Skip navigation

Rozhovor s Pavlem Žákem, cloud architektem Master Internet.


V obou datacentrech MasterDC Praha i Brno dominuje platforma Intel. Díky výkonu single-thread procesory Intel nemají konkurenci. Technologii Intel TXT znají, a s kolegy právě aktivně pracují na její implementaci pro platformu OpenStack. Stanou se tak jedním ze dvou v Česku, jejichž cloudová platforma bude touto unikátní technologií zabezpečena. Globální hráči nedokáží nabídnout ani lokální konektivitu, ani podporu v českém jazyce, ani nemají osobní přístup. Nemluvě o jistotě, že u Master Internetu jsou data uložena v Česku, říká Pavel Žák, cloud architekt Master Internet.


Na co se zákazník ptá, když po vašem datacentru požaduje služby IaaS a PaaS, případně SaaS?

Nejčastěji potenciální zákazníky zajímá konektivita – tedy jakou konektivitu poskytujeme, kdo jsou naši dodavatelé tranzitní konektivity, s kým máme peeringové propojení a podobně. Dále je zajímají možnosti zálohování, a jestli je možné zálohovat do jiné lokality, což pro nás se dvěma datacentry samozřejmě není žádný problém. Často padají i dotazy typu v jaké lokalitě cloud běží a zda je možné zajistit geografickou redundanci.


pavel_zak_DST2014.png


Záleží podnikovým zákazníkům na tom, na jaké infrastruktuře vaše cloudové služby běží?

Ano, záleží, ale překvapivě ne až do takové míry, jak bychom očekávali. Nebo minimálně právě dotazy na technologie nepadají až tak často, jako třeba na konektivitu nebo zálohování. Možným vysvětlením by ale mohl být fakt, že zákazníci jsou s technologiemi, na nichž Master Internet služby provozuje, seznámeni. Zcela otevřeně je prezentujeme nejen na webových stránkách, ale i v dalších propagačních materiálech, které obdrží při jednání s našimi obchodníky. Nejen cloudová platforma, ale například i dedikované servery běží výhradně na serverech renomovaných značek.


V jakém prostředí softwarové infrastruktury vaše služby nabízíte?

Nejdéle provozujeme cloud na platformě VMware, se kterou tak máme logicky nejvíce zkušeností. Na začátku letošního roku jsme spustili i veřejný cloud na otevřené platformě OpenStack v podobě služby IaaS. Umíme také nabídnout virtualizační platformu Hyper-V, kterou díky pružnému způsobu licencování ocení zejména zákazníci využívající technologie společnosti Microsoft.


Cítíte konkurenci od nadnárodních poskytovatelů cloudu, jako například Google, Amazon, Microsoft, IBM apod? Jak se jí bráníte?

Nemůžu říct, že bychom konkurenci od těchto velkých hráčů vůbec nepociťovali. Spíše ji ale pozorujeme u nadnárodních společností. České firmy v drtivé většině preferují české poskytovatele. Důvod je jasný – Google nebo Amazon jim nedokážou nabídnout lokální konektivitu, ani podporu v českém jazyce. Nemluvě o osobním přístupu a také faktu, že u nás mají zákazníci jistotu, že jejich data jsou uložena v Česku a chráněna tak před požadavky nejen amerických federálních úřadů.


Která procesorová platforma má u vás pro nabízené služby nejvyšší přítomnost?

V obou datacentrech MasterDC Praha i Brno dominuje platforma Intel. Zvolili jsme ji hlavně díky výkonu single-thread, ve kterém procesory Intel nemají konkurenci.


Jste členem programu některého z výrobců, kteří dodávají základní infrastrukturu pro datacentra, ať už hardwarovou, nebo softwarovou?

Jsme preferovaným partnerem společnosti Dell pro oblast cloudu v Česku, Gold partnerem společnosti Intel a patříme naší kvalifikací i mezi VMware Professional Partnery. Získali jsme i kompetenci Microsoft Silver Hosting.


Jak často plánujete obnovu vašeho serverového parku, zejména s ohledem na zvyšování měrného výkonu celého datacentra a snižování spotřeby energie, které každá nová generace procesorů Intel přináší?

S ohledem na charakter poskytovaných služeb dokupujeme nové servery průběžně. Životní cyklus našich serverů činí zhruba pět let. Snižování spotřeby s každou novou generací je pak příjemným bonusem, kterou každá obnova serverového parku přináší.


Říká vám něco program Intel Cloud Finder, který sdružuje společnosti poskytující cloudové/sdílené služby?

Jako Gold partner společnosti Intel o programu Intel Cloud Finder samozřejmě víme. Zákazníkům usnadňuje hledání lokálního providera cloudových služeb typu IaaS. S Intelem aktivně spolupracujeme, mimo jiné i na implementaci Intel TXT.


Znáte technologie Intel TXT pro snížení rizika napadení škodlivým kódem, AES-NI pro zrychlené šifrování, nebo FlexMigration pro usnadnění migrace dat ve virtualizovaných prostředích MS Hyper-V, VMware nebo Citrix? Využíváte je? Napadlo vás postavit na nich nějakou službu, například šifrování AES-NI, nebo verifikaci důvěryhodného startu a zajištění důvěryhodné geolokace dat díky Intel TXT?

Ano, technologii Intel TXT známe, a jak jsem zmínil, s kolegy právě aktivně pracujeme na její implementaci pro platformu OpenStack. Podle našich informací bychom se tak měli stát jedním ze dvou poskytovatelů v Česku, jejichž cloudová platforma bude zabezpečena právě touto unikátní technologií. Zákazníci budou mít díky tomu jistotu, že jejich servery poběží na zabezpečeném clusteru bez přítomnosti škodlivého kódu. Implementace rozpoznání geolokace pro nás zatím nemá úplně význam, vzhledem k tomu, že obě datacentra MasterDC se nacházejí v Česku.


Využíváte ve svých datacentrech také průmyslová úložiště SSD? Od kterých výrobců? Víte, že je nabízí i Intel?

Úložiště SSD využíváme a nejvíce jich máme právě od Intelu. V obou datacentech je aktuálně nainstalovaná báze několika stovek kusů těchto disků.


Rozhovor publikujeme se souhlasem serveru ITBiz.cz

Vlastimil Pečínka

Technický ředitel Seznam.cz

anketapecinka.jpg

“Nevím bohužel, co bude za deset let, ale přál bych si, aby se prohodil poměr práce v kanceláři a home office. Tedy do kanceláře dorazíme pouze, když se budeme chtít odizolovat, soustředit, setkávat formálně. Pracovní prostředí, návyky zaměstnanců a jejich manažerů a také zákoník práce budou zohledňovat technologický pokrok a umožní lidem pracovat kdekoliv uznají za vhodné a v okamžik, kdy jsou schopni se na svoji práci soustředit."

 

Václav Rada

OEM Lead, Microsoft

Vaclav_Rada.jpg

„Kanceláři jako místu, kde lidé sedí u počítačů a pracují, zvoní umíráček. Už dnes technologie umožňují práci odkudkoli a kanceláře se přetvářejí spíše na místa setkávání. Ve společnosti Microsoft se snažíme být v čele tohoto trendu a důkazem je naše nová budova, plná otevřených míst a hubů. Za 10 let se díky technologii změní i toto a se svými kolegy v podobě avatarů se budeme setkávat ve virtuálních krajinách dle vlastního výběru a nálady.“

 

Marek Chmiel

obchodní ředitel divize Outsourcing, Autocont

anketaChmiellr.jpg

„Deset let je v IT hodně dlouhý čas - přesto se pokusím. Technologicky zmizí hranice mezi domácím prostředím a kanceláří - vše bude fungovat odkudkoliv, bez omezení. Bezdrátová konektivita prakticky všude plně pokrývá veškeré potřeby - nejen LAN konektivitu, ale i propojení zařízení. Aplikace/OS znají styl chování uživatelů a snaží se podporovat/predikovat jejich individuální pracovní styl - vysoká automatizace běžných úkolů bude samozřejmostí.“

V datacentru Cloud4Com využívají snad všechny technologie, které Intel ve svých serverových procesorech a dalších technologiích nabízí. Podle Tomáše Nováka, technického ředitele, nad nimi vytvořili vlastní nástroj Vitrix. Technologie Intelu totiž pomáhají tomuto datacentru poskytovat lepší služby.


Na co se zákazník ptá, když po vašem datacentru požaduje služby IaaS a PaaS, případně SaaS?

Dovolím si tvrdit, že většinu zákazníků zajímají především tři hlavní body – zabezpečení jejich dat a systémů, garance kvality poskytovaných služeb a samozřejmě i cena služby.

V každé z těchto oblastí se snažíme vyjít zákazníkům maximálně vstříc. Z pohledu zabezpečení zavádíme služby, které nejsou dostupné jinde u konkurence – například možnost šifrování celých virtuálních serverů se správou šifrovacích klíčů umístěnou přímo v lokalitě zákazníka, to jest pod jeho plnou kontrolou. Samozřejmostí je možnost šifrování ukládaných dat a datové komunikace.

V oblasti kvality služby pak zákazníkům garantujeme nejen dostupnost služeb (uptime), ale garance SLA jsou definovány i pro hlavní kvalitativní parametry našich služeb. Zákazník má tedy jistotu, že službu, kterou si platí, dostává ve špičkové kvalitě.

 

Záleží podnikovým zákazníkům na tom, na jaké infrastruktuře vaše cloudové služby běží?

Firemním zákazníkům zcela určitě ano. Proto také otevřeně hovoříme o technologiích, na kterých jsou naše služby provozovány a které patří výhradně do řady řešení kategorie enterprise.


V jakém prostředí softwarové infrastruktury vaše služby nabízíte?

Pro spolehlivý provoz cloudového systému je potřeba celá řada softwarových nástrojů, které musí spolehlivě fungovat – od virtualizačního softwaru přes automatizační a „orchestrační“ software až po detaily typu monitoring a dohled.

 

V oblasti virtualizace spoléháme na ověřené řešení VMware vSphere. Nadstavbou VMwaru je pak naše vlastní platforma Virtix, kterou si interně v Cloud4com vyvíjíme. Virtix je nástroj pro automatizaci a orchestraci infrastruktury a služeb, integruje zákaznický portál, billing (zpoplatnění služeb), monitoring a reporting a některé další funkce. Je pro nás klíčovou konkurenční výhodou, neboť nám umožňuje integrovat další řešení a služby, které naši zákazníky požadují, a které bychom nemohli na jiné platformě poskytovat.

 

Pokud jde o softwary provozované na zákaznických serverech, které máme v naší nabídce, mohu jako příklad uvést SAP HANA, Novell Suse Linux, nebo softwarová řešení od Microsoftu (Windows Server, SQL, SharePoint, Exchange).

Tomas_Novak_Cloud4Com_IMG_0894_pp-m.jpg

Cítíte konkurenci od nadnárodních poskytovatelů cloudu, jako například Google, Amazon, Microsoft, IBM apod.? Jak se jí bráníte?

Samozřejmě tuto konkurenci vnímáme, přesto jsme přesvědčeni, že lokální či regionální poskytovatelé budou mít na trhu své místo. Jsme mnohem blíže našim zákazníkům a snažíme se jim vycházet maximálně vstříc. Toto je důležité v několika oblastech – v oblasti zákaznické podpory, kde se snažíme zprostředkovat špičkovou službu pro zákazníky všech velikostí, dále v oblasti nabízených služeb vycházejících z konkrétních požadavků našich zákazníků, a samozřejmě v oblasti garance kvalitativních SLA, které tito poskytovatelé nenabízí.


Která procesorová platforma má u vás pro nabízené služby nejvyšší přítomnost?

Pro nás je důležitá standardizace naší infrastruktury – používáme tedy pouze procesovou platformu Intel Xeon. Tuto platformu jsme zvolili ze dvou základních důvodů – jednak nabízí nejlepší poměr cena/výkon pro typ zátěže provozovaný v našem prostředí, jednak zejména integruje technologie, které jsou klíčové pro poskytování našich služeb. Jde především o integraci funkcí zvyšujících výkon a spolehlivost provozu v oblasti virtualizace, bezpečnosti a šifrování.


Jste členem programu některého z výrobců, kteří dodávají základní infrastrukturu pro datacentra, ať už hardwarovou, nebo softwarovou?

Ano, jsme klasifikováni jako Cisco Cloud and Managed Service Master Partner, dále jsme v programu Intel Cloud Service Provider, a kromě toho i členy VMware vCloud Air Network Programu, Veeam Cloud & Services Programu, Microsoft SPLA programu a nezávislé Open Data Center Aliance.


Jak často plánujete obnovu vašeho serverového parku, zejména s ohledem na zvyšování měrného výkonu celého datacentra a snižování spotřeby energie, které každá nová generace procesorů Intel přináší?

K obnově dochází obvykle v horizontu tří až čtyř let, kdy se už vyplatí investovat do novějších technologií přinášejících vyšší výkon při poměrově nižších nárocích na spotřebu elektrické energie.


Říká vám něco program Intel Cloud Finder, který sdružuje společnosti poskytující cloudové/sdílené služby?

Ano, byli jsme vůbec první poskytovatel z České republiky a jeden z prvních na světě, který byl do Intel Cloud Finderu zařazen. Zákazníci si díky němu mohou ověřit, že skutečně poskytujeme služby na kvalitní infrastruktuře pro datacentra.


Znáte technologie Intel TXT pro snížení rizika napadení škodlivým kódem, AES-NI pro zrychlené šifrování, nebo FlexMigration pro usnadnění migrace dat ve virtualizovaných prostředích MS Hyper-V, VMware nebo Citrix? Využíváte je? Napadlo vás postavit na nich nějakou službu, například šifrování AES-NI, nebo verifikaci důvěryhodného startu a zajištění důvěryhodné geolokace dat díky Intel TXT?

Ano, většinu těchto technologií využíváme. Především jde o podporu zmíněného šifrování, která je klíčová u námi nabízených služeb pro šifrování virtuálních serverů, a dále jde samozřejmě o technologii Intel TXT. Tato technologie je využita na naší infrastruktuře a integrována s naší platformou Virtix. Zákazník si tak může u svých virtuálních serverů ověřit, že jsou provozovány výhradně na důvěryhodné infrastruktuře. Do budoucna se tato funkce rozšíří o další možnosti, jako je geo tagging a geo fencing, kdy si zákazník bude moci řídit, kde přesně jsou jejich virtuální servery provozovány.


Využíváte ve svých datacentrech také průmyslová úložiště SSD? Od kterých výrobců? Víte, že je nabízí i Intel?

Zákazníci si mohou vybrat, na jakém typu úložiště chtějí svá data provozovat – to vychází zejména z výkonových požadavků konkrétní aplikace. Dnes využíváme flash technologie od společnosti Hitachi Data Systems a také SSD disky od společnosti Intel pro některé typy serverů.

 

Rozhovor publikujeme se souhlasem portálu IT BIZ

Technologie a schopnosti dronů se rozvíjí raketovým tempem a začínají zasahovat do stále širších oblastí použití. Kromě zábavného létání u domu lze ale pokročilejší modely použít i pro podnikové nasazení. V jakých případech to je možné, na to se podrobně podíváme.

 

Výrobců dronů je dnes už několik, na profesionální segment i firemní nasazení se ale zaměřuje například společnost Yuneec, která vyrábí drony řady Typhoon a Tornado. Tyto drony už mají kamery s vysokým rozlišením, profesionální ovladače a obrovskou spoustu funkcí. Vybrané modely navíc podporují i uchycení různých druhů kamer, takže nejste omezení integrovaným řešením od výrobce jako třeba u levnějších modelů. Co ale s těmito drony můžete všechno dělat?

 

Úžasné panoramatické záběry

 

Základní funkcí, pro kterou lze drony jednoduše využít, je natáčení záběrů sídel nebo firemních událostí jako nikdy předtím. Díky tomu, že dnešní drony už lze osadit videokamerami s rozlišením 4K Ultra HD, ale i profesionálními fotoaparáty, přijde si na své každý fajnšmekr panoramatických záběrů a fotografií z výšky.

 

Použití pro natáčení takových záběrů začínají být populární u realitních kanceláří, které tímto způsobem mohou natáčet efektní záběry domů nebo pozemků.

 

Typhoon-G-Gimbal-GB203.jpg

 

Sledování postupu stavby

 

Drony lze dobře využít k pravidelnému a přesnému snímání toho, jak například postupuje stavba nového sídla nebo jeho oprava.

 

Protože lze s drony vyletět skutečně vysoko, můžete efektivně natočit i náročnější a rozsáhlé stavby a přesně sledovat, zda vše postupuje, tak jak má.

 

Pracovní dohled i bezpečnostní kontrola

 

Pokud je venkovní pracoviště rozlehlé, může být komplikované sledovat, zda vše pracuje podle plánů a nedochází k nějakým problémům. Pomocí dronů se lze proletět po celém pozemku a přes streamování záběrů v reálném čase se podívat takřka kamkoli.

 

Taková kontrola má rovněž bezpečnostní efekt, protože lze rychle zkontrolovat podezřelé oblasti, aniž by bylo nutné vyrazit pěšky nebo pomocí dopravního prostředku. Drony se už začínají používat třeba i pro hlídání a sledování zvířat určených pro chov.

 

738708634.jpg

 

Doručování balíků

 

Asi největší použití dronů v budoucnu lze očekávat v rámci přenášení balíků ze skladů třeba k zákazníkovi. Je jasné, že tato forma dopravy je velmi efektivní, rychlá a nenákladná a najde uplatnění především u logistických společností.

 

Drony mají v současnosti omezenou kapacitu baterie, která vydrží přibližně půl hodiny, ale do budoucna lze očekávat další vylepšování jak výdrže, tak i konstrukce, která umožní delší provoz na jedno nabití.

 

Využití dronů pro přenos balíčků lze pochopitelně využít i v rámci firmy. S moderními technologiemi, jako je například kamera Intel RealSense, lze rozpoznávat i hloubku obrazu, takže dron nenarazí a je schopen rozpoznat objekty. Díky tomu může ve vybraných případech pracovat zcela automaticky a tak doplnit stávající infrastrukturu ve firemní logistice.

 

Na nebezpečná místa

 

Lidé jsou nuceni lézt a kontrolovat místa, která jsou v různých směrech nebezpečná – jsou příliš vysoko, jedná o vrty na ropu či zemní plyn, elektrické sloupy s vysokým napětím a další kritická místa.

 

Dron umožní firmám omezit nutnost nasazení lidí na každý podezřelý případ nebo kontrolu, stačí jednoduše poslat dron a operátor v bezpečné vzdálenosti na zemi může vše zkontrolovat a prohlédnout na displeji, kde má k dispozici obraz ve vysokém rozlišením. Vše může navíc i nafotit a zdokumentovat pro pozdější analýzu.

 

CGO3_Gimbal_Camera.png

 

Jako noční strážci

 

Díky tomu, že je možné drony vybavit rovněž infračervenými kamerami, lze je používat i na hlídání a prozkoumávání oblastí i v té nejhlubší noci. Základem jsou samozřejmě běžné statické kamery na sloupech, ale ty mají svá omezení.

 

S drony je možné létat takřka neomezeně, alespoň do vzdálenosti, kam dosáhne bezdrátový signál ovladače. Pokud dojde ke ztrátě spojení, drony se dokáží vrátit na původní místo k vám nebo bezpečně přistát.

 

Může zachránit i životy

 

Drony mohou být velmi dobře použitelné i pro záchranné akce, protože umožňují velmi rychle a levně prohledat určitou oblast, aniž by byl zapotřebí vrtulník nebo podobné velké a drahé prostředky.

 

V kombinaci s termokamerou je nasnadě, že drony nacházejí uplatnění nejen u policejních složek, které v noci pronásledují zloděje, ale i u záchranářů, kteří potřebují najít ztraceného a zraněného člověka na neznámém místě.

Veletrh CeBIT 2016 právě dnes otevřel své brány a všichni návštěvníci se budou moci v průběhu následujících pěti dnů dozvědět, co je nového u společnosti Intel a proč je právě její stánek vybaven golfovým odpalištěm a opravdovou vinicí.


cebit.png

 

Ani k tomu není třeba být na výstavišti v Hannoveru, stačí navštívit www.intel.com/cebit, kde najdete všechno pohromadě. Sledujte live streamy se Saschou Pallenbergem a nenechte si ujít novinky z CeBIT 2016!

 

Výstřižek4.JPG

 

IoT řešení, které bude Intel prezentovat v oblasti produkce kvalitních moselských vín, si můžete prohlédnout na videu.



„Nemá někdo adaptér na displej, který by šel na můj laptop? Já si svůj zapomněl.“ Účastníci schůzky se nenápadně podívají na hodinky. Uplyne sedm minut, než schůzka začne – a o dalších dvacet minut později ji znovu přeruší VGA kabel, to když se o slovo chce přihlásit další řečník se svým počítačem. Taky to znáte?

 

Zaměstnanci společnosti Intel stráví každoročně 17 milionů minut konferenčním hovorem a nespočet dalších minut obchodními schůzkami. Firmy po celém světě velmi dobře znají scénář „nekompatibility zásuvek“, kdy dochází ke zdržování schůzek, neboť je nutné stavět konferenční mosty a propojovat různá zařízení. Gurdeep Singh Pall (korporátní viceprezident divize Lync & Speech při Microsoft Office) dokonce prohlásil, že celosvětový průměr zdržení schůzek je 13 minut.

 

kabely.JPG

 

Když jsem před třemi lety nastoupil k Intelu jako ředitel pro spolupráci a produktivitu, mým úkolem bylo zvýšit efektivitu a produktivitu spolupráce ve společnosti a zároveň dosáhnout jistých úspor. Jedním z výsledků je aplikace Intel® Unite™, která slouží jako základ nového přístupu Intelu k vytváření inteligentních prostorů pro spolupráci, což je zdokumentováno v námi nedávno vydané Bílé knize.

 

Úplně prvním krokem bylo identifikovat četné a někdy složité příčiny vzniklých problémů. Já a můj tým jsme měli řadu diskusí se zaměstnanci Intelu. Na základě těchto diskusí bylo možné identifikovat tři pilíře, které nás povedou k řešení:

  • Jak lidé nacházejí nástroje, informace a spolupracovníky, které potřebují?
  • Jak lidé během schůzek spolupracují v reálném čase?
  • Jak lidé spolupracují, když zrovna nejsou na schůzce?

 

Zjistili jsme, že v konferenčních místnostech dochází k velkým zpožděním právě při zapojování a nastavování fyzických zařízení: najít správné propojení a zásuvku je těžké kvůli různosti designů, operačních systémů a modelů. Ačkoli jsme začali tím, že jsme se zaměřili pouze na bezdrátovou projekci, náš záběr se brzy rozšířil tak, aby zahrnul i elektronické tabule, vyhledávání volných konferenčních místností, videokonference, využívání sociálních nástrojů a další věci.

 

Stručně řečeno, potřebovali jsme platformu, která se bude snadno využívat, kterou půjde snadno využívat, rozšířit na více zařízení a pro více účelů a která bude hlavně RYCHLÁ. Jelikož žádný produkt, který by tohle splňoval, jsme na trhu nenašli, začali jsme spolupracovat s divizemi Intelu na vývoji nákladově úsporného řešení, které by dokázalo podporovat vícero operačních systémů. Rovněž jsme potřebovali, aby řešení podporovalo vzdálenou správu za použití technologie Intel® Active Management (komponent Intel® vPro™).

 

Během několika krátkých měsíců jsme byli schopni otestovat první fázi řešení v pilotním projektu. Zpětná vazba byla vysoce pozitivní. Když zaměstnanci vstoupili do konferenční místnosti vybavené tímto řešením, první, co uviděli, byla výzva na displeji: „klikněte pro připojení.“ Stačilo jim kliknout na odkaz, stáhnout si malou aplikaci (která se v případě potřeby automaticky aktualizuje) a rázem byli účastníci schůzky propojeni a schůzka mohla okamžitě začít. Prodlevy při zahájení schůzky se snížily z několika minut na několik sekund. Zaměstnanci oceňují zejména jednoduchost (není zapotřebí žádného ovladače ani upgradu firmwaru) a je zcela jedno, jakou verzi operačního systému používají.

 

Výstřižek.JPG

 

Dnes máme řešení, popsané detailně v naší Bílé knize a nazvané „Spolupráce v konferenčních místnostech za použití technologie Intel® vPro™“, nainstalované zhruba ve stovce konferenčních místností a plánujeme tento počet zvýšit na více než pět set do konce roku 2015. Zdá se nám navíc, že mezi zaměstnanci je po řešení doslova neukojitelný hlad – což je něco, co odborníka z IT vždy potěší.

 

V jakémkoli sdíleném fyzickém prostoru chceme navrhovat řešení, která se budou snadno používat a která budou prakticky nerozbitná. Používat aplikaci Intel Unite znamená, že v místnosti je podstatě méně kabelů, u nichž může dojít k opotřebení a poškození. Malý, celkem nenápadný počítač Intel® NUC mini PC lze bezpečně skrýt za displejem nebo pod stolem, díky čemuž je řešení úhledné i odolné.

 

Jsem skutečně rád, že se nám podařilo vytvořit IT funkci, jež řeší problém globální spolupráce a kterou si lidé zamilovali. Pozitivní reakce od uživatelů se jen hrnou. Zajímalo by mě vědět, jak jiné IT firmy řeší problémy při spolupráci. Zároveň jsem zvědavý na zpětnou vazbu a návrhy ke zlepšení, které jistě budou přicházet s tím, jak se aplikace Intel Unite šířeji etabluje v IT průmyslu. Pokud se chcete dozvědět víc o iniciativách IT oddělení Intelu, najdete to v naší výroční zprávě 2015-2016 Intel IT Annual Performance Report. V této zprávě je detailně popsáno to, jakým způsobem podporujeme růst a produktivitu Intelu. Nebojte se prosím se mnou podělit o své komentáře a připojte se k diskusi na síti IT Peer.

 

NOVINKY

 

  • Práci z domova aktuálně v České republice podporuje u všech zaměstnanců 22 % firem, v dalších 69 % firem to je možné v závislosti na profesi či okolnostech.
  • Zaměstnanci už nejsou pevně vázáni k pracovnímu stolu či kanceláři ani v rámci firem - flexibilní pracovní prostředí podporuje 58 % českých firem.
  • 73 % firem sympatizuje s myšlenkou „odstřihnout se od všech drátů“ a chce zavést technologie bezdrátové komunikace mezi počítači.
  • Výsledky průzkumu mezi 252 firmami v České a Slovenské republice představila společnosti Intel u příležitosti uvedení šesté generace procesorů Intel® Core™ vPro™ pro podnikové využití.

  

V českých firmách se prosazuje flexibilní pracovní prostředí. Vypovídají o tom čísla, kolik firem nechává zaměstnance pracovat i mimo firmu, z domova či v podstatě odkudkoliv. V ČR to aktuálně neumožňuje jen 8 % firem, ostatní v různé míře v závislosti na pracovní činnosti či pozici práci mimo firmu umožňují. Výsledky průzkumu realizovaného v 252 firmách v České republice a na Slovensku v únoru 2016[1] představila společnost Intel na konferenci organizované u příležitosti uvedení šesté generace procesorů Intel® Core™ vPro™ pro podnikové využití.

 

„Práci z domova, tzv. home office podporuje u všech zaměstnanců 22 % firem, u vybraných profesí či oddělení pak dalších 48 %. Ve 21 % to je možné jen za určitých okolností, například v případě nemoci,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Ulvr, obchodní manažer společnosti Intel pro Českou a Slovenskou republiku.

 

graf-4-homeoffice.jpg

 

 

O rozvolněném vztahu k pracovišti, které se stává spíše „stavem mysli“, než pevným místem v kanceláři, svědčí i související trend flexibilního pracovního prostředí v rámci firem. „Zaměstnanci už zdaleka nejsou tolik vázáni ke svému pracovnímu stolu či kanceláři. Možnost pracovat z jiného místa v rámci firmy se týká již více než poloviny respondentů  - v Čechách to umožňuje 58 % a na Slovensku dokonce 62 % firem.

 

„27 % firem umožňuje pracovat s počítačem flexibilně v rámci firmy všem zaměstnancům a 32 % firem jen u vybraných profesí a oddělení. Z průzkumu vyšlo najevo, že mezi podporovatele tohoto konceptu mobility v prostředí firmy patří spíše velké firmy nad 300 zaměstnanců, mezi nimiž se k ní hlásí celé dvě třetiny,“ uvedl k výsledkům průzkumu Petr Ulvr.

 

graf-5-flexibilita.jpg

 

 

Téměř tři čtvrtiny firem to chce zkusit bezdrátově

 

K tomu, aby zaměstnanci mohli pracovat plnohodnotně a efektivně i mimo svou kancelář v „chytrých“ konferenčních místnostech či sdílených kancelářích a hubech, potřebují využívat dalšího stupně mobility, kde už nebudou omezováni ani propojením s periferiemi prostřednictvím kabelů, drátů či adaptérů. Technologie bezdrátového přenosu obrazu a propojení s perifériemi bez jakýchkoli kabelů se jeví ředitelům IT českých firem jako perspektivní. Ve své firmě by ji chtělo mít 73,3 % českých respondentů (na Slovensku 73,5 %) z nich, což z ní společně s bezdrátovým nabíjením činí nejatraktivnější z technologických trendů posledních let.

 

„Myšlenka odstřihnutí se od všech drátů a kabelů se ukazuje z hlediska praktického byznysu firem mnohem životaschopnější než například ovládání počítače gesty, hlasem či poněkud překvapivě i dotykem, které firemní CIOs nechávají z hlediska investic poměrně chladnými,“ interpretuje výsledky průzkumu Petr Ulvr ze společnosti Intel.

 

graf-3-bezdratove-tech.jpg

 

 

O kolik přicházejí firmy v důsledku zastaralého IT?

 

Ze statistiky týkající se společnosti Intel vyšlo najevo, že telekonference v průměru začínají o sedm a půl minuty později v důsledku technických záležitostí, jako je hledání vhodných adaptorů pro projektor či redukcí. Technologie Intel Unite umožňující bezdrátové a bezpečné připojení k projektoru či monitoru zadáním pouhého PINu dokázala zkrátit tento promarněný čas o sedmdesát procent na pouhé dvě minuty. Jedná se o nesporný finanční přínos z hlediska firemních financí, ale i produktivity zaměstnance.

   


    
[1] V průzkumu, který pro společnost Intel realizovala v průběhu února 2016 formou telefonického dotazování výzkumná agentura Nielsen Admosphere, odpovídalo celkem 252 respondentů v pozici CIO - vedoucí oddělení informačních technologií - ze 150 českých a 102 slovenských firem velikosti nad 100 zaměstnanců.
   

 

 

Projektování čipů Intelu je extrémně náročné na výpočetní výkon. Infrastruktura Intelu po celém světě v současnosti používá přes 130 000 serverů s procesory Xeon, celkem více než milion jader. Výkon prostředí roste každoročně o 25 %.

 

Společnost Intel patří nejenom k dodavatelům technologií, ale i k jejich uživatelům. Efektivita vlastního IT je pro ni klíčová, infrastruktura serverů a datových center představuje páteř podnikání Intelu. Jaké kroky Intel podniká, aby jeho IT dosahovalo požadované výkonnosti, do jakých technologií se investuje?

 

Postup technologií nasazených ve společnosti Intel mapuje pravidelná studie („performance report“), kterou vypracoval tým pod vedením CIO Intelu Kim Stevensonové. Celý white paper naleznete na webu Intelu.

 

Studie podrobně popisuje řadu oblastí, včetně technologií pro videokonference, pokročilých analytických nástrojů nebo přístupu ke zpracování dat přímo v operační paměti (in-memory). Poskytování IT služeb v rámci Intelu zastřešuje jednotný koncept „One IT“. V tomto článku se podrobněji podíváme na tři součásti One IT: na softwarově definovanou infrastrukturu včetně úložišť, přínos SSD disků a datová centra.

 

infografika.JPG

 

Intel za poslední 2 roky zdvojnásobil kapacitu svých úložišť ze 72 na 143 petabajtů.

 

SDI a hardware jako komodita.

 

Společnost Intel posouvá své prostředí stále důsledněji směrem k softwarově definované infrastruktuře (SDI), která je odpovědí na neustálé a všudypřítomné požadavky po agilitě podnikání, zajištění vyšší kvality IT služeb i úspoře nákladů.

 

Softwarově definovaný přístup se týkal v první řadě samotného výpočetního prostředí, následně pak sítí i úložných systémů. Přechodem na pružné řešení založené na Linuxu z prostředí proprietárního světa RISC/UNIX Intel ušetřil 1,4 miliard dolarů. Tento proces probíhá už 5 let a významně zlevnil dostupný výpočetní výkon. Následujícím krokem byla segmentace serverů, což umožnilo vyšší automatizaci úloh spojených se zajištěním kritických funkcí (Intel zde vzhledem k charakteru svého podnikání používá zkratku DOME – Design, Office, Manufacturing, Enterprise).

 

Po výpočetních výkon přišla řada za implementaci softwarově definovaných sítí (SDN) a úložného prostředí (SDS). Nasazení SDN hned v první fázi znamenalo významné zvýšení obchodního přínosu virtuálních strojů v datových centrech; lepší dostupnost síťových kapacit snížila náročnost řady úloh ze dnů na minuty. Zjednodušení sítě jako celku vede k vyšší automatizaci úloh v samoobslužném prostředí. Přechod z proprietárního síťového hardwaru na standardní „komodizovaný“ hardware vedl k úsporám nákladů okolo 50 %.

 

Intel se podílel i na vývoji řadičů SDN, které jsou založeny na otevřených standardech a přitom dosahují kvality požadované v podnikovém prostředí. Klíčové pro úsporu nákladů a efektivní správu sítě jsou open source softwarové přepínače, další softwarové komponenty s licencí open source společnost Intel nyní testuje v rámci pilotních projektů. Komodizovaný software i síťový hardware společnost Intel objednává od řady OEM dodavatelů, přičemž si vybírá takové, kteří dokáží zajistit co nejvyšší úroveň podpory. Hardware v podobě komodity umožňuje také velmi snadné škálování a přidávání dalších zdrojů průběžně podle potřeby.

 

Chystá a testuje se nasazování softwarově definovaných úložišť (SDS). Implementace SDS přinese další automatizaci a umožní i zde přejít na otevřené prostředí, bez nutnosti kombinovat v rámci integrovaných zařízení proprietární hardware a software. Pilotní projekt pro sdílení souborů zde zatím naznačuje úspory opět kolem 50 %, aniž by bylo nutné jakkoliv obětovat výkon celého řešení.

 

Přístup SDI jako celek rovněž umožní provádět v datových centrech Intelu další konsolidaci, což má rovněž snížit spotřebu energie.

 

SSD disky zvýšily spokojenost uživatelů

 

IT Intelu je dnes maximálně postavené na vlastních discích SSD, které nabízejí vysokou spolehlivost, bezpečnost i výkon/rychlost. Tyto přednosti technologie SSD jsou dobře známé, nicméně jejich nasazení přineslo ještě větší efekt, než se původně předpokládalo. Díky SSD začali uživatelé vnímat příslušná zařízení jako významně příjemnější pro práci, vzrostla jejich spokojenost i efektivita. Zaměstnancům Intelu vyhovuje kratší doba bootování, plynulejší multitasking, lepší hodnoty vstup/výstup (I/O) u SSD disků, tj. propustnost, jim umožňují pohodlně provádět analýzy i velkých datových sad.

 

Snížily se i nároky na servisní oddělení, oproti klasických (magnetickým) harddiskům osmkrát poklesly případy selhání – mj. i díky tomu, že SSD disky vůbec neobsahují pohyblivé části. Zvýšilo se zabezpečení, šifrování dat se zrychlilo z hodin na minuty. Jednoduchá je i správa, protože zabezpečení napříč ekosystémem lze řídit z jediné konzole McAfee ePo. U serverů se SSD disky velmi dobře uplatnily v prostředí pro automatizovaný návrh elektroniky (EDA), kde dokázaly zajistit potřebný výkon. Na virtualizovaných serverech se jako místní úložiště jediný SSD disk osvědčil mnohem lépe než dříve používané dva zrcadlené klasické harddisky.

 

Důraz na návrh datových center

 

Efektivita různých datových center se výrazně liší a má významný vliv na obchodní výsledky provozovatelů. Intel má díky velkým zkušenostem v oblasti HPC computingu velké know-how včetně sady osvědčených postupů. HPC prostředí Intelu od svého vzniku dosáhlo 90násobného zvýšení výkonu a 64krát vyšší stability. Každé datové centrum Intelu má unikátní návrh a používá vlastní technologie chlazení. Hlavním požadavkem je vždy energetická úspornost a ekologická udržitelnost.

 

Příkladem může být datové centrum v kalifornském Santa Clara, které je navrženo pro chlazení vzduchem, jinde ale Intel používá i vodní chlazení. Santa Clara díky své efektivitě ušetří každoročně více než 10 milionů kilowatthodin; parametr využití energie PUE (Power Usage Effectiveness) se zde pohybuje kolem 1,06, přičemž průměr v rámci průmyslu je 1,8. Toho vše Intel dosahuje i při obrovské výpočetní hustotě, které odpovídá potřeba energie až 43 kW na rack. Provozuje se zde superpočítač, jenž se v žebříčku nejvýkonnějších superpočítačů světa Top500 umístil na 81. místě, je zde instalováno více než 80 000 serverů s procesory Intel Xeon. Využití výkonu serverů přesahuje 90 %. Tato efektivita je umožněna také investicemi do softwaru, který umí rozkládat výpočetní úlohy do prostředí tak, aby se maximálně využívalo dostupných zdrojů. Díky chytrému řízení úloh/výkonu prakticky není třeba mít běžně nevyužívané extra kapacity pro příklad neočekávaného nárůstu poptávky po výpočetních zdrojích.

 

Víte, co nejvíce frustruje české uživatele firemního IT? Podle průzkumu společnosti Intel je to pomalý počítač. Čekání u počítače vadí 70,9 % uživatelům počítačů ve firmách v České republice. V pořadí dále následují pomalý start a náběh programů, který irituje 59,5 % uživatelů, a pro 55,7 % uživatelů je to malá výdrž u baterií notebooků. Na Slovensku frustruje pomalý počítač stejnou měrou jako pomalý start některých programů (64,3 %). Výsledky průzkumu realizovaného v 252 firmách v České republice a na Slovensku v únoru 2016[1] představila společnost Intel na konferenci organizované u příležitosti uvedení šesté generace procesorů Intel® Core™ vPro™ pro podnikové využití.

graf-1-co-vadi.jpgVšechny tři situace, které firemní uživatele vyvádějí pravidelně z konceptu, mají společného jmenovatele - na vině je stáří firemních technologií a jejich nedostatečná obměna. Čtyři z deseti (40,7 %) stolních počítačů v českých firmách přesluhují: jsou starší čtyři roky a více, což má negativní dopad na jejich výkon, spolehlivost a spotřebu.

 

V praxi se stáří počítače projevuje tím, že nestačí nárokům nových aplikací, programy dlouho nabíhají a jeho uživatel zařízení vnímá jako pomalé. „Lidé skutečně zažívají frustraci, když jim jejich chytrá zařízení dokonale nezapadají do jejich životů – ať už jde o čekání, absenci internetového připojení, zapomenuté heslo, chybějící adaptér nebo nedostatečná výdrž baterie. Ne, že bychom se zlobili přímo na počítače, spíše nás frustruje, když nám něco brání v našem snažení a aktivitách. Tohle platí stejně u úkolů spojených s produktivitou a prací, jako v domácnosti a společenském životě,“ jak Genevieve Bellová, kulturní antropoložka ze společnosti Intel, uvedla pro Intel blog.

 

„Počet velkých a středních firem, které čelí nespokojenosti firemních uživatelů s pomalostí informačních technologií, koresponduje s nevhodně nastaveným, případně zcela chybějícím cyklem obměny stolních počítačů a notebooků. To je případ více než 76 % českých firem, podíl slovenských firem v tomto hledisku dokonce překračuje 82 %,“ říká Petr Ulvr, obchodní manažer společnosti Intel pro Českou a Slovenskou republiku. Podobně intuitivní přístup ve firmách převládá i v oblasti serverů, kde nevhodnou délku obměny cyklu čtyři roky a delší, případně jeho absenci vykazuje téměř devadesát procent českých respondentů průzkumu (u slovenských pak 84 %).

 

Někteří ředitelé IT mají tendenci odůvodňovat existenci přestárlých počítačů ve firmě slovy: „Vždyť jsou stále funkční.“ Ve skutečnosti jsou ale staré počítače mnohem náročnější z hlediska času i peněz - kromě větší spotřeby, delší doby odezvy, menší bezpečnosti či ztížené možnosti pracovat současně s více programy jsou také výrazně poruchovější. Podle globálního průzkumu společnosti Techaisle pro Intel[1] je často levnější stará PC nahradit než je opravovat. Oprava PC čtyři a více roky starého firmy v průměru firmu stojí 42 (člověko)hodin, u zařízení mladších než čtyři roky je to jen 21 hodin.

 

Z hlediska České republiky 66 % firem (v SR 84 %) v průzkumu společnosti Intel vykázalo, že průměrná oprava počítače u nich proběhne ještě během toho samého dne, kdy k ní dojde. Naproti tomu v 34 % firem stráví zaměstnanec průměrně déle než dva dny, než se k němu počítač vrátí opravený zpátky. Pokud nebudeme kalkulovat čas technika strávený při samotné opravě a další náklady s ní spojené, firma jen kvůli ztrátě produktivity zaměstnance vyčíslené jeho průměrnou hrubou mzdou přijde o 2 470 Kč[2].

 

Největší motivátory pro nákup nových počítačů

Největším motivátorem k nákupu nových počítačů či notebooků je pro 78 % českých (a dokonce 86 % slovenských) CIOs právě větší rychlost počítače. Následují delší výdrž na baterii (68 %) a dobře zabezpečený počítač (66,7 %).

graf-2-motivace.jpgVíce informací o procesorech Intel® Core™ vPro™ šesté generace najdete zde

https://communities.intel.com/community/itpeernetwork/czech-and-slovak/blog/2016/01/20/skylake

 


[1] http://www.intel.com.br/content/dam/www/public/us/en/documents/articles/pc-upgrade-old-pc-costs-article.pdf

 

[2] Odvozeno z průměrné hrubé měsíční mzdy 25 903 Kč v 1. až 3. čtvrtletí 2015 podle Českého statistického úřadu https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-3-ctvrtleti-2015

 


[1] V průzkumu, který pro společnost Intel realizovala v průběhu února 2016 formou telefonického dotazování výzkumná agentura Nielsen Admosphere, odpovídalo celkem 252 respondentů v pozici CIO - vedoucí oddělení informačních technologií - ze 150 českých a 102 slovenských firem velikosti nad 100 zaměstnanců.

Číst tiskové zprávy a jiné oficiální firemní materiály není žádná velká zábava. Věřte mi - přečetl jsem jich za svou pracovní kariéru už opravdu hodně. Přesto mě často znova překvapí, jak se v nich dá sebelepší téma umrtvit do beznadějné nudy, do pouště písmen, kterou se prodíráte jen z povinnosti a cítíte, jak vám dává zabrat.

 

Rád bych řekl, že materiály společnosti Intel jsou v tomto směru výjimkou. Rád, ale nemohu, lhal bych. Výjimky nejspíš neexistují. Mohu vám ostatně prozradit, proč tomu tak je. Oficiální materiály nejsou autorskými texty. Podílí se na nich skupina lidí. Čím větší firma, tím větší skupina. Marketing, PR, produktoví manažeři a v neposlední řadě právníci, kteří to dorazí definitivně. Výsledek pak vyhovuje všem – kromě člověka, který by to měl číst. Mé lepší já mi říká, že na něj v tom úsilí prostě jen zapomněli. Mé horší já tvrdí, že se stejně nevěří v existenci osoby, která by to četla. Nečíst by ale byla mnohdy chyba. Věřím tomu, že v sebebanálnějším textu je někde schovaná přinejmenším jedna věta, kvůli níž se vyplatí dát si tu námahu.

 

Celý tenhle dlouhý úvod mě napadl při čtení white paperu, který se jmenuje Transforming the Workplace. (Jako redaktor bych mu vytkl leccos, je však o dost lepší než průměr žánru a přečíst byste si ho mohli.) Věta, která mě v něm dostala, zní takhle: „Technology isn’t the same thing as change.“ Technologie není totéž co změna! To je vynikající formulace a velice důležitý postřeh – a taky, bohužel, dost nesamozřejmý. Jestli se dneska v informatice na něco zapomíná (nebo se to vědomě ignoruje, což je ještě horší), pak je to právě tohle.

 

int_brand_614_interview.jpg

 

O jaké změně tu je řeč? O transformaci pracovního stylu, pracovního prostředí, pracovních nástrojů, práce jako takové; a to ve všech odvětvích průmyslu a služeb, nikoli jen v nějakém specifickém.

Svět kolem nás se mění pořád, o tom není sporu. Jestli máte dojem, že se poslední dobou mění nějak rychleji a chaotičtěji, nejspíš se nepletete. Už to má i název: čtvrtá průmyslová revoluce. Počítače a telekomunikace definitivně přestávají být samostatným oborem, rozpouštějí se ve všech oborech. Z některých nezůstane kámen na kameni. Tak třeba Uber a taxikáři, Airbnb a hotely; tradiční odvětví brání své obchodní modely ze všech sil, ale věčně to nepůjde. Stejně jako nepůjde provozovat firmu podle zastaralých pravidel fungování, s pevně nastavenými a neměnnými procesy. Ne proto, že nové je módní; proto, že staré je neefektivní. S vyššími náklady dosahuje nižší kvality.

 

Tohle všechno se už víceméně ví, i když spíš teoreticky. V praxi si stále ještě mnoho lidí a podniků říká, že nějak bylo a nějak bude, proč bychom měli něco měnit zrovna my, když to pořád ještě celkem funguje. Je mimochodem zajímavé, jak odolní vůči změně ve své práci jsou ti, kdo dávno změnili své spotřebitelské návyky. Nakupují v e-shopech, protože to je levnější, ale nenapadne je zřídit kvalitní e-shop ve firmě, za kterou nesou spoluzodpovědnost. Jak malý logický krůček, a jak málo lidí ho udělá!

 

A pokud udělá, pak často špatně. Čímž se vracíme ke konstatování, že technologie není totéž co změna. Technologie se dá koupit. Změna ne. Změna není za peníze, za změnu se platí výhradně vlastní prací a nepříjemnostmi. Změna bolí. Do změny se vám nechce. Z dobrých důvodů: ze začátku to nebude pěkné. Změna je jako si jít nechat spravit zub. To taky většina z nás odkládá na poslední chvíli. Často až do chvíle, kdy se už zub nedá zachránit.

 

Díru v zubu nezacelíte penězi a problémy s fungováním firmy taky ne, i když oboje stojí také peníze. Nakoupit hardware a software, který se nebude rozumně využívat, je k ničemu. To, co se musí změnit doopravdy, je ovzduší, kultura, vztahy. Občas také personální obsazení některých pozic. Technologie tomu mohou úžasně pomoci – přestavte si jen, kolik lidí může být spokojenějších a produktivnějších, když budou občas pracovat z domova – ale samy o sobě nestačí. Zní to tak nudně, jako by to bylo vytržené z nějaké tiskové zprávy. A v mnoha z nich taková věta skutečně stojí. Ale pozor, banality jsou nejen nudné, ale velmi často také pravdivé. A vždy přehlížené.