Skip navigation

Rozhovor s Genevieve Bellovou, kulturní antropoložkou ve společnosti Intel:

“Povaha práce se za posledních dvě stě let výrazně proměnila. Tu změnu si můžete představit jako určitou sekvenci: mechanizace, industrializace, elektrifikace, digitalizace,” říká kulturní antropoložka společnosti Intel Genevieve Bellová, která nám poskytla minirozhovor u příležitosti konference společnosti Intel v České republice. “V dnešním světě mluvíme o řadě nových a zajímavých způsobů propojení mezi lidmi. Zkušenost, kterou jsme měli s technologií a osobními výpočetními zařízeními v době před deseti lety, byla zcela odlišná. Dochází i ke změně toho, jak technologii vnímáme a přijímáme zařízení, která jsou intuitivnější než předtím. Technologie se o nás začínají starat.”

 

coding competition.jpg

 

*** Můžete nainstalovat fantastický internet, nejdokonalejší CRM nebo nejvyspělejší ERP systém, ale pokud to lidé nebudou používat, tak to jejich způsob práce nezmění. Doporučila byste společnostem při nasazení nové technologie více se zaměřovat na firemní kulturu? Co je klíčem k tomu, aby lidé změnili své chování a začali používat novou technologii?

 

Nová technologie sama o sobě nepohání transformace v pracovní kultuře. Transformace v pracovní kultuře vyžadují zacílenou snahu a přemýšlení. Stejně tak do kancelářského prostředí pronikne řada změn, které se odehrávají ve světě v širším měřítku. Na pracovišti se tak projeví vliv technologií sociálních sítí, aplikace fungující napříč různými doménami, otázky zabezpečení a podobně. Tuto otázku nelze řešit izolovaně.

 

*** Průzkum v České republice ukázal, že spotřebitelé nejvíce nenávidějí dvě věci – čekání u počítačů a malou výdrž na baterii. Je tento výsledek v souladu s vašimi zjištěními, anebo co jinak lidi na počítačích rozčiluje – zejména v práci?

 

Lidé skutečně zažívají frustraci, když jim jejich chytrá zařízení dokonale nezapadají do jejich životů – ať už jde o čekání, absenci internetového připojení, zapomenuté heslo, chybějící dongle, nedostatečná pásmová šířka nebo výdrž baterie. Ne, že bychom se zlobili přímo na počítače, spíše nás frustruje, když nám něco brání v našem snažení a aktivitách. Tohle platí stejně u úkolů spojených s produktivitou a prací, jako v domácnosti a společenském životě.

 

*** Pro zhruba 80 % českých CIO nepředstavují dráty a kabely v kanceláři žádný problém. Považují je pouze za estetickou vadu na kráse. Zastáváte názor, že bezdrátová kancelář je významným krokem pro firmy a že změní to, jakým způsobem lidé pracují?

Hodně navštěvuji kanceláře po celém světě a vždy mě znovu překvapí, kolik času trávíme přemýšlením nad tím, jak připojit projektor, spojit se mezi sebou, připojit se k síti a někdy i dokonce k tiskárně. I když na to člověk určitě nemyslí celou dobu, i tak to zabere dost času a energie. A též to naruší rytmus práce – který se ukazuje jako velmi důležitý pro produktivitu a kreativitu.

Firmám dnes chybí především kultura inovací. Zvládají efektivně provádět stávající procesy, nikoliv vytvářet nové. Lidé v rámci své pracovní náplně zajišťují chod firmy a za to jsou také odměňováni. Transformace vyžaduje toto všechno změnit. Prostředkem, jak ve firmách zavést kulturu inovací, je především mix technologií a firemní kultury, od definice procesů až po takové zdánlivé podružnosti jako design kanceláří.

 

Technologie samy o sobě nestačí. Nasadit špičkový ERP nebo CRM systém není k ničemu, pokud ho lidé nebudou ochotni používat, protože jim přijde příliš složitý. Častou brzdu inovací představují zaběhnuté postupy, procesy i chování uživatelů. Zaměstnanci např. nový systém běžně používají k základním úkonům, které se naučili v minulé verzi, takže upgrade nepřinese očekávanou inovaci a předpokládaný růst produktivity.

 

Podniky samozřejmě inovace zavádět nějak zvládají, jinak by na trhu nepřežily. V čem je tedy problém? Firmy si totiž zvykly čelit především klasickým konkurentům, nyní však přicházejí nové obchodní modely, které zcela rozvracejí stávající trh. I k tomu samozřejmě docházelo již v minulosti, kdy mizela i celá průmyslová odvětví, nyní jsou ale podobné procesy mnohem rychlejší. Dobře viditelné příklady představují společnosti jako je půjčovna automobilů fungující formou sdílení Zipcar, webová služba zprostředkující ubytování Airbnb a taxislužba Uber. Na rozdíl od souboje s klasickou konkurencí současné podniky s podobnými proměnami trhu nemají zkušenost. Velikost firmy ani doba, po kterou působí na trhu, ji proti těmto trendům nedávají žádnou výhodu – minulý úspěch není žádnou zárukou přežití do budoucna.

Problémem bývá efektivní spolupráce v globálních měřítku, vytvořily se pomalé procesy rozhodování, složitá hierarchie a statické struktury řízení. Ve firmě je obrovské know-how, ale zaměstnanci mají problém se k příslušným informacím dostávat.

 

widi man.jpg

 

Technologie pro transformaci

I když technologie nejsou samospasitelné, existuje zde určitá „technologická suma“ či „transformační balíček“, bez nichž se vytvoření inovační kultury neobejde. Odborníci se celkem shodují na tom, že technologické minimum dnes zahrnuje hlavně mobilitu, cloud, sociální nástroje a pokročilou analytiku.

 

- Mobilita souvisí především s flexibilitou, podporuje práci z domova, ale i efektivní fungování v terénu. Zaměstnání je již chápáno jako soubor úkolů, ne povinnost být určitý čas na určitém místě. Homeworking samozřejmě nepředstavuje univerzální řešení, a to z pohledu samotných zaměstnanců ani firem. Šéfka Yahoo Marissa Mayerová dokonce práci z domova regulérním zaměstnancům nedávno zakázala s tím, že cenné nápady vznikají při neformálních diskusích. Z domova lze podle ní plnit rutinní úkoly, ale toto prostředí nepodporuje inovace.

- Sociální technologie znamenají cokoliv, co umožňuje lidem efektivně a přirozeně komunikovat, a to jak v rámci podniku, tak i se zákazníky či partnery. Samotná technologie je vedlejší, může zahrnovat nejen klasické sociální sítě či nástroje pro spolupráci, ale i videokonference, blogy a samozřejmě běžný e-mail a telefon. Tyto všechny komunikační kanály by však měly být integrované. Lidé i v zaměstnání preferují technologie a uživatelská rozhraní, s nimiž mají zkušenosti mimo práci.

- Analytika. V minulosti byly systémy většinou rozděleny na živá data, nad nimiž se prováděly transakce, a starší kopie využívané k analýzám a modelování. Mělo to řadu důvodů, technologická omezení jsou však dnes již překonána. Proces rozhodování se výrazně zlepší, když lidé budou moci v reálném čase přistupovat k aktuálním datům. Může to mít řadu podob, buď pouze sdílení dat a jednoduché modelování pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), nebo na druhé straně složité modely a nástroje, jako je Hadoop, big data a strojové učení.

- Cloud umožňuje přístup k datům bez toho, že by uživatele omezovalo jejich konkrétní fyzické umístění. Z pohledu IT oddělení to samozřejmě znamená i odlišný způsob zajištění IT služeb, např. v podobě softwaru jako služby (SaaS). Prostředí cloudu by mělo jít snadno řídit, data jednoduše sdílet, vše je realizováno na vyšší úrovni abstrakce – a to ať už jde o veřejný nebo soukromý cloud. Zrychlit by se měl i vývoj nových aplikací a jejich nasazování. Řada studií dává flexibilitu do souvislosti především a modelem hybridního cloudu a pojetím platformy jako služby (PaaS).

 

Nové s sebou samozřejmě přinášejí také rizika. Často zmiňován je trend BYOD, tj. používání soukromých mobilních zařízení zaměstnanců pro pracovní účely. Výsledkem může být narušení bezpečnostních politik, ohrožení citlivých dat i vznik dalšího vektoru, kudy útočníci mohou proniknout do podnikové sítě. Podobně se nedávno začala používat i analogická zkratka BYOC (bring your own cloud), když lidé pro pracovní potřeby používají soukromé aplikace typu Dropboxu nebo Gmailu. Opět se tím komplikuje kontrola IT oddělení nad celým ekosystémem, někdy se v této souvislosti mluví i o vzniku stínového IT. Důležité je, že jakkoliv odůvodněné restrikce těchto trendů mohou být v konečném důsledku kontraproduktivní.

 

Základ kultury inovací

Technologie však představují pouze jeden z faktorů pro digitální transformaci, významnou roli hraje i samotné pracovní prostředí. Průzkumy Intelu například ukazují, že u většiny klasických stolů v kancelářích běžně nikdo nesedí, lidé se namísto toho procházejí a diskutují nebo se scházejí v konferenčních místnostech.

 

Mobilita, cloud či technologie sociálních sítí mají paralelu i v chování zaměstnanců. Statické pracovní prostředí nevyhovuje, všichni by měli být propojeni se všemi. Opačným, velmi častým případem jsou informační sila, tedy izolace; může jít o důsledek zastaralých technologií, ale stejně tak i navržených procesů a chování lidí, prostě firemní kultury, jejíž součástí je i design pracoviště.

 

Jak bude vypadat kancelář budoucnosti

Protože činnosti prováděné zaměstnanci jsou variabilní, stejně tak by měly na pracovišti být k dispozici prostory řady typů – klasický open space, místa určená pro jednání či relaxaci nebo oddělené „telefonní budky“. Na metr čtvereční je takové uspořádání oproti klasickému samozřejmě dražší (a navíc pro daný počet zaměstnanců může být třeba i větší prostor, a to bez ohledu na homeworking), ale vyplatí se s ohledem na produktivitu a mělo by pomoci lidem získat pracovní návyky inovační kultury. Nová vlastní budova nebo pronájem dalších prostor lze chápat prostě jako cenu za tuto transformaci. Konkrétně by prostory měly maximálně podporovat například videokonference a snadné sdílení dokumentů. Pokud během jednání někdo píše na tabuli a všichni přítomní si obsah snímají mobilem, něco je špatně.

 

Kancelář budoucnosti by měla podporovat personalizaci: lidé chtějí mít možnost pracovat odkudkoliv a kdykoliv, používat k tomu zvolené aplikace a zařízení (viz koncepty BYOD a BYOC výše) a stejně tak si uspořádat i pracovní prostor ve firmě. Změna prvků kanceláře by měla být podobně jednoduchá jako uspořádání ikon na pracovní ploše počítače. Pro různé činnosti jsou vhodná různá prostředí, ale není přitom vždy nutné přesouvat se ve firmě sem a tam. Dnešní technologie umožňují např. snadno měnit osvětlení z teplého na studené. Důraz na design podporují bezdrátové technologie, tedy koncept, kde technologie je maximálně „skrytá“, což může obnášet třeba i senzory a ovládací prvky ve zdech. Potřebu kabelů omezuje možnost bezdrátového nabíjení nebo použití stejných prvků pro přenos energie a dat.

 

Lze shrnout, že transformace by měla vytvořit pracovní prostředí, které odpovídá tomu, jak lidé řeší své úkoly a co jim může tyto činnosti usnadnit. A konkrétně kancelář moderní firmy by měla být místem, kde se lidé cítí příjemně a kam i v éře mobilních technologií a homeworkingu přicházejí rádi.

Říká se, že devět z deseti technologických start-upů zkrachuje. V době, kdy do technologického sektoru teče obrovské množství kapitálu, proto mnozí varují před podobnou bublinou, jako byla dot-com. Rychlý růst trhu a vysoká ohodnocení firem jsou ale jen odrazem obrovských budoucích příležitostí, říká Marcin Hejka, šéf venture investičního fondu Intel Capital pro střední a východní Evropu, který má v Česku na kontě úspěšné investice do firem Centrum.cz, AVG, Mall.cz a GoodData.

- Je technologický sektor pro venture kapitál sázkou na jistotu, nebo spíše rizikem?

Venture kapitál je velmi rizikový byznys. Investice do technologií jsou riskantní, investice do start-upů jsou riskantní. Mluví se většinou jen o úspěších, ale pravda je skutečně taková, že nejčastějším výsledkem investic rizikového kapitálu je krach. Ovšem právě na Česku je zajímavé, že každá naše investice zde byla úspěšná. A to je v této branži naprostý unikát.

- Čím si vysvětlujete úspěch Intel Capitalu v Česku?

Myslím, že je to kombinace tří klíčových faktorů. Zaprvé Češi jsou výborní ve vývoji softwaru a programování. Zadruhé je zde vysoká úroveň a dlouhá tradice inženýrských, tedy technických a konstrukčních, dovedností a vzdělání, takže Češi precizně zvládají i vývoj a produkci hardwaru. A zatřetí Češi jsou velmi důslední v plánování, přípravě a vývoji produktů. To zabere spoustu času a někdo to tak může považovat i za nevýhodu, jelikož je to na úkor rychlosti, která je v tomto byznysu klíčová. Ale podle mne je v tom konkurenční výhoda – byznys je lépe naplánovaný a promyšlený a firmy jsou lépe připraveny na případné změny na trhu. Tento přístup tak minimalizuje chyby a případný neúspěch investice. Například Poláci mají podobné softwarové dovednosti, ale jsou horší v technice a konstrukci.


Hejka_1.JPG


- Jaké máte v Česku další plány?

Určitě jsou zde další příležitosti, ale bohužel jich zase není tolik. Doufám, že postupně tu uvidíme více a více příležitostí.

- Můžete zmínit nějaký konkrétní projekt, o který se v Česku zajímáte?

V oblasti technologií je vývoj tak rychlý, že než se uzavře dohoda, může se stát mnoho věcí, takže nemohu být konkrétní, dokud není vše jisté.

- Stále máte podíl ve firmě GoodData Romana Staňka. Uvažujete již o jeho prodeji buď přímém, nebo na burze?

GoodData prosperují a rozvíjejí se velmi dobře, takže celková asi půlmiliardová investice, kde je Intel Capital hlavním investorem, se vyplácí. Mají přitom velký potenciál dále růst, v čemž jim chceme pomoci. Není proto zatím důvod odcházet.

- Intel Capital celosvětově za loňský rok investoval přes 500 milionů dolarů, zhruba o 40 procent více než loni. Jaký podíl má střední a východní Evropa?

Loňský rok byl skutečně výborný i pro celý region střední a východní Evropy, třebaže v Česku jsme tentokrát žádnou investici neudělali. Aktivní jsme byli především v Polsku (firma SnowCookie), v Rusku (firmy Almallance, SpeakToIt), na Ukrajině či v Litvě.

- Podle jakých kritérií si investice vybíráte?

Obecně nás zajímají samozřejmě nové technologie v celém spektru, konkrétní oblasti se ale mění a vyvíjejí. Dříve jsme se hodně soustředili například na e-commerce a on-line spotřebitelský byznys, nyní se zaměřujeme spíše na big data, bezpečnostní software, weareables nebo třeba drony.

- Co vás u vyhlédnutých firem hlavně zajímá? Je to ziskovost, podchycení budoucích trendů, tržní podíl?

Nejdůležitější je investovat do příležitostí, které napomáhají rozvíjet technologické ekosystémy. To právě například už není oblast e-commerce. Nás zajímají nové, rychle se rozšiřující oblasti. To je právě příklad dronů, což jsou, zjednodušeně, létající počítače. Věříme, že to může být v budoucnu velký trh. Tím, že nyní podporujeme firmy vyvíjející drony, připravujeme trh i pro produkty Intelu v této oblasti. Totéž jsou big data, oblast, která roste exponenciálně, a je proto potřeba vyvíjet velmi sofistikované nástroje na analýzu dat. Naším primárním cílem tedy určitě není zisk. Přílišný spěch na ziskovost bývá spíše kontraproduktivní.

- Jakou míru rizika jste ochotni akceptovat?

Investujeme do firem v různých stadiích vývoje od start-upů po hotové firmy, ale snažíme se eliminovat riziko toho, že bychom sázeli pouze na plány a vize. Chceme vidět, že firma má již konkrétní technologii nebo produkt, který funguje, a ideálně již má nějaké první uživatele a zákazníky. A že má růstový potenciál na trhu, který má rovněž růstový potenciál.

- Tvrdí se, že 9 z 10 start-upů zkrachuje. Platí to i pro portfolio Intel Capital?

Je velmi zavádějící říkat nějaká procenta. V Česku máme například úspěšnost sto procent, jinde z různých důvodů nižší a nelze z toho jednoduše udělat průměr. Celkem jsme investovali již do více než 1400 firem v 57 zemích světa a zhruba 600 jsme úspěšně prodali přímo či na burze.

- Jak se projevuje konkurence na trhu venture kapitálu, existuje mezi velkými investory nějaký boj o firmy – kdo dá víc?

V některých oblastech se samozřejmě zájmy investorů překrývají, ale obecně ostatní investory nepovažujeme za konkurenty. Důvod je jednoduchý – investice do technologií jsou riskantní a to, co riziko minimalizuje, je spolupráce. Koinvestováním s dalšími investory riziko snižujete. Více investorů také firmu přesněji ohodnotí. V 99 procentech investic tedy vždy investujeme s dalšími subjekty. A to i s dalšími velkými hráči, jako je Cisco, Google či Microsoft. Ale právě ve střední a východní Evropě nejsou Google či Microsoft zatím příliš aktivní. Pro nás by naopak bylo dobré, kdyby zde byla aktivita co největší.

- Mnozí ekonomové varují, že současný boom start-upů a masivních investic do nich může skončit podobným krachem jako takzvaná dot-com bublina v roce 2001.

Technologický sektor roste velmi rychle, ale je to především proto, že budoucí příležitosti jsou obrovské. Většina firem má přitom reálné produkty, fungující technologie, zákazníky i realistický byznys plán, a neočekávám proto nějaký masivní pád jako v případě dot-com. Korekce trhu jsou samozřejmě přirozené a určitě nějaké přijdou, ale opravdu nevidím důvod, aby se opakovalo něco podobného.


Výstřižek.JPG


- Rychlý růst cen technologických firem má tedy podle vás reálný základ? Nejde o virtuální bubliny?

Myslím, že zvyšující se ohodnocení mladých technologických firem odpovídá tomu, že příležitosti i trh rostou. Vysoké ceny zkrátka reflektují velikost budoucích příležitostí. Ano, některé firmy jsou možná nadhodnocené, není problém vidět teprve začínající firmy bez rozvinutého byznysu oceněné už na miliardy dolarů. Jestli budou úspěšné, nebo zkrachují, ale ukáže až čas. Ale je třeba si uvědomit, že většina transakcí na technologickém trhu probíhá na mnohem nižších, racionálnějších úrovních než například u Uberu.

- Další z kritik současného startupového boomu míří na to, že technologické firmy, ač to proklamují a stavějí na tom svůj marketing, nepřinášejí žádné skutečné inovace. Tvrdí to například i investor a zakladatel PayPalu Peter Thiel. Souhlasíte?

Jsou různé typy inovací. Zjednodušeně: nemůžete každý den inovovat kolo. Asi by bylo naivní očekávat, že každý start-up přinese průlomovou inovaci nebo nečekaný objev. I vylepšování již existujících technologií může být přínosné a připravovat půdu pro další inovace. Mnohé společnosti zase spojují již existující systémy a zařízení novými způsoby, a přispívají tak rozvoji nových řešení či zařízení. Za inovace lze považovat i nové byznys modely. Takže ano, je pravda, že mnoho start-upů nepřináší žádné průlomové inovace, ale přináší menší, drobnější inovace ve vylepšování či propojování stávajících systémů do nových řešení. I to má pro technologický pokrok význam.

- Na to navazuje obecnější kritika, že technologické firmy a kapitál koncentrovaný v Silicon Valley se příliš zacyklily v řešení takzvaných "problémů prvního světa", tedy zjednodušeně ve vymýšlení dalších a dalších aplikací na doručování jídla, zatímco skutečným, náročnějším a rizikovějším výzvám, jako jsou třeba biotechnologie či energetika, se vyhýbají.

Intel Capital se soustředí primárně na informační a komunikační technologie, takže nemohu úplně mluvit za jiné obory, ale i tak si myslím, že skepticismus není na místě. Mnoho inovací a objevů se děje i v jiných oblastech. Lidé na většinu problémů nakonec v okamžiku, kdy se staly skutečně akutními, vynaložili vždy dost intelektuálního i finančního kapitálu, aby je vyřešili. Lidský druh je nadán schopností řešit nové a nové problémy a řešení dále inovovat. I když to zpočátku může vypadat obtížně nebo zcela marně. Příkladem může být guano, přírodní hnojivo, jeden z nejstrategičtějších materiálů v 19. století. Jeho dodávky přirozeně s prudkým rozvojem zemědělství nestačily poptávce, takže ceny na trhu obrovsky rostly a existovaly oprávněné obavy, že bude nedostupné. A teprve díky této hrozbě lidé začali hledat náhradu a vznikla umělá hnojiva, která používáme dodnes.

- Uvažuje Intel Capital, že by investoval právě i do jiných oblastí než do informačních a komunikačních technologií?

Ne, myslím, že se Intel dále soustředí na svůj byznys. Důvod je jediný – této oblasti rozumíme, a proto můžeme pomoci jejímu rozvoji.

- Je vůbec úlohou soukromých investorů investovat například do základního výzkumu?

Myslím, že základní výzkum nemůže být v rukou soukromých investorů, musí ho zajišťovat větší instituce na širší společenské bázi.

- Existuje podle vás něco jako společenská odpovědnost soukromého kapitálu?

Intel je sociálně velmi odpovědná firma, což zaštiťuje naše nadace Intel Foundation. Samotný Intel Capital má ale velmi úzce zaměřený mandát, a to investovat do oblastí, o kterých jsem mluvil.

---

Přílišný spěch na ziskovost bývá spíše kontraproduktivní. Marcin Hejka (45), ředitel Intel Capitalu pro střední a východní Evropu, Rusko, Blízký východ a Afriku. V Česku stojí za investicemi do firem Centrum.cz, AVG či Mall.cz. Vystudoval ekonomii na Gdaňské univerzitě, začínal jako finanční analytik v Paribas Capital Markets Group, šéfoval také polské asociaci venture a private equity kapitálu. Do Intelu přišel v roce 1999 z polského Growth Fondu, kde byl investičním ředitelem.

„Celkem jsme investovali již do více než 1400 firem v 57 zemích světa a zhruba 600 jsme úspěšně prodali přímo či na burze.

Rozhovor s Marcinem Hejkou vyšel v deníku E15 a E15.cz v úterý 16.2. Publikujeme se svolením médií.

Cloud už dnes není žádnou novinkou. Aktualizovaná platforma Master Internet nejenže běží v ekologickém datacentru. Díky mobilní aplikaci mají zákazníci servery stále pod kontrolou.

Master Internet se díky úzké spolupráci s dodavateli hardwaru může pochlubit cloudovou platformou na světové úrovni.

 

 

Servery s čistým svědomím

Při rozšiřování datacentra na jaře loňského roku vsadili v Master Internet na ekologickou technologii přímého free coolingu. „Pro chlazení sálů tak můžeme využívat nižších venkovních teplot namísto klimatizace,“ říká technický ředitel Martin Žídek. Provoz cloudové platformy v těchto sálech je tak šetrný k životnímu prostředí, ale díky špičkovým serverovým komponentům značek Dell a Intel je řešení připravené i na nepřetržitou zátěž při permanentním chodu.


Cloudová platforma VMware v kostce

  • Bezvýpadkový provoz díky garanci dostupnosti 99,99 %
  • Pohodlný pronájem výkonného serveru bez investic do hardware
  • Výhradně značkové komponenty Dell a Intel
  • Plně redundantní konfigurace N+1
  • Zkušení administrátoři se dokáží postarat o zálohy i správu serveru
  • Možnost zálohování či kompletní infrastruktury ve druhé lokalitě
  • Možnost výstavby privátního cloudu na míru


obr.png


Nově dostupný i z kapsy od kalhot

Nejen cloudoví zákazníci Master Internet mohou díky práci týmu softwarové divize MasterAPP sledovat stav svých služeb přímo ze svého telefonu. Aplikace Master Server Monitor umožňuje nastavit notifikace pro jednotlivé události, s nimiž je možno dále pracovat například napojením na fitness náramek nebo další externí zařízení. Pro zákazníky Master Internet, kteří mají aktivní službu monitoringu nebo administrace, je aplikace k dispozici ke stažení v obchodě Google Play Store.

V aplikaci jsou zobrazeny jednotlivé servery a stav služeb, které jsou na serverech provozoványhttp, mysql, ssh, emailové protokoly, pop3, imap a dalších více než pět set služeb. Aplikace je napojena na systém pro automatizované sledování stavu serverů (Nagios), díky čemuž je možné sledovat další detaily, jako je například vytížení CPU nebo volná kapacita operační paměti RAM.


Proč Master Internet?

Na trhu s hostingovými a telekomunikačními službami se Master Internet pohybuje již od roku 1998. Za více než patnáct let zkušeností v této oblasti vyrostl z drobného poskytovatele hostingu a datových služeb v předního provozovatele datacenter s vlastními cloudovými platformami v Česku a vývojovým týmem MasterAPP. Z datových center MasterDC Praha a MasterDC Brno poskytuje komplexní řešení šitá na míru zákazníkům, mezi něž patří mimo jiné i tuzemské televizní stanice, rádia, vládní instituce či veřejné vysoké školy. Dlouhodobě spolupracuje s dodavateli špičkového hardware a softwarových technologií.

Jak vypadá nabídka cloudu lokálního datacentra a na jaké infrastruktuře ji provozuje? Na to jsme se zeptali Autocontu. Marek Chmiel, obchodní ředitel Outsourcing IT BIZu odpovídal, jak Autocont „jede“ na jistotu. - Intel, Microsoft a VMware, včetně zajištění minimálních nákladů a konkurenceschopnosti díky procesorové platformě Intel - s každou generací vyšší výkon a nižší spotřeba.

chmiel.jpg

Na co se zákazník ptá, když po vašem datacentru požaduje služby IaaS a PaaS, případně SaaS?

Autocont nabízí infrastrukturu a software jako službu. Tyto věci jsou oproti běžnému vnímání pojmů zákazníky více odděleny. Jde totiž o poměrně různé entity, a to jak z pohledu implementace, tak prodeje, ale i z úhlu pohledu, co vlastně chce zákazník řešit. Když budeme hovořit o IaaS, zde zákazníky zajímají parametry. Jsou jimi dostupnost, kapacity jaké mohou dostat. Často také zákazníky zajímá, do jaké míry máme data pod kontrolou, jak jsou zabezpečena.

Dotazů okolo IaaS je ještě daleko víc, typicky záležitosti okolo designu jejich doposud kompaktního IT on-site, jak se změní a co se stane, když se do něj zapojí cloudová služba.

Pokud přihlédnu k SaaS, zde je vše mnohem jednodušší, protože zejména technické otázky okolo designu IT zákazníka téměř odpadají. Nabízíme typicky službu e-mailu nebo firemních portálů. Zde zákazníka více zajímají spíše obchodní parametry související s platbou, kterými mohou být velikost schránky, druhy tarifů, velikost úložného prostoru apod.

Záleží podnikovým zákazníkům na tom, na jaké infrastruktuře vaše cloudové služby běží?

Ano, a dá se říci, že čím větší zákazník, od segmentu mid-market nebo větší SMB, zde řeší zejména typ virtualizace, protože zde obvykle chtějí migrovat ze stávajícího prostředí. V případě SaaS řeší i otázku, jak přístupný je naše cloudové řešení přístupné jejich uživatelům, například při přechodu pošty z jejich vlastní Exchange, aby mohli využít funkčnosti, na jaké jsou zvyklí.

V jakém softwarovém prostředí vaše služby nabízíte?

V oblasti softwarové infrastruktury nabízíme VMware a MS Hyper-V, druhá jmenovaná virtualizační platforma je u nás novější, tento projekt se nám podařilo rozjet s Microsoftem. Máme nasazenu technologii MS Azure Pack, což je nejlepší řešení od Microsoftu na této platformě pro poskytovatele jakým jsme my.

V oblasti softwaru se snažíme dodávat taková řešení, jaká ostatní poskytovatelé v nabídce nemají. Jednak jde o naše vlastní řešení od Autocontu, jako například digitalizace dokumentů, nově uvažujeme o nasazení další vlastní aplikace Magma pro správu a výpočet mezd a personalistiku. Dále v softwarové nabídce míříme směrem kompetencí, které umíme dobře, a sice MS Dynamics a Axapta.

Máte v IaaS také něco na OpenStacku?

Zatím ne, pozorně však OpenStack sledujeme. Jde o platformu, která značně šetří náklady v serverové části, avšak zatím nám chybí pro profesionální nasazení a nabídku služeb pro firemní segment, kam míříme, záruka funkčnosti, zázemí podpory L3. Potřebujeme mít jistotu, kam sáhnout, když dojde k problému s platformou.

Nevěříte tedy v RedHat ani Suse?

Zatím ne. Problém je, že v případě open source je řešení problémů nám, jakožto komerčnímu subjektu, velmi vzdálené. Nevím, zda můžeme od některého komerčního poskytovatele open source garantovanou odezvu. Pravděpodobnost pomoci a její šířka je sice v open source úžasná, ale garance tam není.

A co Ubuntu, který má ve světě pokrytí zhruba 80 procent?

Ani nevěříme tomu, že bychom dostali včasnou odpověď z nějaké adresy ubuntu@ubuntu.com, ani ubuntu@ubuntu.cz, natož pak záruky, když dojde k problému.

Cítíte konkurenci od globálních poskytovatelů cloudu, jako například Google, Amazon, Microsoft, IBM apod? Jak se jí bráníte?

Určitě, konkurence ze jmenovaných stran rozhodně existuje. Když se se zákazníky setkáváme, zjišťujeme, že jejich služby zvažují. Snažíme se bránit vylepšením doplňkovými soubory služeb. Nadnárodní poskytovatelé cloudových služeb jsou velice silní, mají globální trh a vše nabízejí ve velkém, jejich základní služba je mnohdy dokonalejší a jsou cenově velmi agresívní. Mnohem hůře však je tyto firmy nabízejí na území České republiky, protože pro ně jde o malý trh. Oproti tomu například my nabízíme služby, jaké jejich cloudová služba služby neřeší, například zajištění provozu virtuálních serverů, zajištění designových služeb, migrace apod. Na tyto služby si musejí najít lokální partnery, což dělá například Microsoft. My se oproti tomu snažíme vše dodat v jednom balíku, včetně popsaných přidaných hodnot.

Co navíc považuji v Autocontu za velice silné je, že jsme velmi silně personálně přítomni na celém území České republiky a můžeme za zákazníkem zajít, pobavit se s ním. Pak získá důvěru, jakou mu neposkytne samotné webové rozhraní, kde si cloudovou službu nakliká a koupí, ale předtím si také musí sám vše vymyslet. Autocont je oproti tomu schopen poskytnout zákazníkovi i konkrétního lokálního člověka a záruku lokální firmy, která je schopna pro něj pracovat. Vztah zákazníka a dodavatele je prostě lidštější, včetně poměrně podrobné smlouvy, což je v případě globálního hráče složitější. Neříkám, že to s nadnárodní firmou nejde, s pomocí nějakých partnerů to asi půjde zprostředkovat, už to ale není tak kompaktní jako s námi.

Hovořili jsme o IaaS, která procesorová platforma má u vás největší přítomnost?

Náš cloud běží výhradně na Intelu. Důvod je dvojí. Jednak jde u nás o léta osvědčenou platformu, kterou používáme ve vlastním datovém centru, jednak v prostředí cloudu je pro nás velice důležitá vazba na výkon procesorů Intel, protože nám umožňuje provozovat méně procesorových jednotek, a tím zase ušetříme výrazně na licencích za software, například ze strany Microsoftu.

Jste členem programu některého z výrobců, kteří dodávají základní infrastrukturu pro datacentra, ať už hardwarovou, nebo softwarovou?

Ano, co se týče hardwaru, jsme členem programu Intel Cloud Finder. V softwarové části jsme zase nasadili už zmiňovanou technologii Azure Pack ve spolupráci s Microsoftem na základě jejich programu Ignite, jak se tehdy jmenoval, a dosud jsme jeho jediným partnerem v České republice, pokud mám správné informace. Další dva čeští partneři Microsoftu se však už na Azure Pack také chystají.

Jak často plánujete obnovu vašeho serverového parku, zejména s ohledem na zvyšování měrného výkonu celého datacentra a snižování spotřeby energie, které každá nová generace procesorů přináší?

Dnes obnovu plánujeme tříletou, což je pro nás optimální horizont mezi náklady a sledováním vývoje. Zmíněná tvrdá konkurence globálních cloudových hráčů nás samozřejmě i zde tlačí. Prostě musíme dosahovat vysokého výkonu na malém počtu jednotek. Tyto dva parametry jsou pro nás velmi důležité a určují poměrně krátkou dobu obnovy.

Jaké druhy serverů používáte? Máte nasazeny i blade-servery, o kterých se říká, že jsou poslední baštou vendor-locku, kterou si chrání i výrobci standardních serverů?

Historicky máme ve vlastním datacentru i blade-servery. Na základě zkušeností jsme dospěli k závěru, že tuto technologii je třeba dobře zvážit. Jejich použití bych doporučil zejména ze speciálních důvodů, kdy potřebuji mít možnost velice rychle vyměnit server za jiný. Další doporučení pro blade-servery je nasadit je, až když má uživatel jistotu, že využije plné šasi. Často se totiž stává, že výrobce za rok, někdy za půl roku, začne dodávat jiné šasi, kam už staré servery nezasunete, nebo jsou naopak na trhu nové blady, které zase nezasunete do starého šasi. Investice do blade-šasi je přitom docela významná. V cloudovém řešení blade-servery nepoužíváme, rozhodli jsme se pro normální rackové servery 1U a 2U.

Znáte technologie Intel TXT pro snížení rizika napadení škodlivým kódem, AES-NI pro zrychlené šifrování, nebo FlexMigration pro usnadnění migrace dat ve virtualizovaných prostředích MS Hyper-V, VMware nebo Citrix? Využíváte je? Napadlo vás postavit na nich nějakou službu, například šifrování AES-NI, nebo verifikaci důvěryhodného startu a zajištění důvěryhodné geolokace dat díky Intel TXT?

Tyto technologie Intelu známe, protože jsme s ním v poměrně blízkém vztahu. Částečně používáme FlexMigration a zejména šifrování už poměrně hodně zvažujeme, protože cloudové služby jsou u nás stále v poměrně velkém rozvoji.

Využíváte ve svých datacentrech také průmyslová úložiště SSD? Od kterých výrobců?

Právě u nás běží projekt ohledně nasazení SSD disků. Jsme ve fázi výběrového řízení, včetně konkrétních modelů, všechny vhodné dodavatele zvažujeme, včetně Intelu. Do konce roku budeme mít tuto záležitost vyřešenou a nasazenou tzv. performance storage, která bude založena právě na technologii SSD.

Rozhovor publikujeme se svolením serveru IT BIZ.

Roboti jsou dnes přesně takoví, jaké si je v posledních zhruba třech dekádách 20. století představovali tvůrci sci-fi filmů. Antropomorfní, inteligentní, někdy roztomilí, ale taky potenciálně nebezpeční. Zatím ale není důvod k panice – roboti lidstvo přeci jen dosud nepřechytračili.

Roboti v současnosti přejímají vzhled i vlastnosti člověka. Ostatně, kde jinde by se jejich tvůrci měli inspirovat než právě u lidstva? Snad jedině u domácích mazlíčků, jejichž funkci mohou tito mechaničtí spoluobyvatelé našich domovů taktéž plnit. Nás však budou zajímat spíše roboti užiteční - tiší domácí sluhové, kteří kromě občasného zapojení do elektřiny (včetně toho bezdrátového) nic nechtějí (alespoň prozatím…) a v domácnostech plní důležité funkce, které však ve společnostech západního typu často nechce nikdo vykonávat.

12400455_904950646278686_8248056363238791788_n.jpg

Krásné vozítko, jenom promluvit

Různé koncepty robotů se stále častěji objevují i na veletrzích ICT a spotřební elektroniky. Nejinak tomu bylo i na jedné z největších letošních akcí tohoto typu: CES 2016 v Las Vegas. Opravdovou lahůdku zde připravila firma Segway ve spolupráci s Intelem, přičemž na poli robotiky americký výrobce osobních vozítek uzavřel technologické a strategické partnerství také s čínskou společností Xiaomi. Novinka představená tímto konsorciem se na první pohled tvářila jako klasické vozítko, které u nás známe především z ulic pražského centra. Na pódium na něm přijel představitel výrobce, což

už dnes opravdu nikoho nepřekvapí. Po mírně netradičním úvodu ovšem vozítko zvedlo hlavu a začalo mluvit. To už donutilo publikum k němému úžasu.

Alfréde? Otevřete návštěvě, prosím

V rámci akce byl demonstrován jeden z mnoha způsobů využití tohoto typu robota, jehož propojili s chytrými dveřmi rodinného domu. Robot díky nim zachytil signál přicházející návštěvy a šel jí otevřít… přes celý dům. Aktivně přitom využíval technologii od Intelu – kameru Intel RealSense, díky níž dokáže řešit i poměrně komplexní problémy typu nenadálých překážek nacházejících se na cestě ke dveřím. Technologie Intel RealSense dokáže sbírat informace o hloubce okolního prostoru a díky tomu robotovi pomáhá k lepší orientaci v rámci trojrozměrného světa.

 

 

Jde o začátek nové éry v oblasti robotiky? Éry, kterou jsme si vysnili v oblasti science fiction a kterou jsme ještě před deseti lety brali jako budoucnost vzdálenou několik generací? Vypadá to, že ano. Ostatně, dotkl se toho ve svém proslovu na CES i šéf Intelu Brian Krzanich, který strategické partnerství se Segwayem označil za počátek nového a velmi kreativního ekosystému. Nová éra by měla odstartovat již v letošním roce, v jehož průběhu Segway ohlásil komerční dostupnost robota, jenž může být naprogramován tak, aby řešil komplikované úlohy reálného světa.

Velká příležitost pro vývojáře

Ještě před vydáním robota se k vývojářům dostane SDK (vývojářská sada) založená na platformě Android. Mělo by k tomu dojít ve druhé půli tohoto roku, příští rok se tak mohou inteligentní sluhové stát běžnou součástí domácností sloužící k odlehčení v mnoha oblastech života. A to tím, že za nás začnou provádět mechanické domácí práce, které pouze zabírají čas (jako například uklízení, žehlení či vaření).

Díky provázanosti s platformou Android bude takový robot navíc dostatečně univerzální a kompatibilní s většinou současných mobilních zařízení. Jakmile budou vyřešeny bezpečnostní otázky – zde se nabízí třeba potenciální možnost ovládnutí robota kybernetickými útočníky, kteří si zmapují domácnost jeho očima a pak si od něj nechají otevřít dveře a donést nakradené vybavení bytu či finanční hotovost až k autu – budeme moci s jistotou říci, že využití robotů v domácnosti je ryze praktická záležitost s minimem přidružených rizik.

V současné době se často hovoří o kanceláři bez papíru, kde veškeré procesy jsou digitalizované. Dříve než tiskárny nás však možná opustí jiní dosud neodmyslitelní kancelářští souputníci. Probíhá totiž intenzivní vývoj dalšího konceptu „bez“, a to kanceláře bez drátů.

Představte si, že přijdete ráno do kanceláře a namísto rozplétání klubka hadů všemožných kabelů jen položíte notebook nebo tablet na pracovní stůl. Monitor, externí disk, klávesnice, myš, reproduktory a jiná periferní zařízení se automaticky připojí, aniž by vám překážel jediný z drátů, kterých dnes má kolem sebe každý přehršel. Zároveň se baterie v počítači začne bezkontaktně dobíjet (stejně jako ta v telefonu, který si položíte vedle).

Během dne máte poradu, na níž potřebujete ukázat prezentaci. Jednání můžete zahájit během několika sekund - inteligentní konferenční místnost s rozpoznáním kontextu pomocí senzorů zjistí přítomnost účastníků a automaticky zapne zobrazovací zařízení. Obraz z vašeho notebooku se bezdrátově přenáší pro všechny přítomné na velkou obrazovku nebo do projektoru i na displeje vzdáleným účastníkům, kteří se nemohou fyzicky zúčastnit.


office02.jpg

Tím ale vize bezdrátového pracoviště budoucnosti nekončí. Mění se i tradiční nepohodlné způsoby přihlašování a ověřování uživatele. Namísto zadávání jména a hesla se pro přístup do systému využívají biometrické údaje, konkrétně obraz duhovky. Uživateli stačí pohlédnout do kamery přístroje a je přihlášen.


V případě konferenčních místností lze také identifikovat účastníky pomocí zaměstnaneckých karet. Po přiložení karty ke čtečce získají přístup ke konferenčním materiálům. Obdobně se mohou přihlásit účastníci konference na vzdáleném pracovišti.

Strávíte tedy celý běžný pracovní den neustále připojeni, s nabitými bateriemi, při efektivnější spolupráci a s větším prostorem pro kreativitu, protože můžete pracovat tam, kde vám to nejlépe vyhovuje.


Jak je to všechno možné? Celý koncept bezdrátové kanceláře je postaven na technologiích od Intelu.


Například Intel WiGig nabízí až trojnásobnou přenosovou rychlost oproti dnešnímu Wi-Fi pro ultrarychlé datové spojení mezi zařízeními. O připojení zobrazovacích zařízení se stará technologie Intel WiDi Pro, která zajišťuje plynulý a zároveň vysoce zabezpečený bezdrátový přenos obrazu ve vysokém rozlišení. Slouží jak jednotlivým pracovníkům k připojení monitorů na pracovních stolech, tak v konferenčních místnostech s mnoha účastníky pro připojení velkých obrazovek a projektorů.


Presentation01.jpg

U bezdrátového dobíjení baterií vsází Intel na systém Rezence, který lze nainstalovat pod dřevěný stůl až 5 cm silný a dokáže nabíjet více zařízení zároveň. V kanceláři budoucnosti bude nainstalován nejen v pracovních stolech, ale i v konferenčních místnostech a dalších prostorách. Těšit se na tuto technologii můžeme již v druhé polovině letošního roku.


Ucelený systém pro bezdrátové konferenční místnosti nové generace s názvem Unite sestává z hardwarové a softwarové části. Jako centrální počítač slouží zabezpečené miniaturní PC Intel NUC s procesorem Intel Core vPro, které zprostředkovává bezdrátové propojení mezi jednotlivými lokálními zařízeními i spojení se vzdálenými účastníky. Součástí je také technologie pro aktivní správu Intel Active Management Technology (AMT), která umožňuje vedle dálkového řízení napájení, správy počítače a aktualizace softwaru i vzdálené převzetí klávesnice, videa a myši. Na klientských zařízeních je nainstalována aplikace Intel Unite. O potenciálu řešení Intel Unite svědčí i skutečnost, že systémy na něm založené začínají nabízet všichni významní výrobci počítačů - DELL, Lenovo, HP, Fujitsu i další.


Dobrá zpráva je, že si bezdrátovou kancelář zítřka nemusíme jen představovat. Všechny potřebné technologie již reálně existují. Na bezdrátové nabíjení si sice budeme muset ještě chvilku počkat, avšak Unite již dnes slouží v konferenčních místnostech společnosti Intel. O jeho reálném přínosu se tedy dnes a denně přesvědčují sami zaměstnanci. V průběhu loňského roku proběhly také tři pilotní studie zaměřené především na software Unite. Výsledek? Tři čtvrtiny účastníků studie hodnotily funkce bezdrátové konferenční obrazovky na sedmibodové stupnici alespoň pěti body. Osmdesát devět procent respondentů, kteří bezdrátové obrazovky a vybavení pro identifikaci účastníků testovali, by toto řešení doporučilo ostatním. Pozitivní ohlasy přicházejí také od správců IT – podle nich je bezdrátové konferenční řešení Intel snadno škálovatelné, flexibilnější a lépe využitelné než uzavřená řešení pro připojení obrazovek a práci se zvukem a obrazem, jež nabízí jiní výrobci.