průzkumu si zakoupilo výrobek přes reklamní odkaz, aniž by vědělo, zda jde o bezpečnou stránku. Téměř polovina respondentů by s největší pravděpodobností klikla na reklamní odkaz na dietní programy vygenerovaný vyhledávačem Google* (47 procent), přičemž další uvedli, že by klikli na odkazy na Facebooku* (42 procent), webové stránce (31 procent) nebo uvnitř aplikace, kterou už používají (28 procent).

Security-Diet-Social-FB_V2_1200X630_fnl.jpg

Dávejte pozor, co sdílíte

Mnoho respondentů uvedlo, že jsou ochotni sdílet informace jako e-mailová adresa (65 procent), plné jméno (51 procent) nebo věk (50 procent) na webové stránce nebo u firmy v naději, že se jim podaří dosáhnout vysněné váhy nebo postavy. Přesto 35 procent respondentů neví, jak ověřit, zda je webová stránka bezpečná předtím, než zadají údaje k platbě nebo osobní informace.

 

Jak se lépe chránit proti kybernetickým útokům zneužívající odkazy na diety

  • Klikejte rozvážně. Nabídky ze stránek, které vypadají příliš lákavě. Například reklama „Zbavte se 5 kil za jeden týden“ může být znamením, že byste ke stránce měli přistupovat opatrně. Webové stránky nebo e-maily mohou obsahovat takzvané phishingové odkazy, které vás zavedou na stránku, kde můžete být svedeni poskytnutí svých osobních údajů kybernetickým zločincům nebo si do počítače stáhnete malware.
  • Prohlížejte bezpečně.
  • Používejte silná hesla.
  • Aktualizujte.
  • Používejte komplexní bezpečnostní řešení.

 

Kde najdete více informací:

Blog Garyho Davise: http://blogs.mcafee.com/consumer/the-security-diet

Pro konverzaci na sociálních médiích použijte #securitydiet

 

Rovněž můžete navštívit stránku Intel Security Facebook na adrese facebook.com/intelsecurity nebo McAfee Security Advice Center, kde najdete informace o nejnovějších hrozbách pro spotřebitele a tipech na bezpečnější život na síti.

 

Metodologie studie

V dubnu 2016 společnost Intel Security objednala u firmy MSI International globální průzkum mezi 15 000 uživateli ve věku 21 až 54 let, přičemž respondenti měli být rovnoměrně rozvrstveni podle věku a pohlaví.

Co mají společného zábavní systém pro cestující ve vlaku, robotický kustod datových center, inteligentní domácnost a automatizace hromadné dopravy? Ano, je to koncept internetu „věcí“ – sítí, systémů, zařízení, snímačů, spotřebičů, ale i lidí. Technologie a obchodní modely pro internet věcí jsou stále v začátcích, navzdory tomu již existuje řada příkladů reálného nasazení v mnoha různých odvětvích.

 

Rozvoj internet věcí nejlépe ilustrují čísla. V roce 2014 bylo na světě údajně zhruba 3,9 miliardy připojených „věcí“, v roce 2016 jich má být 6,4 miliardy a v roce 2020 až 20 miliard (nebo 25, 40 či 60, podle toho, kterých analytiků trhu se zeptáte). Jisté v každém případě je, že tento nový segment roste  a poroste v nejbližších letech dvouciferným tempem.

 

Internet věcí (IoT) přináší inovace do mnoha oblastí soukromého života, podnikání i veřejné správy. Progresívně smýšlející podniky a organizace postupně přichází na jeho přínosy, především na skutečnost, že cílem není pouhé propojení všeho se vším, ale ze všeho připojitelného získávat data a tato data smysluplně využít ke zvyšování efektivity a bezpečnosti, snižování nákladů, lepšímu poznání zákazníků a klientů atd.

 

Bavit se za jízdy dovoleno

Pro konkrétní příklady využití internetu věcí nemusíme chodit daleko. Jedním z nejčerstvějších je zavedení nového informačního a zábavního systému ve vlacích třídy Pendolino Českých drah. Od konce letošního března se v těchto expresech cestující setkají s palubním systémem Passengera od českých tvůrců. Modulární systém s mnoha automatizovanými funkcemi lze přizpůsobit téměř libovolným požadavkům nejen železničních, ale i autobusových, lodních a leteckých přepravců, taxislužby atd. Součástí systému založeného na IoT technologiích společnosti Intel a dalších mohou být specifické softwarové funkce, hardware instalovaný ve vozidle, palubní Wi-Fi a připojení k internetu. O komplexní správu včetně obsahu se stará cloudová řídící platforma.

 

pendolino10.jpgZdroj: ČD

 

“Chceme cestujícím přinést zážitek z cestování na vyšší úrovni. Poskytujeme jim relevantní informace a obsah související s jejich cestou z různých online zdrojů offline na palubě dopravního prostředku. Platformu Intel pro hardware na palubě dopravních prostředků jsme si vybrali pro její výkon, stabilitu a podporu virtualizace. Díky ní můžeme na palubě provozovat i systém pro sběr informací o vozidle a komunikovat s dalšími palubními systémy, jejichž data přenášíme do cloudu. Naše vize směřuje k automatizovanému palubnímu systému s prediktivním chováním,“ doplňuje Jan Kolář, CEO společnosti Passengera.

 

Datové centrum ohlídá chytrý robot

Robot AIRBreeze, na jehož vývoji spolupracovaly české firmy Altron a Bender Robotics, je určen pro datová centra – dohlíží na chod zařízení, komunikuje se svým okolím a pomocí šestice senzorů shromažďuje požadované informace. Jedná se o krásný příklad využití internetu věcí pro správu majetku neboli asset management. Robot, jehož srdcem je procesor Intel Core i3, dokáže například nahlédnout do serverové skříně a naskenováním BAR nebo QR kódů zjistit aktuální stav, pomocí termokamery sledovat teplotu nebo pohyb lidí, měří vlhkost a detekuje změny v okolním prostředí. „Robot je schopen zcela samostatného pohybu, řízen pouze vlastní "umělou inteligencí", přičemž na vyžádání komunikuje s operátorem třeba na opačné straně světa. Pomocí tří kamer monitoruje své okolí, je schopen rozpoznat nebezpečné předměty a pořizovat bezpečnostní záznam v reálném čase. Pro vlastní orientaci v datacentru využívá laserový scanner známý také např. ze stále populárnějších automobilů bez řidiče,“ vysvětluje Stanislav Věchet, Chief Visionary Officer ze společnosti Bender Robotics. Ta již v současnosti pracuje i na dalším zajímavém projektu na bázi IoT, a sice na monitoringu včelích úlů.

 

Budova se učí hospodařit

Za hranicemi slouží IoT technologie například k optimalizaci spotřeby elektrické energie a vody v komerčních budovách. V kancelářské budově Port v San Diegu technologie Intel IoT Gateway monitoruje systém vytápění, větrání a  klimatizace, osvětlení a využití elektrických zásuvek a pomáhá snižovat spotřebu a v důsledku omezovat emise skleníkových plynů.

 

Chytrý skleník řídí celý ekosystém

Společnost NWT a.s., která se řadí mezi nejvýznamnější technologické a inovační firmy v České republice a soustředí se na „nové světové technologie“, vybudovala pro farmu ve slovenských Kameničanech moderní skleník pro pěstování rajčat. Špičkové výpočetní technologie s propracovaným systémem bezdrátových senzorů a ovladačů zde řídí vše – vytápění, závlahu, větrání, osvětlení i vypouštění čmeláků z úlů, aby ve vhodný čas vylétli opylovat rostliny. Pokud se projekt osvědčí, budeme se s plně automatizovanými, počítačově řízenými pěstírnami zeleniny pravděpodobně v české krajině setkávat stále častěji.

 

Možností využití internetu věcí je nepřeberně a různá odvětví jej využívají značně odlišným způsobem. V dnešní průkopnické době, kdy všichni teprve získávají zkušenosti, se doporučuje experimentovat s projekty malého rozsahu a pečlivě měřit skutečné přínosy. Rozumné je také čerpat inspiraci v jiných oborech. Je možné, že díky uvažování v kontextu IoT naleznete zcela nové tržní příležitosti tam, kde by vás dříve nenapadlo hledat.

Datacentrum Rondel v Ústí nad Labem má jasno v poskytovaných službách a jeho zákazníci se mohou spolehnout na individuální přístup v nabídce služeb, bez nadbytečného balastu, který by nevyužili, a službu by zbytečně prodražoval, sděluje Karel Uhlíř, jeho technický ředitel.

 

Na co se zákazník ptá, když po vašem datacentru požaduje služby IaaS a PaaS, případně SaaS?

Zákazníci se většinou ptají na základní infrastrukturu datového centra, úroveň zabezpečení a někdy virtualizační platformu, kterou používáme.

 

karel_uhlir_dcrondel_s.jpg

Záleží podnikovým zákazníkům na tom, na jaké infrastruktuře vaše cloudové služby běží?

Zákazníky zajímá, jak jsme zabezpečení proti výpadku, a jak zajistíme bezpečnost jejich dat, a to jak z pohledu fyzické bezpečnosti, tak z pohledu IT. Například zda jejich data budou šifrována a kdo k nim bude mít přístup. Konkrétní hardware už většinou není rozhodujícím faktorem.

 

V jakém prostředí softwarové infrastruktury vaše služby nabízíte?

Aktuálně řešíme virtualizaci na KVM a VMware, ale do budoucna bychom chtěli vyzkoušet i Azure Stack a OpenStack. Nechceme se omezovat na jednu platformu.

 

Cítíte konkurenci od nadnárodních poskytovatelů cloudu, jako například Google, Amazon, Microsoft, IBM apod? Jak se jí bráníte?

Konkurenci ze strany těchto velkých poskytovatelů cítíme jen částečně. Naší výhodou je flexibilita a možnost nabídnout řešení zákazníkovi na míru. Velké firmy oproti tomu mají většinou jasně definovanou cenovou politiku a jednotlivé zákazníky neřeší, ani totiž nemohou. Zároveň dost často přidají ke službě, kterou chcete, ještě plno „balastu“, o který nemáte zájem. A zákazník se pak jasně ptá, proč tolik platí, když potřebuje pouze 10 % funkčnosti.

 

Která procesorová platforma má u vás pro nabízené služby nejvyšší přítomnost?

Převažují u nás procesory Intel, ale někde využíváme i ARM.

 

Jste členem programu některého z výrobců, kteří dodávají základní infrastrukturu pro datacentra, ať už hardwarovou, nebo softwarovou?

Nejsme. O několika programech však uvažujeme.

 

Jak často plánujete obnovu vašeho serverového parku, zejména s ohledem na zvyšování měrného výkonu celého datacentra a snižování spotřeby energie, které každá nová generace procesorů
Intel přináší?

Vzhledem k tomu, že generace nových procesorů přicházejí poměrně rychle, tak se snažíme hlavně o optimalizaci nákupu. Snažíme se nakupovat hardware podle potřeby, což sice přináší zvýšené náklady na údržbu, ale na druhou stranu máme k dispozici, co trh aktuálně nabízí, a zákazníkům to nabízíme. Ti u nás zároveň platí pouze za spotřebovanou elektřinu, což se jim může s každou novou generací procesorů příjemně projevit na nákladech. Nicméně, náš odhad pro obnovu serverového parku je zhruba každé tři až čtyři roky.

 

Znáte technologie Intel TXT pro snížení rizika napadení škodlivým kódem, AES-NI pro zrychlené šifrování, nebo FlexMigration pro usnadnění migrace dat ve virtualizovaných prostředích MS
Hyper-V, VMware nebo Citrix? Využíváte je? Napadlo vás postavit na nich nějakou službu, například šifrování AES-NI, nebo verifikaci důvěryhodného startu a zajištění důvěryhodné geolokace dat díky Intel TXT?

Pokud se nepletu, tak tyto technologie jsou podporovány na úrovni virtualizace, takže je budeme využívat i v našich službách.

 

Využíváte ve svých datacentrech také průmyslová úložiště SSD? Od kterých výrobců? Víte, že je nabízí i Intel?

Zatím průmyslová SSD uložiště nepoužíváme, ale uvažujeme o nich. Primárně uvažujeme o řadě 3600 a 3700 od Intelu. SSD uložiště od Intelu mají dobrou pověst.

 

Rozhovor publikujeme se svolením portálu IT BIZ.cz

 

Žijeme v 21. století a přesto drtivá většina domácností a měst funguje, jako by moderní technologie ani neexistovaly. Přední české i nadnárodní společnosti jako O2, Microsoft, Intel, IBM, MICRORISC nebo AAEON představí svá řešení pro Internet věcí a chytrá města na IQRF konferenci 25. a 26. května v Praze.

iqrf.jpg

 

MICRORISC oficiálně představí projekt IQRF.zones umožňující okamžité připojení jakékoliv zařízení do Internetu věcí. O2 odhalí svůj projekt pro chytré domácnosti a chytrá města.
tcp cloud ukáže, jak lze v rámci IoT a chytrých měst využívat nejmodernější cloudové technologie jako OpenStack nebo Kubernetes. Microsoft pak v praxi předvede, jak připojit ekosystém IQRF přímo do cloudové platformy Azure, a s IBM budeme sbírat data z dronu do platformy Bluemix. Samozřejmě nebude chybět ani řada praktických prezentací členů IQRF Alliance. Očekáváme účast více než 100 lidí z více než 15 zemí.

 

Zajímají-li Vás inteligentní města, chytré budovy nebo IoT, pak na Konferenci IQRF, která se stala i součástí Týdne inovací, nesmíte chybět.

 

Místo: Praha, Hotel Step****

 

Datum a čas: 25. května 2016, 8:30 - 13:00

 

Program pro média:

 

8:50                          uvítání, pohoštění

 

9:00 – 11:30             klíčové prezentace

 

11:30                        fotografování účastníků (možnost pořízení vlastních fotografií)

 

11:30 – 12:20           prohlídka reálných produktů v „Market place“, oběd, rozhovory

 

12:30                        možnost individuálních rozhovorů / prezentace členů IQRF Alliance

 

Samozřejmě jste zváni na celý konferenční program během obou dnů.
V případě zájmu Vás zveme také na večerní projížďku lodí v srdci Prahy, která se uskuteční 25. května od 18:00 do 22:00 hodin.

 

Registrace: http://iqrf.org/conference2016

 

 

 

Klíčové prezentace

 

End customer expectations from Smart Home and Smart Cities

IQRF Alliance

Šimon Chudoba
CEO

Internet & Things. Nirvana is Far. And Close.

MICRORISC

Vladimír Šulc
CEO

Smart Home: Making it a reality

O2 Czech Republic

Jindřich Fremuth
Director, Consumer Division

Understanding Smart Cities

O2 IT Services

Václav Provazník
Director, Commercial Division

Smart Cities and IoT cloud solutions

tcp cloud

Adam Skotnický
CEO

Secure performance for business changing intelligence

Intel Czech Tradings
AAEON

Petr Ulvr, Bus. Dvlp. Mngr.
Maciej Talalaj, Sales Mngr.

Using Windows 10 IoT Core and Azure to manage, collect and vizualize data from IQRF GW

Microsoft

Martin Šimeček Technical Evangelist

Watson IoT in IBM Bluemix live demo

IBM

Jaroslav Straka, Cloud Specialist

Petr Leština: Cloud Unit Competency Lead

 

 

 

Při slavnostním vyhlašování oceněných prací na největší vědecké soutěži Intel ISEF určené pro středoškoláky získal pódiové umístění projekt jednoho z českých reprezentantů. Barbora Čechová vybojovala v americkém Phoenixu v konkurenci vědeckých talentů z celého světa čtvrté místo v oboru biochemie za projekt studia jednoho z lidských proteinů. Hlavní cenu Gordona E. Moorea dotovanou 75 tisíci dolarů obdržel osmnáctiletý kanadský student Austin Wang za vývoj mikrobiálních palivových článků, jež přeměňují organický odpad na elektřinu.

 

„Helikáza Rothmund-Thomsonova syndromu a její DNA vazebné preference“ – tak zní název projektu studentky Barbory Čechové, za který si odváží čtvrté místo z celosvětového finále soutěže Intel ISEF 2016. Biochemie byla jednou z dvaadvaceti kategorií, ve kterých soutěžilo více než 1700 středoškolských studentů ze 77 zemí. Při dnešním slavnostním vyhlášení vítězů v arizonském Phoenixu Barbora Čechová z Brna uspěla nejlépe z české výpravy, kterou tvořilo celkem sedm mladých vědců.

LR_Barbora_Cechova.jpg 

 

 

Na počátku projektu maturantky gymnázia Matyáše Lercha v Brně stála snaha pochopit, jak na molekulární úrovni vzniká rakovina. Přes Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu se dostala k práci v Laboratoři rekombinace a opravy DNA z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.  „Ve své práci se zabývám studiem jednoho z lidských proteinů – RECQ4, který má také název Helikáza Rothmund-Thomsonova syndromu. Pomocí biochemických experimentů se snažím odhalit jeho přesnou funkci v lidském organismu,“ říká Barbora Čechová. Pokud tento protein nefunguje tak jak má, projevuje se u člověka syndrom charakterizovaný kosterními defekty či predispozicemi k rakovině. Její výsledky by mohly být prvním krůčkem k pochopení podstaty syndromu a výhledově i k jeho úspěšné léčbě. Zkoumaný protein má velký potenciál v antirakovinné terapii. Na Intel ISEF 2016 bude Barbora soutěžit v kategorii biochemie a po návratu ji čeká, stejně jako všechny ostatní české reprezentanty, maturita. Hlásí se ke studiu medicíny, protože by chtěla být u toho, jak vědecké objevy pomáhají léčit lidské nemoci.

 

„Dostat se na Intel ISEF byl můj největší sen už dlouho a nikdy jsem si nemyslela, že se mi splní. Je neuvěřitelné, že se tolik chytrých lidí z různých koutů světa sejde na jednom místě s mnoha nápady jak zlepšit svět a objevit neobjevené. Konkurence ale bude určitě veliká, proto beru jako úspěch už to, že na Intel ISEF mohu jet,“ uváděla před cestou s tím, že výhru by oslavila s kamarády a pak se zase vrátila ke své práci v laboratoři.

 

Největší celosvětová soutěž v oboru vědy a techniky určená pro studenty středních škol, již od roku 1950 organizuje Společnost pro vědu a veřejnost a Intel je jejím hlavním partnerem od roku 1997, představuje pro setkávání dorůstající vědecké elity ideální platformu. „Například mezinárodní porotu tvořilo více než 1000 vědeckých špiček včetně několika držitelů Nobelových cen. Do 419 národních a regionálních soutěží se v 77 zemích světa zapojuje přes sedm milionů studentů, z nichž vzejde skutečná špička, proto už jen postup do světového finále je obrovský úspěch. Autoři vítězných projektů a jejich školy letos obdrží finanční prémie v souhrnu přesahující částku 95 milionů korun, kromě toho jakékoli pódiové umístění otevírá dveře ke studiu těch nejprestižnějších univerzit,“ říká Pavel Svoboda ze společnosti Intel, který je za Intel ISEF odpovědný.

 

Osmnáctiletý mikrobiolog vyvinul palivové články, jež přeměňují organický odpad na elektřinu

  polečnost Intel a Společnost pro vědu a veřejnost dnes také dekorovaly hlavní vítěze -  nejvyšší ocenění si z Intel ISEF 2016 veze osmnáctiletý Han Jie (Austin) Wang z kanadského Vancouveru. Cenu Gordona Moorea spojenou s odměnou ve výši 75 000 dolarů převzal za vývoj mikrobiálních palivových článků (microbial fuel cells - MFCs), které účinněji přeměňují organický odpad na elektřinu.

 

Teenagerovi Wangovi se podařilo identifikovat specifické geny v geneticky zdokonalené bakterii E. coli. Díky jeho objevu tak lze vytvářet významně vice elektřiny než ve stávajících MFC články. Přitom náklady jsou srovnatelné se solární energií, což, jak se autor domnívá, umožní jeho řešení nabízet komerčně.

 

Cenu Nadace Intel pro mladé vědce, která je určena druhému až třetímu v celkovém pořadí, získal teprve patnáctiletý Syamantak Payra z Friendswoodu v Texasu za nízkonákladovou kolenovou výztuhu, jež s podporou zabudované elektroniky umožní člověku s oslabenou nohou chodit přirozeným způsobem. Druhou nositelkou této ceny spojené s odměnou 50 000 dolarů je sedmnáctiletá Kathy Liu ze Salt Lake City v Utahu, jež vyvinula alternativní baterii s podstatně vyšší výdrží a bezpečností než jsou stávající modely. Dobíjecí baterie od Liu je menší a lehčí - a ve srovnání s lithium-iontovými bateriemi užívanými v letadlech či mobilních telefonech je navíc zcela bez rizika vznícení.

 

Ročník 2016 Intel ISEF představil vice než 1 700 mladých středoškolských studentů. Přibližně 600 studentů získalo ceny a stipendia za inovativní výzkum, včetně 22 vítězů jednotlivých kategorií. Každý z nich získal prémii 5 000 dolarů. Nadace společnosti Intel rovněž uděluje cenu 1 000 dolarů jejich škole a soutěži, již reprezentují.

 

Více o finále Intel ISEF 2016, české účasti a projektech českých studentů:

 

 

Na „olympiádu“ vědeckých talentů Intel ISEF 2016 jede sedm českých středoškoláků http://iq.intel.cz/na-olympiadu-vedeckych-talentu-intel-isef-2016-jede-sedm-ceskych-stredoskolaku/?_topic=science

 

Barbora Čechová http://iq.intel.cz/chci-pochopit-jak-na-molekularni-urovni-vznika-rakovina/

 

Matěj Hlaváč, Jakub Červinka http://iq.intel.cz/nasli-jsme-zpusob-jak-levne-simulovat-prostredi-rakovinneho-nadoru

 

Lukáš Janecký http://iq.intel.cz/z-laborky-primo-do-ameriky/

 

Tereza Kadlecová http://iq.intel.cz/panelaky-nebourat-aneb-moje-cesta-ke-zdravemu-bydleni/?_topic=education

 

Renata Štaffová http://iq.intel.cz/zkoumam-jak-zpomalit-starnuti-rostlin/

 

Kateřina Valentová http://iq.intel.cz/intel-isef-bude-zlaty-hreb-meho-stredoskolskeho-vedatorstvi/

 

 

Intel, Cisco a Deutsche Telekom vyhlásily dvanáct evropských startupů, které budou společně s nimi rozvíjet projekty v rámci akcelerátoru Challenge Up! Druhý ročník intenzivního sedmiměsíčního programu je navržen pro startupy, jež se zabývají vývojem řešení v oblasti internetu věcí (IoT). Úspěšným završením tohoto programu se začínající firmy prokáží jako vhodný cíl pro investování ze strany pořádajících společností, které současně s tím podpoří vývoj jejich produktu či služby pro globální trhy. Demo Day’, během něhož se těchto dvanáct společných projektů představí, proběhne v 29. listopadu v berlínském hub:raum.

 

eParkomat.jpg 

 

Mezi finalisty postoupil startup z České republiky eParkomat. Jedná se o unikátní platformu a algoritmus využívající data z mobilních sítí k tomu, aby předpovídal obsazenost parkovacích míst s přesností až 96 procent. Nepotřebuje k tomu žádný dodatečný hardware, jako jsou kamery, čidla či drony. eParkomat se dříve nazýval T-Parking.

 

Dvanáct startupů vzešlo z finálního výběru technologických a obchodních expertů společností Intel, Cisco a Deutsche Telecom během Selection Days, jež se konaly tento týden v Krakově.

 

Jaké projekty postoupily?

 

  • Ayyeka | Israel | www.ayyeka.com

    Ayyeka develops end-to-end remote monitoring solutions that streamline and secure the process of bringing field data to decision makers and SCADA systems, enabling smart infrastructure and environmental networks.

  • BeeBryte | France | www.beebryte.com

    BeeBryte has invented an intelligent energy storage system connected to the electrical meter of commercial industrial buildings, to minimise the utility bill of clients, resulting in savings of up to 40 per cent.

  • Dynamic Components | Germany | www.dynamic-components.de

    With its XME technology, Dynamic Components provides a distributed data integration platform which connects embedded systems such as machines and sensors, by uniquely combining real-time and flexible play capabilities.

  • Emerald Air | Poland | www.emeraldair.co

    Emerald Air is a complete system (hardware and app), that monitors and cleans the air around you to protect your family from sickness.

  • eParkomat | Czech Republic | www.eparkomat.com

    eParkomat - formerly T-Parking - is an unique platform and algorithm using cellular signalling data from mobile networks, to predict the occupation of parking spots on-street with an accuracy of up to 96%, using no additional hardware such as cameras, sensors or drones.

  • Incelligent | Greece | www.incelligent.net

    Incelligent provides a software framework that enables telecom operators to optimise their network in real time, improving Customer Retention processes and monetising Big Data.

  • NFWare | Germany | www.nfware.com

    NFWare develops the world's fastest virtualised IP routing software for carriers' networks and datacenters. The technology allows to process hundreds of gigabits of traffic faster than hardware, running on standard x86 servers in NFV and cloud environments.

  • Smart Worker | Austria | www.knapp.com/service

    Smart Worker’s Wearable Services Solution Kisoft WebEye brings the latest technology to service and augmented reality. Kisoft WebEye drastically reduces the time to fix, which saves

    valuable time and expense.  Learning from experts, Kisoft WebEye delivers step by step, intuitive and efficient

    1. training.
  • TERAKI | Germany | www.teraki.com

    TERAKI offers Big Data optimisation solutions from any type of Internet of Things sensors. Based on their core technology and other techniques, they are offering a unique way to send relevant information from any sensor source and be able to reproduce the original dataset at destination.

  • Toposens | Germany | www.toposens.com

    Toposens builds innovative 3D sensor technology which can perceive its surroundings via ultrasound in real time.

  • VisionLabs | Russia | visonlabs.ru

    VisionLabs is a visual recognition company. According to LFW independent benchmarks, VisionLabs is in the top-3 of the best commercial facial recognition technologies in the world.

  • WICASTR | UK | www.wicastr.com

    WICASTR is a SMART patented wireless platform that facilitates the creation of wireless networks for content distribution everywhere.

  

Před sedmi lety tým Marka Votroubka se svým projektem The EiMSA Robot zvítězil ve finále světové vědecké soutěže středoškoláků Intel ISEF v americkém Renu. Dnes vlastní největší 3D fotobanku na světě, je konstruktérem unikátní vřetenové sekačky EDWIN firmy Swardman a má plnou hlavu dalších projektů. „Kdyby nebylo soutěže Intel ISEF, určitě bych dělal to, co teď, ale tak o pět let později,“ říká Marek Votroubek k tomu, jak mu účast v největší světové soutěží pro mladé vědce změnila život.

 

Přijít na kloub tomu, jak věci – a především nejrůznější stroje – fungují, ho zajímalo od dětství. Rodiče Marka Votroubka to nejspíš na Vánoce neměli s výběrem vhodného dárku moc složité – stavebnice LEGO byla jeho favorit. Dodnes ji u velmi komplikovaných soustav občas používá, aby si ověřil, zda jeho nápad bude fungovat tak, jak předpokládá. A sáhne po ní raději než po počítačovém programu.

  lrDSC_4696.jpg

 

 

Má geniální technický mozek a představivost, tah na bránu, chuť se dál vzdělávat a slušnou vyřídilku. Za posledních sedm let se moc nezastavil a svůj úspěch v soutěži Intel ISEF tak díky svojí pracovitosti dokázal zúročit na maximum. „Účast v soutěži Intel ISEF mi pomohla osvojit si styl práce a prezentace, ze kterých těžím každodenně až dodnes, ať už pracuji na jakémkoli jiném projektu,“ říká Marek Votroubek. Jeho polem působnosti jsou především speciální mechanická a konstrukční řešení.

 

„Pivní robot“ – slibný začátek kariéry konstruktéra

 

Na střední škole už to nebylo jen klukovské hraní. A když Markovi Votroubkovi a jeho spolužákovi Petrovi Bubeníčkovi jejich učitelka chemie a fyziky Martina Kunderová navrhla, ať svoje technické dovednosti zkusí uplatnit v soutěži Intel ISEF, pustili se do toho. Vznikl tak projekt The EiMSA Robot – robot, který byl zkonstruován tak, aby dokázal vyhledávat předměty pomocí vlastního programu, a manipulovat s nimi podle potřeby obsluhy. Vnímání robota zajišťuje digitální kamera, která posílá snímky do počítače, kde jsou následně zpracovány, a probíhá vyhledávání předdefinovaného předmětu. Pokud je požadovaný předmět nalezen, zasílá příkazy do řídicích modulů motorů. Základem pohybu jsou elektromotory z aku-vrtaček, které pohybují s osmi hnanými koly a ramenem přizpůsobeným k uchopování různých předmětů. 

 

Přezdívka „pivní robot“ vznikla kvůli tomu, že gymnazisti chtěli robota, který by dokázal najít láhev piva a nalít ho do sklenice. Ve finále soutěže Intel ISEF v USA s ním pak zvítězili v konkurenci 320 projektů z 56 zemí světa. „Na rozdíl od jiných týmů jsme svůj projekt znali do posledního šroubku, protože jsme na něm strávili stovky hodin práce a snadno jsme porotě dokázali vysvětlit a obhájit, co, proč a jak je v konstrukci robota EiMSAR použité,“ vysvětluje Marek Votroubek.

 

lrP1310170.jpg

 

Konstrukce robota je společným dílem Votroubka a Bubeníčka, k programování si přizvali kamaráda Jana Krále. Osmnáctiletým studentům z Gymnázia v Litomyšli tak v roce 2009 v americkém Renu tleskala mimo jiné desítka nositelů Nobelovy ceny, získali finanční odměnu 3000 dolarů a právo studia na jakékoliv americké univerzitě bez nutnosti absolvovat přijímací řízení či pohovory. Této možnosti však nakonec žádný z nich nevyužil. Marek Votroubek zamířil na ČVUT – ústav konstruování částí strojů, Petr Bubeníček na ústav fyzikální chemie při VŠCHT a Jan Král na elektrotechniku VUT Brno. Finanční odměnu si rozdělili, z valné části však pokryla náklady na náročnou stavbu soutěžního robota, a to i když řadu součástek tým Marka Votroubka získal ze sběrny a podporu i zázemí jim poskytla škola a jejich rodiny.

 

Nicnedělání mě nebaví

 

Ačkoli je Markovi Votroubkovi teprve 25 let, může se kromě vítězství v soutěži Intel ISEF pochlubit i dalšími úspěšnými projekty. Od třinácti chodil na brigády a už v patnácti letech měl jasno v tom, že nechce skončit někde v práci od osmi do pěti. Před dvěma roky založil s Petrem Bubeníčkem startup 3Doid, která je v současnosti největší světovou 3D produktovou fotobankou, jejich trojrozměrné fotky používají všechny významné české internetové obchody. Černou elektroniku dokonce fotí rychleji, než přibývá na trhu a v nejbližší době se chystají ve 3D fotit i vybrané předměty ze sbírky Národní galerie. „Vítězství na Intel ISEF nám otevřelo brány do skutečného byznysu, a to nejen publicitou této soutěže, ale i pracovními výsledky a zkušenostmi, díky kterým jsme se právě tak dobře umístili. Přechod ze školního projektu k reálnému podnikání tak byl velmi snadný,“ shrnuje Marek Votroubek.

 

Kromě toho je Marek Votroubek také konstruktérem originálního konceptu vřetenové sekačky EDWIN výrobce Swardman. Dalším z jeho rozpracovaných, zatím akademických, projektů je invalidní vozík, který by zvládl jízdu v terénu. „Náš robot – vozík by fungoval obdobně jako auto, jen by měl osm kol. Zvládl by nejen přejíždět terénní nerovnosti, ale také pomocí hydraulických válců překonat třeba schody,“ sděluje Marek Votroubek.

 

lrDSC_0121.jpg 

 

 

Svůj čas Marek Votroubek dělí mezi několik měst – dva dny v týdnu tráví v Praze prací na sekačce EDWIN. Zbytek týdne pak pendluje mezi rodnou Litomyšlí, Brnem, kde má společnost 3Doid kanceláře a Ostravou, kde všechny 3D fotky vznikají. Na rozdíl od většiny svých vrstevníků si vysoké pracovní nasazení nejspíš opravdu užívá. Prokrastinace je mu cizí, pokud má něco udělat, neodkládá to a vrhne se na to hned. „Snažím se pracovat na maximum, dokud mi to myslí, odpočívat – respektive jen svoje projekty udržovat v chodu – budu až tak nejdříve za pět, deset let, “ říká Votroubek.

 

Litomyšlské gymnázium i díky Votroubkovi generuje další projekty pro Intel ISEF

 

Podobně jako jeho dalším dvěma kolegům z projektu robota EiMSA, kteří uvažují o tom, že se po studiu postaví za katedru, ani Markovi Votroubkovi není cizí svoje know-how předat mladším studentům. Z jeho domovského Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli se do soutěže Intel ISEF každým rokem hlásí dva až tři projekty, které se zpravidla vždy dostanou do Akademie věd ČR na národní finále soutěže AMAVET, odkud se pak rekrutuje polovina finalistů za Českou republiku.  Je to i zásluhou Marka Votroubka, který do Litomyšli jezdí přednášet a jehož úspěšný pivní robot tam dodnes visí na nástěnce.

 

„Podpora motivace studentů na středních školách mi přijde zásadní. Mým cílem je středoškoláky přesvědčit, že rozvíjet vlastní vědecké nápady má větší smysl, než jen pasivně proplouvat studiem a na příkladu sebe sama jim ukázat, že lze úspěšně realizovat i nákladné a složité projekty,“ uzavírá Votroubek. V letošním roce se finále Intel ISEF z litomyšlského gymnázia zúčastní talentovaná chemička Kateřina Valentová, jejíž projekt se týká výzkumu hyaluronanu, látky, která tvoří jednu z hlavních složek mezibuněčné hmoty a má mnoho výjimečných biologických funkcí.

 

 

Případy prolomení bezpečnostní ochrany, která mají dopad na miliony uživatelů, se objevily před několika lety, přesto dnes na tom s ochranou osobních dat nebo výběrem dobrých hesel nejsme o nic lépe než předtím. Některé společnosti však již začaly hledat způsoby, jak zabezpečit data svých zákazníků lépe, než to umožňují hesla či PIN. V poslední době se na chytrých telefonech stále častěji objevují snímače otisků prstů, novinkou pak jsou snímače sítnice oka. V budoucnosti se ale možná dočkáme ještě vyspělejšího způsobu přihlašování do online služeb a ochrany data: totiž prostřednictvím snímání mozku.

 

le ještě se příliš neradujte, protože do chytrých telefonů a notebooků se rozhodně nedostanou přes noc. I když vývoj této technologie nepochybně bude ještě nějaký čas trvat, vědci již přišli na to, jak identifikovat uživatele prostřednictvím snímání mozku. Systém pracuje téměř bezchybně a nejde ošálit, což by znamenalo, že hackeři budou mít cestu do vašeho systému mnohem těžší.

 

  eeg_recording (1).jpg

Image courtesy Petter Kallioinen via Wikimedia Commons

 

Technologie je ve skutečnosti poměrně jednoduchá. Vědci z Univerzity v Bighamptonu vyvinuli zajímavé zařízení. To pomocí elektroencefalogramové (EEG) čepice promítne uživateli 500 snímků rychlostí dva za vteřinu. Reakce mozku na jednotlivé obrázky vytváří jedinečnou mapu, na jejímž základě dokáže specializovaný software určit jednoho člověka z třiceti s jistotou na sto procent.

 

  Jednoho dne to nahradí zadávání PIN

 

Problém se systémem je v tom, že ho nelze uplatnit na všechna zařízení. Nicméně jeho přesnost je úctyhodná a je dobře možné, že položí základy pro budoucí řešení, která bude možné do digitálních zařízení integrovat podstatně snadněji. Zařízení ukazuje uživatelům obrázky jako například kousek pizzy, slovo „hlavolam“ a další, přičemž každý z těchto snímků má vyvolat určitou reakci. Čím více obrázků se použije, tím menší je pravděpodobnost, že by někdo mohl reakci mozku na ně napodobit.

 

 

Když vezmete stovky těchto snímků a uvědomíte si, že na jednotlivé snímky každý člověk reaguje jinak, je jasné, že identifikace dotyčného dle aktivity jeho mozku je skutečně přesná. Vědci zkoumali, zda lze systém nějak prolomit a dosud se jim to nepodařilo. Ještě lepší je to, že systém by mohl zabránit vám samotným přihlásit se k účtu, a to podle aktivity vašeho mozku. Teorie je taková, že byste se nemohli nalogovat, pokud by na vás někdo mířil pistolí, anebo se nacházeli v jiné svízelné situaci, neboť aktivita mozku se v situacích, které mohou ohrozit život, výrazně mění. 

 

 

Měli vizi a ne jednu, tak do toho šlápli, vybudovali si vlastní datacentrum a chtějí jít dál. Rozhovor s Vlastimilem Pečínkou, CTO společnosti Seznam.cz, byl opravdu velmi otevřený.

 

Proč jste se vůbec rozhodli vybudovat nové datacentrum?

 

Tato idea vznikla před mnoha lety, měli jsme pro to několik důvodů.

 

Za prvé jsme došli do ekonomického bodu zlomu, kdy se nám číselně vyplatí provozovat vlastní datové centrum, na vlastní náklady. Z hlediska služeb datových center jsme totiž v České republice jedním z největších zákazníků a pokud jste někde v pronájmu, samozřejmě platíte majiteli jeho původní investici a nějakou marži. Když pak dosáhnete nějaké velikosti, začnou vám čísla vycházet jinak a uvědomíte si, že z hlediska provozu to ekonomicky utáhnete. Zejména, pokud začnete investovat do modernějších technologií, ať už jde o nižší spotřebu serverů, jejich chlazení, UPS, transformátory atd. Problém stávajících datových center je, že jsou poplatné době svého vzniku, zatímco my jsme si mohli do kalkulací našeho datového centra promítnout už jeho vyšší energetickou efektivitu. Z ekonomického hlediska nám prostě vyšlo, že postavit si vlastní nové datové centrum už nám dává smysl.

 

Druhým důvodem bylo, že v pronajatých datových centrech jsme byli významným zákazníkem, měli jsme v nich lidi 24x7, s každým z těchto datacenter jsme si prožili i jejich průšvihy, a s tím se mimochodem člověk dozví a naučí nejvíc. Díky tomu v nás vzrostlo sebevědomí do té míry, že jsme si řekli, že to prostě dokážeme taky.

 

Konečně třetím důvodem pro výstavbu vlastního datacentra bylo, že Seznam.cz ke svému podnikání datové centrum prostě potřebujeme, a je přitom úplně jedno, jestli je naše vlastní nebo pronajaté. Řekli jsme si tedy, že když nám vyšly pozitivně předchozí dva body, pojistíme si naše podnikání tím, že budeme mít jedno naše vlastní datacentrum a staneme se tím více nezávislými na třetích stranách.

 

Ještě k tomu přispěl čtvrtý důvod, který bych rád dodal, a že jsme na venek sice mediální firma, ale na druhou stranu jsme vnitřně velmi technologičtí. Proto jsme uvítali jako výhodu, když můžeme mít přímo „v baráku“ vedle produktu, vývoje a provoz všeho co děláme, také i datové centrum. Technologická linka je tím spojena a byť to není na první pohled zcela zřejmé, vše se vzájemně ovlivňuje. Můžete totiž vymýšlet nějaký nový produkt a zároveň víte, že máte vlastní datové centrum, kde si jej můžete rovnou poladit.

 

Vlastimil_Pecinka_Seznam_CTO.JPG

 

Zvolili jste vlastní řešení serverové architektury, nebo nějaké integrované, jako například VCE (VMWare, Cisco, EMC), které nasadili v Českých Radiokomunikacích?

 

O nás je známo, že nekupujeme řešení třetích stran, ale využíváme toho, co přináší komunita open source, což si pak upravujeme. Výstavba datového centra se tedy netýkala toho, jakým způsobem používáme naši infrastrukturu nebo cloud. Na vše máme vlastní řešení, které běží na Debian Linuxu, používáme upravený linuxový kernel, k tomu OpenVZ a LXC, k tomu vlastní management a orchestrační vrstvu, která s tím souvisí.

 

Máte servery a storage od jediného, nebo od více dodavatelů, abyste nebyli závislí jen na jednom (vendor-lock)?

 

Vendor-lock je pro nás samozřejmě téma, a proto se cíleně nechceme upsat jedinému dodavateli, takže servery bereme od více z nich, a také jim to přímo říkáme. Pro nás je dnes server komoditou, kupujeme je jak rohlíky na krámě. V dané chvíli je bereme minimálně od dvou dodavatelů, někdy do tří až čtyř, záleží jak kdy a na co.

 

Na jakou procesorovou platformu se orientujete? Uvažovali jste také nějakou RISCovou s open source, když běží jak na IBM Power, tak na Sun/Oracle/Fujitsu/Sparc?

 

V drtivé většině běžíme na Intelech (http://www.itbiz.cz/clanky/co-znamena-intel-cloud-finder), je to výsledek historického vývoje, nejde o žádné zásadní rozhodnutí. Měli jsme historicky i mašiny na platformě Sparc, ale to bylo kvůli tomu, že se nám líbila serverová storage, která na Sparcích běžela. Stala se však doslova kapkou v moři, takže jsme měli vyšší náklady na její údržbu a budování nějakého know-how v lidech, takže dnes jsme už plně na Intelu.

 

Co se týče storage, využíváte také SSD? Od kterého dodavatele?

 

Kupovat nějaké větší storage, to dnes pro nás není téma, dříve jsme však nějaké měli. Storage budujeme pomocí softwaru, jež tvoří clustery ze serverů, které drží data. SSD používáme pro tierované storage, to znamená mix klasických disků a SSD. Z mého úhlu pohledu se do dvou let vše zlomí a většinou budeme brát SSD, ať už se pod tímto pojmem myslí cokoliv, od flash SSD, nebo nějaké nové koncepty non-volatilních pamětí, jakými mají být memristory od HP nebo 3D XPoint (http://www.intel.com/content/www/us/en/architecture-and-technology/3d-xpoint-technology-animation.html) od Intelu, které přinesou úplně jiný pohled na celé IT, nejen na storage. Půjde o koncept, kdy mohu mít v uvozovkách univerzální paměť, stejně rychlou jako RAM, přičemž data přežijí vypnutí stroje nebo jeho restart. Přijdou úplně jiné, nové možnosti pro práci operačního systému a aplikací. V současné době ale SSD kvůli rychlosti a nižším energetickým nárokům používáme, a budou pro nás stále důležitější. Intel se hodně snaží, bereme je i od něj,  nikoliv však výhradně, vždy hodnotíme dobrý poměr cena/výkon/kvalita. SSD Intel (http://www.intel.eu/content/www/eu/en/solid-state-drives/solid-state-drives-ssd.html?wapkw=ssd&_ga=1.250981382.1620779417.1452676239) jsou v tomto hodně dobré, neuzavíráme se však výhradně do Intelu.

 

Už jste se zmínil, že využíváte softwarově definovanou architekturu. Orientujete se na ni včetně serverů, storage a sítí?

 

Jde o složitější věc, SDA je dnes na trhu buzzwordem, který každý výrobce rád používá a každý si pod tím představuje něco jiného. Abychom se odlišili od toho, co nabízí například Amazon jako cloudové řešení, jsme mnohem jednodušší. Naše infrastruktura je statická v čase a roste co do množství provozu, který potřebujeme zvládnout. Nepotřebujeme tolik nástrojů pro dynamické změny infrastruktury. V tomto kontextu tyto věci nepoužíváme, spíše pro automatizaci rutinních činností, abychom byli schopni jednoduše udělat nějaké změny v síti, které provádíme opakovaně, například pro rychlé nasazení serveru apod.

 

Vy neuvažujete o možnosti poskytovat cloudové služby jako ostatní datová centra, IaaS nebo PaaS?

 

Ne, o tom neuvažujeme.

 

Chráníte nějak perimetr vašeho datacentra pro bezpečný přístup třetích stran a také pro poskytování vlastních služeb, zejména firewally a ochranu proti DDoS?

 

Cizí zákazníky do našeho datacentra jak už jsem řekl nepouštíme, takže nám odpadá nutnost je chránit, chráníme sami sebe, takže odpověď zní ano.

 

Třetí strana jsem jako uživatel vašich služeb třeba já, že?

 

To samozřejmě, ale spíše chráníme sebe před vámi jakožto před možným útočníkem.

 

Považujete load balancing síťového provozu na perimetru za nutnost? Ve kterých případech?

 

V našem případě rozhodně, protože provoz který máme, by jeden stroj nezvládl. Nehledě na to, že load balancing umožňuje i další věci, jako třeba hladší nasazování nových verzí softwaru apod. Pro všechny služby, které provozujeme směrem ven jde o nutnost.

 

Používáte load balancing řešení nějakého specializovaného výrobce, nebo i zde jdete cestou open source?

 

Dlouhou dobu jsme používali LVS (Linux Virtual Server). Vzhledem k tomu, že máme dvě datová centra, všechny instance držíme dvakrát, nakonec vše dospělo do stavu, kdy jsme měli mnoho instancí linuxového load balanceru. Proto jsme si v té době pořídili řešení od jednoho známého světového výrobce a máme jej dodnes. Problém máme nicméně ten, že my potřebujeme load balancing a výrobce je pod tlakem dalších zákazníků, kteří potřebují další „fíčury“, takže celý software v zařízení bobtná, objevuje se mnoho chyb, doslova duchařiny, což nám už nevyhovuje. Druhá věc, která s tím souvisí, je, že naše datové centrum je na síťové vrstvě L2 OSI, se kterou je velký problém, protože právě zde je bod, kde lze udělat nějaký vendor lock-in. Proto chceme v našich datových centrech přejít na vrstvu L3 a když to zjednoduším, pak půjde jen protokol BGP, a zároveň chceme udělat load balancing distribuovaně jen s použitím nějakého anycastu a proxy, prostě kdykoliv pustíme v cloudu další vyvažovač jako další instanci, čímž rozšíříme jeho výkon. A to už bude jen softwarová záležitost.

 

Máte k dispozici také nějaké řešení pro inspekci šifrovaného SSL provozu?

 

Řešení inspekce SSL provozu je spíš věc pro kancelář. Pro naše služby, kdy jsme poskytovatelem obsahu, inspekci SSL provozu nepoužíváme.

 

Vaše datacentrum je prakticky nové. Jakou dobu obnovy strojového parku plánujete?

 

Zde jde o dvě záležitosti.

 

Datové centrum nemá příliš velkou souvislost s tím, jaký hardware v něm (obecně) leží. Už řadu let máme politiku obnovy hardwaru za tři až čtyři roky, kdy měníme starý za nový, protože se nám to vždy vyplatí z hlediska provozních nákladů.

 

To znamená cena výkonu na kilowatt?

 

Přesně tak. Nejsme však schopni vytěžit výkon strojů naplno, až na nějaké specifické aplikace. Dokážeme je však konsolidovat například v poměru 3 : 1. To znamená, že tři staré servery nahradíme po nějaké době jedním novým, tak nám to doposud vycházelo a děláme to pravidelně, nezávisle na skutečnosti, zda server běžel v pronajatém datacentru nebo v našem, je za tím čistě ekonomická úvaha.

 

Souvisí s tím však jiná otázka, a sice když projektujete datacentrum, pak na jak dlouho. Máme dva sály a uvažovali jsme, že první nám bude stačit na prvních pět let, kdy otevřeme druhý. Pak dejme tomu po deseti letech bude datové centrum plné. Jenže kdo ví, co bude za deset let? V náš prospěch zde hraje samotné IT. V budoucnosti bude možná ještě úspornější a desetiletá doba se ještě prodlouží a fyzicky se nám sem vejde IT ještě více.

 

Skutečnost je dnes taková, že vloni v březnu jsme otevřeli první sál, což byla první ze čtyř plánovaných etap. První etapou bylo osadit jej ze dvou třetin energeticky, druhou první sál otevřít na 100 % energeticky, třetí etapou mělo být otevřít druhý sál na polovinu energeticky, a konečně čtvrtá etapa měla znamenat druhý sál plně vytížit energeticky. Nakonec se stalo to, že vloni po otevření prvního sálu jsme jej ze dvou třetin hned vytížili na 100 % a na konci března 2016 už otevíráme druhý sál.

 

Rosteme opravdu rychle. Jen pro představu, v roce 2015 jsme například pořídili nějakých tisíc serverů a plány pro rok 2016 jsou dvojnásobné. S promítnutím do historie, to je přece exponenciální růst!

 

Ještě před vlastním rozhovorem jste se zmínil také o možnosti vlastního návrhu serverů? Opět mě napadá otázka buď Intel, nebo využít jednu ze dvou otevřených specifikací RISCů?

 

Ano, tuto aktivitu v současné době otevíráme. Jde o několik možností. V oblasti hardwaru dnes nastává totéž, co už přišlo v oblasti softwaru, a sice otevřené specifikace, řešení open source. Okolo efektivně využívaného hardwaru datových center se už totiž také objevila komunita. Spustil to například Facebook se svým projektem Open Compute, takže máme přístup ke know-how, na jehož základě může někdo přijít, dále poladit a vytvořit nějaký hardware. Jsou i firmy, které pomohou s designem anebo malovýrobou.

 

Licence na ARM se dá volně koupit, na Sparc také, a nově od roku 2015 už i na Power, jakým směrem se vydáte vy?

 

Myslím, že časem půjde volně koupit také licence na Intel, ale zpočátku snad jen na řadu 386 (smích). V úvahách se neomezuji na procesor jako takový. Idea neznamená pouhý procesor. Dnes jsme ve stavu, kdy od výrobců kupujeme hardware, v němž je průmět požadavků a potřeb tisíců zákazníků z celého světa. Výrobci z něj vytvoří nějaký produkt, který my kupujeme. V jejich produktu platíme jejich výzkum a vývoj atd., plus celý jejich brand. Nicméně, když se podívám na naše skutečné potřeby, ty jsou uspokojeny jen částečně. Vždy uvádím nějaký příklad, jako třeba větráky v serverech. Nechci, aby je měly, protože zvyšují jejich cenu. Sám totiž dokážu ovlivnit prostředí, v jakém jsou, takže chci servery bez větráků. Nebo chci takové větráky, které mají proměnné otáčky, jež mohu řídit. Ale tohle mi žádný klasický výrobce serverů neumí poskytnout, v tom jsem u nich limitován! K tomu mohu mít další obskurní představy o chlazení serverů, které v počtech, co potřebuji, klasičtí výrobci nevyrobí.

 

Jako například Josef Grill z datacentra Wedos o chlazení serverů olejem?

 

Třeba, ale nemusím hned namáčet servery do oleje celé, ale přivádět jej jen na chladiče. Vymyslet se dá cokoliv, všechno. V zásadě vše musí dávat nějaký ekonomický smysl.

 

Každopádně už ale začíná být doba kdy existují návrhy serverů, které si mohu začít sám ladit, existují firmy, které jsou schopny zajistit malovýrobu podle mého návrhu, včetně velkých hráčů. I Foxconn je dnes schopen bavit se o malých zakázkách. Když se do toho pustíte, seženete si správné lidi, kteří mají potřebné know-how a zápal, zjistíte, že si skutečně můžete hardware pro vlastní potřeby vyrábět sám.

 

Mimochodem jsem velkým fanouškem projektu routeru Turris od CZ.NIC

 

(http://www.itbiz.cz/clanky/open-source-router-turris-bezpecny-delnik-pro-infrastrukturu-i-iot), je to sice Wi-Fi router, ale v podstatě také počítač, takže proč by nemohl existovat server Made in Czech Republic? Jsem v tomto ohledu velký patriot a sám jsem si Turris Omnia (http://www.itbiz.cz/zpravicky/cz-nic-uz-vybral-na-unikatni-router-turris-15-milionu-kc) koupil.

 

Takže jdete cestou světových datacenter, jako Google, Amazon apod.?

 

Je to tak. Pozoruji, jak je vše dáno velikostí trhu. V každém případě kopírujeme stejné kroky v rozmezí tří, pěti let, těžko říct, jaké dělají velcí světoví hráči, protože oni se do svého bodu zlomu velikosti a růstu také dostali mnohem dříve. Myšlenka, že bychom jako Seznam.cz mohli a měli mít vlastní datové centrum je stará snad deset let. Jsem zde už dvanáct let a padla před nějakými deseti lety. V té době ale ještě nedávala smysl. To samé virtualizace nebo deduplikace dat. Nikdo ve světě o těchto technologiích moc nemluvil, velcí hráči je dělali, my jsme k nim dospěli později, až pak přišli výrobci, kteří je začali nabízet komerčně pod nějakými marketingovými názvy. Pozoruji tak, že sice pomalejším tempem, ale přece jen, procházíme stejnými kroky technologického vývoje, jakými se ubírali velikáni. Do toho co dělá Google nebo Amazon nevidíme, vydají maximálně nějaký white paper se kterým se seznámíme, zato však máme dobré vztahy s Yandexem, s nímž si i vyměňujeme know-how, občas si nahlížíme do kuchyně. Yandex působí na desetkrát větším trhu a dokonce měli až globální ambice. Mohli jsme u nich vidět, jak byli už tehdy mnohem dále než my, také šli cestou Googlu. A dnes zase my začínáme dělat podobné kroky, jako tehdy oni. Mimochodem Yandex si už také řadu let staví vlastní hardware. Fór je skutečně v těch objemech, nechávají si jej vyrobit u nějakého stávajícího výrobce, ale dělají to tak.  Už řadu let.

 

Rozhovor publikujeme se svolením portálu IT BIZ.cz

 

Technologie společnosti Intel se stále více prosazují v medicíně. Vysoký výpočetní výkon, senzory i umělá inteligence, to vše by mělo pomoci zkvalitnit lékařskou péči. Příkladem projektů, na nichž se Intel podílí, je rozpoznávání rentgenových snímků, pečovatelský robot a cloud podporující personalizovanou léčbu rakoviny.

 

Společnost Intel podporuje unikátní výzkum na univerzitě v Tel Avivu, který vede profesorka Hayit Greenspanová. Projekt se zaměřuje se především na automatické zpracování výsledků lékařských vyšetření. Po celém světě se každoročně provede okolo 2 miliard rentgenových vyšetření, přičemž příslušné snímky musí někdo vyhodnotit. Radiologové jsou přetížení a při vyhodnocování snímků se ve stresu mohou dopouštět chyb, jejichž důsledky mohou být i fatální. Nejde zdaleka jen o rentgen, přibývá také výstupů z vyšetření CT (počítačová tomografie) a MRI (zobrazování magnetickou rezonancí).

 

Cílem projektu profesorky Greenspanové je především naučit software, aby prováděl předvýběr – tj., aby oddělil snímky, kde se nic nezjistilo, eventuálně ty, kde je diagnóza jasná, a odborníkům pak přenechal výstupy, které vyžadují komplexnější vyhodnocení. Software tedy má fungovat spíše jako asistent než zcela samostatný nástroj.

 

plic.JPG

 

 

Renesance neuronových sítí

 

Vyvíjený software používá metodu strojového učení, konkrétně tzv. formou deep learnig, což je relativně nová metoda strojového učení vícevrstvých neuronových sítí, často využívaná právě k rozpoznávání obrazu. V tomto případě učíme neuronovou síť, aby se vstupy pracovala podobně jako člověk (strojové učení/neuronové sítě se zařazují mezi aplikace umělé inteligence). Dříve používané techniky strojového učení například neuronovou síť natrénovaly rozdělovat vstupy do kategorií, v případě deep learningu software dokáže nejenom tohle, ale pro podobné snímky, které do žádné z předdefinovaných kategorií nezapadají, třeba vytvoří i kategorie nové a snímky do nich rozřadí. Pomineme-li tyto technické detaily, klíčové je, že metoda deep learning začala být použitelná až se současnými hardwarovými prostředky; Společnost Intel se na výzkumu profesorky Greenspanové kromě přímé finanční podpory podílí právě tím, že její technologie zajišťují pro projekt dostatečný výpočetní výkon.

 

V rámci projektu se prozatím podařilo systém naučit, aby dokázal rozlišit patologické změny hrudníku, léze na játrech a také některé patologie na snímcích z magnetické rezonance. Celosvětově jde o jeden z mála výzkumů tohoto typu. Projekty strojového učení rozpoznávání obrazu totiž často využívají crowdsourcingu, kdy neuronovou síť učí (tj. kontrolují a hodnotí výsledky/poskytují správné údaje) dobrovolníci. Pro tuto práci poskytují cloudovou platformu například Google, Microsoft nebo Amazon. U lékařských snímků, byť anonymizovaných, však jejich volná publikace na internetu naráží na problémy spojené s ochranou soukromí/lékařským tajemstvím. I proto se aplikace rozpoznávání obrazu většinou soustřeďují do jiných oblastí a uvedený projekt je ojedinělý; jeho dosavadní výsledky se dočkaly i publikace ve vědeckém časopisu IEEE Transactions on Medical Imaging. Na začátku vlastně vůbec žádné vyhodnocování lékařských snímků nebylo k dispozici a muselo se začít s neuronovou sítí, do níž se vložila pouze obecná znalost rozpoznávání obrazu.

 

Cloud umožní personalizovanou léčbu rakoviny

 

Dalším zajímavým zdravotnickým projektem Intelu je projekt Collaborative Cancer Cloud, který byl představen na loňské konferenci Intel Developer Forum. Jeho cílem je zlepšit diagnózu rakoviny. Jedná se o analytickou platformu, která umožňuje sdílet klinická i genetická data pacientů. Cílem je na základě této platformy vyvinout metody personalizované medicíny, kdy se léčba bude přizpůsobovat individuálním genetickým (i jiným) rozdílům. Platforma je samozřejmě zabezpečená a navržená tak, aby na jednu stranu bylo možné zpracovávat big data, na druhé straně si ale zapojené organizace nad „svými daty“ dále udržovaly kontrolu. První výsledky by měl projekt poskytnout již v roce 2020. Více jsme o tom projektu psali v článku Díky novému cloudu bude v roce 2020 možné stanovit přesnou diagnózu rakoviny během jednoho dne

 

Robot pro seniory

 

A aktivity Intelu v oblasti medicíny do třetice: v Číně spolu s místní společností Meridian Medical Network do fáze ostrých testů dospěl projekt robota, který bude fungovat jako domácí lékař. Intel zde má na starosti především vlastní hardware a software (procesory Intel Core, platforma Intel Edison, technologie Intel WebRTC), partnerská společnost sběr uživatelských dat a konkrétní aplikace. Jedním z plánovaných uplatnění tohoto robota je péče o seniory; populace stárne nejen v Číně, ale i v celém rozvinutém světě.

 

co vlastně v této fázi robot umí? Jeho součástí je technologie Intel RealSense, která umožňuje interakci mezi počítačem a člověkem. Robot má k dispozici navigační technologii, dokáže rozpoznávat lidský hlas a s uživatelem přirozeně komunikovat, díky mobilním čidlům a strojovému vidění zvládá samostatný pohyb v prostředí pacienta. Disponuje i dalšími kognitivními funkcemi, sleduje uživatele pomocí kamery, v případě potřeby je schopen situaci konzultovat s odborníky nebo přivolat pomoc. Jedná se přitom o otevřené řešení, kdy na stávající referenční platformu lze nasazovat i další aplikace.