Skip navigation
  • Zaměstnanci v IT oscilují celý den mezi pracovními a soukromými záležitostmi.
  • V Česku ale považuje většina firem prolínání práce a soukromí za nežádoucí.
  • Nosit si práci domů není dobrý nápad.


Doby, kdy zaměstnanci přišli ráno do práce, zapnuli si počítač a do té chvíle, než "padla", se věnovali jen pracovním povinnostem, jsou pryč. Dnes člověk v zaměstnání spíše střídavě pracuje a do toho se věnuje soukromým záležitostem, jako například sociálním sítím, chatování nebo mailování s přáteli či rodinou. Stejně tak se ale mění i soukromý čas po práci, který lidé zdaleka už nevěnují jen svým blízkým, ale naopak ho tráví částečně pracovně. Fenomén splývání práce a soukromého času se ještě rozšířil s tím, jak se lidé od stolních počítačů stále více stěhují k tabletům, notebookům a chytrým telefonům, se kterými je možné být on-line a pracovat kdekoliv. Například i na rodinném výletě nebo na dovolené.

 

Z aktuálního výzkumu společnosti Intel, jehož se zúčastnilo 102 tisíc jeho zaměstnanců, vyplývá, že 60 % lidí, kteří pracují v IT a informačních technologiích, u sebe běžně nosí tři a více mobilních zařízení.

"Jde hlavně o kombinaci notebooku s mobilním telefonem a tabletem nebo v poslední době stále populárnějšími chytrými hodinkami a jinou nositelnou elektronikou," říká Petr Ulvr, manažer obchodu z českého zastoupení Intelu.

"Populárnější jsou v poslední době telefony s větším displejem, největší rozmach tabletů se zdá být za námi. Vývoj v posledních měsících nasvědčuje tomu, že budoucnost patří různým mobilním zařízením na principu 2v1, kombinujícím funkcionalitu notebooku a tabletu," dodává Ulvr.

Součástí výzkumu také byla otázka, jak tito zaměstnanci tráví pracovní a soukromý čas. Ukazuje se, že celý den oscilují zhruba v hodinových až dvouhodinových intervalech mezi soukromými záležitostmi a pracovními povinnostmi. A to od brzkého rána.

800 (5).jpg

"Přestávky" na Facebook

O tom, že lidé stále více mažou hranici mezi prací a soukromím, firmy vědí už dlouho. Některé to dokonce využívají ve svůj prospěch a zaměstnancům nijak nezakazují vyřizovat si v práci osobní věci.

"Zakazovat vyřizování soukromých záležitostí není u kancelářských profesí perspektivní ani z hlediska motivace, ani z hlediska prestiže zaměstnavatele u budoucích talentů, které chce získat," říká firemní psycholog Dalibor Špok.

Dodává ale, že ne u všech typů zaměstnanců může být taková svoboda prospěšná. "Záleží na tom, jestli máme dostatek vůle a sebekontroly nastavit si pevné hranice tam, kde nám technika nově umožňuje propojení s nepracovním světem. Pokud někdo umí relaxovat deset minut u Facebooku, načež se zodpovědně pustí do práce, může to být pro jeho pracovní výkon určitě pozitivní. Problém nastane, pokud se z deseti minut stane hodina nebo pokud se z nutkání časté kontroly soukromých účtů v práci stává obsese," upozorňuje Špok.

V Česku ale naprostá většina firem považuje prolínání práce a soukromí za nežádoucí a snaží se tomu zamezit.

"V podnikových sítích jsou zakázány sociální systémy typu Facebook a nelze pracovat se soukromými e-maily. Pokud vás šéf nachytá, jak se díváte do mobilu v pracovní době, je to spíše na problém než na pochvalu. Logika, která k tomu šéfa a firmu vede, je, že v pracovní době se pracuje. Když se soustředíte na osobní, soukromé věci, vaše práce tím utrpí," popisuje svou zkušenost s pravidly v českých firmách Vojtěch Bednář, poradce v řízení firem.

Dodává, že u kreativních pracovníků a některých specialistů je splynutí pracovního a soukromého času dost dobře možné, ale tyto profese jsou spíše výjimkou.

"U naprosté většiny administrativních zaměstnanců tím firmy dosáhnou spíše opaku žádaného: zaměstnanci se nakonec nesoustředí na nic. Dokonce i pro lidi, kteří jsou zvyklí na vysokou zátěž, kdy oscilují mezi různými úkoly, je prostě těžké přeorientovat se z jedné sféry do jiné. Stojí to energii, čas a nabourává to pozornost. Jiná věc je, pokud se zaměstnanec může věnovat svým záležitostem, jestliže splnil veškerou práci, kterou měl zadánu. Ale pak je spíše otázka, zda by neměl jít domů," podotýká Bednář.

Večery u pracovního e-mailu

Jak výzkum ukazuje, výrazně se mění i druhá polovina dne. Čas po práci, který by měl být soukromý a odpočinkový, naopak lidé využívají k práci. A nejvíc je to patrné po desáté večer, kdy končí denní ruch. V této části dne výrazně roste počet těch, kteří opět usedají k pracovním povinnostem.

"Nosit si práci domů je špatný nápad. Každý z nás potřebuje relaxovat, být v klidu. Relaxaci máme spojenu s domovem, a když do tohoto prostředí vneseme pracovní problémy, narušujeme tím pro sebe jeho bezpečnost," podtrhuje Bednář. "Pro náš dobrý psychický stav je taky důležité jednoznačně odlišit, kdy jsme v práci a kdy odpočíváme. Bohužel přenos administrativních úkolů mimo pracoviště je skutečně trendem," dodává Bednář.

Článek Zuzany Keményové je převzat z Hospodářských novin

Nová řada velmi výkonných SSD najde uplatnění především v datacentrech a výkonných firemních serverech.


Intel uvedl novou řadu velmi výkonných SSD, které nabízí nejvyšší rychlost čtení a zápisu ve své kategorii. Potřebujete mít opravdu rychlé úložiště pro data?

 

V oblasti výkonných SSD nabízí Intel několik druhů a modelových řad, pro ta nejnáročnější použití jsou ale určená SSD do slotu PCI Express, který nabízí několikanásobně větší propustnost než běžná rozhraní typu SATA nebo SAS.

 

Mezi nejvýkonnější řadu patří SSD DC 3600, kterou Intel aktualizoval o nové modely s ještě vyšší rychlostí a kapacitou.

 

Až 4 TB a 5 GB/s s jedním SSD

 

Nová řada SSD DC P3608 obsahuje tři nové modely, které mají kapacitu 1,6 TB, 3,2 TB nebo 4 TB v nejvyšší verzi. Sekvenční čtení dat činí až 5 GB/s u 1,6TB a 4TB modelu, v případě 3,2TB verze lze dosáhnout až na 4,5 GB/s.

 

V případě sekvenčního zápisu dat je maximum až 3 GB/s, u menších modelů pak 2,6 GB/s, respektive 2 GB/s. Pokud to srovnáme i s těmi nejvýkonnějšími SSD pro rozhraní SATA 6 Gb/s, jde o čtyřikrát až šestkrát vyšší rychlost čtení a zápis dat. To znamená velmi výrazné zkrácení doby uložení či načtení dat.

 

U serverů a náročných úloh ale není vždy potřeba řešit jen velké soubory, takže jsou důležité i hodnoty IOPS (Input/Output Operations Per Second), tedy počet operací pro čtení a zápis za sekundu.

 

Klasické pevné disky mají hodnoty kolem 100 IOPS, ty nejrychlejší pevné disky určené pro servery pak zvládnou až 210 IOPS. SSD DC P3608 ale v rámci náhodného čtení (4 kB) nabízí až 850 000 IOPS a u náhodného zápisu (4 kB) pak až 150 000 IOPS. Takové hodnoty jsou samozřejmě důležité při zpracování a analýze velkého množství dat z databáze, což je u serverů typické.

 

ssd.jpg

Dvě SSD v jednom

 

Intelu se podařilo takový výkon dosáhnout integrováním dvou NVMe SSD se dvěma řadiči, které lze ovládat softwarově pomocí Intel RSTe (Rapid Storage Toolkit for Enterprise). Právě rozhraní NVM Express umožňuje snížit odezvu mezi SSD a procesorem a využít propustnosti rychlé sběrnice PCI Express 3.0 x8. Oproti staršímu rozhraní AHCI, které zvládne maximálně jednu frontu s 32 příkazy, NVMe nabízí až 65 536 front a každá může mít 65 536 příkazů. Díky tomu nemusí procesor na nic čekat a data může zpracovávat mnohem efektivněji a rychleji, než s disky zapojenými přes rozhraní SAS nebo SATA.

 

SSD DC P3608 jsou založené na moderních 20nm flash čipech HET (High Endurance) MLC NAND, které mají vyšší výdrž než běžné čipy NAND flash. Nové modely podporují až tři kompletní přepsání denně, a to po dobu celé záruky, která je pět let. Celkově lze tak na 4TB SSD zapsat až 21,9 PB dat.

 

Data v bezpečí

 

SSD řady Intel DC P3608 jsou vybavené i technologiemi pro ochranu dat. Základní formu tvoří ochrana celé cesty a vrstev zpracování dat a použití ECC pro všechny paměti. Tímto řešením lze zabránit poškození dat, respektive zjistit případnou chybu a provést opravu.

 

I když je zpracování dat zabezpečené, stále může dojít i k tomu nejhoršímu – výpadku napájení samotného SSD. Pro tyto případy je SSD vybaveno technologií PLI (Power Loss Imminent) kombinující hardware, algoritmy a automatické testy, které dokáží zabránit ztrátě dat i v takto kritické situaci.

 

SSD je totiž vybavené kondenzátory, které slouží jako miniaturní záložní zdroj napájení, pomocí kterého lze i při úplném výpadku napájení dokončit všechny rozpracované úlohy a data bezpečně uložit. Data samozřejmě zůstávají uložená i bez nutnosti externího napájení.

 

Pro datacentra, servery i profesionály

 

Intel SSD DC P3608 kombinují vysokou kapacitu, extrémní rychlost a ochrany, které jsou při zpracování důležitých dat potřeba. Nové modely dokáží nahradit několik klasických SSD a v rámci jedné karty tak snížit i celkovou spotřebu.

 

V klidu mají všechny verze spotřebu jen 11,5 W, při čtení je to 18 W nebo 20 W u 4TB verze a při zápisu dat 30 W až 40 W. Hlavní použití tak najdou nejen v datacentrech, ale i výkonných firemních serverech, které zpracovávají velké množství dat nebo se na ně připojuje větší množství uživatelů či zákazníků. SSD DC P3608 zvládnou s duálním systémem řadičů NVMe snadno škálovat architekturu a dosáhnout tak rychle a jednoduše výkonného úložiště i pro ty nejnáročnější úkoly.

 

S velmi výkonnými kartami má zkušenost AutoCont

Zkušenost s Intel NVMe flashovými kartami má společnost AutoCont. S úspěchem je využívá u řady svých zákazníků, pro které je důležitý obrovský transakční výkon v počtu obsloužených operací za vteřinu. „Jedna taková karta je schopna poskytnout lepší parametry než celé diskové pole s desítkami či stovkami tradičních disků. Zejména databáze a informační systémy velmi často takový výkon potřebují,“ říká Pavel Heidrich, Presales Consultant společnosti AutoCont.

 

Na druhou stranu, ne vždy je vše o maximálních výkonových číslech, dodává. Jiní zákazníci AutoContu neprovozují takto náročné systémy, ale i přesto pro ně karty mají velmi zajímavý přínos. Klíčem ke všemu je extrémně krátká přístupová doba (latence), kterou flashové paměti přes NVMe rozhraní nabízejí. Pro aplikace těchto zákazníků není nejdůležitějším počet operací provedených za vteřinu (protože hardware jednoduše nabízí více, než je aplikace schopna využít), ale to, jak dlouho každá jedna operace trvá. U tradičních disků se latence pohybují v milisekundách, u flash pamětí jde o desítky či stovky mikrosekund, tedy o rozdíl minimálně jednoho řádu.

 

„Intel udělal v této kategorii zařízení za posledních pár let neskutečný pokrok a my ho dnes řadíme na špici ve své třídě. Je neuvěřitelné, jak rychle se svět flash pamětí posouvá kupředu. Vždyť ještě před pár lety byly kapacity 4 TB a výkon ve stovkách tisících IOPS na jediné kartě naprosto nepředstavitelné,“ shrnuje Pavel Heidrich ze společnosti AutoCont.

Všechno, co jste chtěli vědět o superpočítači Salomon a podílu Intelu na ostravském projektu.


15. září byl v Ostravě oficiálně spuštěn superpočítač Salomon. Samotná akce se odehrála za poměrně velkého zájmu médií, nicméně pojďme se na projekty Národního superpočítačového centra IT4Innovations podívat trochu techničtěji, než kam jdou v této souvislosti vydávané tiskové zprávy. A samozřejmě nás bude speciálně zajímat role společnosti Intel, která s IT4Innovations spolupracuje zdaleka nejen jako dodavatel. IT4Innovations se nedávno stala např. také součástí center Intel Parallel Computing Center.

 

Salomon a Anselm

Superpočítač Salomon, nástupce staršího stroje Anselm, sídlí v prostorách Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Názvy ostravských superpočítačů, Salomon a Anselm, souvisejí s historií místního hornictví a vzešly z veřejných anket. Podle žebříčku Top500 je Salomon v současnosti 14. nejvýkonnějším počítač v Evropě a 40. na světě; disponuje teoretickým výpočetním výkonem 2 petaflopů. Ve srovnání se starším počítačem Anselm to znamená výkon asi 20násobný, což – při jiném srovnání – odpovídá řádově desítkám tisíc současných notebooků.


Další technické parametry systému jsou následující: Řešení SGI ICETM X – 1 008 výpočetních uzlů s 24192 výpočetními jádry Intel Xeon (Haswell-EP) a 129 TB operační paměti RAM. Obsahuje 864 Intel Xeon Phi 7120 koprocesorových karet s 52 704 jádry a 13,8 TB paměti RAM (Salomon je údajně nejvýkonnější stroj s tímto typem koprocesorů v Evropě). Jinak řečeno: Salomon má celkem 1 008 výpočetních uzlů, z čehož 576 jsou běžné výpočetní uzly a 432 jsou akcelerované výpočetní uzly, každý se dvěma koprocesory Intel Xeon Phi.


Diskovou kapacitu představují 2 petabajty a 3 petabajty páskové kapacity pro zálohování. Hmotnost počítače je 30 tun, cena 275 milionů Kč. Dodavatelem systému jako celek byla společnost SGI, celý výpočetní výkon zajišťují produkty Intelu.


11807251_961953933846937_5453120363856875713_o[1].jpg

Zdroj: IT4Innovations

 

Jaké byly důvody pro volbu konkrétních technologií? Procesory Intel Xeon si v IT4I dle vlastního vyjádření vybrali pro příznivý poměr cena/výkon, navíc jde o univerzální technologii široce podporovanou dodavateli softwaru.


V případě koprocesorů Intel Xeon Phi zase v IT4I oceňují vysoký výpočetní  výkon při nízké spotřebě energie. Tyto procesory se hodí zejména k masivně paralelním výpočtům, a lze proto předpokládat, že tato technologie bude v blízké budoucnosti ve světě HPC dominovat, takže je rozumné vsadit právě na ni.

 

Co se týče role společnost SGI jako dodavatele, nabízí se samozřejmě otázka, nakolik je dnes superpočítač unikátní řešení a nakolik prostě „seskládaný výkon standardních komponent na jednom místě“. Dle vyjádření IT4I je odpověď někde mezi. Salomon je unikátní produkt vyrobený a konfigurovaný na míru požadavků IT4I. Jednotlivé komponenty jsou nicméně standardními produkty společnosti SGI a jejích subdodavatelů; totéž pak logicky platí i pro nejnižší úroveň (kromě procesorů i disky, síťové prvky apod.).

 

Benchmarky pro procesory

Intel ovšem s centrem IT4Innovations nespolupracuje zdaleka jen jako dodavatel procesorů. Kapacity centra se využívají např. i pro testování nových procesorů Intelu. V loňském roce se v IT4Innovations testovaly právě uváděné procesory Haswell EP. Zde se uplatnil právě starší superpočítač Anselm, protože ten je založen na procesorech Intel Sandy Bridge EP, takže mohlo být provedeno srovnání. Testy se zaměřovaly na složité algoritmy pro řešení inženýrských úloh (např. v automobilovém průmyslu) a na syntetické testy ověřující maximální zatížení a efektivitu spotřeby energie vzhledem k výpočetnímu výkonu. Experti z IT4Innovations prokázali, že při správném využití dosahují nové procesory architektury Haswell až 3krát vyšší rychlost než starší procesory architektury SandyBridge. V IT4Innovations byl pro testování vytvořen i vlastní benchmark; protože nové procesory Intelu byly navrženy pro cloudová a výpočetně náročná prostředí, právě vyhodnocení z IT4Innovations odpovídá cílovému trhu.

 

V IT4Innovations se plánuje také zpřístupňování nových technologií uživatelům (to se má týkat zejména řešení Cloudera pro analýzu velkých objemů dat) i v oblasti školení a vzdělávání na pořádání seminářů a workshopů pro efektivní využití pořízených technologií. Tyto školící aktivity jsou přístupné veřejnosti.


Xeon.JPG

 

Grant na paralelní systémy

Národní superpočítačové centrum IT4Innovations letos v srpnu získalo rovněž od společnosti Intel výzkumný grant. Stalo se tak 51. členem skupiny center Intel Parallel Computing Center a současně teprve druhým zástupcem z východní Evropy. Po dobu dvou let bude pomocí tohoto grantu financován výzkum skupiny vědců, kteří se zabývají vývojem algoritmů a knihoven pro vysoce paralelní stroje. Tyto algoritmy budou zároveň optimalizovány pro nejnovější superpočítačové technologie od Intelu. Grant IPCC souvisí se superpočítačem Salomon jen nepřímo, nicméně Salomon je hlavní infrastrukturou, na které se projekt bude realizovat, a to jak díky jeho velikosti, tak výpočetním technologiím, kterými disponuje.


Tisková zpráva vydaná u této příležitosti mj. praví. „Hlavní výzkumné aktivity Intel PCC při IT4I jsou rozděleny do dvou pilířů: vývoj vysoce paralelních algoritmů a knihoven a podpora komunitních HPC kódů. Pilíř vývoje algoritmů a knihoven pro vysoce paralelní stroje se zabývá iteračními řešiči pro řídké systémy. Ty v kombinaci s vhodnými předpodmiňovači a doménovou dekompozicí jsou přínosné pro řešení obrovských úloh na desítkách tisíc výpočetních uzlů vybavených Intel Xeon Phi koprocesory. Tyto řešiče se stanou součástí na IT4I vyvíjené knihovny ESPRESO (ExaScale PaRallel FETI SOlver). ESPRESO pak bude v rámci podpory již zavedených komunitních kódů propojeno se dvěma z nich Elmerem a OpenFOAMem.“

 

HPC computing, paralelní systémy a další technologie vyvíjené v Ostravě v rámci IPCC ovšem představují speciální kategorii IT. I mnoho profesionálů z praxe i lidí s příslušným akademických vzděláním může předcházející řádky o iteračních řešičích a předpodmiňovačích vnímat poněkud jako sled ne zrovna srozumitelných pojmů.

 

Takže jejich vysvětlení (nepovinné, neb může stejně snadno vyvolat i další otázky) přímo z IT4I:

  • Iterační řešiče slouží k přibližnému řešení soustav lineárních rovnic Ax=b (x je hledané řešení). Základní princip metod spočívá v opakování matematických úkonů - iterací - do chvíle, kdy je splněno vybrané ukončovací kritérium. Na pozadí takového řešiče vystupuje matice systému A, která obecně pro n neznámých obsahuje n na 2 prvků. Řídké systémy se vyznačují tím, že výrazná část prvků matice A je nulová. Ty není potřeba ukládat, čímž lze výrazně snížit nároky na paměť počítače.
  • Předpodmiňovače: Vyřešení soustavy lineárních rovnic s požadovanou přesností vyžaduje určitý počet iterací. Je-li soustava rovnic předpodmíněná, namísto původní soustavy se řeší pomocný systém, který má stejné řešení, avšak počet iterací a i čas výpočtu je nižší.
  • Metody rozložení oblasti (doménová dekompozice): V současné době nelze na samostatném počítači vyřešit soustavu rovnic o miliardách neznámých. Lze však využít tzv. metody rozložení oblasti, které daný problém rozdělí na menší podproblémy, ty se pak řeší samostatně na několika počítačích.
  • Knihovna ELMER, založena na metodě konečných prvků (MKP), slouží k řešení multifyzikálních inženýrských problému. Díky podpoře metod rozložení oblasti lze ELMER krom použití na běžných PC nasadit také na moderní superpočítače a řešit tak rozsáhlé problémy.
  • OpenFOAM (Open Field Operation and Manipulation) je otevřený software založený na metodě konečných objemů s rozsáhlou komunitou napříč vědními obory. Knihovna je alternativou ke komerčním produktům, umožňující řešení problematiky proudění tekutin (CFD – computational fluid dynamics) se zahrnutím chemických reakcí, turbulencí a přenosu tepla.

 

HPC computing: ekonomický růst

To, že se superpočítač nachází v Ostravě, není náhoda, protože by neměl být provozován zdaleka pouze jako akademický projekt, ale měl by přispět k udržení a konkurenceschopnosti průmyslu na severní Moravě. Dostupnost výpočetního výkonu má být obdobná dostupnosti jakékoliv technologie/infrastruktury, tj. sama o sobě podporovat inovace, technologický rozvoj i ekonomický růst.

Technická univerzita Ostrava otevřela v této souvislosti také nový doktorský studijní program Výpočetní vědy. Jedná se o v ČR zatím ojedinělý program zaměřený na problematiku vysoce náročných výpočtů - High Performance Computing. Garantem programu je logicky právě IT4Innovations.